SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Překlad z angličtiny?

Tak pred 50-tími rokmi existovala určite firma Trygon Brno.

Nase firma instaluje potrubni systemy a dalsi casti pro tezbu v mori, max. hloubka 3 km (Brazilie, Mexiko), 400 m Severni more. V Norsku mame i oddeleni na opravy prasklin. Nejake opray potapeci se snad jeste provadi, bude to ale vyjimka. Opravy potapeci v hloubce uz josu minulosti, posledni dobu je vsechno roboticke, opravy svarovanim se provadi na dalku. Nevim co presne chces, zkus napsat a pokud budu vedet odpovim nebo se mohu zeptat kolegu. Ja primo na svarovani nedelam, pracuji s natery a povlaky.

Klidne, ale napis ten dotaz potom sem, at to vidi i ostatni.

je potřeba si ujasnit význam pojmů

na urovni mořské hladiny je tlak 1 bar, svařeč dýchá vzduch o tomto tlaku
ve 100metrech je tlak 10barů takže v tom zvonu, (nemá dno) musí být také 10barů tlak vzduchu.
To zdravému člověku nečiní žádné extra problemy, dýchat takový vzduch, tlak pusobí rovnoměrně zevnitř těla i zvenku.
Z tlaku 1Bar na tlak 10Br lze přejít poměrně rychle.
Problem nastane v opačném směru, tato změna musí probíhat velmi pomalu jinak kyslík rozpuštěný v krvi vypění. Asi jako když otevřeš lahev limonády. A je po potápěčovi.

Ptapěčský zvon tlaku odolný prostor na dně moře ve kterém se pracuje
Saturační (hyperbarická) komora, prostor (třeba v ponorce) kde se pomoci kompresoru dosáhne potřebného tlaku a svářeč následně přejde do zvonu.
Dekompresní komora to je saturační komora ve které je po skončení práce ten vysoký tlak. Potapěč v něm tráví dlouhé hodiny pomalého snižování tlaku na úroveň 1 Baru.
Komoru lze třeba pomocí jeřábu rychle vytáhnout ze dna na hladinu a malou přechodovou komorou čekajícím svářečům dodávat podporu, třeba kořalku a tak.

Chce to překladatele z technické angličtiny.

Editoval bourač (21-04-2023 12:01:49)

Pánové. je to mnohem složitější. V hloubce nejde jen o vyrovnání se s tlakem. Dýchané medim  je mnohem hustší. V těch 100m 10x ale dýchací roury, cesty mezi sklípky a také víření vzduchu ve sklípcích probíhá jinak. Parciální tlaky jednotlivých složek dosahují hodnoty, kdy jsou toxické (kyslík, dusík). Proto se používají směsi. Co se týká dekomprese, tak i při poměrně rychlém výstupu do menší hloubky (cca 15m) se nic nestane. Výše už není možné vystoupit. Proto při saturačním potápění musí být potápěči při tomto tlaku vyneseni na loď a tam prožít dlouhou dobu dekomrese. K jejímu zkrácení se používají smesi s vyšším obsahem kyslíhu atd. Rychlost stoupání je daná tím, jak rychle může proudit expandující plyn z plicních sklípků. Když by se to přehnalo, shlípky by se mohly potrhat (barotrauma). Při výstupu z hloubky se expanze zrychluje. Na př. z20m do 10m se objem zvětší 1,5x, při výstupu z 10m ale 2x.
Když jsem vystupoval ze 68m, tak jsme naplnili igelitový patel vzduchem- jako výtah. Při tomto rychlém výstupu se z pytle valil expandující vzduch. Ve 20m jsme pytel pustili a pak už jsme byli hodní.
Před potápěním není vhodné se najíst na př. fazolí. Mohlo by se stát, že rychlost výstupu nebude omezena tím, jak potápěč dokáže odvádět expandující plyn z plic, ale expandující plyny v zažívacím traktu.
Rase jsem se rozvášnil. Je to zajímavé téma, tak jsem ho trochu přiblížil.

Gertrudo, když potapěči jsiu dlouhou dobu pod tlakem dojde k nasycení  - saturaci organizmu dýchaným plynem. pak je potřeba aby pracovali, odpočívali. K odpočinku im slouží komory. Pracují ve vodě mimo, nebo pod zvonem. Dostat potapěče do dekompresní komory na lodí. To všechno tvoří systém- nazval bych to saturační systém. Systém pro saturační potápění.
Po výstupu je nutné je zbavit saturace, t.j. provést dekompresi. To se děje v dekompresní komoře.
Hyperbarická komora je obecnější výraz, pro zařízení, ve kterém je možné provádět zkoušky a tréninky  pod tlakem, jako by byly osoby pod vodou. I dekompresní komora je v podstatě hyperbarická. Hyperbarické komory se používají v medicině k léčbě potápěčských nehod a i některých úrazú, spojených s embolií atd.

Tedy Franto - 68m kde to bylo? Na Kubě?
ale respekt, pochlub se...

Svařování  pod vodou  nevím,  ale ty komory,  kde se pod vodou ve větší  hloubce pod tlakem  dklouhodobě pobývá  se už  hodněkrát ve světě zkoušely.  Určitě na ně existuje nějaký  ustálený  termín.
U nás může být něco  třeba tady
https://ceskobudejovicky.denik.cz/zprav … va-20.html
Nebo  potom  na internetu  v angličitě třeba články kolem té laboratoře Costeaua na Floridě.

Editoval Radim (22-04-2023 09:27:09)

To  já  vím, že to  je něco  úplně jiného,  ale názvosloví  může být podobné.  Či  dokonce stejné  a  správné.
Ono za prvé nejspíš když  ti  naši potápěči  toto  chtěli  zkoušet,  tak  si  určitě přečetli dostupné  zdroje a z  nich  snadno  mohli  převzít rozšířené  názvosloví.  Koneckonců  spíš dokonce to  pro  ně bylo  vhodné,  aby se snadněji  domluvili třeba s těmi  zahraničními  potápěči  a třeba rovnou  s těmi  svářeči. Potom  za druhé když  je u  těch  překládaných  termínů  jen jeden úzký  zdroj,  tak může snadno  v těch  překladech  termínů dojít k  překladatelskému  zkreslení. Třeba když  překladatel  nezná  to  názvosloví  a bere ho  třeba od jedné  pracovní  party,  tak  snadno  zamění nějaký  osobní  název za technický  termín.

Mimochodem  Kursk  ale nebyl  rozřezán.  Byla jen  odříznutá  příď,  jinak byl vyzdvižen  celý,  otvory do  Kursku  se dělaly kvůli  uchycení při  jeho  vyzvedávání. A neměly se dělat žárem,  ale abrazivem  hnaným  vodou. A hloubka nebyla 200 metrů,  ale nějak  108 metrů. Ale asi  každopádně tak  hluboko, že se mezi  směnami nemohli  vynořovat  na hladinu,  protože by to  nestíhali,  museli  tam  mezi směnami  a v tom  tlaku zůstávat.  Ze stejného  důvodu  asi používali tu  hyperbarickou a potom  dekompresní komoru.
A zrovna na vyzdvižení  Kurska úchyty ze speciálně zpracované  oceli dodala Holanďanům tady místní  firma Huisman ze Sviadnova u  Frýdku  Místku.
Ti  se zabývají  podobnými  věcmi  a možná  by i  něco  kolem  toho  svařování  pod vodou  mohli  vědět.

Ten  čas ale letí,  já  si  potopení  Kurska pamatuji,  jako  by to  bylo  před 5 - 10 lety a ono  to  je víc než  20 let.

Dobry dokument https://youtu.be/bZS8WiVFGiI

Joe66 napsal(a):

Dobry dokument https://youtu.be/bZS8WiVFGiI

Paráda!!! Jen pro zajímavost - Firma, kde jsem pracoval (Velan Valve Co.) vyráběla podobná obrovské šoupata pro Hydro Quebec na řece Svatého Vavřince...  Tedy v jiném závodě přímo v Kanadě...