SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
Neustále se tu objevuje téma nacenění svařování. Jistě, každý nemusí být ekonomicky vzdělán, ale základní ekonomické vědomosti bychom měli mít všichni. A při svařování to platí dvojnásob, protože tato činnost je zatížena i určitými riziky.
Cena každé práce se nutně skládá z několika částí, které nelze pominout a každý řemeslník či podnikatel v oboru si to musí umět vyhodnotit tak, aby vůbec mělo smysl takovou činnost vykonávat.
1, Režie
Sem spadají všechny náklady, které musíme pro chod našeho svařování vydat ať už svařujeme nebo ne. Jsou to nezbytné výdaje na chod dílny, malé i velké firmy. Pořízení strojů a zařízení, ochranné pomůcky, osvětlení, větrání, vytápění, spotřeba elekřiny zařízením, náklady na účetní, na personál, různá pojištění apod. Patří sem i náklady na pořízení svářečských zkoušek, různá oprávnění a Certifikáty, kontrolní systémy. A samozřejmě také přípravky a nářadí.
2, Přímé náklady
Sem obvykle řadíme náklady na zpracovávaný materiál, na přídavné materiály, ochranné plyny.
3, Plánovaný zisk z naší činnosti.
Cena práce
Každý z nás si cenu své práce představuje trochu jinak. Někomu stačí 150 Kč/hod., jiný by pod 30000 Kč měsíčně čistého nedělal. A v tom je právě problém nacenění svařence.
Výsledná cena se tedy nutně skládá z několika komponent. Největší část obvykle tvoří režie, která je téměř nezávislá na množství provedené práce. Na množství výrobků pak téměř lineárně závisí přímé náklady. A samozřejmě na množství výrobků závisí i odpracovaný čas do kterého musíme započítat nejen vlastní čas svařování, ale i všechny nutné přípravné časy. A pochopitelně také naše představa o zisku.
Pokud zákazník akceptuje námi podle zmíněných principů vypočítanou cenu svařence máme vyhráno a můžeme začít svařovat.
Pokud zákazník naši cenu nebere tak jedinou možností je snížit svůj zisk. Ostatní části nákladů se nám asi snížit nepovede.
Uvedený výčet je samozřejmě zjednodušený a informativní, ale snad pomůže řadě lidí se orientovat v poměrně složité problematice určení ceny za svařování.
Offline
Někdo už to sem konečně musel napsat,polopatě,stručně,jasně a srozumitelně.Pěkně do samostatného "chlívečku".
Ale,že by to ukončilo tyto dotazy,to pochybuju. :-)
Offline
chápu rozhořčení přispívajících z neustálých obdobných dotazů, jen připomínám možnost, že informace může hledat vlastník nějakého projektu - nesvářeč - který má nějaký konstrukční nápad, třeba již zmapovaný ale netuší zda věc nezkrachuje na ceně svárů - kde se má zeptat když ne zde? Třeba se již v nějaké příslušné svařečské firmě informoval ale tady - na specializovaném webu si chce informace porovnat?
Offline
A nakonec bych ho považoval za nesvéprávného , kdyby to i nezkusil . O peníze jde až v první řadě . A rozdíl nacenění může dosáhnout i 3 ku jedné !
Offline
bourač napsal(a):
chápu rozhořčení přispívajících z neustálých obdobných dotazů, jen připomínám možnost, že informace může hledat vlastník nějakého projektu - nesvářeč - který má nějaký konstrukční nápad, třeba již zmapovaný ale netuší zda věc nezkrachuje na ceně svárů - kde se má zeptat když ne zde? Třeba se již v nějaké příslušné svařečské firmě informoval ale tady - na specializovaném webu si chce informace porovnat?
To se přece dělá skrz nezávaznou poptávku přímo na firmy.
Udělá se zadání, najdou na internetu firmy, pošle tam to zadání a firmy obratem nabídnou cenu plus další podmínky. A odpovědi budou buď akceptovatelné a potom se to firmě s nejlepší nabídkou zadá anebo nebudou a potom je třeba hledat, jak to udělat jinak, třeba levněji.
A dneska už se taky mohou využít různé nabídkové servery. Případně to internetovými kanály poptat i mimo republiku. Nebo mimo EU, to už je ale kvůli dopravě, clům a rozdílným předpisům "vyšší dívčí"
Offline
Ano skrz nezávaznou poptávku,ale přece neobešlu poptávku všechny firmy?Pro příklad poptával jsem nějaké práce v bytu na cca 2 dny práce a rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší nabídkou byl 30 tis.
Offline
Vše, co tu bylo řečeno je pravda. A právě proto, že není možné tady napsat konkrétní cenu, např. za metr sváru, si snad každý uvědomí, že podstatné jsou podmínky toho, kdo bude práci dělat. Jiné náklady bude mít soukromník, který podniká v garáži svého rodinného domku, jiné firma s 20 zaměstnanci a úplně jiné firma plně certifikovaná v oblasti svařování na svařování konstrukcí či tlakových celků, a jiné firma se všemi Oprávněními pro české či třeba německé dráhy. A pokud si soukromník spočítá podle příspěvku č.1 své vlastní náklady, pak teprve řekne, co jeho svařování stojí.
Jako zákazníkům se mnohým často těžko chápe, že 30 cm sváru není jen cena drátu a plynu. A mnozí vůbec nevědí jak je možné, že z těch 200, 300 Kč, o které si někdo řekne, mu jde do kapsy tak nejvýš 50 Kč, ostatní sežerou režie (včetně daní).
Offline
Do firmy kde pracuji chodí řada poptávek včetně svařování. Zpracovávám poměrně podrobně část výsledné nabídky, která se týká svařování. Vím poměrně přesně jak potom vypadá výsledná nabídka. Pokud se pan majitel firmy pokusí do nabídky vtlačit víc, než nějakých 12 - 15 % zisku, tak obvykle nabídka neuspěje. A po složitém vyjednávání někdy sleze se ziskem i pod 5%, aby měl práci pro lidi. A pak si představte, jak by taková kritická zakázka dopadla kdybych až při přípravě její realizace zjistil, že chybí na nějaký svár WPQR. To je 15 - 20 000 Kč nákladů, které bych měl na triku. Ještě pikantnější je ale stav, kdy při zpracování nabídky je vše OK a těsně před realizaci zakázky odejde z firmy jediný svářeč s nějakým dost neobvyklým, ale pro zakázku nezbytným Certifikátem.
Naceňování zakázek je prostě docela problém, a my ho tu asi nevyřešíme. Ale musíme se aspoň pokusit.
Offline
Pro lepší představu těch 30 tisíc byl rozdíl pouze v ceně práce řemeslníků.Požadavek Na materiál byl identický(stejný dodavatel).Stejně tak zůstaly práce které bylo potřeba vykonat.Když jsem to kvůli částce odmítl chtěli jít najednou s cenou dolů.
Editoval Ládes (29-03-2013 18:32:22)
Offline
Ano Ládes, to je přesně to, co jsem psal. V současných řemeslnických cenách je jedinou variabilní složkou cena práce, která přinese nebo nepřinese podnikateli zisk. A řemeslník podle své představy o příjmu tu práci nacení. Bohužel, čím větší firma, tím větší režie. Pak se "hodinové sazby" šplhají do závratných výšek.
Offline
Největší režie, se kterou jsem svého času jako technolog počítal zakázky, byla asi 1700 Kč na 1 minutu práce dělníka. Tehdy nějak pětina průměrné měsíční mzdy. A použitelná, při které tehdy zakázky ještě vycházely, bylo tak 400 Kč na minutu. To bylo ve starých provozech, které byly postaveny někdy za války a na jednoduchém pracovišti, kde už bylo skoro všechno účetně odepsáno. Ovšem to byla za a velká firma a za b firmu živila vlastní výroba a externí zakázky byly navíc spíš jako marketing či kamarádšofty lidí jako vedoucích provozů a podobně.
Offline
Radim napsal(a):
Největší režie, se kterou jsem svého času jako technolog počítal zakázky, byla asi 1700 Kč na 1 minutu práce dělníka. Tehdy nějak pětina průměrné měsíční mzdy. A použitelná, při které tehdy zakázky ještě vycházely, bylo tak 400 Kč na minutu. To bylo ve starých provozech, které byly postaveny někdy za války a na jednoduchém pracovišti, kde už bylo skoro všechno účetně odepsáno. Ovšem to byla za a velká firma a za b firmu živila vlastní výroba a externí zakázky byly navíc spíš jako marketing či kamarádšofty lidí jako vedoucích provozů a podobně.
Radime, fakt to bylo za minutu ??? 1700 Kč za minutu x 60min za hodinu = 102 000 Kč za hodinu x 8 hod za směnu = 816 000 Kč za směnu. Kolik je to za týden, měsíc či rok raději nepočítám. To je i na mě trochu moc...
Offline
a to som sa vcera citil ako milionar ked som dostal za pol hodinu zaplatene 45e /oprava hlinikove vany motora/.
Offline
Radime, co jste prosímtě svařovali? To byla snad práce na Měsíci......
Offline
Asi, jak tak koukám, jsem se spletl o desetinnou čárku. Je to už docela dlouho. 1700 je skutečně nesmysl, to by jeden dělník živil přes 2000 režistů. Bylo jich tam hodně, ale tolik zase ne. Takže to bylo asi 170. Jako maximum , které nějak vypočítali firemné ekonomové na jedno mé pracoviště s evidentně největší režií a platilo asi 2 roky. Pak to snížili na asi 120.
Jinak se to týkalo lakování, protože jsem dělal technologa lakování, né svařování. Kolegové svářeči, pokud můžu posoudit, měli ty pracoviště většinou menší, ne linková a pokud měli linky, tak podstatně jednodušší než my s více výrobními dělníky, takže tam musela být režie dost nižší. Největší režii měli svářeči nejspíš na robotizovaném pracovišti Cloos, to bylo docela velké. Ale čistě jen specializované na firemní výrobu. Před 20 - 25 lety docela novátorský provoz.
Ostatně byla to velká firma, tehdy nějak s 10 tisíci zaměstnanci a velká hala s velkými linkami. Technologie lakovny včetně dopravniků za cca 300 miliónů korun československých roku 1980, vlastní stavbu nevím, obestavěný prostor haly takových 200 - 250 tisíc kubíků.
Berte to tak, že to byla velká lakovací linka, kde pracovalo za směnu takových pouhých 12 výrobních dělníků, ale na ně pracovalo x režijních pracovníků , vozíčkářů, plánařky a podobně plus k tomu x desítek údržbářů. A nevýrobní útvary, všelijací zásobovači, plánovači, ekonomové.
Editoval Radim (01-04-2013 08:11:22)
Offline
I tak si myslím Radime, že sis spletl nejenom desetinou čárku, ale i hodiny s minutami? Jinak by byly výrobky neprodejné. Jole.
Offline
Ono taky trošku ty výrobky tehdy neprodejné byly a dodnes zčásti jsou. I když ta lakovna podle mých informací už několik let nevyrábí.
Holt takhle to dopadá, když se postaví lakovna, která aby splnila požadavek normy 6x za hodinu vyměnit vnitřní ovzduší, činí to za hodinu téměř kubický kilometr.
Offline
Zdravím, chtěl bych se zeptat jak se dá spočítat nebo kolik mě stojí 1 metr cca trojky sváru metodou mig mag (počítal bych pouze drát, co2 a elektřinu)
U balené si to celkem snadno spočítám když vím kolik mě stojí jedna elektroda. dík moc
Offline
Vím že jsem se spletl tématem ale k ekonomice to taky patří. Zajímalo by mě kolik času můzu strávit na výrobku svařováním když je svařen pomocí svaru a20 100x100. je jich 80. tak by mě zajímal časový horizont jen na svaření. Někde tady pan Jirkati napsal 1mm svaru 1 sek, ale to zřejmě platí pro jednovrstvé svary.
Offline
Franišku to není tak velký problém spočítat - nebo se podívat na WPS - na kolik vrstev se ten svár má svařovat. Průřez sváru o velikosti a20 je 400 mm², takže podle toho a maximálního povoleného množství vneseného tepla určit počet vrstev. A na každou cca 100 sec. Na každé přerušení cca 10 sec. No a pak to ještě vynásobit x 80, přidat časy na přípravu, na vizuální kontrolu, na čištění a nutné osobní časy a je to.
Offline
A ty by jsi nám sem nemohl , Jiří , hodit takový výpočet pro příklad , platidlo by bylo 1švestka .
Offline
no právě to sem zkoušel napočítat a vyšlo mi že poskládám svár z housenek velikosti z4 a to je neco kolem 25 housenek. = (25*100)/60= 42min. A zdálo se mi to celkem moc. pletu se nebo ne.
Offline
Franišku - to je spočítáno špatně. Svařovat svár a20 šňůrkami a3 (to je cca z4) by byla pěkná pitomost. To by musel být materiál s pevností přes 1000 MPa, kde by se hlídal každý Joule vneseného tepla. Počítám-li běžný materiál do 355 MPa tak to bude tak 6 až 8 vrstev a6 - a8. To je cca 10 min na jeden svár 100 mm. Samozřejmě plus ty další nutné časy. Ty se ale počítají celkově na dávku, případně na směnu.
Bobobo - zkus definovat, co myslíš příkladem. Je to jen čas svařování, nebo i ty další vlivy - viz příspěvek č.1? Já se pak o něco pokusím. Existují i jiné postupy vedoucí k cíli - výsledné ceně svařence.
Offline
Právě nějak komplexně a právě proto , že většina samostatných soukromníků ekonomy není . Dostaneš výkres se svarem dvou součástí - pro jednoduchost , nasaď tak svar na pětkrát vařený , 500dlouhý , jednou přímý a jednou kolem rotační součásti a k tomu poměry ostatních výdajů . Zkus do toho zadat jako Tvé domácí náklady , kdyby jsi to vařil doma Ty . Udělat takové podobálky , cena přípravy , vlastní práce , i nevýrobních nákladů . Tedy ber to tak , že většina malých soukromníků nesváří serie . Takže alespoň zkus výše popsané opravdu přepočíst (s popisem) na reálnou dobu . To ostatní si asi? každý připočítá . Nebo pokud Tě to nemůže poškodit , použij třeba nějakou reálii 2-3 roky starou v práci .
Offline
Zkusil jsem si cvičně popsat některé možnosti, jenže ono to vychází hrozně obsáhle, protože těch možných variant je poměrně hodně. Asi by to bylo rozumnější udělat článek na SVARINFO. Jenže každá metodika je dnes zatížena značnou chybou existencí celé řady velikostí firem, kvalitou jejich vybavení, úrovní či spíše existencí, případně neexistencí, nějakého typu certifikace případně oprávnění ke svařování čehosi. Takže nakonec by to celé skončilo na výpočtu času za jednotku sváru o nějaké velikosti, v nějaké svařovací pozici, nějakou metodou, na nějakém materiálu. A cenu by si z toho musel každý spočítat stejně sám podle všech nutných režijních a ostatních nákladů, podle plánovaného zisku, ale i podle úrovně strojního vybavení a také skutečných schopností svých svářečů.
Editoval jirkati (31-10-2013 20:20:46)
Offline
Stránky: 1 2