SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Dobrý den.
Chci se zeptat na radu ohledně zavaření praskliny ramene bagru, prasklina byla už někdy vařena(asi cočkem) a praskla znova. Takže svár vybrousit udělat drážku a elektrody mám E-B 123, je lepší nebo jestli stačí jedna vrstva přímo v prasklině nebo udělat více návarků? U E-B 123 píšou předehřátí je to taky až tak úplně nutné?
Díky za odpovědi
Offline
Nedas foto kde je to prasknute, ak sa stym robilo dlhsie s praksnutym je mozne ze sa zacne prejavovat unava materialu... Som zvedavy co napisu odpornici ale zvarat to teraz pri -5 nieje zrovna orechove.
Offline
Protoze predpokladam ze je rameno svarene logicky by melo byt vyrobeno ze svaritelneho materialu.Ale vzhledem k tomu ze neznate pravdepodobne mateial rameva ,nizsim teplotam a sile materialu rozhodne bych predehrev doporucil 100-150°C.Pred tim samozrejme vybrousit nebo vydrazkovat praskliny v cele hloubce tak aby vznikl V u silnejsich U svar, v cele jejich delce plus par cm navic.A pak zavarit obalnou el.pripadne Mag a behem svareni pokud teplota bude rychle klesat klidne to prihrat.
Offline
Určitě předehřev, pak to zavař elektrodou a doporučil bych to přeplátovat, tedy, pokud tam máte dostatek místa.....
Offline
foto udělám dnes jak to budeu dělat, jak jsem psal, prasklina je přímo ve sváru ale i dále do samotného plechu..
Offline
Jeste pozor na pripadne dalsi praskliny ktere obcas byvaji skryte pod barvou. Mnohdy nezbyva nic jineho nez skrabakem nebo plamenem odstranit barvu(po brouseni mnohdy nejsou vlasove trhliny patrne).
Offline
Ideální by bylo zkusit zjistit od výrobce, z čeho to rameno vyráběl, nebo sehnat někoho se spektrometrem, aby udělal analýzu.
To rameno může být z běžné uhlíkové oceli, ale poslední léta i z vysokopevnostní jemnozrnné oceli.
Každopádně vybrousit nebo vydrážkovat a obrousit až na zdravý kov, tj. zbytky předchozích svarů pryč.
Pak vzít bazickou elektrodu, třeba tu EB123 když jí máte, a s předehřevem 80-max. 100°C to vyvařit rovnými housenkami.
Ten nižší předehřev a šňůrkování svaru právě z toho důvodu, kdyby to byla jemnozrnka. A z téhož důvodu mít tu elektrodu pořádně přesušenou.
Editoval JardaK (09-01-2013 15:34:05)
Offline
Mám bohaté zkušenosti z oprav trhlin na podvozkách železničních nákladních vozů.Tam se nejprve rozsah poškození stanoví za pomoci magnetické metody.Potom je nutno konce trhliny odvrtat vrtákem o průměru 4mm a svar vybrousit do V.Nejprve brusným kotoučem, potom proříznout řezným pro kořenovou mezeru.Tohle je ideální stav.Ve skutečnosti ale trhlina kolikrát nejde kolmo materiálem, takže po vybroušení je kořenová mezera třeba i 7mm a svarové plochy nemají předepsaných 60 stupňů ,ale někde více nebo méně.A proto tuto práci musí dělat pouze zkušený a zručný svářeč s patřičnou zkouškou.Amatér by se do toho neměl vůbec pouštět, protože to v žádném případě nemůže dobře zavařit, zvláště pokud není svar přístupný z obou stran.
Pokud jsou trhliny rozvětvené, pak je třeba poškozený díl vyříznout a vsadit nový.
Editoval ŽOS (09-01-2013 16:15:59)
Offline
ŽOS napsal(a):
Mám bohaté zkušenosti z oprav trhlin na podvozkách železničních nákladních vozů.Tam se nejprve rozsah poškození stanoví za pomoci magnetické metody.Potom je nutno konce trhliny odvrtat vrtákem o průměru 4mm a svar vybrousit do V.Nejprve brusným kotoučem, potom proříznout řezným pro kořenovou mezeru.Tohle je ideální stav.Ve skutečnosti ale trhlina kolikrát nejde kolmo materiálem, takže po vybroušení je kořenová mezera třeba i 7mm a svarové plochy nemají předepsaných 60 stupňů ,ale někde více nebo méně.A proto tuto práci musí dělat pouze zkušený a zručný svářeč s patřičnou zkouškou.Amatér by se do toho neměl vůbec pouštět, protože to v žádném případě nemůže dobře zavařit, zvláště pokud není svar přístupný z obou stran.
Pokud jsou trhliny rozvětvené, pak je třeba poškozený díl vyříznout a vsadit nový.
Souhlasím s vámi. Tady u těchto trhlin, obvykle únavového lomu, je obvykle celá větev dalších trhlinek, mnohdy bez MT, nebo PT testu nepostřehnutelných. Bez tohoto zjištění se opraví pouze okem viditelná trhlina, což není kvalitní oprava.
Offline
To máte pravdu. Jenže železniční vozidla a stavební stroje jsou něco naprosto jiného. Co se týká eventuálních průšvihů, je rozdíl když se ulomí lžíce z bagru, nebo když praskne podvozek vagónu. Co se týká legislativy, je rozdíl podstatně větší. Znám hodně firem které opravují stavební stroje. Často jsou to i fyzické osoby s malou garáží (pracují stejně převážně venku), přitom dělají perfektně a zavaří téměř vše. A jsou flexibilní, neváhají vyzkoušet a používat nové materiály a dost si tím zvyšují znalosti a možnosti. A znám větší firmy pracující pro dráhy a je to tam svařovací pravěk, protože cokoliv změnit je neuvěřitelná byrokracie...
Tak ho tolik nestrašte
Jestli umí dobře svařovat a nebojí se zeptat, poradit se, tak má našlápnuto k dobrým výsledkům.
ŽOS napsal(a):
Mám bohaté zkušenosti z oprav trhlin na podvozkách železničních nákladních vozů.Tam se nejprve rozsah poškození stanoví za pomoci magnetické metody.Potom je nutno konce trhliny odvrtat vrtákem o průměru 4mm a svar vybrousit do V.Nejprve brusným kotoučem, potom proříznout řezným pro kořenovou mezeru.Tohle je ideální stav.Ve skutečnosti ale trhlina kolikrát nejde kolmo materiálem, takže po vybroušení je kořenová mezera třeba i 7mm a svarové plochy nemají předepsaných 60 stupňů ,ale někde více nebo méně.A proto tuto práci musí dělat pouze zkušený a zručný svářeč s patřičnou zkouškou.Amatér by se do toho neměl vůbec pouštět, protože to v žádném případě nemůže dobře zavařit, zvláště pokud není svar přístupný z obou stran.
Pokud jsou trhliny rozvětvené, pak je třeba poškozený díl vyříznout a vsadit nový.
Offline
Co by jste říkali na defektoskopii pomocí speciální barvy? Očistit ocel na samotný kov a potom udělat defektoskopickou zkoušku? Když to funguje na sváry, tak proč by to nešlo na trhliny? Konce trhlin každopádně odvrtat a udělat pořádnou díru, abys to kvalitně zavařil.......
Offline
Pokud má se svařováním zkušenosti, tak je to jiná věc.Jinak legislativu ohledně svařování stavebních strojů neznám, nevím kdo a s jakými oprávněními na nich může svařovat ale určitě podléhají nějaké technické kontrole.Nicméně jako majitel bych měl velký zájem na kvalitní opravě, aby mému stroji někde na stavbě neupadla lžíce a vlivem neschopnosti stroje jsem nepřišel o peníze, nedej bože že by při pádu někoho zabila.Jinak firmy pracující pro železnici jsou svázané předpisy drážního úřadu, který na všechny pracovní procesy na železnici, včetně svařování, dohlíží.Experimentovat s přídavnými materiály vzhledem k WPQR a WPS bohužel nejde.
Offline
ŽOS, realita je taká, že majiteľ stavebného stroja to chce spraviť čo najlacnejšie, tak to lepí kdejaký Venca z kravína. Aj to tak vyzerá. Na nejaké predpisy sa sere. Kto má poistku, ten sa to snaží uhrať cez ňu.
Nosné časti, ako je rameno bágru, by sa zvárať ani inak opravovať nemalo, ale má sa vymeniť. Lenže to je položka od 5 do 30 tisíc EUR podľa typu a veľkosti stroja...
Offline
Honza007 rameno bagru může svařit kdokoli, kdo má ruce a nohy, ono když se zlomí, tak se vlastně vůbec nic nestane, maximálně spadne na zem. Takový držák antény, který se zlomí vinou nekvalitního sváru a sletí ze střechy, v lepším případě propíchne sousedovi auto, v horším auto vlastní, nepředpokládám, že by někdo pod tou střechou procházel... Není nikde psané, zda je to minibagr nebo UDSka, když se ale na UN 053 něco začalo trhat, tak to bylo špatnou manipulací, zkrátka se po lopatě chtělo víc, než mohla ukopnout. To ale neřeší to, že je zase prasklá, na domácím bagříku bych se nebál to přeplátovat, na firemním šupky hupky do servisu.
Offline
Ot:Ok beru ten drzak anteny asi nebyl nejlepsi priklad.
Presne jak pises nikdo netusime jak to rameno presne vypada z jakeho duvodu prasklo a z jakeho je materialu.Nekdy tyhle veci po nekom opravovat je horsi jak svareni novych.
Offline
jéžiš tady se to rozjelo :-)
Každopádně děkuji za příspěvky rady ale musím podotknout v jakých podmínkách se to dělá a o co se vlastně jedná přesně. Na bagru se jedná o přední ramena respektive toto je pravé. Mezi rameny je rozpěra která byla podle vzhledu a kámaráda co bagr vlastní hodněkrát zablita cočkem protože prasklina tam byla vícekrát. Bagr dostává docela čočku ale i s prasklinou funguje normálně a nikoho nemůže ohrozit že by se utrhla nebo tak něco, to je prostě mimo. Podotýkám že podmínky jsou hodně samo domo, prostě něco jako v jzd na statku, ale to je vedlejší.
Živím se jako přípravář v německu v potrubařině takže se svářením sem prakticky denně ve styku a je to moje i hobby, doma sem si zavařil tigem titanovej výfuk a co můžu tak se snažim zavařit nebo si to vyzkoušet když je možnost abych se něco přiučil protože mě to zajíma takže proto sem dostal toto na starost :-)
Dnes sem to vybrousil a skoro celé zavařil, původně sem chtěl udělat svár do drážky a přikrejt to z obou stran ale nakonec se z toho udělal docela solidní kouťák asi o 4 vrstvách :-) zítra sem hodím foto ale prosím vás hned mě nesežerte - jsem prostý amater :-)
Offline
Přidám svou zkušenost.
Také jsem opravoval rameno bagru, ale JCB něco takového http://www.google.cz/imgres?q=jcb+trakt … p;bih=1096
Majitel samozřejmě nechtěl žádné certifikáty, chtěl jen, aby to někdo opravil. Oprava byla provedena už několikrát a pro snadnost MAG metodou. Já zásadně tyto věci opravuji bazickými elektrodami, jak pro čistící efekt + pólu, tak i pro větší tažnost svarů. Troufnul jsem si na to, protože jako IWT vím jaký by měl být postup.
Vše jsem řádně odmastil, vybrousil a připravil si na kořeny, protože příprava je 2/3 úspěchu, elektrody jsem použil EB 123 a nové přesušené. Majitel se divil, že mi to trvá tak dlouho a že se s tím moc babrám, že se to zas za rok stejně převaří, nakonec mi volal po pěti letech, že to stále drží. Nechci rozhodně tvrdit, že jsem super svařeč, ale ze své zkušenosti i praxe jak svařečské tak technologa vím, že nejdůležitější je příprava a tu mnoho svařečů podceňuje a hlavně hledá chybu všude jen ne v sobě. Také svařovací zdroj a hlavně svařovací kabely musí být v pořádku, zejména kostřící kleště.
Zkrátka největším nepřítelem dobrého svaru je svařečova lenost a netrpělivost.
Offline
Jj tyhle slova vytesat a pozlatit
Ne nadarmo se pravi ze vselike kvaltovani toliko pro hovada dobre jest.
(a pokud tak aby si je denně museli precist ruzni sefove)
Offline
Hmm..tak já se taky přidám od sporáku. Pokud jste to zmákl jak doporučil p,kirkmen mělo by to být v poho, jestli to praskne volila bych stejný postup jen příd. matroš eldu Welco 1625 v případě Mag bych to ještě ohřála, i guláš líp chutná teplej, jen pivo studený....hi, tohle nám vždy vyšlo když si nejsme jistý matrošem.
Offline
Jsem rád za Kirkmenovu poznámku "Já zásadně tyto věci opravuji bazickými elektrodami", také jsem to o pár příspěvků výše uváděl. Tyto opravy jsou příkladem toho, na co MAG naprosto není vhodný a naopak bazická elektroda dlouho neztratí nejvyšší pozici. MAG je výborná metoda na novou výrobu, na čerstvé, čisté materiály, tam kde jde hlavně o jednoduchost a produktivitu a z nároků se může malinko slevit. Ale tyto opravy, to je obvykle starší, unavený materiál, povrchově znehodnocený, zvláště byl-li dotčen neodbornými zásahy. Jedná-li se navíc o typ oceli s podmínečnou nebo dokonce nezaručenou svařitelností, tak zlatá bazická elektroda.
A k té elektrodě 1625. Pominu-li zbytečné utrácení peněz, tak to by byla vhodná varianta pro jemnozrnnou vysokopevnostní ocel. Ale tady to bude nejspíš uhlíková ocel. Použít přídavný materiál ca. až o 200 N/mm2 pevnější než základní, to by mohlo být zadělání na problém. Zvláště při opravách je často lepší zvolit pevnost trochu nižší. Když už preferujete Welco, tak třeba 1604S, ale opět cena, jsou dvojplášťovky za méně...
evik napsal(a):
Hmm..tak já se taky přidám od sporáku. Pokud jste to zmákl jak doporučil p,kirkmen mělo by to být v poho, jestli to praskne volila bych stejný postup jen příd. matroš eldu Welco 1625 v případě Mag bych to ještě ohřála, i guláš líp chutná teplej, jen pivo studený....hi, tohle nám vždy vyšlo když si nejsme jistý matrošem.
Offline
Kirkmene, jedná se přesně o tento bagr :-) nejdříve sem dám foto praskliny a vybroušení a rád bych od vás slyšel kolik by jste dali vrstem at vím jak jsem to podělal :-)))
http://yoshboy.rajce.idnes.cz/Oprava_bagru
Editoval zacatecnik85 (10-01-2013 16:50:43)
Offline
Určitě vyvrtej na konci tý praskliny díru skrz ta širokou, abys jí pohodlně a pevně zavařil elektrodou....
Offline
Sice asi malinko mimo témat ale co řikáte na tento typ elektrody?
http://www.youtube.com/watch?feature=pl … YRC6f9UNTo
Offline
zacatecnik85 napsal(a):
Kirkmene, jedná se přesně o tento bagr :-) nejdříve sem dám foto praskliny a vybroušení a rád bych od vás slyšel kolik by jste dali vrstem at vím jak jsem to podělal :-)))
http://yoshboy.rajce.idnes.cz/Oprava_bagru
Rozhodně podle mého názoru musíte plně vybrousit tu prasklinu, jelikož unavený materiál nemá cenu svářet, už to má totiž za sebou. Musíte to připravit tak, aby jste byl schopen provařit co nejslušněji kořen. Většina opravy je spíše tupý spoj, alespoň mě se to tak zdá. Vrstev je třeba dát tolik, aby jste vyplnil svarovou mezeru
Ještě reakce k JardaK - jistě bazická je bazická, taky sem zapoměl uvést, že ji volím i pro její vhodnost do poloh, protože bagrem se špatně točí na ponku.
Offline