SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
Nejsem odborník, jen kutil, jaké parametry má to jádro nevím.
5. vývod bude asi stínění, 1 závit (začátek a konec nesmí být ve zkratu).
materiál 3F3 je zbytečně drahý, je vhodný na frekvence stovky kHz, proto má i nižší permeabilitu cca 1450, původní jádro bude asi nějaký starší materiál z Prametu případně Iskra. Materiály s vysokou permeabilitou taky nejsou vhodné, nejlépe tedy cca 2000 až 3000. Jádro bez mezery.
Materiál TP4A neznám, ale P26/16 s AL = 250 nH znamená, že efektivní permeabilita je dost nízká, pravděpodobně jde o hrníček s mezerou.
Postupoval bych takto:
1)změřil bych délku pulzu a napětí přiváděné na primár (napětí, které spíná transistor)
Z toho, a průřezu nového jádra (které bych chtěl použít) bych spočítal počet závitů primáru pro sycení cca 0,2T- 0,25T podle materiálu (střída a opakovací frekvence je malá, jádro hřát nebude, ale nesmí se přesytit)
2) změřil bych indukčnost primáru a sekundáru, z toho bych vypočítal poměr závitů (L=AL*N*N), pokud bych se nedostal k jádru, pustil bych do primáru obdélníkový signál (střída 50%) a osciloskopem bych měřil napětí na výstupu, z poměru napětí by se dal převod vypočítat.
Offline
Jen doplním:
Pokud se použije jádro s malým AL, bude malá indukčnost primáru a trafo by dost zatěžovalo spínací prvek (transistor; proto se používají např na vysoké frekvence, nepropustné měniče, akumulační tlumivky aj.), mělo by hodně velký proud naprázdno (velký magnetizační proud. Jádra s vysokou permeabilitou jsou ztrátová, nepoužívají se na přenos energie ale na filtraci.
Offline
Jakube, mám 3ks zapalovacích traf z regulace URS. Takové jsem použil i na své křemíkové svářečce. Mohl bych je nechat. Když tak se napiš.
Offline
Offline
Famater:
Díky za nabídku trafa, ale radši bych rozklíčoval stavbu nového. Toto bude jiné trafo, máš mnohem víc vývodů a taky větší jádro.
pt.kbely:
No, nemám žádný generátor signálu. Mohl bych z odporu vinutí a průměru drátu vypočítat délky obou vinutí.
Materiál kostry - p. Štěpánek má na svém webu nabídku ZK20, fotka je z odkrytované, nezalité kostky. Potisk trafa mi připadá, jako AL 400:
(obrázek z webu http://eshop.svarecky.com )
Délku zapalovacího impulzu do primáru můžu změřit koncem týdne. Napětí primáru je 21,2 V, tranzistor je pak spíná na nulu.
Editoval Jakub.P (25-04-2016 22:25:39)
Offline
Ano, vypadá to na materiál H22 (permeabilita 2200), pokud je to hrníček P26, tak bez mezery by měl mít AL=4200nH, jaký by byl důvod snížit indukčnost použitím jádra s mezerou netuším. Nejlepší by bylo se zeptat p. Štěpánka.
Feritový hrníček P26x16, materiál H22, AL=400, celková mezera 0,24mm, broušená jen jedna polovina páru, se dá sehnat za 33,15 Kč za pár na
http://ferity.cz/e-shop/ferity/p26x16-h22-al-400.html
Taky jsem tam už něco kupoval.
Offline
Pokud nemám před sebou schéma řídící jednotky, tak je to pro mě těžký, ta mezera v jádře brání stejnosměrnému přesycení - asi tam není demagnetizační dioda, nebo by byla impedance už dost velká a demagnetizace by trvala moc dlouho.
Offline
Vývodů tam je tolik proto, že je primární vinutí rozděleno a sek. vinutí jsou dvě pro dvojčinné spínání.
Bylo by doré provést vykreslení zapojení spínacích tranzistorů na řídící jednotce.
Offline
Při tomto měření by se svářečka nemusala zatížit, pokud je v pořádku zatěžovací odpor, který by měl zajistit potřebný přídržný proud.
Offline
***No, nemám žádný generátor signálu. Mohl bych z odporu vinutí a průměru drátu vypočítat délky obou vinutí. ***
Většina generátorů by stejně nedala dostatečný proud. Stačí i udělátko z 555 nebo IR2153 a na výstup tranzistor, použít buď malou střídu a paralelně k trafu demagnetizační diodu, nebo dva tranzistory a pouštět do trafa obě polarity střída 50%. Napájet by to šlo v nouzi přes pojistku i z autobaterie.
Když tam je jádro s mezerou (někdy se používá i dvojitá mezera) mohli dohnat indukčnost vyšším počtem závitů, tedy jít na nižší sycení a snížit proud, proto by bylo dobré znát indukčnost.
Pokud není k dispozici měřák indukčnosti, dala by se indukčnost primáru zjistit takto:
Z řídící desky leze cca 20V, tak by se dala ještě osciloskopem změřit doba sepnutí tranzistoru (délka náběžné hrany pulzu), dále je potřeba změřit průběh proudu při nezatíženém sekundáru. Pokud není k osciloskopu proudová sonda, tak lze změřit proud jako úbytek napětí na odporu.(podle očekávané velikosti proudu 0,01 až 0,1ohm).
Indukčnost je L = 20V * Δt / ΔI (v zákl. jednotkách H, V, s, A, nebo v us a vyjde to přímo v uH)
Offline
Než se dostanu ke svářečce, mám tady schéma řídící desky se spínacími tranzistory. Měla by být totožná s českou WTU 315 (verze s celořízeným usm.), ale minimálně mám na ZU 315 jiné koncové tranzistory: BSX 61
Zapojení vypadá stejně. Rozmístění a hodnoty součástek:
Na začátky všech primárů jde +24V, konce jsou pak přes odpor 22R přivedeny na tranzistor, který je spíná na zem.
Popisky součástek nesedí přesně proti schématu, např. odpory jsou o jedno číslo posunuté, jiné označení tranzistorů, atd.
Offline
Pokud se bude měřit to trafo při buzení z řídící desky, tak díky odporu 22R nejde použít vzorec pro výpočet indukčnosti L = U * Δt / ΔI , protože na cívce není konstantní napětí.
Taky se díky úbytku napětí na odporu sníží sycení, tak se nedá opřít ani o výpočet závitů podle sycení: N=U*T/(B*S)
Spínací tranzistor je 1A a má napětí C-E pouze max 45V a odpor 22R je použit k zatlumení napěťových špiček, dále omezuje proud na max cca1A.
Zjistit počet závitů z odporu vinutí je dost náročné, vyžadovalo by to drahý měřák a 4-vodičové zapojení. Ten kamarád s osciloskopem nemá možnost změřit indukčnost?
K tomu jádru by bylo dobré koupit ještě kostřičku.
Offline
Co to zkusit spočítat přímo. Jádro je už stejně zničené, Tak ohřát- Jedná-li se o epoxidovou zálivku, tak ohřátím změkne, teplota skelného přechodu bude max 90°C. Vydolovat cívku, přeříznout ji na polovic a pak za tepla odlupovat půlzávit po půlzávitu a spočítat. Vycházet z toho, že je jádro H22 stejné jako na foto. Měřením odporu by se myslím zavedla větší chyba. Dále vzhledem k tomu, že trafo slouží k otevření tyristoru nebude nijak velký nárok na přesnost. Jde o to vytvořit puls, který spoehlivě tyristor otevře a proud do řídící elektrody nepřekročí dovolené max. (myslím, že to bylo v mém případě 150mA. Tranzistor je proti špičce chráněn diodou. Odpor omezuje proud. Já když jsem toto řešil cca před 25lety, tak jsem dal do řídící elektrody také odpor pro omezení proudu do řídící elektrody.
Offline
Pokud se nepodaří navinout to trafo přesně, tyristor ani spínací tranzistor by to zničit nemělo, protože proud bude omezen tím 22R v primáru. Takže maximálně nebude spolehlivě spínat tyristor. Před hodně lety jsem dělal tyristorovou svářečku, spínání nebylo pomocí trafa (krátký pulz) ale dlouhým pulzem až do přechodu nulou – nemusí být zatěžovací odpor. Tyristory odhadem 150-200A, nebyly to ČKD, typ už nevím, katalogové údaje jsem nenašel. Z 12V přes tranzistor, diodu a rezistory s výsledným odporem cca 64 ohm. Hodnotu jsem získal tak, aby spolehlivě spínal v mrazáku (12V žárovku), nestačí jen vychladit, musí se měřit v mrazáku, protože jak se vyndá, tak se hned orosí.
Offline
Někdy se dá feritové trafo snadno rozložit, když se na pár dnů ponoří do ředidla. Případně ještě, pokud se použije ředidlo s vyšší teplotou varu, třeba toluen nebo xylen, nechat nějakou hodinku vařit ve vodní lázni (někde venku, kde se nehromadí hořlavé páry) Aceton na vyvařování ne, má teplotu varu jen 56 st C.
Případně použít organický čistič štětců.
za mokra pak epoxidová zálivka změkne a dtráty se dají v pohodě odmotat.
Offline
To je správná poznámka, ferit rychlé změny teploty nesnese a popraská. Ta teplota se musí zvyšovat postupně od studeného.
Jinak pokud to v horké vodě změklo, tak epoxidová zalévací hmota nebyla úplně zpolymerovaná. Nebo ta zalévací hmota je epoxid smíchaný s nějakým termoplastem. Každopádně je při takové zálivce větší naděje, že to změkne i několikadenním působením nějakého agresívního ředidla bez ohřevu. Tam je potom výhoda v tom, že se to nemusí rozdělávat rychle a v té horké vodě.
Vaření v tom toluenu nebo něčem podobném je až krajní opatření. Toluen má jinak bod varu cca 109 st C, takže ve vodní lázni se to ještě nevaří. Xylen má teplotu varu ještě vyšší. Ale jinak se to při takové teplotě už odpařuje dostatečně, aby páry mohly vzplanout a rozlití je proto dost průšvih. Proto jsem napsal, že se to musí vařit bezpodmínečně venku a ještě daleko od dřeva a podobných hořlavin.
Editoval Radim (27-04-2016 19:33:55)
Offline
Mě zarazilo, že byly na komutační ochranu použity TC ( mám snimi nejhorší zkušenosti) a ještě k tomu všechno zalité společně s ostatními součástkami. Mě to připadá, že výrobce předběhl dobu. Vytvořil poměrně drahý náhradní díl. Ta trafa by mohla odcházet, pokud byl použitý ruský drát, který se někdy lámal již při pohledu na něj.
Offline
Když jsme u těch TC181, je možné použít jako náhradu tento, i když je označen jako "odrušovací kondenzátor"? http://www.ges.cz/cz/odrusovaci-kondenz … 00860.html
Odrušovací kondenzátor FOIL 1,0M/275VAC/10% X2 RM27,5 , 17 Kč
Anebo můžu vzít od Bučka, má na výběr MKS 4 ; 1M / 400V RM22.5 ; CFAC 1M / 275V; po 20 Kč
Offline
TC181 (hovňáky) pokud se od něčeho hřály, po čase praskal obal a navlhly. Další generace TC2xx byla už dobrá. Těch http://www.ges.cz/cz/odrusovaci-kondenz … 00860.html bych se nebál, dielektrikum PP a proud je snížen odpory v sérii. Jen nebudou souhlasit rozteče RM.
Offline
TC 181 se tam používaly zřejmě proto, protože v té době bylo zažité, že jako blokovací kondenzátory se v oboru výroby svářeček a podobné "hrubší" průmyslové elektroniky používaly kondy z metalizovaného papíru. No a ty byly jako tehdy aktuální a zároveň levné typy právě ty z řady TC18X.
I když už v té době Tesla myslím vyráběla kondy s plastovým dielektrikem, které měly tu výdrž mnohem větší.
TC181 ale byly pouze na 160 voltů. Zatímco odrušovací kondenzátory třídy X2 mají odolnost tak 1600 Volt stejnosměrných, aby byly v obvodech se síťovým napětím 275VAC dostatečně spolehlivé.
Neznám konkrétní zapojené té kostky a jakým napětím tam ten kond byl namáhán, ale kondenzátor na vyšší napětí než takových 300 V stejnosměrných bych tam nedal.
jako náhradu bych volil třeba tyhlety:
http://www.es-ostrava.cz/pdf/katalog_cz … _08_12.pdf
http://www.es-ostrava.cz/pdf/katalog_cz … _10_09.pdf
jsou vcelku ochotní prodat u nich a snad i zaslat poštou i kusová množství.
Offline
Stránky: 1 2