SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Jen doplním:
Pokud se použije jádro s malým AL, bude malá indukčnost primáru a trafo by dost zatěžovalo spínací prvek (transistor; proto se používají např na vysoké frekvence, nepropustné měniče, akumulační tlumivky aj.), mělo by hodně velký proud naprázdno (velký magnetizační proud. Jádra s vysokou permeabilitou jsou ztrátová, nepoužívají se na přenos energie ale na filtraci.

Trafo vypadá takto:

průměr hrníčku je 35mm

Ano, vypadá to na materiál H22 (permeabilita 2200), pokud je to hrníček P26, tak bez mezery by měl mít AL=4200nH, jaký by byl důvod snížit indukčnost použitím jádra s mezerou netuším. Nejlepší by bylo se zeptat p. Štěpánka.
Feritový hrníček P26x16, materiál H22, AL=400, celková mezera 0,24mm, broušená jen jedna polovina páru, se dá sehnat za  33,15 Kč za pár na
http://ferity.cz/e-shop/ferity/p26x16-h22-al-400.html
Taky jsem  tam už něco kupoval.

Vývodů tam je tolik proto, že je primární vinutí rozděleno a sek. vinutí jsou dvě pro dvojčinné spínání.
Bylo by doré provést vykreslení zapojení spínacích tranzistorů na řídící jednotce.

***No, nemám žádný generátor signálu. Mohl bych z odporu vinutí a průměru drátu vypočítat délky  obou vinutí. ***
Většina generátorů by stejně nedala dostatečný proud. Stačí i udělátko z 555 nebo IR2153 a na výstup tranzistor, použít buď malou střídu a paralelně k trafu demagnetizační diodu, nebo dva tranzistory a pouštět do trafa obě polarity střída 50%. Napájet by to šlo v nouzi přes pojistku i z autobaterie.
Když tam je jádro s mezerou (někdy se používá i dvojitá mezera) mohli dohnat indukčnost vyšším počtem závitů, tedy jít na nižší sycení a snížit proud, proto by bylo dobré znát indukčnost.
Pokud není k dispozici měřák indukčnosti, dala by se indukčnost primáru zjistit takto:
Z řídící desky leze cca 20V, tak by se dala ještě osciloskopem změřit doba sepnutí tranzistoru (délka náběžné hrany pulzu), dále je potřeba změřit průběh proudu při nezatíženém sekundáru. Pokud není k osciloskopu proudová sonda, tak lze změřit proud jako úbytek napětí na odporu.(podle očekávané velikosti proudu 0,01 až 0,1ohm).
Indukčnost je  L = 20V * Δt / ΔI         (v zákl. jednotkách H, V, s, A, nebo  v us  a vyjde to  přímo v  uH)

Pokud se bude měřit to trafo při buzení z řídící desky, tak díky odporu 22R nejde použít vzorec pro výpočet indukčnosti L = U * Δt / ΔI , protože na cívce není konstantní napětí.
Taky se díky úbytku napětí na odporu sníží sycení, tak se nedá opřít ani o výpočet závitů podle sycení: N=U*T/(B*S)
Spínací tranzistor je 1A a má napětí C-E pouze max 45V a odpor 22R je použit k zatlumení napěťových špiček, dále omezuje proud na max cca1A.
Zjistit počet závitů z odporu vinutí je dost náročné, vyžadovalo by to drahý měřák a 4-vodičové zapojení. Ten kamarád s osciloskopem nemá možnost změřit indukčnost?
K tomu jádru by bylo dobré koupit ještě kostřičku.

Pokud se nepodaří navinout to trafo přesně, tyristor ani spínací tranzistor by to zničit nemělo, protože proud bude omezen tím 22R v primáru. Takže maximálně nebude spolehlivě spínat tyristor. Před hodně lety jsem dělal tyristorovou svářečku, spínání nebylo pomocí trafa (krátký pulz) ale dlouhým pulzem až do přechodu nulou – nemusí být zatěžovací odpor. Tyristory odhadem 150-200A, nebyly to ČKD, typ už nevím, katalogové údaje jsem nenašel. Z 12V přes tranzistor, diodu a rezistory s výsledným odporem cca 64 ohm. Hodnotu jsem získal tak, aby spolehlivě spínal v mrazáku (12V žárovku), nestačí jen vychladit, musí se měřit v mrazáku, protože jak se vyndá, tak se hned orosí.

To je správná poznámka, ferit rychlé změny teploty nesnese a popraská. Ta teplota se musí zvyšovat postupně od studeného.
Jinak pokud to v horké vodě změklo, tak epoxidová zalévací hmota nebyla úplně zpolymerovaná. Nebo ta zalévací hmota je epoxid smíchaný s nějakým termoplastem. Každopádně je při takové zálivce větší naděje, že to změkne i několikadenním působením nějakého agresívního ředidla bez ohřevu. Tam je potom výhoda v tom, že se to nemusí rozdělávat rychle a v té horké vodě.
Vaření v tom toluenu nebo něčem podobném je až krajní opatření. Toluen má jinak bod varu cca 109 st C, takže ve vodní lázni se to ještě nevaří. Xylen má teplotu varu ještě vyšší. Ale jinak se to při takové teplotě už odpařuje dostatečně, aby páry mohly vzplanout a rozlití je proto dost průšvih. Proto jsem napsal, že se to musí vařit bezpodmínečně venku a ještě daleko od dřeva a podobných hořlavin.

Editoval Radim (27-04-2016 19:33:55)

Když jsme u těch TC181, je možné použít jako náhradu tento, i když je označen jako "odrušovací kondenzátor"? http://www.ges.cz/cz/odrusovaci-kondenz … 00860.html
Odrušovací kondenzátor FOIL 1,0M/275VAC/10% X2 RM27,5  , 17 Kč
Anebo můžu vzít od Bučka, má na výběr MKS 4 ; 1M / 400V RM22.5 ; CFAC 1M / 275V; po 20 Kč

TC 181 se tam používaly zřejmě proto, protože v té době bylo zažité, že jako blokovací kondenzátory se v oboru výroby svářeček a podobné "hrubší" průmyslové elektroniky používaly kondy z metalizovaného papíru. No a ty byly jako tehdy aktuální a zároveň levné typy právě ty z řady TC18X.
I když už v té době Tesla myslím vyráběla kondy s plastovým dielektrikem, které měly tu výdrž mnohem větší.

TC181 ale byly pouze na 160 voltů. Zatímco odrušovací kondenzátory třídy X2 mají odolnost tak 1600 Volt stejnosměrných, aby byly v obvodech se síťovým napětím 275VAC dostatečně spolehlivé.

Neznám konkrétní zapojené té kostky a jakým napětím tam ten kond byl namáhán, ale kondenzátor na vyšší napětí než takových 300 V stejnosměrných bych tam nedal.
jako náhradu bych volil třeba tyhlety:
http://www.es-ostrava.cz/pdf/katalog_cz … _08_12.pdf
http://www.es-ostrava.cz/pdf/katalog_cz … _10_09.pdf
jsou vcelku ochotní prodat u nich a snad i zaslat poštou i kusová množství.