SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Toto téma tu opravdu určitě neobjevíte, to je úplně jiný "level"
Pro začátek se podívejte sem, od str. 7: http://www.bohler-uddeholm.cz/czech/fil … trarny.pdf
Bod 1 je jasný, 150-200°C předehřev, 200-300°C interpass, žíhání 720°C (690-730°C) / min. 1/2 hod. (2 hod.), ochlazení do 300°C v peci, pak na vzduchu. Přídavný materiál např. Union I CrMo910 nebo Böhler CM 2-IG.
Bod 2 je vzhledem k předpokládaným teplotám a nutnosti tepelného zpracování také jasný. Tepelný režim příslušný 10CrMo9-10, přídavný materiál na Ni bázi, např. Thermanit Nicro 82 nebo UTP A 068 HH. Pokud by hrozilo ovlivnění toho austenitu tepelným zpracováním, je řešením naplátování uvedeného přídavného materiálu ve dvou vrstvách na 10CrMo9-10, následné žíhání a pak přivaření stejným přídavným materiálem na ten austenit již bez následného tepelného zpracování.

Tak já pro příští podobný dotaz aktualizuji odkaz
http://www.bohler-uddeholm.cz/media/Sva … trarny.pdf

vašek1983 napsal(a):

Děkuji za rady,
píšu sice s křížkem po funuse, ale dle přesného postupu se WPQRKY povedly.....

Tak tady je strašně málo informací. Záleží na tom, co to má být, co to má vydržet, co můžete a co nemůžete, atd.
Pro strukturně podobný spoj můžete použít přídavný materiál ležící mezi oběma svařovanými, např. drát Böhled DMO-IG, elektrodu Böhler FOX DMO Kb a svařovat s předehřevem ca. 300°C.
Pak je x variant s přechodovými přídavnými materiály, fakt záleží na aplikaci.

Ospravedlňujem sa, jedná sa o kútový spoj platne z mat. S355 (pozícia 1) a lôžko, ktoré má byť z mat. 32CrMo12 (pozícia 2). Keďže zákazník potrebuje iba 4 kusy tohoto dielcu, tak zbytočne kupovať drôt, tak som sa rozhodol pre met. 111. Keďže s takou kombináciou som sa osobne nestretol, prosím vás o radu. Má to slúžiť ako kĺbové spojenie medzi tou platňou a takou opornou nohou Tatrovky. Keď sa Tatra potrebuje opierať o také 4 nohy, ktoré vysunie, tak toto je tá platňa.

Ďakujem

Editoval Vinďo (23-02-2018 07:31:02)

Ďakujem veľmi pekne

No, za prvé jeden dva milimetry nejsou setiny milimetru. Tolerance u rozměru být musí a 1 - 2 milimetry tolerance u takového výrobku je podle mě běžná "dílenská" tolerance dosažitelná každým, kdo má k dispozici obyčejný metr a rýsovací jehlu.
Za druhé nedokáži poznat, jestli je dokumentace kreslená ještě klasicky na rýsovacím prknu. Ale pokud ano, tehdy se pracovalo ve skupinách. Śéf skupiny, případně jeho nejlepší konstruktér vymýšlel a kreslil nejdůležitejší uzly toho agregátu, zatímco málo důležité podskupiny a detaily dostávali kreslit málo důležití konstruktéři týmu, spíš schopnostmi pouze kresliči než konstruktéři. A podle toho to někdy vypadalo.
Zatímco dnes v počítačovém programu konstruktér, který ten agregát vymýšlí a kreslí, spustí nějaký přídavný modul programu nebo něco podobného a počítač mu vyhodí už zkreslené všechny podskupiny a detaily, všechny ve stejné kvalitě a provedení, jako "hlavní" výkresy nejdůležitějších celků. Takže "kresliči" se svými specifickými styly se dnes už neuplatní.

ZDENÁL napsal(a):

Tyto výkresy svědčí o technickém duchu těch, kteří je kreslily. Měly daleko větší představivost a pojem o tom co lze a co nelze vyrobit. Dnešní dokumentace vytvořená na počítači a vypadající jako nějaký obrázek mě příipadá mnohem méně technická.Tolerance v milimetrech je u tohoto výrobku naprosto adekvátní. Neumím si představit, že by davor navařil střed nohy třeba pět centimetů mimo osu. To by opravdu byla zhovadilost.

Záleží hodně na konkrétním výrobku a technologickém postupu. Třeba u této desky: Předpokládám, že obvod nebude třískově obráběn, ale bude vypálena z plechu. I při přesnosti dnešních palících automatů, třeba i s následným použitím středícího čepu a díry, se může lehce stát, že zákazník někde od obvodu naměří třeba 1.5mm nesouosost. V dnešní době už bude žádat slevu, opravu apod. Přece na výkrese je jasně uvedena tolerance...

Pokud vím, ve strojírenství s kovem se pracuje na desetiny milimetru, truhláři se dřevem pracují v milimetrech a zedníci pracují v centimetrech. Míra, která má na strojním výkrese míru plus mínus jeden milimetr, má asi takovou toleranci, jako by zedník dostal za úkol postavit barák o rozměru deset krát deset metrů plus mínus metr. Za mých mladých let se předpokládalo, že rozměr u kterého nebyla uvedena tolerance bude proveden s přesností na desetinu milimetru. Konstruktér chtěl v podstatě říci, že v tomto případě na umístění ucha na přenášení a středu kulové plochy, nezáleží. Dnes se všechno pálí na laserech s přesností na pět setin milimetru, autogen používají pouze v kovošrotě a při demoličních pracech. Tam by skutečně uváděná tolerance byla zbytečná.

Robi G to co prezentuješ je norma ISO 2768 používaná pro obrábění a pro svařence se používá norma ISO 13920.

ZDENÁL napsal(a):

... zedníci pracují v centimetrech...

Jak už jsem psal, vše záleží na konkrétním případu a okolnostech. Zedník si může dovolit centimetry třeba u betonování základové desky. Když ale vyzdí stěnu +- 1cm (tj. vlnovka 2cm) z relativně přesných cihel, geometrickou řadou vzroste např. spotřeba omítky. A sníží se velikost místnosti
Nebo třeba sádrokarton, obklad apod...

ZDENÁL napsal(a):

... Za mých mladých let se předpokládalo, že rozměr u kterého nebyla uvedena tolerance bude proveden s přesností na desetinu milimetru.

Jak správně podotknul emanuel1200, dnes platí (není-li uvedeno jinak):

emanuel1200 napsal(a):

... norma ISO 2768 používaná pro obrábění ...

Jen dodám, že má i stupně přesnosti (H, K, L a pro úhly f, m, c, v). Běžné tolerance na výkresech ISO2768mK.

ZDENÁL napsal(a):

... Dnes se všechno pálí na laserech s přesností na pět setin milimetru...

Nevím, jak rychle a přesně (no vím, že přesně) pálí laser, ale firma produkující svařence v řádech stovek tun za rok, při tlolušťkách páleného materiálu i 160mm, bude asi používat nějaké autogení či plasmové pálící automaty. Něco jiného jsou malé přesné výrobky, třeba vyjiskřené elektroabrazivně.

ZDENÁL napsal(a):

... Konstruktér chtěl v podstatě říci, že v tomto případě na umístění ucha na přenášení a středu kulové plochy, nezáleží...

Je mi jasné, co tím konstruktér chtěl říci. Neberte to prosím zle, v příspěvku #11 mi poněkud ujely nervy po dlouhé šichtě u frézky...
Když se mi najednou sejde šéf, konstruktér i zákazník u stroje, každý z nich trvá na svém, všichni si protiřečí, je těžké vyhovět, natož v klidu pracovat 

ZDENÁL: Zapoměl jsem zmínit truhláře. Něco začepovat s přesností na 1mm?! Nemožné.

Vinďo napsal(a):

Dobrý deň, Nechcem zakladať nové vlákno, tak to hodím sem:...

No a já to tady zas..ám úplně zbytečně a mimo téma svaření té 11tky s nerezem.

Editoval davor (02-03-2018 21:30:25)