SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

U malých napětí se naráží na problém s křemíkovým přechodem který má na sobě 0,6V. A klasický bipolární tranzistor má ty přechody 2, tak že potřebuje 1,2V . Obchází se to různě, ale to něco stojí. Pro výrobce bude určitě levnější držák na dvě baterky, než řešit malý napětí. Až na to, že zákazník do toho nechce cpát moc baterek. Mam v živé paměti přenosný rádia do kterých se cpalo 8 a více buřtů a provoz se tím stával dost drahý.
A jak jsem psal výše tak pro mě jedním z kritérií bylo množství baterek v kukle. Podobně vrtačky a další ruční nářadí na NiMH či spíše NiCa mají odzvoněno. A to NiCa akumulátory často přežijí vybití do nuly, nehoří a snesou dost nešetrné zacházení.

Editoval Charon (11-09-2024 17:08:59)

Souhlas. Pár germániových diod a tranzistorů mám. Diody, skleněné banky a tranzistory mají krásné dlouhé pozlacené nožičky, to aby se při pájení neohřály. Jenže křemík je levný, tepelně odolnější než germánium a proces výroby je predikovatelnější a tak to vyhrál. Už není pravdou že každý křemíkový přechod má 0,6V, třeba schotkyho diody jsem si oblíbil ne jen pro jejich rychlost ale i menší přechodový napětí. A mimo ně mam v šuplíku skupinu součástek co u nich těch 0,6V není. Jenže jsou dražší a tak věřím, že výrobce rád ušetří pár centů a dá dvě baterky.

Já jsem jako kluk poslouchal rádio na takzvanou krystalku, antena, dioda, sluchátková vložka. A jak pěkně to hrálo. IO MBA810 také znám, stavěl jsem zesilovač.

Editoval Charon (11-09-2024 19:58:29)

pafik1605 JJ, klasika z dob, kdy se začínaly víc používat elektronky, tak z dvacátých let minulého století.
To já jsem ml klasickou cívku, 70 závitu drátku opředeného bavlnou na ruličce od hajzlpapíru laděnou vsunovanou feritovou tyčkou a z odbočky 7 závitů výstup na detektor, dvě diody KA501 zapojené jako Delonův zdvojovač a obvod s trimrem, kterým se nastavovalo přepětí těch diod, aby se nastavily přesně na ohyb charakteristiky. A petikolíkový DIN konktor, aby to šlo zapojit do vstupu magnetofonu, který v tomto případě dělal zesilovač.
A na to jsem udělal spoj, čtverečky z plechovkového pocínovaného plechu zalepené do vrstvy epoxidu na kusu kartonu z krabice.  Dalo se na to v pohodě pájet.

Editoval Radim (12-09-2024 12:54:28)

jouda74 napsal(a):

Dawe napsal(a):

Charon>
http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … me_def.jpg

Muzu se zeptat, co znamena to t_1 pred integralem? Ze se integruje, kolik tim svetla protece pro dobu, nez to ztmavi tak, ze tim projde trojnasobek svetla co pri maximalnim ztmaveni je jasny, (takze samotnej integral znamena lidove receno "jak dlouho by sla do oka stejna davka svetlelne energie, kdyby to neztmavilo vubec") ale ten clen kterym se to deli tam popsany neni.

Edit: nemuze to byt prusvitnost "za svetla"? Pak by to korigovalo, ze cim tmavsi je v rozsvicenem stavu, tim by ten "cas" vychazel lip (+efekt kvuli tomu vic otevrene zornice). Ale to jen odhaduju

Jo, vydedukoval jsi to uplne spravne. Tau1 odpovida nezatmavenemu, cili svetlemu stavu. Musis ten integral normalizovat nejakym cinitelem prostupu aby z toho byl zpatky zase cas...

Editoval Dawe (13-09-2024 17:37:43)

Charon> tak to na samy jednicky taky nevypada
Jak je na tom s uhly? Kdyz koukas sejdrem, neblika?

Editoval Dawe (20-09-2024 17:16:32)

@Dawe, zkusil jsem koukat šejdrem a nebliká, v podstatě stejné zatmavení po celé ploše. Zkoušel jsem koukat šikmo z leva do prava a pak šikmo zespoda nahoru. Vždy bez problémů, až na to že se kouká špatně neb jsem musel mít kuklu sejmutou a koukal jsem přes hlavový kříž nebo kolem něho - to abych skutečné koukal co nejšikměji.
Zaměřil jsem kuklu na sluníčko, mávnul rukou před senzory a kukla asi na 3s ztmavila. A tak několikrát dokola. Nenašel jsem světlejší místo a ani neblikala. Mohu jí tedy doporučit.