SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Rypnu si: Takze odbockari, zahodte svuj luxus s 20/40 odbockami, vzdyt tohle prece taky funguje a je to vyrazne vic blbuvzdorne.
Nebo ze by prece jenom i ta invertorova svarecka nabita elektronikou prinasela proti odbockam neco navic?

Tak ono když si někdo kdysi vyrobil svářečku podomácku, s velkým poctivým trafem, je něco jiného než ty šmejdy z marketů za pár korun kde je trafo skoro jako v nabíječce autobaterií.

V časoch minulých bolo úplne bežné že zamestnanci firmy ktorá robila na dve smeny ložiská jednu smenu vyrábali autokaravany, sauny, zváračky, plnicky klobás, nabijacky autobatérii a proste vsetko co bolo potrebné - samozrejme nie v 100vkach kusoch ale tak aby sa každému ušlo vrátane majstra samozrejme.

Jenze taky nezapominej, ze jen cena medi v te "domaci" svarecce bude nekolikanasobkem ceny te marketovky. O cene prace nemluve.
Takze ferovejsi bude srovnani s nesikovym Esabem za 50 nez s lidlacem za 1500, rekl bych.

Varoku, len keby ty domácí neboli z kradnutého, tak by to nikto nezaplatil. Všeci kradú

Z kradeného materiálu jich byli jistě hodně. Já, ale i moji známí co vím, tak měli trafa z materiálu koupeného naprosto legálně v kovošrotě. Tehdy za pár šupů.

Famater> predpokladam, ze tenhle zdroj materialu zalezel na tom, jaka vyroba byla pobliz (co mistni tovarny do kovosrotu posilaly)

sttefo86 napsal(a):

V časoch minulých bolo úplne bežné že zamestnanci firmy ktorá robila na dve smeny ložiská jednu smenu vyrábali autokaravany, sauny, zváračky, plnicky klobás, nabijacky autobatérii a proste vsetko co bolo potrebné - samozrejme nie v 100vkach kusoch ale tak aby sa každému ušlo vrátane majstra samozrejme.

Tak  to  je zas blábol  z druhé  strany.
Hodně se toho materiálu  odnosilo  domů, řekl bych  tak  do pár procent celkového  objemu,  případně koupilo  nové  nebo  jen  mírně poškozené  jako  špatné  a šrotové. Nebo  napůl  potajně a napůl  jako nějaké  povolené  práce dělalo  někde v zastrčeném  rohu, potom  co  příslušný  pracovník  měl  splněnou  denní  normu.  Víc ale ne.

jean napsal(a):

Varoku, len keby ty domácí neboli z kradnutého, tak by to nikto nezaplatil. Všeci kradú

Dneska by to  nebyl  problém. Tehdy,  pří  tehdejších  mzdách, kupovat  to za tehdejší oficiální  ceny materiálů, by  to  výrazně snížilo už  tak  dost  nízkou životní  úroveň

Radim napsal(a):

jean napsal(a):

Varoku, len keby ty domácí neboli z kradnutého, tak by to nikto nezaplatil. Všeci kradú

Dneska by to  nebyl  problém. Tehdy,  pří  tehdejších  mzdách, kupovat  to za tehdejší oficiální  ceny materiálů, by  to  výrazně snížilo už  tak  dost  nízkou životní  úroveň

To je relativní. Asi jak kdo měl nízkou živ úroveň. Svařeči tehdy, mohu posoudit, neboť jsem např. v sedmdesátých ještě žil a pracoval v ČSSR, nebyli zase tak mizerně placeni. Já tehdy ve Frigera Kolín jako svařeč aluminia vydělával 5000kčs/měsíčně. Později u Průmstav Praha dokonce víc... A ceny materiálů, to jest mědi a nějakých trafoplechů nebyly nijak závratné. Obzvlášť když člověk byl kutil a uměl si poradit. Mnoho se dalo sehnat v Kovošrotu za směšnou cenu. Sám jsem tehdy sestavil trafosvářečku, dokonce s usměrňovačem za cca 1000kč. Pravda, ty 200A diody ČKD byly od kámoše a kde je vzal on jsem nepátral... D

Ano, já ty doby neznám, na to jsem dost mladý, tak jen z vyprávění a různých časopisů třeba ARadio apod. Třeba ta od strejdy se mi hrozně líbila, prý mu to dělal nějaký chlápek na šachtě, kde strejda i můj taťka dělali. Ze začátku to trafo měl v plechovém vozíku s kolečky, pak to trafo vyndal a vozil to jen na rudlovi. Klasická 2 cívková konstrukce, ale celé dost masivně udělané. Jádro stáhnuté dřevěnými hranoly. Bylo to jen na 400V, pár odboček pro různé elektrody, už ale nevím jestli na sekundáru nebo na primáru. I když to běželo delší dobu tak se to nehřálo jako ty dnešní parodie na trafosvářečky. Nevím jaké to mělo napětí naprázdno, ale co jsem jednou zkoušel, tak oblouk chytal parádně. Ale možná to bylo i rutilkami, protože to bylo jen trafo bez usměrňovače. Ty dnešní nechtějí ani pořádně zapalovat oblouk a když už se povede, tak to pořàd zhasíná na ty nižší proudy.

No,  5 000 měsíčně byl  tehdy výrazně nadprůměrný  plat. V osumdesátých  letech  svářeči  v běžném  provozu  měli ti  lepší mzdový tarif  D7 a ti  horší  D6,  to  bylo,  jestli si  to  dobře pamatuji,  ještě pár let po  sametu nějak  mezi  2300 až  2800 Kč měsíčně. Pokud měli  prací  na dílcích  plně naplněnou  výrobní  dobu. To byly státem  regulované  platy pro  běžnou  pracovní  pozici  svářeče u  běžné  svářečky. Všichni  v Československu,  pokud bylo  jejich  pracoviště a jejich  podnik takhle zařazené,  dostávali  tolik  peněz. I parťáci,  dnešním  termínem  teamledři,  mívali obvykle D7. Maximálně tam  ještě byly nějaké  příplatky za pracovní prostředí, pokud bylo  nějak  zdraví  škodlivé. ty byly taky regulované.
Ale potom  tam  byly všelijaké  prémie,  vánoční  či  novoroční  a potm  všelijaké  pobídkové. Ty už  potom  regulované  státem  nebyly a tak částka čistě závisela na tom,  co  to  ten  podnik  vyráběl  a jestli  ty peníze ředitel podniku  dokázal  sehnat -  vydyndat  na úřednících  spravujících  peníze na ministerstvu neboli tehdejším majiteli státu - Komunistické  straně.
A dále tam  byly oproti  dnešku dost  široké  možnosti  přivýdělku. Všechny pomocné  práce, které  dnes obvykkle zajišťují  externí  firmy,  všelijaké  úklidy,  velké čištění strojů,  jednoduché  výkopy se dělaly tehdy vlastními  pracovníky,  obvykle brigádami  na noční. Bylo  to  časově neformálně děláno  tak,  aby to  bylo  možné  provozovat  dlouhodobě.  Aby se ty práce s příslušně velkým  úsilím  stihly za půl  až  třičtvrtě noční,  poom  se pracovník  vyspal  a na 8 hodin  ranní  směny tak nastupoval relativně odpočinutý. Podobně byly práce na výrobě na nočních.
Piozice svářeč aluminia asi  byla výrazně nadprůměrně otabulkovaná  práce,  když  tehdy a ještě dklouhé  roky potom  svařovat  hliník  oficiálně nešlo. V těch  tabulkách  tuším  byl  nejvyšší  tarif D10. Nebo  to  bylo  v jiné  kolonce než  svářeč nebo  to  nebylo  v dělnických  tabulkách,  ale možná  v technických.