SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Samozřejmě to může být a nejspíš je tím, že jsem prd navařil. Ale chtěl jsem okolo baráku a v dílně dělat takové různé drobnosti. Na ropovody se nechystám.
Co ty zmíněné elektrody? Je s nimi nějaká zkušennost?

Ty Fincordy samozřejmě s invertorem svařovat budou, nicméně každá rutilová elektroda, ať je výrobce jakýkoliv, bude mít tendenci zavařovat strusku (je to hlavně u koutových svarů). Je to prostě fyzikální vlastnost roztaveného rutilu. Bazický obal je v podstatě směs kazivce a vápence a na toto netrpí, zato je citlivý na vlhkost a hůř se zapaluje oblouk. Já osobně rutilky používám jen naprosto výjimečně, třeba na stehování. Horší zapalování u bazických elektrod se časem dá nacvičit.

Z rutilek bych doporučil rutilcelulozové (RC), třeba Boehler 6013. S nimi je problém se zavařením strusky mnohem menší i v koutových svárech. Supra je zbytečně drahá. S bazickými se dá zapalování nacvičit. Na horkovodech se rutilky běžně používaly na kořenové sváry.

Jako že naklonit to na bok?

jirkati napsal(a):

Na rutilky existuje jednoduchý trik proti zavaření strusky - naklonit si svár tak, aby byl aspoň 45 stupňů od roviny. Pak struska stéká mimo lázeň a její zavaření do sváru se prostě díky její tekutosti nepovede.
Na skutečně vysokotlakých parovodech (přehříváky v elektrárenském kotli) jsme měli někdy zákazníkem předepsané kyselé, nebo rutilové elektrody do kořene sváru. Kdo se nenaučil takové elektrody ovládat, tak brousil a brousil a brousil. A tyto sváry se samozřejmě svařují v polohách (PF, PC).

U nás stála rutil Supra a basic Böhler ca 110 Kč, rutilcelulózová Bohler ca 100 Kč / kg, to není zase takový rozdíl (ale bude to jak kde)

EVB S je rutilbasická, mě třeba přišlo, že to má nevýhody obojího, trochu horší zapálení oblouku po basické a částečné zavaření strusky po rutilce, tím nechci tvrdit, že to tak uvidí každý. U nás stála víc než ty nahoře zmíněné. Obecně mi přišly Lincoln trochu lepší než Jesenice

Já když jsem začínal před pár lety se svářením, tak jsem vyzkoušel všechny možné elektrody od všech možných výrobců.

Nakonec se mi zdá, že na takové běžné sváření jsou nejlepší CHEM-WELD 7100, je to rutil-bazická elektroda, strusku to nezavařuje, částečně to snese i trochu bordelu na svařovaném materiálu, dá se s tím vařit  i pozink. Prodávají to i jako kusovku, takže si kup pár kousků a testni to. S tím bordelem na materiálu opatrně. Lépe je to samozřejmě pořádně očistit. Je to dotyková elektroda, takže se při sváření dělá dotyk pod úhlem cca 45 stupňů a normálně se táhne elektroda po materiálu. Připadá mi, že ta elektroda snese opravdu hodně...

Pokud jsem pohledově krásné sváry, tak si kup FOX ETI, neprská to, krásné sváry.
Samozřejmě tohle platí až se to naučíš. Bohužel FOX ETI jako kusovku asi nikde nekoupíš.

Obě ty elektrody nejsou zrovna levné, ale pokud bude Tvoje spotřeba pár stovek kousků za rok, tak že jsou trochu dražší ani tolik nevadí.

Zdravím,
díky za všechny rady, tipy a postřehy. Psal jsem do CHEM WELD a tam mi napsali, že mi nedoporučují Chem Weld 7100, ale 7000. Proč, to nevím.
Koupím od každého něco a prostě budu zkoušet. Taky na víkend seženu pořádnej kus železa a budu se učit dělat pěkné housenky. Ještě taková drobnost. Teď jsem narazil na toto:

Při svařování elektrickým obloukem udržujte z bezpečnostních důvodů celou pracovní oblast v suchu a upevněte pól kostry vždy spolehlivě k obrobku – ještě před tím, než zapnete svařovací agregát! Protože pro vytvoření potřebného elektrického oblouku je potřebná intenzita elektrického proudu přes 100 ampér. Neodborné upevnění nebo dokonce uvolnění je životu nebezpečné, protože svařovací proud si při pádu kleští hledá cestu v pracovním prostředí!

To mi jako spadne kostra na zem a může mě to dát do těla?

Díky

Ten bezpečnostní pokyn je dost nešťastně napsaný - žádná svářečka nesmí mít na výstupu napětí, které by mohlo být životu nebezpečné. V nejnepříznivějším případě by se mohl svařovací okruh při uvolnění kleští uzavírat přes nějaký nahodilý vodivý prvek s malým průřezem a zahřát ho na teplotu, která by mohla zapříčinit požár.

Ty bezpečnostní předpisy jsou  už nejspíš  psané podle USA mustru.  Kde musí  být uvedena každá,  i  nejbláznivější  možnost,  jinak  v americké  realitě může poškozený  uživatel  za pomoci advokáta specializovaného  na vysouzení  náhrad získat od výrobce nebo  ditributora  velký  balík.
Sucho  musí  být proto, protože ve vlhku  je povolené  napětí 48 volt stejnosměrných  a 24  střídavých  a v mokru  to  je 24  a 12 volt. Zapalovací  napětí  svářečky, které  je mezi 50 - 100 volty tak  dokáže v případě kontaktu třeba zpocené  dlaně a současně jiné  třeba zpocené  části  těla,  aby byl  elektrický  okruh  uzavřený, slušně kopnout. Za určitých,  spíš teoretických podmínek i  zabít.
Svařovací  proud, těch  cca 100 Ampér vyžaduje,  aby celý proudový  okruh  byl  kvalitní a všechny vodiče a kontakty dostatečně velkého  průřezu. Pokud nejsou,  třeba ono připojení  zemnicích  kleští na svařovaný předmět  je nedostatečné  nebo  na znečištěný povrch,  tak  v tom  místě se to  žhaví anebo i  rovnou  se kov utavuje a jiskří. V praxi  se o  to  může popálit nebo  to  může zapálit nějaké  hořlavé  materiály. V praxi  ovšem  obvykle předtím,  než  se to  rozžhaví,  svářečka obvykle přestane fungovat, právě kvůli  těm  nedostatečným  kontaktům  ve svařovacím proudovém  okruhu.

Predmluvy a bezpecnostni upozorneni zahazuji a nectu jinak tam vlastne vylucuji vsechno co mam v planu delat. Obavam se ze svareni na chate bez pozarnich hlidek a dalsich predpisu nebude uplne v souladu s tema hemzama co clovek vsude cte. Takze zdravej rozum bude nejvic.