SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

a nešlo by tam fouknout levnější co2

Svařoval jsem jednou hrdlo u sudu od nafty.Napustil jsem jej co nejvíc vodou tak,aby svařovaný místo bylo co nejvýše a hladina vody v sudu tak,aby nezpůsobovala problémy při svařování.Prázdný prostor v sudu co nejmenší.Vše OK.
Nádeže typu JAWA 555/550 stačí pouze vypláchnout a nechat vyschnout.

tak do tohoto můžu mluvit, řežeme autogenem taky Tatry, lokomotivy atd.
  vypuštěnou nádrž (otevřené víko) od nafty lze klidně řezat, (vařit) nic se neděje, nevybuchuje, možná trošku plamen z mastných stěn.
Zkoušel jsem i řezat nádrž objem cca 200l ve které bylo asi 10l nafty, chvíli to trvalo ale bouchla, neroztrhla se - vyfouklo to již asi 10cm řezem + otevřeným víkem.
I v nádrži platí podmínky pro iniciaci zahoření, výbuchu - zápalná teplota + koncentrace hořlavé směsi s kyslíkem. Pokud se do vypuštěné nádrže bude foukat vzduch koncentrace výbušných par nedosáhne parametrů pro výbuch, bohatý svařeč může použít argon nebo CO2. Opatrný svařeč může naplnit nádrž vodou dle Sendera.
Řezali jsme taky nádrž na Benzínce, objem 40tisíc litrů, nešla vyndat jeřábem ze země, byla moc těžká, bylo v ní cca 200litrů nafty která nešla vycucnout, do nádrže jsme naházeli lopatou pár koleček hlíny aby se tekutá nafta do něčeho vsákla, pak jsme ji podél přeřízli a jeřáb už si poradil.

edit, tu mastnou hlínu jsme samozřejmě nevyndavali řezalo se to i s ní

Editoval bourač (15-05-2016 17:46:40)

No, tak, ano, naftou zmenšíte prostor na vytvoření výbušné směsi a zbytek vybublá CO2, nechte odevřený víčko, nafta stejně blbě hoří, je potřeba z toho vytlačit vzduch a bude. U nádrže od benzínu musíte být opatrnější.Jo a doporučuji za zadek sněhovej hasičák, to kdyby jste zapálil vedle nějakej mastnej hadr, ti nový kočí na pořádek kašlou....zdravím

@FF> Ciernu kroniku uz mame alebo treba Darwinovu cenu ?
Inak ked tak pozeram pyta sa PAT a odpoveda MAT akurat v rozpravke to vzdy konci dobre...

Editoval ihlan (15-05-2016 22:23:41)

Tabulky říkají, že benzín by měl být hořlavina 2 třídy, s bodem vzplanutí kousek nad 21 st C, nafta hořlavina 3 třídy s bodem vzplanutí nad 55 st C.
Biosložky. líh je vysloveně hořlavina první třídy s bodem vzplanutí pod 20 st C, bionafta velmi vysoký bod vzplanutí .

Takže v zimě za mrazu by svařování nádrží od benzínu i nafty měl obýt relativně bezpečné , pokud to není lihový biobenzín. Nafta by měla být bezpečná i při svařování v létě, pokud to není rozpálené sluncem.

Ale obvykle není úplně jasné, jak kvalitní ta nafta a benzín je.

Radim napsal(a):

Tabulky říkají, že benzín by měl být hořlavina 2 třídy, s bodem vzplanutí kousek nad 21 st C, nafta hořlavina 3 třídy s bodem vzplanutí nad 55 st C.
Biosložky. líh je vysloveně hořlavina první třídy s bodem vzplanutí pod 20 st C, bionafta velmi vysoký bod vzplanutí .

Automobilový benzín vždycky byl a je hořlavina I. třídy s bodem vzplanutí typicky kolem -18° až -25°C.

Jsem stejně zbabělej ,hrdinů jsou plný hřbitovy. Taky bych do toho nešel.

to bolo asi najrozumnejsie...nemam skusenosti neviem tak radsej kaslem na to,tiez to envidim s tou naftou tak kriticky...benzin to je ine

FF napsal(a):

...takže v zime sa pri zváraní nedostaneme cez 20°C?! ...zaujímavé - to som nevedel... ...takže kov sa v zime taví pri izbovej teplote... ...no vidíte - zasa som o niečo múdrejšííííí!

Jednou jsem zařizoval prodloužení dopravníkové drážky nad máčecími vanami s barvou. Vany po 800 litrech barvy typu klasická syntetika S 2013 na dílně nechali plné. Tak se v dílně dvoje kovové dveře vyhodily z pantů a vany s nimi zakryly. Dveře rozměry pasovaly na vany tak akorát. Vany s barvou byly nad zemí tak na úrovní 700, drážky tak na 2200 - 2400, vařilo se 4 elektrodou a jiskry z té elektrody přímo padaly na vany. A prolisy ve dveřích určitě i nějaké dovnitř vany a do barvy.
Ani plamínek se neobjevil. Ani profíci,  hasiči s cisternou, co tam byli jako požární dozor, neměli námitky.

https://www.youtube.com/watch?v=4tL76JTMkNo

FF napsal(a):

...nemali námietky - možno boli iba stuhnutí strachom...! :-D
Syntetická farba (nerozriedená) sa s palivom v nádrži asi moc porovnávať nedá (a nafta je k tomu zo všetkých palív najmenej nebezpečná), ale keď sa to rozhorí, tak to horí skvelo - videl som to kedysi dávno na vlastné oči.

No ani nebyli ztuhnutí strachem, při asistencích při svařování zažili leccos. A opatření předepsaná požárním technikem byla splněna, takže byli z obliga. A barva byla naředěná protože to byly pracovní vany, kde s v pátek máčelo a v sobotu dopoledne už svařovalo.

Největší problém tam byl asi svářeč, na kterého bylo to svařování napsáno, protože "pil ligu" A svatosvatě slíbil, že v pátek v hospodě se bude držet zkrátka, jenže v těn večer tam kdosi oslavoval narozeniny... A nikdo jiný to svařit nemohl, protože  nikdo jiný nebyl napsán v papírech.
Podruhé v životě jsem viděl, jak když má člověk nějakou činnost zažranou pod kůži, dokáže v případě potřeby alkohol "vypnout". Člověk, který má jinak problém pomalu udělat krok, najednou je na určitou dobu jakoby úplně střízlivý.

Co se týká zápalné teploty při svařování, aby to chytlo při teplotě pod teplotou vznícení, muselo by se to teplo ze svařování dostat ke kapalině a muselo by ho být tolik, aby se odpařilo tolik hořlavé kapaliny, aby páry vytvořily hořlavé prostředí. Proto třeba nafta nemusí chytnout, když do ní v malém množství padají žhavé jiskry ze svařování. Nebo se hořící cigareta může dát uhasit v benzínu.
Ale když se dostane kapalná nafta nebo i olej na žhavý svar, tak to chytne.