SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

1, Pokud skutečně svařujete trafosvářečkou - tedy střídavým proudem - pak potřebujete elektrody pro střídavý proud.
2, Ampérmetry na takových svářečkách - a zvlášť různá točítka - ukazují jen velmi orientační hodnotu.
3, Největším problémem všech začínajících svářečů je udržení správné délky oblouku na délce cca 2 - 3 mm. Nikdy více.

A vařit a vařit a .....

Ony 2-3 mm jsou prave ta vzdalenost ktera vznika mezi odhorivajicim jadrem elektrody a okrajem obalu(cca hloubka krateru na elektrode) tedy hlavne u bazickych elektrod.Ony se pak kvuli tomu hur zapaluji pokud ten obal neodklepnete.

Já mám taky jen  trafo.  A rutilku jsem občas do svaru skoro i tlačil, pokud se jednalo o tenčí materiál. Pokud se jednalo o hrubší materiál, nadstavovaval jsem pro rutilku o něco větší proud a trošku jsem oddaloval elektrodu, aby oblouk byl delší  a tudíž do sváru šlo víc tepla, průvar byl hrubší a kov teplejší a tekutejší. 
Kyselé a rutilcelulózové jsem do svaru netlačil, ty mají svarový kov dost řídký a průvar dost hluboký.
Ale asi bude i záležet na konkrétním trafu. Pro běžná svařovací trafa, kde se řídí proud posunováním magnetického bočníku uvádí teorie, že při nadstavení menších proudů dává takové trafo i menší napětí. A na mém trafu je to docela dobře poznat. Při svařování s dvojkama elektrodama už je to zapalování a vedení oblouku znatelně horší, u 2,5 lepší a elektrod trojek na maximálním proudu trafa , co jsem měl možnost vyzkoušet, velice dobré.
Co se týká tloušťěk materiálů, podle mně mezi elektrodami 2 a elektrodami 2,5 je malý rozdíl. Spíš bude větší rozdíl daný obalem, rutilka s nízkým závarem  a hustým svarovým kovem bude použitelnější na tenčí materiál, rutilcelulózová nebo kyselá spíš na silnější materiál.

Editoval Radim (28-04-2013 10:14:40)