SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Existuje i práškové tavidlo, s jehož pomocí lze použít i DC TIG. Může to být extra prášek, nebo je drát rýhovaný a v rýhách je malé množství tavidla zalisováno. Přídavný materiál je CuAl8Ni2.
Frank napsal(a):
jaczub napsal(a):
Hm, tipuji to na AC svařování. Teď jen vědět jaký materiál se takto pájí, a vybrat k tomu vhodnou pájku. Zároveň bych rád věděl, proč je spoj pájený a ne svařovaný, když už se používá TIG. Možná kvůli "zlatavému" vzhledu? Obdobných výsledků, ale nikoliv s tak hezkou TIGovou kresbou se dá dosáhnout MIG pájením. Obecně si myslím, že přídavný materiál bude dost drahý.
Jinak pro praktické provedení to nebude nic složitého.Je to AC TIG pájení. (samozřejmě totéž lze provést MIGem). Příd, materiály se používají aluminiové, nebo aluminium-niklové bronzy podle požadované pevnosti:
ERCuAl-A1, ERCuAl-A2, CuAl5Ni2, CuMn13Al7Ni2 ap.
Lze takto spojovat i dissimilar joints, např. měď - nerez, šedá litina - nerez, nebo litinu vůbec ap. Je potřeba mašinu nastavit na AC a balance+ na vyšší průvar. Vyzkoušet hodnoty před finálním svařováním.
Offline
1. Co si myslíte o množství vneseného tepla/ovlivněné oblasti při TIG AC pájení ve srovnání s TIG DC svařováním a pájení stříbrem (autogen). Jde o tupé spojování tepelně upravených tenkostěnných trubek (cca 35/0,8). Výrobce trubek doporučuje a běžně svařujeme TIG DC a pájíme stříbrem (max 700 °C).
2. Lze dosáhnout stejné pevnosti spoje a HLAVNĚ vzhledu sváru při pájení vámi zmíněnými pájkami s TIG DC pulse s frekvencí v řádu Hz? K čemu je zde třeba ten záporný proudový impuls při AC?
Děkuji
Offline
Docela mě zaujala ta informace o tenkostěnných trubkách na tupo. To fakt pájíte, při styčné ploše na tl. 0,8 mm? To bych spíš věřil TIG svařování stejnorodým nebo lepším materiálem.
To ta trubka není ani trochu zasunuta?
Nyní k tomu TIG pájení:
Fontargen A216MK je CuAl8Ni2 s tavidlem zalisovaným v rýhách. Teplota tavení je 1030-1050°C, pevnost 530 N/mm2, mez kluzu 0,2 290 N/mm2, tažnost 30%, vrubová houževnatost 70 J.
Pevnost vyšší než při pájení stříbrem bude, oproti autogenu bude i menší tepelně ovlivněná zóna.
Vzhled svaru a další zkušenost, to těžko říct. Tady je nejspíš třeba investovat do odzkoušení.
A střídavý proud je u hliníkových bronzů třeba právě kvůli tomu hliníku - odstranění odolných oxidů.
Offline
Tohle připomíná předválečnou výrobu.
Offline
Bicyclecafe napsal(a):
Zde pájení nerezových tepelně zpracovaných trubek Reynolds 953 (2050 MPa) natupo stříbrem. Tloušťka stěny (double butted) od 0,8-0,3-0,8 mm do 0,5-0,3-0,5 mm
To je hezké zpracování, opravdu!
Offline
Pokud jde o řemeslnou zručnost, tak se to od té doby nikam neposunulo. V tom s Vámi naprosto souhlasím. S tím rozdílem, že se dříve pájely trubky 40/3 450 MPa a dnes 35/0,5-0,3-0,5 a 2100 MPa :-)
Offline
JardaK - např. ve Vašem katalogu pro pájení kovů Fontargen na str. 3 vpravo dole je obrázek rámu kola z natupo spájených trubek.
Offline
Jasně, ale tady máme problém se správnou terminologií Spojem na tupo myslím I spoj na trubkách čelně k sobě, jako když se nastavují do délky.
Tady to tvoří krásný, i když nepravidelný, koutový spoj. Vy tím myslíte volný spoj, tzn. bez zasunutí, bez mufny. A sám teď nevím, jak to správně je.
Ale toto je pevnostně v pohodě.
Bicyclecafe napsal(a):
JardaK - např. ve Vašem katalogu pro pájení kovů Fontargen na str. 3 vpravo dole je obrázek rámu kola z natupo spájených trubek.
Editoval JardaK (08-04-2014 14:05:01)
Offline
Ano, měl jsem správně uvést tupý T spoj :-). Na kolo svařovaném z trubek I-natupo bych teda ani nesedl :-)
Offline
Zdravím zkušenější a mám takový dotaz,který je velice blízký tomu původnímu a nechci zakládat zbytečně nové vlákno,v pájení natvrdo jsem ponekud nováček.
Potřebuji natvrdo spájet mosazí plechovou přírubu k železné pochromované trubce (a udelat si tak kolinko ke karbecu na mopeda)
Na výsledném vzhledu ani tak nezáleží,tedy tím myslím, že když zařve chrom,nic se neděje.
K dispozici mám čistý Propan,5kg lahev
hořáky něco jako Meva - sada 3 kusu ruzne velikosti.(nové)
mosazné pájecí dráty (ještě po taťkovi)(kdysi si vyraběl vidličky na pruty na ryby z nerezoveho drátu 6mm)
tavidlo,neznámého druhu,prášek načervenalé barvy,pravdepodobně Borax)
Kyslíkem nedisponuji.
Zkoušel jsem na kousku(10cm) 5mm pásoviny udělat jen návarek a z mosazneho drátu kulička ukápne, ale po dopadu na dočervena rozžhavenou pasovinu se nepřichytí,ani po dalším ohřívání.
Rád bych tuto technologii zvládl,pokud možno bez kyslíku,protože nemám jeho zdroj a kartuše v marketech jsou pro Rotchildy.
Existuje tedy nějaká možnost jak to spáchat? Nějaký jiný spešl hořák (nástavec) ?
Richard
Editoval ridchey (18-06-2016 16:44:41)
Offline
Standardními PB hořáky bez kyslíku lze mosazí pájet natvrdo jen opravdu drobné věci, ten váš pokus asi nevyjde.
Offline
Já mám sadu PB hořáků GCE. Úspěšně jsem s tím pájel natvrdo jen tenké nerezové plechy malých rozměrů. Nejjednodušší bude zajít s tím za někým, kdo potřebné vybavení má.
Offline
Soupravou Meva jde dobře měkké pájení, pájecí kapalina, pocínovat oboje a pak spojit. Pokud je tam nějaká styčná plocha, bude to držet. Vzhledově to bude lepší, opálení minimální.
Offline
právě,že té styčné plochy tam bude minimalně, proto jsem chtel vytvořit z mosazi přechod,který by tu přírubu podržel
svaření PB+O2 už jsem měl možnost si vyzkoušet Fe drátem, to byla pohoda, jenze... sám kyslíku nemaje..proto pokus jen butanem, ješte to nevzdám a uvidim,jak se na to bude tvářit přímo kolinko s přírubou, přece jen jsou drobnější hmoty než ten kus pásoviny.
Editoval ridchey (21-06-2016 17:52:00)
Offline
Pb + O2 a svařování oceli? To jde? To je pro mne tedy novinka, o letování vím, ale svařování...?
Offline
tak jinak . PB(PropanButan)+O2 (kyslík) , dvě železné součásti + přidaný železný materiál do sváru je co?
pájení nebo už svařování plynem???
a Pb(olovo) + O2 (kyslík) ... to asi opravdu fungovat nebude.... :-D
Offline
Svařování ocele PB + O2 (doufám že takhle už to chápeš) není svařování, ale lepení. PB nemá ani s kyslíkem teplotu na to, aby udělal kloudný svar. Pokud tomu cintání říkáš svařováni, prosím, ale doufám že tím nelepíš nic, co bude nějak zatíženo, nebo by mohlo někoho ohrozit.
Nejjednodušší bude, když to kolínko vezmeš do kabele a zaneseš to někomu kdo umí svařovat (letovat)
a má doma klasický švajc. Ušetříš si čas a určitě to bude lepší než lepení pomocí PB.
P.S.: Borax je bílej
Editoval Carcharot (03-07-2016 12:21:30)
Offline
ty si ale odbornik ako sa patri takze kyslik+ propan (alebo propan butan) bez problemov rezu ocel ale na zvaranie maju podla teba malu teplotu ? bolo to tu uz x-krat pisane aky je rozdiel acetylen/propan neni to vobec o teplote !
Offline
Samozřejmě že to není jen o teplotě, ale i o chem. reakcích ve svarové lázni. Proto říkám, že svařování PB+O2 je lepení, ne svařování. A nerozčiluj se, praskne ti cévka
E: Mimochodem, na řezání nemá teplota až takový vliv, protože řežeš kyslíkem, ne teplotou plamene.
Editoval Carcharot (03-07-2016 20:21:43)
Offline
pavol.sk napsal(a):
ty si ale odbornik ako sa patri takze kyslik+ propan (alebo propan butan) bez problemov rezu ocel ale na zvaranie maju podla teba malu teplotu ? bolo to tu uz x-krat pisane aky je rozdiel acetylen/propan neni to vobec o teplote !
Pokud se jedná o řezání, tak tam teplota PB/O2 na nahřátí na zápalnou teplotu Fe stačí. Samotný řez je potom tak jako tak výsledkem reakce Fe + O2 za vývinu vysoké teploty, kdy se proudem plynu odfukují vzniklé oxidy železa.... Při procesu svařování plamenem je teplota plamene mnohem důležitější. Tady je tabulka dosažitelných teplot v závislosti na použitém plynu:
Ovšem opravdu kvalitní spoj je provedený pomocí C2H2 + O2. (klasický autogen). Všechny ostatní plyny dávají ve výsledném spalování příliš velký obsah vodíku, kdy zejména u speciálních ocelí toto způsobuje vodíkovou křehkost sváru. Při tvrdém pájení toto nevadí.
Offline
v predchadzajucom prispevku som sa nechal trocha "uniest" sorry Carcharot,dik Frank za presne info myslim ze tuto tabulku si tu uz davnejsie daval,vyhody acetylenu su asi kazdemu jasne akurat sa dost blbo zhana,prave sa snazim zlozit malu supravu O2/PB hlavne na pajkovanie natvrdo ale aj nahrievanie zatuhnutych matic a skrutiek a pod.
Offline
V pohodě
S tím sháněním acetylenu - záleží jak to máš daleko do Polska, nebo nějakýho známýho co má firmu na kterou bere tech. plyny nemáš? Já sehnal flašku Ac. za 3litry i s naplněním přez jednoho známýho. Kyslík není až takovej problém a máš univerzální věc.
Offline
v praci mame vsemozne aj nemozne technicke plyny mame tam 2kg hasicaky na co2 su nenormalne sikovne,tlakove skusky to ma cez 300 bar moj plan je prerobit to na kyslikove flase aj daky argon by sa zisiel ale uvazujem ze do dielne by som zohnal velku kyslikovu flasu a asi 10kg PBbombu teda tie velke ykslikovky tych sa vala kamaratovi na dvore niekolko...uz sa s tym drbkam dlhsie tak uvidim aky bude konecny vysledok trochu sa bojim aby mi to enstrelilo tak kupujem vsetky veci nove (okrem flias)
Offline
Taky jsem kupoval všecko nový, hadice, redukčáky, předlohy SP 20, nový těsnění k hořákům, jen hořáky mám starší sadu, protože dát 4-5 táců za novou se mi nechtělo.. Ale už je aspoň jistota, že mi to nechytne v prackách (při normálním zacházení samozřejmě) což by se v případě použití třeba zteřelých hadic může stát raz dva..
Offline