SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Zdravím, hledám někoho, kdo se vyzná ve svařování pod vodou ve velkých hloubkách (saturační potápění, kdy pracovníci tráví pod hladinou několik dní v kuse). Překládám text o této tématice a potřebuji si ověřit několik termínů. Díky.
Offline
Překlad z angličtiny?
Offline
co je? chystáš se opravit Nordstream?
svářet ve velkých hloubkách nikdo v ČR neumí.
Možná pár kluků Báňská záchraná služba, ale jen do cca pár metrů.
Offline
Tak pred 50-tími rokmi existovala určite firma Trygon Brno.
Offline
to si ty "mama Merkel"? ;)Spíš bych to prubnul přes hloubkový potápěče.Kamarád co tohle dělával už bude pomalu 10 let "na pravdě boží"
Offline
Nase firma instaluje potrubni systemy a dalsi casti pro tezbu v mori, max. hloubka 3 km (Brazilie, Mexiko), 400 m Severni more. V Norsku mame i oddeleni na opravy prasklin. Nejake opray potapeci se snad jeste provadi, bude to ale vyjimka. Opravy potapeci v hloubce uz josu minulosti, posledni dobu je vsechno roboticke, opravy svarovanim se provadi na dalku. Nevim co presne chces, zkus napsat a pokud budu vedet odpovim nebo se mohu zeptat kolegu. Ja primo na svarovani nedelam, pracuji s natery a povlaky.
Offline
Ano, překlad z angličtiny, díky všem za reakce. Technicky vzato potřebuji ověřit spíš správnost termínů, které se týkají hloubkového potápění, kdy potápěči tráví několik dní v kuse v hyperbarické komoře. Napadlo mě napsat sem, protože vím, že se takhle dolů posílají mj. právě svářeči, ale je mi jasné, že zrovna v Čechách jako v nepřímořském státě to nebude nic zrovna obvyklého.
Jakobo napsal(a):
Nase firma instaluje potrubni systemy a dalsi casti pro tezbu v mori, max. hloubka 3 km (Brazilie, Mexiko), 400 m Severni more. V Norsku mame i oddeleni na opravy prasklin. Nejake opray potapeci se snad jeste provadi, bude to ale vyjimka. Opravy potapeci v hloubce uz josu minulosti, posledni dobu je vsechno roboticke, opravy svarovanim se provadi na dalku. Nevim co presne chces, zkus napsat a pokud budu vedet odpovim nebo se mohu zeptat kolegu. Ja primo na svarovani nedelam, pracuji s natery a povlaky.
Díky moc, ozvu se.
Offline
Klidne, ale napis ten dotaz potom sem, at to vidi i ostatni.
Offline
Jakobo napsal(a):
Klidne, ale napis ten dotaz potom sem, at to vidi i ostatni.
Nevím, jak se dostat ke zprávě, kterou jsem ti poslala, tak to zkusím napsat znovu.
V podstatě mi jde jen o dva termíny související se saturačním/hloubkovým potápěním (a ptám se tady, protože jsem se dočetla, že se takhle dolů posílají i svářeči, resp. tedy asi posílali, jestli už se to dnes dělá za pomocí robotů). Nějaký nástřel překladu mám, ale potřebovala bych si ověřit, jestli je to správně.
– saturation chamber (komora, kde potápěči tráví několik dní v kuse pod vodou) –> hyperbarická komora, dekompresní komora; dá se tomu říkat i saturační komora? internet říká, že spíš ne, ale na internetu můžou být i blbosti
– sat system/saturation system (několik komor svařených k sobě + potapěčský zvon) –> saturační systém nebo saturační soustava? internet se přiklání k saturační soustavě, zdá se mi, že saturační systém bude souviset s něčím jiným, než s potápěním, ale je to opravdu tak? nebo se dá říct obojí?
Díky za pomoc.
Offline
je potřeba si ujasnit význam pojmů
na urovni mořské hladiny je tlak 1 bar, svařeč dýchá vzduch o tomto tlaku
ve 100metrech je tlak 10barů takže v tom zvonu, (nemá dno) musí být také 10barů tlak vzduchu.
To zdravému člověku nečiní žádné extra problemy, dýchat takový vzduch, tlak pusobí rovnoměrně zevnitř těla i zvenku.
Z tlaku 1Bar na tlak 10Br lze přejít poměrně rychle.
Problem nastane v opačném směru, tato změna musí probíhat velmi pomalu jinak kyslík rozpuštěný v krvi vypění. Asi jako když otevřeš lahev limonády. A je po potápěčovi.
Ptapěčský zvon tlaku odolný prostor na dně moře ve kterém se pracuje
Saturační (hyperbarická) komora, prostor (třeba v ponorce) kde se pomoci kompresoru dosáhne potřebného tlaku a svářeč následně přejde do zvonu.
Dekompresní komora to je saturační komora ve které je po skončení práce ten vysoký tlak. Potapěč v něm tráví dlouhé hodiny pomalého snižování tlaku na úroveň 1 Baru.
Komoru lze třeba pomocí jeřábu rychle vytáhnout ze dna na hladinu a malou přechodovou komorou čekajícím svářečům dodávat podporu, třeba kořalku a tak.
Chce to překladatele z technické angličtiny.
Editoval bourač (21-04-2023 12:01:49)
Offline
Bourači. Vypení dusík, nie kyslík. Preto sa pre hlbkový ponor používa hélium + kyslík, namiesto vzduchu, ktorý sa skladá z N2+O2
Offline
Pánové. je to mnohem složitější. V hloubce nejde jen o vyrovnání se s tlakem. Dýchané medim je mnohem hustší. V těch 100m 10x ale dýchací roury, cesty mezi sklípky a také víření vzduchu ve sklípcích probíhá jinak. Parciální tlaky jednotlivých složek dosahují hodnoty, kdy jsou toxické (kyslík, dusík). Proto se používají směsi. Co se týká dekomprese, tak i při poměrně rychlém výstupu do menší hloubky (cca 15m) se nic nestane. Výše už není možné vystoupit. Proto při saturačním potápění musí být potápěči při tomto tlaku vyneseni na loď a tam prožít dlouhou dobu dekomrese. K jejímu zkrácení se používají smesi s vyšším obsahem kyslíhu atd. Rychlost stoupání je daná tím, jak rychle může proudit expandující plyn z plicních sklípků. Když by se to přehnalo, shlípky by se mohly potrhat (barotrauma). Při výstupu z hloubky se expanze zrychluje. Na př. z20m do 10m se objem zvětší 1,5x, při výstupu z 10m ale 2x.
Když jsem vystupoval ze 68m, tak jsme naplnili igelitový patel vzduchem- jako výtah. Při tomto rychlém výstupu se z pytle valil expandující vzduch. Ve 20m jsme pytel pustili a pak už jsme byli hodní.
Před potápěním není vhodné se najíst na př. fazolí. Mohlo by se stát, že rychlost výstupu nebude omezena tím, jak potápěč dokáže odvádět expandující plyn z plic, ale expandující plyny v zažívacím traktu.
Rase jsem se rozvášnil. Je to zajímavé téma, tak jsem ho trochu přiblížil.
Offline
Díky všem za podrobné a poučné odpovědi. Mám tyhle dva pojmy v rámci popularizačního článku, který jinak o té technické stránce věci příliš nepojednává (spíše o životě těch potápěčů), na technický článek by bylo potřeba mít víc vědomostí v tomto oboru, to vím.
Takže saturační komora je v určitém kontextu ok, co ten "saturační systém"/"saturační soustava"?
Offline
Gertrudo, když potapěči jsiu dlouhou dobu pod tlakem dojde k nasycení - saturaci organizmu dýchaným plynem. pak je potřeba aby pracovali, odpočívali. K odpočinku im slouží komory. Pracují ve vodě mimo, nebo pod zvonem. Dostat potapěče do dekompresní komory na lodí. To všechno tvoří systém- nazval bych to saturační systém. Systém pro saturační potápění.
Po výstupu je nutné je zbavit saturace, t.j. provést dekompresi. To se děje v dekompresní komoře.
Hyperbarická komora je obecnější výraz, pro zařízení, ve kterém je možné provádět zkoušky a tréninky pod tlakem, jako by byly osoby pod vodou. I dekompresní komora je v podstatě hyperbarická. Hyperbarické komory se používají v medicině k léčbě potápěčských nehod a i některých úrazú, spojených s embolií atd.
Offline
Mozna keson, ale zacal bych trochu jinak. To, na co se ptas je mozna puvodne cesky vynalez ing. Pavla Grosse. Neco o tom je v tomto dokumentu https://www.youtube.com/watch?v=Uad2-jf … velSvoboda Pokud jej neznas urcite se na nej podivej. Potom bych doporucil zbezne projit diplomovou praci Potápěčská dekomprese, napsal Jiří Pehal na Masarne. Najdes ji na internetu volne ke stazeni. ALe nevidim tam nic z tech tvych pojmu.
Problem je, ze spousta tech odbornych nazvu v cestine neexistuje, protoze se nepouzivaji. Casto se pise v anglictine nebo prejimaji cizi slova. Je mozne, ze to, co mas na mysli se da take pojmenovat keson. Ikdyz v puvodnim mineni je to ten jeden zvon. Proto bych uvazoval dat do zavorky i anglicky nazev nebo pridat seznam odbornych nazvu a tam uvest anglicky nazev. Pouzil bych nazvoslovi, ktere dal vyse Bourac (dik), to se mi zda nejvhodnejsi a pouze dodal, ze se jedna o modularni system z nekolika. Toto fakt nevim a nikdo mi neporadi, protoze nase firma ceska neni. Stalo by zato zjistit, jak se to jmenuje v polstine. Ti maji more a na opravu mol a lodi takove systemy zrejme vyuzivaji. Ten nazev by mohl byt podobny. Zkusim se jeste zeptat kolegy, ktery je Polak.
Offline
Tedy Franto - 68m kde to bylo? Na Kubě?
ale respekt, pochlub se...
Offline
Bylo to v Mljetském kanále u Polače. S Peterom Ačom. Dnes se zabývá fotografováním pod vodou a má několik pěkných publikací. Psal se rok 1968. Pro mě to z "kádrových důvodů" skončilo. On si za Husáka přes Akademii věd dokázal najít cestu jak pokračovat.
Offline
Svařování pod vodou nevím, ale ty komory, kde se pod vodou ve větší hloubce pod tlakem dklouhodobě pobývá se už hodněkrát ve světě zkoušely. Určitě na ně existuje nějaký ustálený termín.
U nás může být něco třeba tady
https://ceskobudejovicky.denik.cz/zprav … va-20.html
Nebo potom na internetu v angličitě třeba články kolem té laboratoře Costeaua na Floridě.
Editoval Radim (22-04-2023 09:27:09)
Offline
Radime, profi to je úplně něco jiného. Na př. Když se rozřezával Kursk. V houbce 200m se střídají chlapi na turnusech, pod "strašnou" saturací. Když jim turnus končí. přelezou do komory (hyperbarické), ve které jsou vyzdviženi. Z té přelezou do dekompresní, která jim poskytně větší pohodlí než ta ve které byli vyzdvižení. Ty Cousteauovy pokusy se tomu blíží. I tam se jednalo o zvýšení efektivnosti pobytu a činností ve velkých hloubkách. Myslím že ta nejhlubší stanice v Cousteauově Village byla 70m.
Offline
To já vím, že to je něco úplně jiného, ale názvosloví může být podobné. Či dokonce stejné a správné.
Ono za prvé nejspíš když ti naši potápěči toto chtěli zkoušet, tak si určitě přečetli dostupné zdroje a z nich snadno mohli převzít rozšířené názvosloví. Koneckonců spíš dokonce to pro ně bylo vhodné, aby se snadněji domluvili třeba s těmi zahraničními potápěči a třeba rovnou s těmi svářeči. Potom za druhé když je u těch překládaných termínů jen jeden úzký zdroj, tak může snadno v těch překladech termínů dojít k překladatelskému zkreslení. Třeba když překladatel nezná to názvosloví a bere ho třeba od jedné pracovní party, tak snadno zamění nějaký osobní název za technický termín.
Mimochodem Kursk ale nebyl rozřezán. Byla jen odříznutá příď, jinak byl vyzdvižen celý, otvory do Kursku se dělaly kvůli uchycení při jeho vyzvedávání. A neměly se dělat žárem, ale abrazivem hnaným vodou. A hloubka nebyla 200 metrů, ale nějak 108 metrů. Ale asi každopádně tak hluboko, že se mezi směnami nemohli vynořovat na hladinu, protože by to nestíhali, museli tam mezi směnami a v tom tlaku zůstávat. Ze stejného důvodu asi používali tu hyperbarickou a potom dekompresní komoru.
A zrovna na vyzdvižení Kurska úchyty ze speciálně zpracované oceli dodala Holanďanům tady místní firma Huisman ze Sviadnova u Frýdku Místku.
Ti se zabývají podobnými věcmi a možná by i něco kolem toho svařování pod vodou mohli vědět.
Ten čas ale letí, já si potopení Kurska pamatuji, jako by to bylo před 5 - 10 lety a ono to je víc než 20 let.
Offline
Ježíši, Kursk se nerozřezával, jen se odřízla příď. Uvedl jsem to jako příklad saturačního potápění. Ne jako informaci o Kursku. Dále jsem pokračoval obecně. Nešikovně jsem to napsal.
Offline
Offline
Joe, velmi zajímavý dokument. Pro mě, kdysi vášnivě praktikujícího lyžaře a milovníka Krkonoš (i jiných hor) i jako kdysi vášnivě a praktikujícího potápěče zejména. Děkuji za odkaz.
Offline
Joe66 napsal(a):
Dobry dokument https://youtu.be/bZS8WiVFGiI
Paráda!!! Jen pro zajímavost - Firma, kde jsem pracoval (Velan Valve Co.) vyráběla podobná obrovské šoupata pro Hydro Quebec na řece Svatého Vavřince... Tedy v jiném závodě přímo v Kanadě...
Offline