SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Dobrý den
Zkusil jsem nastavit parametry, jako nahrhoval p. Famater. Koupil jsem místo hubice č.6 hubici č.7. Hubice č.6 má průměr 9,5 č.7 11,2 mm. Podle výrobce(5.strana manuálu) se má použít průměr 9.8 a průtok plynu 6-7 L/min a svař. proud pro AL 40A/mm.
Zpočátku jsem dával proud 70A, pak 80 A. Vyšší proudy zdeformují materiál, celé se to propadne. Hořák úhel 15 st. kolmo nato mat. 
Tvar hubice, mám všechny v provedení pro laminární proudění. Koupil jsem přídavný materiál ten tvrdší teď si nezpomenu na označení, měkčí jsem měl(ER4043). Zkoušel jsem i různé průtoky 6-10 L/min. Elektroda modrá, nabroušená, čistá. Postup identický , jako na http://www.youtube.com/watch?v=ZWJt3fFJ6Hk.
Pak jsem zkoušel i vytvořit tavnou lázeň a při přidávání lehce ustoupit s hořákem zpět, jak navrhoval p. Famater.
Matriál odbroušen flexou a nerez kartáčem asi o 0.2 mm, otřen velmi čistým hadrem a předepsaným způsobem odmaštěn.
Nebyl použit žádný louh(draselný, sodný) nebo jiný drastický způsob odmašťování, Aceton nemám.
Bouhužel stále to ukazuje na problém s Argonem. Již při zahájení oblouku a tavné lázně(zrcátko) je svarová lázeň jakoby potažená. Při přiblížení k tavné lázni, přidání, vsunutí do tavné lázně se ihned vytvoří kulička(ER4043).
Přídavný materiál trvdší se chová podstatně lépe, ten lze vsunout do tavné lázně. Leč svár je plný vměstků.
I když se s tím za neustálého pendlování s kartáčem lze nějaký svár udělat, tak výsledná slitina asi nebude mít potřebné vlastnosti.
Prakticky pro běžné použití to není.
U materiálů, jako je zinek versus zinek, nebo nerez to vadit nebude. Tyto materiály samy o sobě mají antioxidační vlastnosti.
Především nerez je plný legujících a antioxidačních přísad, okolo 16 % Cr, Mo, Vanad,Titan,Niob,0.7 %C apod. tak při svařování běžné konstrukční oceli s 0.7% C z toho vzniká kvalitní slitina.
Nevylučuji, že stále někde dělám chybu, ale fakt nevím kde.
Stříkal jsem i kontaktol na přechod mezi elekrodou i materiálem. Vlezl jsem s tím i dovnitř dílny, aby to vánek neovlivnil.
Zkusím ještě někde koupit nějaký jiný hliník, sehnat Aceton.
Tuhle náplň někde vypatlám a pak to nechám naplnit znovu.
Je to běh na dlouhou trať.

Famater napsal(a):

Ještě jsem psal, že by bylo dobré zkusit přejet bez přidání materiálu a při vedení hořáku udržovat stejně širokou stopu nataveného materálu. Jak ta stopa vypadá? U hliníkových slitin je také důležité udržovat správnou teplotu tavné lázně- postupovou rychlostí a přidáváním drátu. Pro začátek je lepší zvolit větší průměr(2,4), více ochladí tavnou lázeň a také se tak snadno nenataví bez styku s tavnou lázní. Také je důležité nevystavit drát příliš vysoké teplotě od hořáku. Modrá elektroda svědčí buď o malém dofuku, nebo kontaminaci argonu O2. Dofuk min. 1sec na 10A.

Dík za HELP. Pokračovat budu zase až o So&NE.
Zkusím přikoupit měkký přídavný drát 2,4 .
Kdyby u tavné lázně stál maravenec s azbestovým oblečkem a hrabičkami a ten šedý povlak strhával do strany, tak by to asi šlo bez problému.
Asi máte pravdu v tom, že by tlustší příd. materiál(s vyšší tepelnou kapacitou) se natavil později a nestihl udělat kouli.  Uvidíme.  Tak, jak se mi svařoval nerez, nebo s nerezovým příd. mat. jsem si říkal, takto by mělo vypadat TIG sváření a byl jsem velmi spokojen. To, jak klade odpor AL mě překvapilo.
Nelíbí se mi, že hned po nastartování oblouku a vytvoření tavné lázně(přestože se jede střídavým proudem) je v té lázni čurbes. Na videu youtube je vždy na začátku úplně čistá lázeň.

Frank napsal(a):

Jedině co můžete je zkusit vyměnit tu láhev s Ar. Já chápu, že to není laciná záležitost a chtělo by to někoho, kdo by ji třeba zapůjčil.....

Neboj.Výzkum pokračuje. Není kam spěchat. Času je málo, prší, mrzne. Tuhle láhev vypatlám, mezitím nabydu dalších zkušeností s těžkosvařitelným materiálem, vyzkouším v laboratorních podmínkách veškeré možnosti. Na železo a nerez mě to bohatě stačí. Někdo lítá s letadlem, jezdí na hory,.... já o víkendech svařuji .

Famater napsal(a):

Ještě doplním jednu podstatnou věc: Podobně jako nerez je i hliník náchylný na přehřátí. U nerezu se vytváří šedý až černý povlak vlivem t.zv."precipitace"karbidů chromu.  U hliníku se jedná o t.zv. "rektifikaci" kdy dojde k rozdělení slitny a na povrchu se vytvoří povlak. Proto je důležité při sváření hliníku vystihnout správný okamžik počátku přidávání drátu. U drátu zase předejít jeho natavení a přehřátí. Tomu se dá předejít správným přidáváním drátu. Je nutné ho udržovat v zóně, kde není tolik zahříván, někdy je třeba více postavit hořák a také zvětšit průměr přídavného drátu. proto moje doporučení na pr.2,4. Pro začátek než si vytvoříš správné reakce bych volil menší proud a raději déle nahříval, než se vytvoří "zrcátko". Doufám, že se za týden dovíme jak jsi pokročil.

Určitě dám vědět. V každém případě děkuji za velmi užitečné tipy. V každém případě svařování hliníku rozhodně není triviální.
Třeba i předehřev hraje roli, ale předehřev se udělá sám "pokusy".
Teď budu vyrábět držák z nerezu, který bude stále ve vodě, takže se TIG zase bude hodit.

Hmm, za 10 kilo Euro Vám  z Třebíče určo zajistí i letenku do Číny aby jste si vybral svářečku na místě, že já trubka se nedala na kominíka.......hi

evik napsal(a):

Hmm, za 10 kilo Euro Vám  z Třebíče určo zajistí i letenku do Číny aby jste si vybral svářečku na místě, že já trubka se nedala na kominíka.......hi

A tady je nekdo moooc vtipný co???

sháním kominíka pro revizi komínu, nabízím 180Kč/h

zoombii napsal(a):

Za to ani nevstanu z postele.

jasný prodejce kvalitního Tigu taky ne!

Dokončil jsem testy sváření AL. Na 80 % mohu říci , že pravdu měl Frank i Famater. Použitím silnějšího materiálu(větší tepelná kapacita) se zabrání předčasnému odtavení a vytvoření kuličky AL. V konkrétním případě el.1.6 , však je asi vhodnější prum.2.0, ta 2.4 se zase přece jenom nechce  tak snadno natavit. Hlavní problém však je, že se nikdy nevytvoří na začátku čistá svarová lázeň(zrcátko), prostě NIKDY. Pak je problém strčit do toho bordelu přídavný materiál. Stačí však, když se nalepí kus přídavného materiálu na povrch zákl. materiálu, pak se to očistí a pak už to jde. Vzhledem k tomu, že AL má vysokou afinitu s kyslíkem lze usoudit, že Argon byl kontaminován kyslíkem. Na jiné materiály ten Argon stačí, ale pro hliník prostě musí být bez jakékoliv kontaminace kyslíkem. (předfuk byl až 2 sec. a dofuk 8 sec.). Nerez s tím jde úplně nádherně, to je krásná práce. A jinak ten AC easy mód , kdy se nastaví parametry automaticky(frekvence, balance) to mají zmáknuté dobře.

Já jsem argon nepodezíral, i když ta možnost je. Pokud ta lahev byla nová, tak ji asi málo vypláchli. Já jsem měl lahev na testu a po namontování ventilu byla vypláchnuta jen tak, že byla argonem naplněna na 10 bar, vypuštěna a pak naplněna. Přitom to nedělalo při svařování hliníku žádné problémy. Proto jsem doporučoval tu zkoušku přejet ten základní materiál natavením bez přídavného materiálu, stopa musí být světlá, při správné rychlosti slesklá. Tím by se vyloučil, nebo potvrdil argon. Jsem rád, že je tato diskuze věcná. K tomu průměru drátu. Já jsem doporučil 2,4 protože jsem byl přesvědčen, že na nastavený proud jedeš pomalu a ten drát ti to umožní více schladit.

Fitipaldi napsal(a):

Tady všude se probírá,  jak se svařuje hliník, jakým TIG AC/DC, jaké slitiny, jaké parametry, jaké proudy,frekvence, balance a celá řada dalších faktorů.
Bohužel se tu nezmiňuje ochranná atmosféra.
Jen upozorním, nemám s hliníkem žádné zkušenosti.
Ale zaráží mě, že se automaticky bere , že se použije nějaký ARGON.
Sám jsem vyzkoušel na pokusném hliníkovém plocháči udělat svár.
Přesně, jak se tady probírá, materiál odbroušen, odmaštěn, elektroda zelená, průtok plynu, ..............
takže to mělo proběhnout hladce.
Neproběhlo.
Byl to m.j. nějaký plocháč tl. 2 mm z BAU BAU, zkoušel jsem i jiné hliníkové odřezky z rámu , to už mělo 3 mm, tam to bylo lepší.
Pak jsem se dočetl někde na Wikipedii o teorii svařování hliníku TIG metodou.
A tam bylo výslovně napsáno.
"Směsí 25% Argonu a 75% Helia lze svařovat i hliník ."
Chci se zeptat, to všichni vaříte touto směsí, nebo používáte běžný "ARGON"  ?
Děkuji za odpověď   , zkušenosti těch, co sváří 20 let hliník apod.
Dík za radu, postřeh.

Samozřejmě je nejlepší argon 4.8 (ČISTOTA) nestačím se divit co zde Ti chytrolíni vymyšlí  k TIGU a MIGU se nedá kvalitou žádná elektroda přirounat    25 let praxe svařováni hliniku

K volbě elektrod doporučuji se podívat na tento odkaz:
http://www.millerwelds.com/resources/te … _tips.html
Také je dobré se podívat, hlavně pro toho, kdo si vybírá svářečku na mnou dříve v tomto vláknu uvedený odkaz na kalkulátor svářecího proudu (a dalších parametrů) TIG.
Co se týké elektrod, tak já to vidím jinak. červená na nerez (ale také šedá, zlatá, modrá), na hliník (u moderních invertorů) : modrá, zlatá šedá. Fialovou E3 jsem nezkoušel podle ABinzel by měla být lepší ( t.j. vydržet větší zatížení) než modrá. Vidím dobrý jak cenově, tak odolností a dalšími vlastnostmi kompromis zlatou na všechno, to aby v tom byl v elektrodách přehled i když se smaže barva.

Tak jsem vyměnil láhev Argonu. Problémy se svařováním hliníku jdou na vrub Argonu a to na 95 %. Neměl jsem sice po ruce už místo, kde bych pokusy prováděl. Ale na již existující návar jsem zkusil jen přejet hořákem. Vyrobilo to naptosto čistou svarovou lázeň, stopa absolutně čistá, nebylo nutné to ani čistit po svařování, materiál se slévá. Pak jsem na něj navařil další materiál. To se slilo. Navíc u železných svarů podobně dochází k tomu, že se materiál perfektně slévá. To, že jsem používal nerez jako přídavný materiál už teď není potřeba. Zlepšení bylo takové, že i zprasené sváry jsem znovu přejížděl , aby vypadaly k světu. Raději jsem toho nechal tohoto Argonu by bylo škoda. Na nějaké delší svařování hliníku to chce hořák s vodním chlazením, přece jenom se to víc hřeje a vzduchem chlazený hořák to nepobere.