SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Dobrý den, potřebovala bych poradit se svařováním oceli 42CrMo4V k st 52. Metoda svařování 135. Výrobce předepisuje předehřev 300°C, což v našich podmínkách není možné. Zajímalo by mě jakým nejlepším způsobem tuto podmínku dodržet i s možností koupi pece (jaké?) a jakým přídavným materiálem je svařit. Předem děkuji za odpověď.
Offline
podívej se do příručky esabu, tady si ji stýhni http://fs1.vsb.cz/~hla80/ v sekci zadání programu. a ještě proč kupovat pec většinou se nahřívá místo sváru na danou teplotu předehřevu a pak se svařuje. celý výrobek se málokdy nahřívá celý
Offline
Chemické složení v %: C=0,38-0,45; Mn=0,50-0,80; Si=0,15-0,40; P=0,035 max; S=0,035 max; Cr=0,90-1,20; Mo=0,15-0,30; Ni=0,60 max.
Offline
Dík za radu, ale je mi docela na nic, teorii znám taky a chemické složení mám. Spíš jsem chtěla vědět jestli někdo nemá zkušenost s tímto materiálem...
Offline
zdravím můžu se zeptat na co používáte tento material ? a o jaký svár se jedná . ten předehřev je důležitý aspoň nejaky nahřívám to autogenem kyslík a propanbutan je to nejlevnější a rychlé pak podle důležitosti sváru volím přídavný material od essabu 68.82 nebo levnější 68.81 skoušel jsem i jiné výrobce s podobným složením elektrod a nebyl znatelný rozdíl v kvalitě ale pro metodu mag bude asi nutné použít trubyčkový drát označení nevím od toho jsou katalogy
Offline
jm napsal(a):
Dobrý den, potřebovala bych poradit se svařováním oceli 42CrMo4V k st 52. Metoda svařování 135. Výrobce předepisuje předehřev 300°C, což v našich podmínkách není možné. Zajímalo by mě jakým nejlepším způsobem tuto podmínku dodržet i s možností koupi pece (jaké?) a jakým přídavným materiálem je svařit. Předem děkuji za odpověď.
Asi by byl od ESAB nejvhodnější pro metodu 135 drát C321 (lze svařovat v čistém CO2 i v mixu). Předehřev určitě provést. Nerozumím tomu, že to u vás není možné - ale do pece to lze dát??? Taky by bylo vhodné žíhání ke snížení vnitřního pnutí po svaření.
Offline
pokud je tvar sváru a velikost náchylná k praskání tak ještě dohřívam ( zpomaluji chladnutí )
Offline
Děkuji za rady, jedná se o dynamicky namáhanou součást. Předehřev možný samozřejmě je, ale nemáme s ním zkušenosti. Po svaření je také předepsáno žíhání. Svařujeme pouze metodou 135.
Offline
pokud se jedná o výrobu několika kusů tak bych předehříval a žíhal pouze tím plynem ale pokud toho bude hodně tak potom se pec oplatí . nevýhodou magu je ta že musíte koupit celou cívku patřičného drátu který v této kvalitě nebude levný pokud toho budete vyrábět hodně tak je to jedno
Offline
Co se týká přídavného materiálu, klidně zapomeňte na vysokolegované typy, je to naprosto zbytečné. Nevaříte přeci tu zušlechtitelnou ocel mezi sebou, ale kombinaci s nelegovanou ocelí. Celková pevnost je tedy dána tou St 52. Pokud je díl z ní výrazně masívnější, takže to nejslabší článek nebude, řešte to dostatečně dimenzovaným svarem, např. koutovým či přeplátovaným místo tupého. Ale přídavný materiál použijte legováním a pevnostně mezi, např. Böhler DCMS-IG. Ale chybu neuděláte ani s běžnou G4Si1 (SG3). Ten předehřev dodržte, 250-300°C, s žíháním ale opatrně, abyste tu zušlechtěnou ocel moc neovlivnili. Jak je to velké, jaká je tloušťka stěny, co je to za výrobek? Třeba bude stačit jen pomalé chladnutí, případně dohřev lehce přes 500°C a z něj pomalé chladnutí.
Offline
můj nazor a skušenost je ta pokud vařím na takle legovanou ocel i obyčejný material tak je lepší použít přídavný material s obsahem niklu protože tyhle ocely jsou tvrdší a křechčí s obyčejným sg3 bych to nedělal . může to prasknout už jen když to pujde na mráz
Offline
Ať se dívám jak se dívám, pořád nevíme co potřebuje vlastně kolega "jm" svařit. A tak všichni vymýšlíme co se dá. Zásadně platí, že při kombinaci mezi horším a lepším materiálem je vhodné použít svařovací materiál přechodový, ale nic se zpravidla nezkazí použitím přídavného materiálu podle toho horšího. Ve svarovém kovu je totiž vždycky jakási směs obou svařovaných materiálů a přídavného materiálu a co je v těsné blízkosti obou hranic stavení ví jen matka příroda (a možná bůh). Tepelné zpracování se pro změnu dělá podle toho "lepšího" materiálu.
Pro david870 - použití přídavného materiálu s obsahen Ni na uhlíkové oceli má svá rizika v možné tvorbě velice složitých struktur na bázi karbidů (hodně zjednodušeně řečeno) ve sváru. Takže se nedá říci, že by to byla univerzální varianta. Někdy je vhodné se raději podívat na Shaefflerův a De Longův diagram a usoudit, kam ty vnitřní struktury směřují.
Offline
Přechodové materiály se řeší u spojů austenitických ocelí s feritickými, např. obyčejná nelegovaná ocel s nerezavějící.
Pokud se svařují nelegované, nízkolegované a středně legované oceli mezi sebou tak platí jiná pravidla.
Např. u ocelí vysoké pevnosti, zušlechtitelných ocelí atd. se přídavný materiál volí legováním a pevností mezi, nebo spíše blíž k obyčejnějšímu materiálu.
U žárupevných ocelí, nebo tam, kde je nutné tepelné zpracování, se volí materiály tak, aby se rozsah teplot žíhání překrýval (a tam je pak žíhací teplota).
Atd. atd.
K poznámce "obyčejným sg3 bych to nedělal může to prasknout už jen když to pujde na mráz".
Slušná SG3 má zaručenu vrubovku do -40°C. I když jm neuvedla co je to za svařenec, troufnu si na základě uvedené kombinace říct, že to nebude nízkoteplotní použití.
david870 napsal(a):
můj nazor a skušenost je ta pokud vařím na takle legovanou ocel i obyčejný material tak je lepší použít přídavný material s obsahem niklu protože tyhle ocely jsou tvrdší a křechčí s obyčejným sg3 bych to nedělal . může to prasknout už jen když to pujde na mráz
Offline
mám to vyzkoušené na čepech pro harvestory čep je vyroben z ocely tříd 15 což je i 42crmov a zajištění čepu je z 11370 když to bylo vařený obyčejným drátem tak ty spoje praskaly né hned ale po čase každý má jinou roztažnost a ve spojení s namáhaním to nevydrží já to vařím elekrodou 68.81 a nepraskl do ted žádný
Offline
KOlego jirkatí mi to taky přijde jako zadání do nějakého předmětu o svařování ve nejaké škole. Protože materiál je ocel na výkovky a z te se toho moc nevyrábí bez toho aby se kulo . sem to už několikrát viděl jak profesor zadá ocel a svár a mylý studente snaž se ať z toho vyleze WPS a technologický postup svařování v běžných dílenských podmínkách. Tak zřejmě proto ty otázky o peci a. Někdo zkušený by tomu dotyčnénu nohl nafouknout hlavu s Ira Ara diagramem a pak trosku o šetření nákladů při žíhání na snížení pnutí, že u větších věcí se měří vnitřní pnutí tenzometrem. asi tak nějak
Offline
Dík za rady, asi vás zklamu, student nejsem a protokol do školy neřeším, nýbrž konkrétní součást :-( Jedná se o desku tl. 15 mm, do jejíž díry se vloží čep o výšce 55 m, koutový svar kolem dokola 4, jde o sériovou výrobu, takže se nejedná jen o pár dílů. Tolik zkušeností jako vy asi nemám :-) proto se ptám...
Offline
Můj návrh je předehřev na 300°C, svaření drátem DCMS-IG, nakonec pomalé ochlazení v zábalu, teplotní spád první dvě hodiny max. 20°C/hod, poté 50°C/hod.
Pokud chcete mít z důvodu náročných pracovních podmínek svařence velkou jistotu, tak po svaření dohřev na 550°C, výdrž 0,5-2 hod. (dle velikosti toho čepu) a pak chladnutí s výše uvedenými teplotními spády.
Offline
Tak v tom případě složit pohefovyt dát do butanové pece a nechat nahřát. Poté v polohovadle zavařit vrátit do pece na dohřev. Po dohřátí to vyndat a dát na schlazení co se nám v zaměstnání osvědčilo je box ze šamotových cihel a v něm jen PB hořák který se následně vypne až se v boxu vytviří dostatečná teplota od samotných svařenců.. Záleží kolik kusů chcete dělat deně nebo celkově. Podle toho se zařídit.
Offline