SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Naneštěstí jsem měl tu zkušenost v poslední době . Odešel mi 2kový kotel Buderus , 10let provozu . tak dnes si člověk nemůže moc vybírat , tak jsem koupil starší Dakon 16F . No slyšel jsem o něm , že netopí , ale on fakt netopí . Mám samospád a tam je úplně nepoužitelný . V dobách kontroly kotlů(3roky?) přišel topenář , koukl na buderus a řekl , no jo to je stejný jako Dakon . Jsem rád , že jsem se toho Dakona obratem zbavil , ať se s ním trápí někdo jiný . Sehnal jsem naštěstí asi jeden z posledních kotlů Buderus ve 3ce a uhlí mám v uhelně . Takž mohu prohlásit , že tento typ Dakonu 16F se soudruhům konstruktérům z hlediska topení sakra nepovedl . Možná má supr emise .
Offline
Na samospád už je kotlů velmi málo. Kotel na samospád má větší průměr vstupní a výstupní trubky na vodu a asi i uvnitř je uspořádaný víc tak, aby měl pro poudící vodu menší odpor, protože samospád má mnohem menší sílu pro cirkulaci než oběhové čerpadlo. Pokud se do samotížné soustavy nainstaluje kotel pro cirkulaci čerpadlem, topí to blbě. Novější kotle potom taky požadují větší takh komína, protože mají větší odpor proudění spalinami přes výměník. Aby měly taky větší tepelnou účinnost. A asi u nich nakonec vychází potřeba nainstalovat do komína kouřový ventilátor.
Offline
Prosímtě Radime , když nemáš reálnou zkušenost nevrtej . Ty kotle jsou tak podobné , že zadní připojení je identické . Nech to být , nevíš a nedělně pábíš .
Offline
Radim napsal(a):
Hledal bych prospekty a popisy kotlů podobného výkonu.
Od raketových kamen (rocket stove) po kotle prodávané u nás. Například podobné rozměry výměníku měly automatické kotle na uhlí o výkonu 12 - 16 kW. Spaliny tam šly shora dolů, zatímco voda v nich odzdola, jak se ohřívala, tak nahoru. Výměník byl jinak dimenzovaný tak, že předpokládal komín s kouřovým ventilátorem, komín s přirozeným tahem byl nedostatečný.
Přesně takto postupuji. Topeniště a spalovací komoru plně kopíruji od původní verze Batchrocket. Dále kopíruji princip již postavených kamen s výměníkem (taktéž na principu batchrocket), akorát jsem zvětšil plochu vstupu výměníku (12x výstupní plocha spalin) a mám zadní přikládání. Plocha výměníku bude asi 4m2 + předehřev vody na stěnách kamen bez kontaktu se spalinami. Kdybych náhodou spaliny podchladil (což nepředpokládám), tak můžu jednoduše zakrýt pár trubek výměníku. Vnitřek kamen bude kompletně izolovaný vermuklitem a vatou.
S kouřovým ventilátorem počítám.
Nyní si to celé kreslím, aby to šlo nějak inteligentně postavit. Většina povrchu kamen bude chlazená vodou. Spodek bude chlazený přiváděným vzduchem. Jednoduchá stavba to nebude, ale snad to nebude ani takové drama.
Offline
bobobo napsal(a):
Prosímtě Radime , když nemáš reálnou zkušenost nevrtej . Ty kotle jsou tak podobné , že zadní připojení je identické . Nech to být , nevíš a nedělně pábíš .
Já jen že už před hezkými pár roky jsem se na tyhle věci koukal a už tehdy jsem našel jenom jediný prodávaný kotel na samotíž od ŽDB Bohumín. Všechny ostatní kotle včetně všech Dakonů byly na montáž s cirkulačním čerpadlem.
Offline
A zase internetová teorie , kurva píši i pro ostatní realitu , né kydy .
Offline
Tak to je stejná internetová teorie, jako když Ti napíšu, že podle teorie odporem 220 ohmů teče při zappojení do sítě proud 1 ampér a topí to při tom výkonem asi 230 watt a odporem 2k2 půjde asi desetina ampéru a bude to topit výkonem asi 23 wattů. Můžeš tomu věřit a přirozeně taky nemusíš, když to je jen internetová teorie.
Offline
Dakon 16F má dle projekčních podkladů výrobce při hrdle 6/4" a výkonu 16kW a teplotním spádu tlakovou ztrátu 2,5mm v.sl. To znamená, že je určený i pro samotížné systémy. To dokazuje i doporučené schema zapojení, kde jako první případ je uvedeno samotížné s otevřenou exp. nádobou.
Offline
Dakon 16F mi tehdy nejspíš nějak utekl.
Offline
Má někdo zkušenosti s výrobou teplovodního výměníku? Potřeboval bych zhodnocení zkušených co se týče teplotní roztažnosti, či rizika popraskání svárů a podobně.
Spalovací část kamen je daná, a vyzkoušená.
Jedna část výměníku má být v podstatě dnem vzhůru obrácený hranatý hrnec s dvojtou stěnou (v té bude voda studená voda, cca 2cm tloušťka stěny). Vnitřní část výměníku bude polepena Fiberfrax Duraboard 1200C, 6mm, kvůli zabránění kondenzace a ochraně železa.
Co se tíče izolace Fiberfraxem, konzultoval jsem to s prodejcem a mělo by to bez problému fungovat. Používá se to ve vypalovacích pecích a pod.
Teplota spalin ve výměníku bude po expanzi a určitě pod 1000C.
Uvítám konstruktivní postřehy.
Díky
Offline
Byl bych v klidu, teplota spalin není až tak důležitá neboť teplota výměníku bude do 100C, ve skutečnosti niž. Tedy za předpokladu, že v něm bude voda. Nevýznamné zvýšení by mohlo nastat za předpokladu, že voda bude pod tlakem, ale i tak se voda po namíchání do radiátorů neposílá nad 60C.
Offline
To máš v kotli také , ale po pár letech působením spalných produktů je plech durch . Ale pokud je to stavebnice , nebylo by lepší tam svařit dvě(či více) duté (vodou plněné)desky .
Offline
bobobo napsal(a):
Ale pokud je to stavebnice , nebylo by lepší tam svařit dvě(či více) duté (vodou plněné)desky .
Tak je to právě myšleno. Jakoby menší hrnec ve větším hrnci. V mezistěnách voda.
Šlo mi o to, že bych tam rád pustil vodu pod 60C (např. 15C). Pokud izolace praskne, nebo jinak vznikne škvíra, tak by to tam mohlo začít kondenzovat.
Tento díl bude kompletně oddělávací. Očekávám laboraci, připádné pozdější přepojení na vodu 60C.
Offline
To jsem zvědav, co z toho vyleze .Výměníky třeba automatických kotlů na uhlí nebo pelety mně připadají už dost vypracované, aby nedávalo moc smysl mimo skutečně velmi vybavené laboratoře vyvíjet něco jiného.
Editoval Radim (18-08-2022 10:50:34)
Offline
A šlo by tu zverejniť Tvoju aktuálnu verziu projektu - schému, aby bola bližšia predstava, ako to planuješ ? :-)
Offline
Petsem napsal(a):
A šlo by tu zverejniť Tvoju aktuálnu verziu projektu - schému, aby bola bližšia predstava, ako to planuješ ? :-)
Už to mám rozkreslené. Ještě si potřebuji potvrdit pár věcí a pak to sem dám. Uvítám konstruktivní kritiku, kdybych to někde vyřešil blbě ...
Offline
Může mi někdo přiblížit jestli jsou potřeba nějaké speciální požadavky na svařování výměníku do tlaku 2 Bar? Půjde to MIGem?
Výměníky mi svaří známý ...
Offline
známý by měl mít WPQR - co to je lze zjistit na zdejším webu
Offline
Tak jsem kamna konečně dokreslil a co nejvíce zjednodušil.
Co se týče spalovací části, ta je již prověřená.
Kamna jsou v podstatě výměník a box pro vložení šamotových dílů.
Primární a sekundární vzduch je nasáván vzadu pod přikládacími dvířky. Primmární vzduch se lehce předehřívá na spodku kamen a ústí před předními dvířky.
Sekundární se ohřívá přímo v topeništi.
V případě zahřátých kamen a správném topení by hodnoty měly vypadat takto:
Offline
Spaliny proletí spalovací komorou, otočí se v horním víku, projdou Výměníkem č.3 a vystoupí vlevo vespod.
Vespod vpravo je vstup pro úplně studenou vodu. Spalovací komora je izolovaná 3cm 1200C vatou. Zde se moc kondenzace nebojím. Spaliny by se tam vůbec neměly dostat.
Po té voda přestoupí do "víka". Vnitřek má být polepen Fiberfraxem 5mm. Zde jsem zvědav co to bude dělat.
Z víka musí voda sestoupit cca 80 cm do třetího výměníku a bude mixována na 60C.
Rád bych dočasně použil nějaké flexi trubky/hadice. Abych mohl víko nadzvednout a podívat se , co se v kamnech děje.
Kamna jsem navrhl rozebírací. Kvůli případným opravám, nebo změnám. Výměníky se také budou lépe svařovat.
Dva spodí díly se dodatečně svaří. Zbytek se sešroubuje přez kamnářské těsnění.
Celková plocha výměníku je cca 4m2. Z čehož 2m2 se dostanou do přímého styku se spalinami. (výměník 3)
Doma mám 3mm černý plech. Ten chci použít.
Výměník 3 bude plech 4mm (horní a spodní vstup a výstup plynů) , trubky plynové bezešvé 3,2mm. Předpoklad je, že spaliny už budou ochlazené na nějakou rozumnou hodnotu. Zkusím to změřit ...
Tak a teď do mě
Později vložím rozložení dílů pro svařování.
Editoval Banung (27-08-2022 20:21:31)
Offline
Nojo, při velikosti 640 x 480 se na tom moc nevykouká. Co takhle větší obrázky?
Offline
Zde jsou odkazy na větší obrázky
Zajímá tě něco konkrétního?
Kamna celkový pohled
Spalovací část
Rozložené
Bojím se zejména kondenzace a popraskání svarů.
Šířka vody v mezipláštích je cca 2cm. Objem mi to nějak nechce spočítat.
Ve výměníku 3 je 47 litrů vody. Výstup teplé vody je v horních rozích, tzn. jsou dva.
Offline
Dneska mě to zajímá spíš už jen tak ze zvědavosti.
Kdysi jsem se o to dost zajímal, hledal vhodné kotle, které by se na to mé samotížné topení hodilo, ale pořád mi vycházelo kompletní předělání. Uvažoval jsem taky nad vlastní verzí kotle, jako základ jsem vzal automatické kotle na uhlí nebo pelety. Ale měl jsem problémy nejdřív s přívodem sekundárního vzduchu, kde aby byl sekundární vzduch dostatečně ohřátý a aby ta tryska přívodu sekundárního vzduchu pro dokonalé spalování byla dlouhodobě stabilní, mně jako jediný rozumný materiál vycházela žáruvzdorná nerez, což je trochu nad mé technologické možnosti. A potom regulace toho kotle, zvláště vhodná čidla. Třeba na regulaci intenzity přívodu sekundárního vzduchu. Podle mne totiž není problém tam jakousi procesorovou regulaci dát, ale je třeba, aby se to na začátku topné sezóny nastavilo a potom ta regulace, mimo nějaké jednoduché čištění čidel, žádné další bnastavování nepotřebovala. Nemá cenu tam dát regulaci, která by se například musela každý týden zdlouhavě nastavovat, protože to už první topnou sezónu omrzí a nakonec to je nastaveno jen tak nějak univetzálně a nehospodárně, ale nemusí se do toho šťourat. A jak se tehdy začalo blbnout s těmi emisními třídami kotlů, co se týká vedel CO a emisí uhlovodíků taky prachových částic a začala se tím vyžadovat certifikace kotle od ejho výrobce, jsem to úpně skončil.
Co se týká těch výměníků, chybí mně tam segmenty na průběžné čištění, které současně zdržují spaliny ve výměníku a způsobují jejich víření, takže dochází k intenzívnějšímu předávání tepla. Bez těchto segmentů se mně jeví, že těch trubek v tuším prvním výměníku je příliš moc a mají příliš malý půměr. U kotle na tuhá paliva by pak docházelo dost rychle k nanášení sazí a popela dovnitř těch trubek a tím mimo zhoršování přestupu tepla taky k velmi nerovnoměrnému proudění spalin v těch trubkách. V okrajových trubkách by byla větší vrstva, tím menší průřez a tím by jimi proudilo výrazně méně spalin, zatímco v těch trubkách uprostřed by proudila většina spalin a tím by se hodně tepla z těch spalin nedostalo do vody. Na druhé straně zase instalace těch segmentů a hlavně jejich pohyb při průběžném čištění povrchu trubek od sazí a popela dost zvyšuje emisi prachových částic z kotle.
Offline
Trocha mimo tému:
Neustále sa rozpráva o strašiaku zvanom "nízkoteplotná korózia" kotla. Zo svojho okolia však poznám prípady, kde obyčajné plechové (socialistické) kotly UK na pevné palivo boli dlhodobo používané v nízkej prevádzkovej teplote vody, no nič zlého sa neudialo. U môjho, dnes už nežijúceho otca, doteraz funguje cca 50-ročný KB 20 (Kovobrno), ktorý snáď nikdy nebol cez 60°C,... napr. aj u mňa takmer 30 rokov beží stacionárny plynový PK 18 (Modraterm) s kotlovým termostatom nastaveným na cca 50 - 55°C... Tak kedy sa prejaví ten strašiak bu-bu-bu ???
Offline
Vidíš , dnes zase můžeš topit čím chceš , jak chceš . V německu filtrují spaliny z topidel na dřevo-produkují vysoké množství rakovinotvorných částic . Takže od letoška se životní postředí zamoří několikanásobně více , než za celá minulá období . Spálí se mnohem více uhlí a vše je politicky OK . I to zelený šílenství se v těch našich dnešních s r a čkách snaží ještě nabývat na síle . Tak už máme co jsme chtěli . Naštěstí mám ještě uhelný kotel a uhlí v uhelně , tak mne letošní zima zatím netankuje . A doufám , až se vymete svinstvo ze Strakovky , tak se zase koupí levný ruský plyn a bude , jako v Maďarsku , Slovensku i Bulharsku .
Offline