SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
Dobry den.
Potreboval by som radu ohladne zvarania priruby DN900. Jedna sa o material rury L485MB a priruby A694 F52 (medza klzu 360MPa), vonkajsi priemer 920mm, hrubka steny 16mm. Na deformacie vplyvom tepla sa kladu vysoke poziadavky. Rovnobeznost celnych ploch a suosovost prirub proti sebe musi byt takmer bez odchyliek (kolko presne su tolerancie este ani ja sam neviem). Podla WPS bude pouzity do korena tig drot OK12.61, hot-pass elektroda pr.2,5 E 122 B, vypln a krycka elektroda pr.3,15 E 122 B. Predohrev bude zabezpeceny propan-butanom na teplotu 150°C. Zvarat budu dvaja zvaraci, priruba bude nastehovana na ruru a zvarat sa bude na pozicii. Miesto bude zaplachtovane a vyhriate na cca 20°C, chranene pred vonkajsim prostredim. Ako by bolo najvhodnejsie postupovat? Zvarat oproti sebe koren na sposob akoby dlhych cca 200mm stehov? Jeden zvarac na 0°, druhy na 180° a budu zvarat naraz smerom hore? Po zavareni cca 200mm sa presunu na 90° a 270° a opat zaroven spolu zvarat cca 200mm smerom napr. dolava na kruznici? Po tomto zvareni dokoncit kompletne koren a ostatne vrstvy elektrodou zvarat uz kontinualne bez prestavok oproti sebe? Teplotu pocas zvarania budem kontrolovat na 150°C. Nebolo by to vhodnejsie kvoli deformacii nechat chladnut v zabaly?
Dakujem za kazdu radu!
+ pripajam obrazky pre lepsiu predstavu
Uploaded with ImageShack.us
Uploaded with ImageShack.us
Uploaded with ImageShack.us
Offline
kolego celkem to komplikuješ. Tolerance bez odchylek je pekné číslo ale bez obrobení na soustruhu nebo na horizontce to nepujde, i kdybys to svářel v přípravku s maximální tuhostí. Třeba co sem měřil když sem se pokoušel udělat trubku s přírubou tak aby měla házivost na 0.2mm tak to nešlo, muselo se to obrobit. Jen pro příklad: 2 stehy na proti sobě jak to máš na obrázku dokázaly prohnout přírubu tl20mm a průměru 400 o 0,5mm tak si to nech projít hlavou a nekomplikuj si život 2 svářeči. Raději tu součást udělej o 2mm delší a pak ji obrob. Nato že tam troška chybí se nepřijde ale na úchylky kolmosti by se přišlo hodně brzo.
Editoval franišek (22-12-2012 10:34:51)
Offline
At chceme nebo ne pri svarovani dochazi k deformacim nekdy mensim jindy vetsim.Lze jim samozrejme ruznymi spusoby predchazet a eliminovat ale nikdy je nelze odstranit zcela! Pokud je pozadavek na co nejvetsi presnost pak se vyrobi svarenec s pridavkem (mnohdy je jeste aplikovano zihani na odstraneni vnitriho pnuti pripadne jine tepelne zpracovani) a pak se obrobi na pozadovany rozmer.
Offline
Honzo neříkají ti blesk?? a co sem tam asi napsal že se mu to nepovede bez obrobení
Offline
Frantisku krom toho ze je to ponekud nemistne(ale budis) .Svuj prispevek jdem zacal psat vcera a dopsal jsem ho dnes a odeslal.Proto se jevi jako duplicitni.
Offline
Praveze sa to snazim cim viac zjednodusit, preto potrebujem radu od skusenejsich. 2 zvaraci musia byt podla smernic a technologickych postupov, ktore si vyzaduje zakaznik, s tym nic nespravim. Samotny kus po zvareni sa uz nemoze demontovat, to su dalsie poziadavky, ktorym sa neda vyhnut. Pokial sa to nezvari podla poziadaviek, nepreberie mi to zakaznik... Ak upustime od obrabania (skutocne sa toto riesenie neda realizovat), aky by mohol byt najvhodnejsi postup?
Offline
V zadání autor píše že to budou vařit v pozici pod plachtou.To znamená že následné obrábění asi nebude možné.
V takových případech napojení potrubí k různým agregátům jsme vždy sestavili přírubové spoje včetně těsnění,dotáhli a pak teprve stehovali a vařili potrubí.
To je postup který vám zaručí že příruby budou v ose a rovnoběžně.
Offline
Tak jak to píše hmota bych v případě nemožnosti obrábění postupoval taky.Vzhledem k rozměrům a hmotnosti se to možná bude hůř polohovat k nastehování,ale půjde to.
Offline
Snazte se o co nejmensi vnesene teplo jednoduse lze rict cim vic tepla tim vice deformaci.Ale to asi vite ,kazdopadne je dobre vse huste krizem nastehovat.Pokud mate stanoveny technologicky postup moc zazraku neudelate. Z praxe co me ted napada je obecne lepsi vice mensich svaru nez mene vetsich a delsich svaruj a jeste me napada co nejvice si pohrat se slicovanim ona nerovnomerna korenova mezera nebo otupeni pripadne jine nerovnomernosti udelaji i pri spravnem postupu peknou neplechu.
Editoval Honza007 (22-12-2012 20:06:59)
Offline
Za svou svářečskou kariéru jsem se s podobným požadavkem setkal mnohokrát. Proto popíšu mnohokrát vyzkoušený postup.
1, Nastehovat přírubu čtyřmi masivnímy jakostními stehy do kříže.
2, Pro kontrolu překontrolovat pravoúhlost nastehované příruby. Dobře mířenými ranami kladivem do míst stehů přesně dorovnat.
3, Mezi obvod příruby a trubku ve vzdálenosti cca 300 mmasivně nastahovat 3 - 4 pořádné výztuhy, které tam zůstanou po dobu svařování kořenové vrstvy.
4, Kořenovou vrstvu nechat vychladnout, odstranit vzpěry a přeměřit pravoúhlost. Místo s dotykem při kontrole na průsvit označit.
5, Při další vrstvě v označeném místě vnést více tepla.
6, Po vyplnění krycí vrstvy (i při šňurkování) a vychladnutí kontrolovat pravoúhlost a zbytkovou nepřesnost vyrovnat rovnáním teplem. Na trubce je to ohřev klínu "na tvar banánu" cca 30 mm od spojovacího sváru v místě dotyku při měření na průsvit.
Tímto způsobem se dá příruba vyrovnat "na nulu" nejsnáze a asi i nejrychleji. Určitě to jde i jinak, my jsme se při svařování na vysokotlakých parních systémech v elektrárnách dopracovali k tomuhle, protože se to osvědčilo. Při používání kovových těsnění se prostě roviny musely dodržet.
Online
To Jirkati: Mohu jen potvrdit váš postup. Tak nějak jsme to prováděli na montážích, ještě když jsem pracoval v ČSSR.
Jen tak pro zajímavost: Zde v USA se ve firmě kde jsem 24 let pracoval vyrábí m. j. vysokotlaké ventily z výkovků tělesa ze všech možných druhů ocelí. Pokud zákazník požadoval ventil s přírubami, přivařovaly se následujícím způsobem.
Na přírubě a v tělese ventilu se vysoustružil tvar, kde přesně zapadaly jak příruba, tak konec tělesa ventilu do sebe.
Následně se provedlo nastehování a kořenová vrstva metodou TIG.
Potom už jen výplň, většinou, pokud to dovolila technologie, buď SAW, ale u některých materiálů taky třeba ručně MMAW. V polohovadle.
Tímto způsobem byla zaručena naprostá pravoúhlost obou přírub i při značných tloušťkách stěny. Tady na obrázcích je to asi 60mm. Muselo být počítáno se zvětšením rozměru F to F před provedením sváru. Po navaření a RTG se vnitřek příruby a tělesa vysoustružil na jmenovitou světlost, takže kořen sváru byl odstraněn. Jinak se už po navaření čela přírub neobráběla. Je to typ příruby utěsněné kovovým kroužkem.
Editoval Frank (23-12-2012 00:54:43)
Offline
jojidlo napsal(a):
priruba bude nastehovana na ruru a zvarat sa bude na pozicii.
z vyjádření Franka, jirkatiho a hmoty (lidé kteří tomu rozumí) plyne že již samotnému stehování je třeba věnovat maximální pozornost.
Úplné zázraky v rovnání jakýchkoli věcí dokáže kladivo v rukou zkušeného dělníka.
Děkuju p. Jaroslavu Kvasničkovi z CL, který mi tuto metodu předvedl při seřizování brusek na toleranci 0,0001mm.
Offline
Ty příruby, to je občas pořádná věda- malý jsou celkem ok, ale větší u průměrů trubek nad 10cm- nejlepší je výše popsaný způsob- kořen aby byl pěknej, pak většinou elda, zkoušeli jsme i Mig-Mag. Výsledky docela dobrý, ale s eldou je to stejně lepší- struska lehce omezuje vychládání.....
Offline
Jsem sice svářečský amatér, ale jak to všecno čtu, tak mne napadlo zdali by nebylo nejjednoduší si nechat vyrobit přípravek který by rozměrově suploval vřazený agregát. Tento prozatimní "mezikus" se dá vyrobit velmi přesně a s potřebnou tuhostí, na něj bych přimontoval varné příruby.
Přeju všem pěkné vánoce . ráďa
Offline
Pro rada - to by samozřejmě šlo, ale má to několik háčků, které se jmenují tepelná roztažnost. Stručně řečeno - ocelové materiály se protahují na každém jednom metru o jeden mm na každých 100 st.C. Když pak si představíte jak se po obvodu sváru postupně ten materiál natahuje a smršťuje tak vidíte jak veliký je to problém. To znají všichni, kdo někdy svařují v přípravcích, že se s těmi deformacemi musí počítat už při konstrukci přípravku, jinak taky třeba svařenec z přípravku po svaření ani nedostanete, nebo je tak zdeformovaný, že se bohatě vyřádíte při následném rovnání.
A co umí síly při ohřevu a chladnutí se může dozvědět z výkladu návštěvník chrámu Notre Dame v Paříži. Při stavbě se ve dvou třetinách výšky chrámu začaly vyboulovat obvodové zdi o 5 cm. Asi 16 m dlouhé skrz stěny protažené svorníky postupně ohřívali závěsnými výhněmi a teplem protažené je pak utahovali. Po vyrovnání stěn tam svorníky zůstaly a jsou tam dosud. Bez nich by chrám asi nestál.
Online
Tohle neni dobra cesta protoze pnuti ktere zustane v materialu zpusobi po odepnuti pripravku deformaci svarence.Zpusob jaky zde popisuje Jirkati a Frank je sice pracny a narocny na zkusenosti (proto je mnohdy v praxi jednodussi po svareni zihat a pak obrobit) ale zarucuje kvalitni vysledek protoze pripadne deformace je hned videt a lze je ihned eliminovat.
Offline
Dakujem Vam vsetkym za odpovede a rady z vasich skusenosti.
to: rada - agregat je uz namontovany na mieste
to: jirkati - k bodu čislo 3, tie masivne vystuhy pre priemer DN900, ak som spravne pochopil, tak pre tento priemer ich bude cca 9, kazdych 300mm jedna vystuha. Tou vystuhou myslite nejaky napr. roxor navareny jeden koniec na prirube a druhy na rure?
Jedine co z vasho postupu nebudem moct aplikovat, je udieranie kladivom, kvoli rovnaniu, pretoze celo priruby bude na pozicii oproti celu priruby kompresora (vid. obrazok hore).
Asi to skusim postupom:
1: namontovat prirubu na prirubu kompresora, utiahnut cca na 1/2 konecneho momentu
2: namontovat ruru ako protikus
3: nastehovat prirubu niekolkymi cca 50mm zvarmi na ruru
4: privarit pozdlzne vystuhy (suosovo s rurou a prirubou) kazdych 300 mm po obvode
5: uvolnit prirubovy spoj
6: zvarit koren dvomi zvaracmi oproti sebe
7: nechat vychladnut, skontrolovat vzdialenosti ciel prirub. V mieste, kde je vzdialenost mensia, pri nasledujucej vrstve treba vniest viac tepla resp. toto miesto nahriat plamenom na cca 600°C.
8: zvarit vypln a kryciu vrstvu
Pocas celej doby kontrolovat teplotu na 150°C.
Dalo by sa toto nazvat vhodnym postupom?
Offline
Neznám sice přímo situaci na místě, ale pokud by se našla možnost jak svařencem na místě otáčet - podle výkresu to vypadá, že navařovaná příruba je na mezikusu - bylo by to ještě lepší. Pak by totiž stačil jeden svářeč a při svařování "na cca 11 hodinách" je nejmenší množství vneseného tepla a tedy i nejmenší deformace. A má to i jednu legislativní výhodu, protože se svářeči nebudou dohadovat, kdo a co udělal blbě. Zažil jsem totiž v dávných dobách dohadování na ropovodu Družba, kde se svářeči kvůli vadám v části svárů nad hlavou i poprali. Nikdo se nehlásil k vadám mezi vrstvami v napojení nad hlavou.
Ale k věci, případnou opravu rovnání teplem provést při teplotě cca 650 - 700°C a hlavně rychlým ohřevem, případně i rychlým ochlazením. Někdy jsem ochlazoval i tlakovým vzduchem a a když už to nešlo jinak i mlžením vodou. Ta voda ale už je trochu prasečina, při následném dynamickém zatížení bych to nedoporučil.
Online
Já teď budu na jaře jezdit s celou partou chlapíků na sváření ropovodu někam ke Stříbru na Tachovsku- na dílně nejni práce, tak budeme muset být venku.......
Offline
Stránky: 1