SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO  | 
    
    
 
     | 
    
Nejste přihlášen(a)
Ahojte zvárači prikladám niečo na rozptýlenie keď že budú vianoce...
https://www.youtube.com/watch?v=ngvfoc2Jo7Y
https://www.youtube.com/watch?v=2bC0Vmy3niA
načo je elektronika keď to ide samo 
)
admin to potom môže vymazať
Editoval radek1910 (16-12-2021 12:12:08)
Offline
Dobrá ukázka. Je vidět, že to už chvíli dělá. Hezké jsou i reakce z celého světa v diskusi. Nejjednodušší postupy fungují vždy. A také platí, že kde nic není, nemá se co rozbít.
Offline
Rypnu si: Takze odbockari, zahodte svuj luxus s 20/40 odbockami, vzdyt tohle prece taky funguje a je to vyrazne vic blbuvzdorne. 
 
Nebo ze by prece jenom i ta invertorova svarecka nabita elektronikou prinasela proti odbockam neco navic?
Offline
Zajímavé jsou ty reakce. Mladší se diví a obdivují. My starší jsme to dělali podobně. Jen jsme to nedělali seriově(většinou). Bobobo by mohl také vyprávět.
Offline
Tak ono když si někdo kdysi vyrobil svářečku podomácku, s velkým poctivým trafem, je něco jiného než ty šmejdy z marketů za pár korun kde je trafo skoro jako v nabíječce autobaterií.
Offline
varok> Asi na to budes trochu mlady, ale ony se ty svarecky (a vubec spousta veci) "podomacku" nevyrabely proto, ze v marketech byly jen smedy za par korun. Ony se vyrabely proto, ze bud nebyly k sehnani vubec, pripadne byly nechutne drahe (ne vsude byly hornicke platy), zvlast v porovnani s materialem, ktery se sice taky nedal sehnat, ale dal se v praci ukrast zadarmo (a nikomu nechybel). A totez, kdyz se veci vyrobily v pracovni dobe na strojich v praci (ne, fakt kazdy nemel doma soustruh, frezku, navijecku a nemotal trafo do svarecky na stole v obyvaku).
Offline
V časoch minulých bolo úplne bežné že zamestnanci firmy ktorá robila na dve smeny ložiská jednu smenu vyrábali autokaravany, sauny, zváračky, plnicky klobás, nabijacky autobatérii a proste vsetko co bolo potrebné - samozrejme nie v 100vkach kusoch ale tak aby sa každému ušlo vrátane majstra samozrejme.
Offline
E-Ryc: Špatně jsem to napsal. V té době samozřejmě žádné hobbymarkety nebyly a svářečky byly velké jako WTU-315, 400 a pod. Porovnal jsem spíše z dnešního pohledu. Ty domácí(strejda měl taky jednu) byly vypočítané aby vydržely makat i delší dobu a dodaly potřebný proud. Třeba ta od strejdy bylo jen trafo velké minimálně jako celá trafosvářečka co se prodávají v hobbymarketech dnes třeba rrůznné GÜDE, Einhell, Daco a nevím co ještě. Taková domácí trafosvářečka mohla běžet naprázdno i delší dobu, zatímco ty marketovky kolikrát po pár minutách teplé. Při svařování domácí svářečka zvládla třeba i 10 elektrod 2,5 nebo 3,2mm za sebou a byla jen teplá. Ty marketovky vyvaříte asi 3 elektrody 2,5mm a je vařící. Nebo to vypne tepelná ochrana.
Offline
Jenze taky nezapominej, ze jen cena medi v te "domaci" svarecce bude nekolikanasobkem ceny te marketovky. O cene prace nemluve.
Takze ferovejsi bude srovnani s nesikovym Esabem za 50 nez s lidlacem za 1500, rekl bych.
Offline
Hlavne pri návrhoch traf aj zvaracích sa nehladelo nato aby to bolo lacné a lacnejšie a koeficienty pri výpočte vždy ešte viac pridali na materiáli a vždy sa zaokruhlovalo na najbližšiu vyššiu hodnotu (prierez jadra, vynutia, atd.) . Bežne potom boli trafa predimenzované o 30% menovitého výkonu a hlavne to nikoho nepalilo v peňaženke ze to tak je. 
Dnes je to pravý opak a dimenzuje sa na max. 50% a aj to sa dosahuje aktívnym chladením a poistuje teplotnými snimacmi.
Offline
Varoku, len keby ty domácí neboli z kradnutého, tak by to nikto nezaplatil. Všeci kradú
Offline
sttefo86: Souhlasím.
Offline
Z kradeného materiálu jich byli jistě hodně. Já, ale i moji známí co vím, tak měli trafa z materiálu koupeného naprosto legálně v kovošrotě. Tehdy za pár šupů.
Offline
zdravím pana sttefo86 a E-Ryc a děkuji za připomínku starých zašlých časů ![]()
Offline
Famater> predpokladam, ze tenhle zdroj materialu zalezel na tom, jaka vyroba byla pobliz (co mistni tovarny do kovosrotu posilaly)
Offline
E-Ryc napsal(a):
varok> Asi na to budes trochu mlady, ale ony se ty svarecky (a vubec spousta veci) "podomacku" nevyrabely proto, ze v marketech byly jen smedy za par korun. Ony se vyrabely proto, ze bud nebyly k sehnani vubec, pripadne byly nechutne drahe (ne vsude byly hornicke platy), zvlast v porovnani s materialem, ktery se sice taky nedal sehnat, ale dal se v praci ukrast zadarmo (a nikomu nechybel). A totez, kdyz se veci vyrobily v pracovni dobe na strojich v praci (ne, fakt kazdy nemel doma soustruh, frezku, navijecku a nemotal trafo do svarecky na stole v obyvaku).
Tak zrovna svářečky,  kromě snad posledních  5 let socíku se nedaly koupit nikde,  protože to  bylo  zboží,  které  nebylo  tehdejším  systémem  určené  k  prodeji  soukromníkům. 
Soukromník  se mohlo  dostat  ke svářečce jen  tehdy,  když  ji někdo  odkoupil  jako  šrot od nějakého  socialistického  podniku a zprovoznil  si  ji. Případně v nějaké  zájmové  svazarmovské  atd dílně. Ale svářečky se mnohem  víc dělaly, sháněly se a dávaly se dohromady transformátorové plechy třeba z  různých vyhozených tlumivek nebo  se přeskládavávaly vyhozená  trafa z  podniků...  Sháněly se příslušné  měděné  tráty na vinutí,  sekundáry se třeba dělalxy z  drátů  vyloupaných  z tlustých síťových kabelů a izolovaly třeba textilními  lepicími  páskami...
Offline
sttefo86 napsal(a):
V časoch minulých bolo úplne bežné že zamestnanci firmy ktorá robila na dve smeny ložiská jednu smenu vyrábali autokaravany, sauny, zváračky, plnicky klobás, nabijacky autobatérii a proste vsetko co bolo potrebné - samozrejme nie v 100vkach kusoch ale tak aby sa každému ušlo vrátane majstra samozrejme.
Tak  to  je zas blábol  z druhé  strany. 
Hodně se toho materiálu  odnosilo  domů, řekl bych  tak  do pár procent celkového  objemu,  případně koupilo  nové  nebo  jen  mírně poškozené  jako  špatné  a šrotové. Nebo  napůl  potajně a napůl  jako nějaké  povolené  práce dělalo  někde v zastrčeném  rohu, potom  co  příslušný  pracovník  měl  splněnou  denní  normu.  Víc ale ne.
Offline
Radim> pripadne jeste u jednoho znameho pamatuju bastl ala Triodyne - motor a k nemu pripojeny generator z Migu nebo tak neco. Ale v chodu jsem to nevidel.
Offline
jean napsal(a):
Varoku, len keby ty domácí neboli z kradnutého, tak by to nikto nezaplatil. Všeci kradú
Dneska by to nebyl problém. Tehdy, pří tehdejších mzdách, kupovat to za tehdejší oficiální ceny materiálů, by to výrazně snížilo už tak dost nízkou životní úroveň
Offline
E-Ryc napsal(a):
Radim> pripadne jeste u jednoho znameho pamatuju bastl ala Triodyne - motor a k nemu pripojeny generator z Migu nebo tak neco. Ale v chodu jsem to nevidel.
JJ,  tehdy možnost  svařovat byla dost  ceněná  a lidi  vymýšleli  leccos,  aby toho  dosáhli. Já  to  trochu  znám,  protože jedni mí  tehdejší  kolegové  byli  profesně svářečští  projektanti a měli  se svařováním  dost  zkušeností.  A leccos  se tehdy probralo. 
Třeba svářečku z  kroužkového  motoru,  ten  jsem  si  ale nechtěl  zničit,  protože jsem  ho  měl  na cirkulu a  na šrotování  jablek. Kdybych  se dostal  k  tomu,  že by tehdy ve fabrice vyřazovali  nějaké  větší  trafo  nebo  velké  tlumivky, tak  asi  bych  zkoušel  dát dohromady z nich trafo. Nakonec jsem  přes kohosi  koupil  tankové  dynamo, a měl  jsem  v úmyslu  ho  pohánět  tím  kroužkovým  motorem, ale k  vlastní  stavbě jsem  se nakonec nedostal.
Editoval Radim (22-12-2021 12:57:14)
Offline
Radim napsal(a):
jean napsal(a):
Varoku, len keby ty domácí neboli z kradnutého, tak by to nikto nezaplatil. Všeci kradú
Dneska by to nebyl problém. Tehdy, pří tehdejších mzdách, kupovat to za tehdejší oficiální ceny materiálů, by to výrazně snížilo už tak dost nízkou životní úroveň
To je relativní. Asi jak kdo měl nízkou živ úroveň. Svařeči tehdy, mohu posoudit, neboť jsem např. v sedmdesátých ještě žil a pracoval v ČSSR, nebyli zase tak mizerně placeni. Já tehdy ve Frigera Kolín jako svařeč aluminia vydělával 5000kčs/měsíčně. Později u Průmstav Praha dokonce víc... A ceny materiálů, to jest mědi a nějakých trafoplechů nebyly nijak závratné. Obzvlášť když člověk byl kutil a uměl si poradit. Mnoho se dalo sehnat v Kovošrotu za směšnou cenu. Sám jsem tehdy sestavil trafosvářečku, dokonce s usměrňovačem za cca 1000kč. Pravda, ty 200A diody ČKD byly od kámoše a kde je vzal on jsem nepátral... D
Offline
Eryc: Mám také dynamo z MIgu (GSR2000). Nakonec jsem to z něj nestavěl, protože je hodně "tvrdé" a odmagnetovací závity by se do něj nevešly. Ale viděl jsem z něj svářečku v chodu. Nakonec jsem postavil řízený usměrňovač 3f s ČKD ( ještě modrými) tyristory. Má velmi dobré vlastnosti, ale je to dost "težká kráva". Proto ji nepoužívám. TP1500 je 10x lehčí.
Offline
Ano, já ty doby neznám, na to jsem dost mladý, tak jen z vyprávění a různých časopisů třeba ARadio apod. Třeba ta od strejdy se mi hrozně líbila, prý mu to dělal nějaký chlápek na šachtě, kde strejda i můj taťka dělali. Ze začátku to trafo měl v plechovém vozíku s kolečky, pak to trafo vyndal a vozil to jen na rudlovi. Klasická 2 cívková konstrukce, ale celé dost masivně udělané. Jádro stáhnuté dřevěnými hranoly. Bylo to jen na 400V, pár odboček pro různé elektrody, už ale nevím jestli na sekundáru nebo na primáru. I když to běželo delší dobu tak se to nehřálo jako ty dnešní parodie na trafosvářečky. Nevím jaké to mělo napětí naprázdno, ale co jsem jednou zkoušel, tak oblouk chytal parádně. Ale možná to bylo i rutilkami, protože to bylo jen trafo bez usměrňovače. Ty dnešní nechtějí ani pořádně zapalovat oblouk a když už se povede, tak to pořàd zhasíná na ty nižší proudy.
Offline
Asi polroka dozadu som ten karavan predával takže viem o čom hovorím, áno museli mať všetci plány splnené ale bola iná doba a vo firme ktorá má dnes 130 zamestnacov pracovalo vtedy 740.
Každý mal svoju profesiu a oridelenu mašinu teraz operátor robí od obsluhy, elektrikára, mechanika skladnika proste vsetko.
Radim napsal(a):
sttefo86 napsal(a):
V časoch minulých bolo úplne bežné že zamestnanci firmy ktorá robila na dve smeny ložiská jednu smenu vyrábali autokaravany, sauny, zváračky, plnicky klobás, nabijacky autobatérii a proste vsetko co bolo potrebné - samozrejme nie v 100vkach kusoch ale tak aby sa každému ušlo vrátane majstra samozrejme.
Tak to je zas blábol z druhé strany.
Hodně se toho materiálu odnosilo domů, řekl bych tak do pár procent celkového objemu, případně koupilo nové nebo jen mírně poškozené jako špatné a šrotové. Nebo napůl potajně a napůl jako nějaké povolené práce dělalo někde v zastrčeném rohu, potom co příslušný pracovník měl splněnou denní normu. Víc ale ne.
Offline
No,  5 000 měsíčně byl  tehdy výrazně nadprůměrný  plat. V osumdesátých  letech  svářeči  v běžném  provozu  měli ti  lepší mzdový tarif  D7 a ti  horší  D6,  to  bylo,  jestli si  to  dobře pamatuji,  ještě pár let po  sametu nějak  mezi  2300 až  2800 Kč měsíčně. Pokud měli  prací  na dílcích  plně naplněnou  výrobní  dobu. To byly státem  regulované  platy pro  běžnou  pracovní  pozici  svářeče u  běžné  svářečky. Všichni  v Československu,  pokud bylo  jejich  pracoviště a jejich  podnik takhle zařazené,  dostávali  tolik  peněz. I parťáci,  dnešním  termínem  teamledři,  mívali obvykle D7. Maximálně tam  ještě byly nějaké  příplatky za pracovní prostředí, pokud bylo  nějak  zdraví  škodlivé. ty byly taky regulované. 
Ale potom  tam  byly všelijaké  prémie,  vánoční  či  novoroční  a potm  všelijaké  pobídkové. Ty už  potom  regulované  státem  nebyly a tak částka čistě závisela na tom,  co  to  ten  podnik  vyráběl  a jestli  ty peníze ředitel podniku  dokázal  sehnat -  vydyndat  na úřednících  spravujících  peníze na ministerstvu neboli tehdejším majiteli státu - Komunistické  straně.
A dále tam  byly oproti  dnešku dost  široké  možnosti  přivýdělku. Všechny pomocné  práce, které  dnes obvykkle zajišťují  externí  firmy,  všelijaké  úklidy,  velké čištění strojů,  jednoduché  výkopy se dělaly tehdy vlastními  pracovníky,  obvykle brigádami  na noční. Bylo  to  časově neformálně děláno  tak,  aby to  bylo  možné  provozovat  dlouhodobě.  Aby se ty práce s příslušně velkým  úsilím  stihly za půl  až  třičtvrtě noční,  poom  se pracovník  vyspal  a na 8 hodin  ranní  směny tak nastupoval relativně odpočinutý. Podobně byly práce na výrobě na nočních.
Piozice svářeč aluminia asi  byla výrazně nadprůměrně otabulkovaná  práce,  když  tehdy a ještě dklouhé  roky potom  svařovat  hliník  oficiálně nešlo. V těch  tabulkách  tuším  byl  nejvyšší  tarif D10. Nebo  to  bylo  v jiné  kolonce než  svářeč nebo  to  nebylo  v dělnických  tabulkách,  ale možná  v technických.
Offline