SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Jo tchán to má taky i bez síta vyklápěcí a běžný plocháč 10ku . Má to na krmení ne na beton . Taky 5kW . Jinak není rozdíl zda mít 5,6,8,10ku , je to fuk .
Offline
materiál listových pružín je dobrý,no musel by sa vyrovnat-su zahnuté. Z karosérie osobných aut alebo kabín strojov nie,všetko je to tenké.
Offline
Tráboš limča zadní i přední listové pero mají tlouštku jednotlivé listy 5mm, kombík zadní pero má jeden list 6mm, ostatní 5mm, přední je shodné s limčou. Jdou přehamrovat za studena do roviny.
Offline
A co takhle udělat ty kladívka z bláta typu třeba 11375 a potom je dát třeba mezi dvě cihly a masívně obvařit nějakou třeba i běžnější elektrodou produkující tvrdší svarový kov?
Třeba zrovna se koukám na elektrodu OK46.16 , to je rutilbazická se svařovacím napětím okolo 24 voltů, takže i pro levné invertory a trafa a ta má složení svarového kovu 0.5 Mn, 0.4 Si a 0.09C. což by mělo dělat slušně tvrdší kov.
A možná že jiné relativně běžné elektrody mají ten kov ještě tvrdší.
Editoval Radim (22-05-2020 09:57:13)
Offline
Radim, ak to bude klasický šrotovník, ktorý má kladivká navoľno na čap, tak tá blatová oceľ spraví z kruhového otvoru elipsu a zastaví sa až o sito. Tam treba zušľachtený materiál, ked len na 30+ HRC
Inak, aby som len nepičoval, tak ma napadlo jednoduché riešenie - nakresli si kladivko, preved na formát dwg alebo dxf a daj si to vyrezať /najlepšie vodou/ z hardoxu. Bude to stáť prd a niečo to vydrží.
Editoval jean (22-05-2020 19:24:00)
Offline
jean:tak jít by to šlo,vymačkávání děr by se dalo vyřešit vložkou z vhodného materiálu,nicméně určitě by vlivem rázů dříve nebo později nejspíš došlo k deformacím nosné konstrukce z "bláta"(kosti jsou prevíti).Dělat časově náročné provizorium na troje čtvero drcení je neekonomické.
Offline
Predpokladám, že keby bol tazateľ schopný vyrobiť kalenú vložku do oceloveho plocháča, tak by sa tu nemusel pýtať o radu
Offline
jean napsal(a):
Radim, ak to bude klasický šrotovník, ktorý má kladivká navoľno na čap, tak tá blatová oceľ spraví z kruhového otvoru elipsu a zastaví sa až o sito. Tam treba zušľachtený materiál, ked len na 30+ HRC
Souhlasím, ale potom taky nesmí být z bláta ani ten čep. Jinak se zase vymačká on a zase se kladívka zastaví o síto. Nebo čep přímo prdne.
Offline
ak použíje šroby 10.9, alebo ešte lepšie 12.9, tak tie sa už nevymačkajú, 10.9 by mala mať tvrdosť cca 33+- HRC. To už stačí, aby to bolo dosť odolné.
Offline
myslím že šrouby obecně nejsou tvrdé, jsou houževnaté - materiál má vyšší mez kluzu, s tím souvisí i tvrdost, ale jen částečně.
Na uložení kladívek jedině něco kaleného.
Offline
Bouraci, mam to zmerane.
Offline
Ja by som to riešil inakšie. Kladivka by som vyrobil z mäkkej ocele s tvrdým navarom funkčných plôch. Kladivka musia mať medzi sebou medzery, tak by som to riešil tak, ze do oka kladivka by som nalisoval rúrku potrebnej dĺžky ktorá by zároveň zabezpečila dištanc od susedného kladivka. rúrka by mohla byť aj z tvrdšieho materiálu (piestny čap ?). Zväčšila by sa plocha kontaktu s čapom.
Offline
Zůstal bych na začátku , kladívka jsou v tomto případě spotřebka . Tak bych si jich z lisťáku za pár korun udělal záložní a je .
Offline
Kdysi dávno taky dělali šroťák na velké kosti. Žádný šroub jako čep volných kladívek to nevydržel, nakonec použili válečky z ložiska.
Offline
jf napsal(a):
Kdysi dávno taky dělali šroťák na velké kosti. Žádný šroub jako čep volných kladívek to nevydržel, nakonec použili válečky z ložiska.
To věřím.Už jen představa že něco mlátí do kosti frekvencí 47 ran za sekundu je šílená.Ono se řekne blbý kladívka na rozmlácení čehosi,ale aby to fungovalo jak má musí to být poměrně přesně vyrobené, bláto v té konstrukci nemůže být nikde(na tvrdé kosti se může lehko stát že se to natáhne ohne uhne z osy a je zaděláno na novovýrobu v lepším případě v horším na pěknej průser)
Offline
No, co jsem viděl různé šrouby, tak ony se taky dělají z různých materiálů. Jsou běžné levné (asijské) šrouby dělané z měkkého materiálu a jsou šrouby dělané pro případ, kde je třeba nějaká vyšší nosnost nebo certifikovaná nosnost. Třeba na nějaká zvedací zařízení atd.
A nakonec šrouby z nerezu, které by obecně měly být znatelně odolnější.
Obecně ale šrouby místo čepu je nouzové řešení, protože v místě kontaktu se závit vymačká a o ten závit je ten šroub coby čep slabší a je tam hned příslušná nežádoucí vůle, která klade větší nárok na pevnost toho čepu. Pokud je ten čep takového průměru, že se dá provrtat a zajistit závlačkou nebo drátem, volil bych kulatinu příslušného průměru, třeba i z měkšího materiálu a otvor v kladívku přesně na tu kulatinu, jen s minimální vůlí.
Offline