SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
To já spíš vidím, že u drobných věcí, třeba teploměrů, byl dříve třeba jeden článek NiMH, to znamená napájení 1 - 1,2 V a dnes je u podobných výrobků napájení dvěma malými články CR. To je až 2x 3 V. Ale je fakt, že dnes bývají levnější.
Offline
U malých napětí se naráží na problém s křemíkovým přechodem který má na sobě 0,6V. A klasický bipolární tranzistor má ty přechody 2, tak že potřebuje 1,2V . Obchází se to různě, ale to něco stojí. Pro výrobce bude určitě levnější držák na dvě baterky, než řešit malý napětí. Až na to, že zákazník do toho nechce cpát moc baterek. Mam v živé paměti přenosný rádia do kterých se cpalo 8 a více buřtů a provoz se tím stával dost drahý.
A jak jsem psal výše tak pro mě jedním z kritérií bylo množství baterek v kukle. Podobně vrtačky a další ruční nářadí na NiMH či spíše NiCa mají odzvoněno. A to NiCa akumulátory často přežijí vybití do nuly, nehoří a snesou dost nešetrné zacházení.
Editoval Charon (11-09-2024 17:08:59)
Offline
Kdysi se používaly germaniové tranzistory, které pracovaly při podstatně nižším napětí, už od vyšších stovek milivolt. Třeba z baterky typu měděný a železný drát zapíchnutý do citronu. My jsme měli kdysi malé radio na dvě tužkové baterky a radio Dolly 3, které bylo na dvě třívoltové baterky, ale když se upravil pracovní bod koncového zesilovače s germaniovými tranzistory, hrálo i na dva volty ze dvou skoro vybitých velkých monočlánků z baterky. To až později ke konci sedumdesátých let a v osumdesátkách dělala Tesla radia už výhradně s křemíkovými tranzistory a koncákem třeba s IO MBA810, bylo třeba na napájení toho radia plno článků a kvalitních, jinak nefungovalo.
Dneska se na měniče mohou použít vybrané křemíkové tranzistory, ty zvyšují napětí už od vstupního napětí nějak 0,9 V, což je akorát pro jeden článek NiMh. A taky jsou na to specializované IO.
Offline
Souhlas. Pár germániových diod a tranzistorů mám. Diody, skleněné banky a tranzistory mají krásné dlouhé pozlacené nožičky, to aby se při pájení neohřály. Jenže křemík je levný, tepelně odolnější než germánium a proces výroby je predikovatelnější a tak to vyhrál. Už není pravdou že každý křemíkový přechod má 0,6V, třeba schotkyho diody jsem si oblíbil ne jen pro jejich rychlost ale i menší přechodový napětí. A mimo ně mam v šuplíku skupinu součástek co u nich těch 0,6V není. Jenže jsou dražší a tak věřím, že výrobce rád ušetří pár centů a dá dvě baterky.
Já jsem jako kluk poslouchal rádio na takzvanou krystalku, antena, dioda, sluchátková vložka. A jak pěkně to hrálo. IO MBA810 také znám, stavěl jsem zesilovač.
Editoval Charon (11-09-2024 19:58:29)
Offline
Offline
pafik1605 JJ, klasika z dob, kdy se začínaly víc používat elektronky, tak z dvacátých let minulého století.
To já jsem ml klasickou cívku, 70 závitu drátku opředeného bavlnou na ruličce od hajzlpapíru laděnou vsunovanou feritovou tyčkou a z odbočky 7 závitů výstup na detektor, dvě diody KA501 zapojené jako Delonův zdvojovač a obvod s trimrem, kterým se nastavovalo přepětí těch diod, aby se nastavily přesně na ohyb charakteristiky. A petikolíkový DIN konktor, aby to šlo zapojit do vstupu magnetofonu, který v tomto případě dělal zesilovač.
A na to jsem udělal spoj, čtverečky z plechovkového pocínovaného plechu zalepené do vrstvy epoxidu na kusu kartonu z krabice. Dalo se na to v pohodě pájet.
Editoval Radim (12-09-2024 12:54:28)
Offline
Radim napsal(a):
Dvě baterie, pokud jsou v sérii, mohou taky znamenat rychlejší ztmavení kazety nebo menší vliv nízké teploty na funkci nebo stabilnější funkce při částečně vybité baterce a podobná vyšší kvalita funkce.
V ADF ktere jsem mel rozdelane a mohl analyzovat, byl bud jeden 3V sekundarni clanek pro vse a nebo dvojice, kde vsak jeden slouzil jako Vdd pro +3V analogovou cast a druhy slouzil jako zdroj -3V zaporneho napeti pro potreby gate driveru pouziteho FETu, ktery spinal samotny filtr. Je tam potreba byt pod nulou, aby spinal rychle a s minimem ztrat.
Modernejsi kukly maji vymenny clanek nebo i akumulator a ten zaporny rail (jak pro FET driver, tak pro krystaly samotne) si vyrabeji nabojovou pumpou (diodovym nasobicem ala Cockcroft-Walton), nameril jsem i -40VDC pro ty vetsi filtry.
Offline
jouda74 napsal(a):
Dawe napsal(a):
Charon>
http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … me_def.jpgMuzu se zeptat, co znamena to t_1 pred integralem? Ze se integruje, kolik tim svetla protece pro dobu, nez to ztmavi tak, ze tim projde trojnasobek svetla co pri maximalnim ztmaveni je jasny, (takze samotnej integral znamena lidove receno "jak dlouho by sla do oka stejna davka svetlelne energie, kdyby to neztmavilo vubec") ale ten clen kterym se to deli tam popsany neni.
Edit: nemuze to byt prusvitnost "za svetla"? Pak by to korigovalo, ze cim tmavsi je v rozsvicenem stavu, tim by ten "cas" vychazel lip (+efekt kvuli tomu vic otevrene zornice). Ale to jen odhaduju
Jo, vydedukoval jsi to uplne spravne. Tau1 odpovida nezatmavenemu, cili svetlemu stavu. Musis ten integral normalizovat nejakym cinitelem prostupu aby z toho byl zpatky zase cas...
Editoval Dawe (13-09-2024 17:37:43)
Offline
Tak jsem kuklu Pantermax 2000 konečně vyzkoušel, navařoval jsem válečky na přídržný pacičky a zavařoval rýhu co vznikla v místě naříznutí a ohnutí 3mm plechu. Mohu kuklu doporučit. Je třeba si zvyknout, že oblouk a jeho okolí je do modra.
Offline
Charon> tak to na samy jednicky taky nevypada
Jak je na tom s uhly? Kdyz koukas sejdrem, neblika?
Editoval Dawe (20-09-2024 17:16:32)
Offline
Šejdrem jsem nekoukal, tedy aspoň doufám. Ale podívám se jak je na tom a dám vědět.
Samý jedničky nevím, ono co je to samý jedničky? Mě bud vyhovuje a těch pár kompromisů skousnu nebo ne. Chybějící testovací tlačítko nahrazuji LED baterkou když neni sluníčko, zda bude vidět LED indikující slabou baterku nevím. Hodně pozitivně hodnotím skoro neměřitelnou spotřebu při přepnutí do režimu broušení.
Offline
@Dawe, zkusil jsem koukat šejdrem a nebliká, v podstatě stejné zatmavení po celé ploše. Zkoušel jsem koukat šikmo z leva do prava a pak šikmo zespoda nahoru. Vždy bez problémů, až na to že se kouká špatně neb jsem musel mít kuklu sejmutou a koukal jsem přes hlavový kříž nebo kolem něho - to abych skutečné koukal co nejšikměji.
Zaměřil jsem kuklu na sluníčko, mávnul rukou před senzory a kukla asi na 3s ztmavila. A tak několikrát dokola. Nenašel jsem světlejší místo a ani neblikala. Mohu jí tedy doporučit.
Offline