SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Asi sa nerozumieme tak este raz. Meral ste teplotu priamo na tranzistore pod zatazou? Ja nehovorim o teplote chladica a ani o teplote chladica pri tranzistore, ta bola v poriadku. Priamo na puzdre tranzistora bola vysoka teplota ktora sa nestihala odvadzat do chladica, kvoli velkemu tepelnemu odporu medzi samotnym puzdrom a chladicom. Nerozumiem tomu medzizavitovemu skratu, vy mate viac vinuti na sebe, alebo sa Vam nejako dotyka niektory zaciatocny a konecny zavit? Inak nevidim dovod aby medzizavitovy skrat vznikol. Ako som pisal ja som pouzil 10ku silikon(mimochodom aj tu je tepelna izolacia dostatocne silna) a ziaden problem s prehrievanim som nepostrehol

RC cleny som zmenil uplne, pouzil som 54R(27R+27R) + 1nF ale s tym ze som zmenil usmernovacie diody. Autor pouzil diody na zaverne napatie 200V a problem s prepatim sa snazil ubit prave RC clenmi ktore bohuzial tymto trpeli a prehrievali sa(aspon v mojom pripade). Ja som pouzil diody na 1200V ktore boli o par centov lacnejsie, trocha mi vysvihlo prepatie no v mojom pripade ma to netrapi nakolko napatovu rezervu mam aj tak daleko vacsiu ako je samotny prekmit

franta 486 napsal(a):

Ono to bylo trochu jinak. http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic … 69&p=3 příspěvek 53. Použil jsem zadní plošku tranzistoru jako vývod kolektoru na chladič. Přechod mezi tranzistorem a chladičem byl tak mizerný ze se pochvíli stal nevodivým. Tranzistor byl studený a přežil, jen se odpojil. Zapuštěnou plošku mělo všech 10 tranzistoru od čínana. Už jsem si takřka jistý že to byli fejky.

Použít chladicí vývod tranzistoru jako výkonový vývod proudu se dá použít jen u starých bipolárů, co vím. Nebo tam, kde je to přímo předepsáno. U moderních tranzistorů je pro odvod proudu příslušný výkonový vývod. Chladič má stejný elektrický potenciál jen proto, že stejný potenciál má substrát součástky a chladicí ploška je kvůli výrazně lepšímu prostupu tepla propojena se substrátem přímo, bez elektrické izolační vrstvy.
Pokud se u takových tranzistorů použije vývod chladiče jako proudový vývod, dojde vlivem odporu substrátu k přídavným ztrátám až desítek wattů plus navíc může být průchodem proudu substrátem ovlivněna pracovní charakteristika tranzistoru.
Neboli vůbec to nemusely být fejky, pouze to byly nedostatečné informace o tranzistoru.

Pokud se vývod chladiče tranzistoru elektricky od tranzistoru odpojil a tranzistor přesto funguje, nejspíš došlo uvnitř tranzistoru vlivem vysokých teplot a rozdílné tepelné roztažnosti vrstev k mechanickému odpojení kontaktu substrátu od chladicího vývodu. Trand pak bude poškozen, výrazně se snížil jeho maximální ztrátový výkon až na zlomek původní hodnoty.

Skřivánkův invertor už postavilo více lidí (např http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic … 79&p=2  , snad všichni tam udělali nějaké změny) ani to není záruka, že se to každému povede, taky tady na diskuzi byl bastíř, kterému stále odcházely tranzistory v tomto invertoru. S tím invertorem od Danyka je to úplně to samé. Nevím, jestli to není nějakou špatnou karmou, že někomu hoří jedna sada tranzistorů za druhou.
Ten projekt na http://utaes.wz.cz/Invertor_130/Invertor.htm nějak zamrzl, na těch fotkách není osazena řídící deska, která má přijít do těch děr na obr 9.
***
pt.kbely - ja som to robil priamo za jazdy lebo ta teplota behom par sekund po vypnuti klesla a nikdy by ste si to meranim hned po vypnuti nevsimli
***
Je to docela možný. Protože nebyl problém, tak jsem se v tom tak nešťoural a nechtěl jsem dělat nějaký přípravek, kterým bych mohl monitorovat ty teploty. Když jsem použil jako zátěž kabel, tak jsem na ně šahal, ale šlo dost o indukční zátěž a proudy nebyly zdaleka maximální.
Ještě jsem si vzpomněl, že když jsem měřil proudy do zkratu, se zablokovanou ochranou proti přilepení, tak při nastavených 160A tam do zkratu teklo zhruba 220A, v té době jsem to ještě neměl v krytu a tam jsem na ty tranzistory šahal jako první. Tak do 2s, ale šlo tak o zhruba 2-3s zátěž.

Bohužel toto jsou vše stále jen plácy . Jo Skřivánek něco udělal . Právě reálná konstrukce s DETAILNÍM popisem součástek a uvedením do chodu je jediné možným přínosem . Ostatní je nepřenosné , jsou to obecné kecy ,které jsou již roky opravdu všude . Už jen to , že optořízené výstupy vypálí elektroniku jsou nesmyslem .... Lze to "jednoduše" upravit-nahradit buďto síťovým trafem s třemi sekundáry či třemi trafy za pár korun . Ale ani toto není zde rozepsáno v uvedené "cestě" , stejně to vyjde s VIPerem s trojím sekundárem asi nejjednodušeji pro toho , kdo bude mít příslušné trafo , jinak ne . No a pokud bude mít někdo problém s VIPerem , tak nemůže postoupit dále . Vždyť je to to samé v jiném vydání . Pokud si ten zdroj někdo navrhne s dostatečnými mezerami mezi vývody , není co řešit atd ... Nikdo neví proč  se minulý invertor šrotem stal , prasklé jádro , mezizávitový zkrat , doma nikdo neobjeví a bude tam rvát zbytečně polovodiče atd . A třeba mudrování o roptylové indukčnosti profivýrobku bez měření je silvestrovské pohádkování .. Ano pokud bude jeden mustr s absolutně identickým provedením , je teprve potom možno hovořit o doporučené změně , která bude pro všechny platná . Už jen jiné rozmístění výkonových prvků s jinými cestami neumožňuje určit úpravu za přenosnou . Jo obecné elektrické zákony jsou přes století platné , a je přece zbytečné je kdekoliv znovu objevovat . Tedy já si to myslím .

Dlužím odpovědi i za zítra, tak se to pokusím seskupit odpověď pro všechny.

Ano jsem barbar co letuje igbt trafopájkou. Navíc jsem takový břídil, co vrtá do tranzistoru 4mm dírky na šroub, když mám v chladiči M4 závit. Zatím mi ani jeden tranzistor neodešel špatnou montáží. To že můžu bez poškození vrtat tranzistor, jsem si ověřil destrukční zkouškou. Rozlousk jsem vadný tranzistor ve svěráku. S nadsázkou můžu říct, že by se dalo vyříznout do tranzistoru závit M8 bez poškození křemíku. Z destrukčního testu vyplývá ještě jeden fakt, že u testovaného tranzistoru není prostřední nožička připojená k chladící plošce, ale je její součástí (rozuměj je to komplet z jednoho kusu mědi). Tak nevím jaký je v tom rozdíl. Navíc 4mm šroubek přitáhne tranzistor jistě více. Kolega mě varoval že obyčejná teplovodná pasta je složením izolant, ale v té ploše musí být kontakt snad dostatečný. Tepelné snímače nemám. Dimenzoval jsem chladiče tak aby uchladily vše. Praxe ukázala že při zátěži se oteplilo jen primární vinutí. Je lehce poddimenzované. Silikonové podložky pod tranzistory jsem nedal schválně z důvodu lepšího přenosu tepla. Navic jsem měl dva stejné chladiče k dispozici. Měl jsem sice obavy z toho, abych si neudělal z chladičů vf antény, ale předtím mě tu nikdo nevaroval, tak jsem to tak udělal. Je to dobře vidět na mé poslední fotce. Pokud je to zásadní chybou, tak to předělám, dám je na jeden chladič vedle sebe se silikonovou podložkou.

Kdybych začínal znovu od začátku, tak bych variantu šrotu za 500kč určitě vítal. Stavbu danykova invertoru jsem začal v roce 2010 bez zkušeností se spínanými zdroji. Tehdy to byla danykova novinka. Po prvním nezdaru jsem to odložil. Přestavěl dva pc zdroje na regulované 4 -30V, s dalším jsem pomáhal kolegovi. Přečetl jsem všechny české stavby invertorů co mi google našel. Taktéž i všechny zdejší vlákna věnující se stavbám, návrhům, indukčnostem,... Český internet je v tomto směru skromný. Hledal jsem inspiraci i na polské elektrodě. Mají tam moc pěkná vlákna s touhle tématikou, jen tomu rozumět. Po čase jsem rozestavěný invertor vytáhl a napotřetí navinul na nové jádro použitelné trafo. Začalo to konečně něco dělat a mě to chytlo že to dokončím. Ano tranzistorů jsem vypálil hodně, ale nelituji toho. S každým vypáleným párem jsem udělal za pomoci místních členů změnu k lepšímu. S posledním párem čínských G30N60A4D jsem už slavil úspěchy (předčasně). Vydržely pokusy o sváření dvou naprostých laiků. Po pár housenkách se testování zvrhlo v pokusy typu co to udělá když... zatlačím zapálenou elektrodu silně do materiálu a předpokládal jsem že jí utopím v kovu a přilepím. Mýlil jsem se vyvařil jsem dolík. Co udělá 12tka šroub když, jí budem obloukem trápit? No už vím ukápne.
Teď mám v plánu to předělat na stíněné kablíky. Pokud mi tedy doporučíte další změny, tak je provedu v rámci jedné přestavby. Děkuji

Ach jo, franto 486, trafo páka poškodí ten přechod polem řízených součástek, ale nemusí se to projevit hned, je to jako skrytá závada, něco jako nakřáplý talíř, drží pohromadě, ale pak přijde menší ráz, třeba tepelný a z talíře jsou střepy, z toho důvodu se mění celé sady tranzistorů, pokud se jeden prorazí.
S těmito součástkami se musí opatrně. Když je vyndávám z antistatického obalu, tak jsem uzemněný (prodává se antistatický náramek nebo jde vyrobit), dávám je na podložku z vodivé pěny a pájka má zemnící bod, tak se to musí všechno pospojit a přes 1megaohm třeba na radiátor. Jak to má vypadat se dá zjistit třeba tady http://www.antistatika.cz/vybaveni-prac … ci-regaly/
Nemusí se to úplně všechno kupovat, stačí vlhký vzduch, kousek vodivé gumy nebo pěny na stůl a prodává se antistatický sprej, odpor řádově megaohm je jednak z důvodu bezpečnosti, aby nebyl dvojdotyk při šáhnutí na 230V a taky aby při vybíjení přechodů nebyly velké proudy.
Silikonová podložka zvýší tepelný odpor, to je pravda, ale pokud se použije vodivá pasta se stříbrem, tak je tepelný odpor nejnižší, i obyč silikonová vazelína je lepší než na sucho. Stačí se podívat do PC, není tam mezi procesorem a chladičem pasta? Je.

Slibuji že se polepším.

bobobo …Ano pokud bude jeden mustr s absolutně identickým provedením , je teprve potom možno hovořit o doporučené změně , která bude pro všechny platná . Už jen jiné rozmístění výkonových prvků s jinými cestami neumožňuje určit úpravu za přenosnou…
***
To je sice pravda, ale kdo ho udělá? Navíc on to každý dělá trochu pro jiný účel. Já jako zdroj pro MAG se zachováním MMA, dolezelk to použil pro TIG na hliník, další to dělá jen na MMA. I když někdo ten mustr udělá a někdo jiný se za 5let rozhodne to podle toho mustru udělat, podaří se mu sehnat stejné materiály a stejné součástky? Už jen IO od jedné firmy, ale jiné série se liší. I když se jede ve fabrice 1 série nějakého výrobku, je třeba nastavit (doladit) určité hodnoty, protože součástky mají nějaké tolerance.
Ono kolikrát součástka s jedním názvem, ale od jiného výrobce má trochu jiné katalogové údaje, no a např v GME nejsou kolikrát schopní říct od jakého je to výrobce a to se třeba jedná o 1N4148.
Ano je to takové plácání a chápu, že pro někoho, kdo má lepší znalosti než já je to nudné. Bohužel minimálně stejné znalosti  jako mám já, jsem čekal i ostatních lidí, co se pustili do stavby invertoru a ani ve snu by mně nenapadlo, že se najde někdo, kdo použije trafopájku na takto citlivé součástky. V tomto případě fotky nebo mustr nepomůžou. To se odhalí asi jen opravdu dlouhým pokecem.

S Tebou , atishajne , jsem pochopil , že nemá cenu debatit . S touto deskou jsi zde již dávno byl a stejně jsi sem odkaz na její dobrou koupi nedal , prostě kecy , nelze jinak . Jinak pt.kbely , pokud nazvu vláno pokecem ke stavbě invertoru , tak beru , ale dát pár fotek s nějakým popisem prostě není a není přínosem . Nijak jsem nikomu nechtěl ublížit , ale správný postup jsi popsal již výše Ty . Já jen bráním tomu , aby si někdo nemyslel , že stavět invertor je tak jednoduché , jak třeba stavba transformátorových zdrojů pro svařování opravdu je . Aby si opravdu někdo nemyslel , že koupí jen doporučované díly , nějak to pospojuje a bude . Prostě nebude . Skoro 50 let stavím pdole AR různá zařízení . A i tam bylo dost maníků , co jen obšlehli věc venku a s přeznačenými součástkami vydali . Proto tam vznikla i rubrika Ověřeno v AR . A tam teprve člověk viděl , že i při konstrukci znalci se objeví tu jedna špatnost , tu druhá . A byla tam popsána i cesta úpravy . A specielně pro ladění invertorů bude počet potřebných měřících přístrojů v republice v kusech . A právě amatéři , kteří dříve dávali vědomosti zdarma silně vymírají .

Ještě se jednou vrátím k technologii nesprávného letování. Elektrovzdělání slaboproudaře jsem utrpěl na nic moc učilišti před více než 10lety. Tedy jsem věděl, že trafopáječka je silně nevhodná, ale mojí mikropáječkou mi nešlo dostatečně prohřát vývody tranzistoru v krátkém čase. (aniž bych celý tranzistor namáhal tepelně.) A už vůbec jsem nedokázal prohřát vf lanko z primáru letované přímo na vývod tranzistoru. Bud mám levé ruce, nebo slabou techniku. Má smysl vytahovat z půdy stařičkou 100W páječku s odporovým tělískem a černou bakelitovou rukojetí? Pamětníci jistě znají, ale ta je z dnešního pohledu spíše na plechy. Nemám jinou páječku. Trafopájku jsem se snažil zapínat a vypínat v dostatečné vzdálenosti od tranzistoru. Statiku jsem se snažil odhánět dotykem ruky PE kolíku v pravidelných intervalech. Vím že to není ideální a že více improvizovat již nejde.

Tady souhlasím s bobobo. Schéma zapojení invertoru a datasheety důležitých součástek je tak sotva desetina všechn znalostí nutných k bezchybnému zbastlení takové poměrně náročné věci, jako je invertor. Možná i setina.
Spousta oblastí toho schématu funguje v takovém elektrickém režimu, že tam v podstatě každý spoj funguje jako součástka, která má významný odpor, kapacitu, indukčnost a já nevím co ještě. Stejně taK jako u spousty součástek jsou vedle uváděných parametrů podstatné všelijaké neuváděné nebo jen obtížně získatelné parametry, které ale na tom konkrétním místě zásadním způsobem ten chod toho zapojení ovlivní.
Takový člověk jako třeba Danyk si může dovolit sebrat ze šuplíku nějaké díly třeba z rozebraných PC zdrojů za pár korun a z toho poskládat invertor, který funguje spolehlivě na první zapojení. Protože to zná, volí součástky a jejich hodnoty takové , které tomu odpovídají, ví, co potřebuje třeba proměřit a navíc určitě spoustu věcí už dělá podvědomě správně.
Kdo to nezná, tak musí při stavbě úplně všechno a úplně přesně okopírovat. Okopírovat přesně zapojení, součástky včetně konkrétního výrobce, plošné spoje, vedení káblíků. Tím přirozeně padá možnost vyrobit invertor levně napůl z nějakých šuplíkových součástek a z toho , co aukro a další internetové bazary levně daly.
Druhá, pomalejší a náročnější verze je mít možnost to všechno detailně proměřit kvalitním osciloskopem a dalším vybaveníma podle toho pak upravovat. Pokud ovšem ví, co má měřit, jak to měřit a jak získané naměřené hodnoty, třeba ty průběhy interpretovat.

Ale měnit jen tak od oka výkonové trandy, tlumivky, řídicí trafa nebo na nich přimotávat závity, protože to původní je "nějaké slabé" , to je prostě z hlediska bastlení šílenost. A z hlediska spotřeby dalších a dalších polovodičových součástek ruská ruleta.

franta 486: Já si myslím, že tam je primárně jiný problém než poškození pájením trafopájkou. Ony ty výkonové trandy, IGBT i Mosfety jsou na toto poměrně odolné a za druhé takové polozničení je na hraně. Kdyby to byla skutečně trafopájka, tak třeba z 10 zapájených by bylo například  takových 4 úplně nefunkčních, dva by byly takto nakřáplé a zbytek úplně v pořádku. nebo 2 - 3 by byly poškozené  a zbytek úplně v pořádku. Ale není možné, aby bylo všech 10 poškozených zhruba stejně a napůl funkčních.

2 franta 486: Elektronické súčiastky sa väčšinou nenalomia pištoľovou spájkovačkou či prehriatím. Teda v 99,9% sa buď zničia a sú nefunkčné, alebo sa im nič nestane. Viem o čom hovorím, prvý-krat som takú home-made spájkovačku použil už v r. 1960 v minulom tisícročí a dodnes tento typ požívam a ešte sa mi nepodarilo zničiť ani jeden mosfet od dob KF520-521 po dnešné integrované obvody či procesory. Samozrejme som používal také postupy, pri ktorých sa riziko poškodenia eliminovalo. Keď som napr. spájkoval na zákl. doske od PC, tak som na skrutku pripevňujúcu hrot pripevnil aj zjemniaci kablík, ktorý cez odpor radu stoviek ohmov som pripojil na zem zakl. dosky. U trafopajky môže sa teoreticky vytvoriť na hrote prepätie kapacitnou väzbou z primaru alebo teraz v dobe umelých hmôt stat. elektrina. Tiež som diskrétne mosfety osadzoval so skratovanými vývodmi. U švábov sú väčšinou funkčné vnútorné ochrany.

2 pt.kbely: Tých indukovaných prúdov z hrotu spájkovačky by som sa určite nebal. V samotnej spájkovačke v tých 2 závitoch sa naindukuje menej ako 2V napätia pri silnej väzbe s primárom cez železo.Aké napätie sa môže naindukovať do plošáku od hrotu pri mizernej väzbe vzduchom v mizernom priereze pre magnetický tok. Jediné nebezpečenstvo vidím v kapacitnom prenose napäťovej špičky, najmä pri stisnutí a uvoľnení vypínača trafopajky. Tá kapacita je pomerne malá, takže pri čiastočnom uzemnení hrotu je el. náboj spoľahlivo odvedený.