SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
Má prosím někdo zkušenost se svařovánim na podobné nádrži,Mechanik přišel s tím že se to svařuje s plnou nádrži. No jen jsem koukal a nechápal. Jsem jen svářeč. Já mu řikal vyprázdnit a nechat do ni foukat ventilátor a tak po deseti minutách to vzít Tigem .Jedná se o přinýtovaný zámek.Nýty povolují a celé to nějak oxiduje. Děkuji
Offline
Neraz som to robil. Argon je nehorľavý tak som tam fúkal argon a bolo. Zatial som tu
Offline
a nešlo by tam fouknout levnější co2
Offline
pat napsal(a):
a nešlo by tam fouknout levnější co2
Nad tým som nepremýšlal. Aj to je alternatíva. Ide oto vyhnať odtiaľ vzduch respektíve kyslík bez neho sa nemá čo stať. ( dúfam)
Offline
Svařoval jsem jednou hrdlo u sudu od nafty.Napustil jsem jej co nejvíc vodou tak,aby svařovaný místo bylo co nejvýše a hladina vody v sudu tak,aby nezpůsobovala problémy při svařování.Prázdný prostor v sudu co nejmenší.Vše OK.
Nádeže typu JAWA 555/550 stačí pouze vypláchnout a nechat vyschnout.
Offline
No, ten mechanik není hloupej, takže naftu pod místo, bez víčka a nechat tam bublat CO2 nebo Argon, k ránu kdy je ještě zima a bude.......když to přivezou prázdný tak tam leju vodu, ale s tím je práce....zdravím, bouchaj vzniklý páry, takže nádrže od benzínu bez bublání nee, štěkaj...
Offline
tak do tohoto můžu mluvit, řežeme autogenem taky Tatry, lokomotivy atd.
vypuštěnou nádrž (otevřené víko) od nafty lze klidně řezat, (vařit) nic se neděje, nevybuchuje, možná trošku plamen z mastných stěn.
Zkoušel jsem i řezat nádrž objem cca 200l ve které bylo asi 10l nafty, chvíli to trvalo ale bouchla, neroztrhla se - vyfouklo to již asi 10cm řezem + otevřeným víkem.
I v nádrži platí podmínky pro iniciaci zahoření, výbuchu - zápalná teplota + koncentrace hořlavé směsi s kyslíkem. Pokud se do vypuštěné nádrže bude foukat vzduch koncentrace výbušných par nedosáhne parametrů pro výbuch, bohatý svařeč může použít argon nebo CO2. Opatrný svařeč může naplnit nádrž vodou dle Sendera.
Řezali jsme taky nádrž na Benzínce, objem 40tisíc litrů, nešla vyndat jeřábem ze země, byla moc těžká, bylo v ní cca 200litrů nafty která nešla vycucnout, do nádrže jsme naházeli lopatou pár koleček hlíny aby se tekutá nafta do něčeho vsákla, pak jsme ji podél přeřízli a jeřáb už si poradil.
edit, tu mastnou hlínu jsme samozřejmě nevyndavali řezalo se to i s ní
Editoval bourač (15-05-2016 17:46:40)
Offline
Evita,asi jsem to nepochopil na sto procent.Jako že to jde vařit plné nafty??Stačí foukat co 2?
Offline
No, tak, ano, naftou zmenšíte prostor na vytvoření výbušné směsi a zbytek vybublá CO2, nechte odevřený víčko, nafta stejně blbě hoří, je potřeba z toho vytlačit vzduch a bude. U nádrže od benzínu musíte být opatrnější.Jo a doporučuji za zadek sněhovej hasičák, to kdyby jste zapálil vedle nějakej mastnej hadr, ti nový kočí na pořádek kašlou....zdravím
Offline
...nádrž naplniť palivom - tak určiteeee!!!
...môžeme rovno založiť novú rubriku s názvom "Hrobár/Hrobař"...
Editoval FF (15-05-2016 20:45:01)
Offline
@FF> Ciernu kroniku uz mame alebo treba Darwinovu cenu ?
Inak ked tak pozeram pyta sa PAT a odpoveda MAT akurat v rozpravke to vzdy konci dobre...
Editoval ihlan (15-05-2016 22:23:41)
Offline
Zvaral som kopec nadrzi na naftu, derave, prerazene, znicene koroziou a co ja viem co este... raz som navaral kamosovi na hrdlo nadrze na aviu vnutorne sitko aby mu sopliaci nekradli naftu hadickou. Bolo to tak narychlo ze som zabudol do nadrze pustit z flase nejake to CO2 co robievam vzdy. Co cert nechcel, na kraji hrdla nadrze bolo trochu mastnej nafty ktora mi tam zacala horiet...... Tak som to normalne sfukol.... a zvaralo sa dalej.. Kolko tam mal kamos nafty netusim..
Editoval vyrobca (15-05-2016 22:30:48)
Offline
Tabulky říkají, že benzín by měl být hořlavina 2 třídy, s bodem vzplanutí kousek nad 21 st C, nafta hořlavina 3 třídy s bodem vzplanutí nad 55 st C.
Biosložky. líh je vysloveně hořlavina první třídy s bodem vzplanutí pod 20 st C, bionafta velmi vysoký bod vzplanutí .
Takže v zimě za mrazu by svařování nádrží od benzínu i nafty měl obýt relativně bezpečné , pokud to není lihový biobenzín. Nafta by měla být bezpečná i při svařování v létě, pokud to není rozpálené sluncem.
Ale obvykle není úplně jasné, jak kvalitní ta nafta a benzín je.
Offline
...takže v zime sa pri zváraní nedostaneme cez 20°C?! ...zaujímavé - to som nevedel... ...takže kov sa v zime taví pri izbovej teplote... ...no vidíte - zasa som o niečo múdrejšííííí!
Editoval FF (16-05-2016 12:24:31)
Offline
Radim napsal(a):
Tabulky říkají, že benzín by měl být hořlavina 2 třídy, s bodem vzplanutí kousek nad 21 st C, nafta hořlavina 3 třídy s bodem vzplanutí nad 55 st C.
Biosložky. líh je vysloveně hořlavina první třídy s bodem vzplanutí pod 20 st C, bionafta velmi vysoký bod vzplanutí .
Automobilový benzín vždycky byl a je hořlavina I. třídy s bodem vzplanutí typicky kolem -18° až -25°C.
Offline
Jen tak ,pro upřesnění. Já jsem od této zakázky utekl. Je pravda ,že teoreticky by to možná bylo proveditelné . Ale svařovat nad 300 litry nafty se mi zdálo velký hazard. Děkuji za názory.
Offline
Jsem stejně zbabělej ,hrdinů jsou plný hřbitovy. Taky bych do toho nešel.
Offline
Nejsou to výbušniny , ale hořlaviny . Bez přesně namíchaného vzduchu-kyslíku , nedělají nic .
Offline
to bolo asi najrozumnejsie...nemam skusenosti neviem tak radsej kaslem na to,tiez to envidim s tou naftou tak kriticky...benzin to je ine
Offline
Zdenek11 napsal(a):
Radim napsal(a):
Tabulky říkají, že benzín by měl být hořlavina 2 třídy, s bodem vzplanutí kousek nad 21 st C, nafta hořlavina 3 třídy s bodem vzplanutí nad 55 st C.
Biosložky. líh je vysloveně hořlavina první třídy s bodem vzplanutí pod 20 st C, bionafta velmi vysoký bod vzplanutí .Automobilový benzín vždycky byl a je hořlavina I. třídy s bodem vzplanutí typicky kolem -18° až -25°C.
Dřív právě nebyl jednička nebo byl z bezpečnostních důvodů tak na rozhraní jedničky až dvojky, teď koukám, že je jednička a to ještě s vysokou hořlavostí, protože tam dnes jsou nějaké uhlovodíky s teplotou vatru kolem 30 st c. Možná pentan.
Dřív se ty hodně těkavé uhlovodíky buď oddělily do lehkého technického benzínu nebo zpracovaly, dneska se asi dávají do automobilového benzínu.
Editoval Radim (17-05-2016 18:37:05)
Offline
FF napsal(a):
...takže v zime sa pri zváraní nedostaneme cez 20°C?! ...zaujímavé - to som nevedel... ...takže kov sa v zime taví pri izbovej teplote... ...no vidíte - zasa som o niečo múdrejšííííí!
Jednou jsem zařizoval prodloužení dopravníkové drážky nad máčecími vanami s barvou. Vany po 800 litrech barvy typu klasická syntetika S 2013 na dílně nechali plné. Tak se v dílně dvoje kovové dveře vyhodily z pantů a vany s nimi zakryly. Dveře rozměry pasovaly na vany tak akorát. Vany s barvou byly nad zemí tak na úrovní 700, drážky tak na 2200 - 2400, vařilo se 4 elektrodou a jiskry z té elektrody přímo padaly na vany. A prolisy ve dveřích určitě i nějaké dovnitř vany a do barvy.
Ani plamínek se neobjevil. Ani profíci, hasiči s cisternou, co tam byli jako požární dozor, neměli námitky.
Offline
...nemali námietky - možno boli iba stuhnutí strachom...! :-D
Syntetická farba (nerozriedená) sa s palivom v nádrži asi moc porovnávať nedá (a nafta je k tomu zo všetkých palív najmenej nebezpečná), ale keď sa to rozhorí, tak to horí skvelo - videl som to kedysi dávno na vlastné oči.
Offline
Offline
Na vznik ohne maji vliv 3 okolnosti to se už učí v zakladní škole .
Hořlavina (je jedno zda pevna kapalna nebo plynna.
Okysličovadlo (typicky vzduch nebo kyslik).
A nakonec zapalná teplota.
Co se svareni a pajeni týká tak zapalna teplota tam bude vždy!
Tím pádem se to dá řešit ještě dvěma zpusoby a to odstraňněním hořlaviny nebo okysličovadla případně obojím najednou.Dale pokud nelze odstranit hořlavinu stačí se dostat mimo mez výbušnosti.
Nádrží na vodu naftu nebo benzínu jsem opravoval desítky a nikdy problém nebyl.V přípaďě benzínu jsem nádrž pokud to šlo vymyl vodou ,nebo alespon řádně vyfoukal vzduchem a vetšinou stačilo foukat vzduch i během sváření čímž došlo k ředění a tím jsem se dostal pod mez výbušnosti .Idealní je použít nehořlavý plyn nebo vodu.
Ale pokud nejsou páry hořlave kapaliny příliž výbušné a lze-li je možnost nechat volně hořet i to je cesta.
Offline
FF napsal(a):
...nemali námietky - možno boli iba stuhnutí strachom...! :-D
Syntetická farba (nerozriedená) sa s palivom v nádrži asi moc porovnávať nedá (a nafta je k tomu zo všetkých palív najmenej nebezpečná), ale keď sa to rozhorí, tak to horí skvelo - videl som to kedysi dávno na vlastné oči.
No ani nebyli ztuhnutí strachem, při asistencích při svařování zažili leccos. A opatření předepsaná požárním technikem byla splněna, takže byli z obliga. A barva byla naředěná protože to byly pracovní vany, kde s v pátek máčelo a v sobotu dopoledne už svařovalo.
Největší problém tam byl asi svářeč, na kterého bylo to svařování napsáno, protože "pil ligu" A svatosvatě slíbil, že v pátek v hospodě se bude držet zkrátka, jenže v těn večer tam kdosi oslavoval narozeniny... A nikdo jiný to svařit nemohl, protože nikdo jiný nebyl napsán v papírech.
Podruhé v životě jsem viděl, jak když má člověk nějakou činnost zažranou pod kůži, dokáže v případě potřeby alkohol "vypnout". Člověk, který má jinak problém pomalu udělat krok, najednou je na určitou dobu jakoby úplně střízlivý.
Co se týká zápalné teploty při svařování, aby to chytlo při teplotě pod teplotou vznícení, muselo by se to teplo ze svařování dostat ke kapalině a muselo by ho být tolik, aby se odpařilo tolik hořlavé kapaliny, aby páry vytvořily hořlavé prostředí. Proto třeba nafta nemusí chytnout, když do ní v malém množství padají žhavé jiskry ze svařování. Nebo se hořící cigareta může dát uhasit v benzínu.
Ale když se dostane kapalná nafta nebo i olej na žhavý svar, tak to chytne.
Offline
Stránky: 1