SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

podívej se do příručky esabu, tady si ji stýhni http://fs1.vsb.cz/~hla80/ v sekci zadání programu. a ještě proč kupovat pec většinou se nahřívá místo sváru na danou teplotu předehřevu a pak se svařuje. celý výrobek se málokdy nahřívá celý

Dík za radu, ale je mi docela na nic, teorii znám taky a chemické složení mám. Spíš jsem chtěla vědět jestli někdo nemá zkušenost s tímto materiálem...

jm napsal(a):

Dobrý den, potřebovala bych poradit se svařováním oceli 42CrMo4V k st 52. Metoda svařování 135. Výrobce předepisuje předehřev 300°C, což v našich podmínkách není možné. Zajímalo by mě jakým nejlepším způsobem tuto podmínku dodržet i s možností koupi pece (jaké?) a jakým přídavným materiálem je svařit. Předem děkuji za odpověď.

Asi by byl od ESAB nejvhodnější pro metodu 135 drát C321 (lze svařovat v čistém CO2 i v mixu). Předehřev určitě provést. Nerozumím tomu, že to u vás není možné - ale do pece to lze dát??? Taky by bylo vhodné žíhání ke snížení vnitřního pnutí po svaření.

Děkuji za rady, jedná se o dynamicky namáhanou součást. Předehřev možný samozřejmě je, ale nemáme s ním zkušenosti. Po svaření je také předepsáno žíhání. Svařujeme pouze metodou 135.

Co se týká přídavného materiálu, klidně zapomeňte na vysokolegované typy, je to naprosto zbytečné. Nevaříte přeci tu zušlechtitelnou ocel mezi sebou, ale kombinaci s nelegovanou ocelí. Celková pevnost je tedy dána tou St 52. Pokud je díl z ní výrazně masívnější, takže to nejslabší článek nebude, řešte to dostatečně dimenzovaným svarem, např. koutovým či přeplátovaným místo tupého. Ale přídavný materiál použijte legováním a pevnostně mezi, např. Böhler DCMS-IG. Ale chybu neuděláte ani s běžnou G4Si1 (SG3). Ten předehřev dodržte, 250-300°C, s žíháním ale opatrně, abyste tu zušlechtěnou ocel moc neovlivnili. Jak je to velké, jaká je tloušťka stěny, co je to za výrobek? Třeba bude stačit jen pomalé chladnutí, případně dohřev lehce přes 500°C a z něj pomalé chladnutí.

Ať se dívám jak se dívám, pořád nevíme co potřebuje vlastně kolega "jm" svařit. A tak všichni vymýšlíme co se dá. Zásadně platí, že při kombinaci mezi horším a lepším materiálem je vhodné použít svařovací materiál přechodový, ale nic se zpravidla nezkazí použitím přídavného materiálu podle toho horšího. Ve svarovém kovu je totiž vždycky jakási směs obou svařovaných materiálů a přídavného materiálu a co je v těsné blízkosti obou hranic stavení ví jen matka příroda (a možná bůh). Tepelné zpracování se pro změnu dělá podle toho "lepšího" materiálu.
Pro david870 - použití přídavného materiálu s obsahen Ni na uhlíkové oceli má svá rizika v možné tvorbě velice složitých struktur na bázi karbidů (hodně zjednodušeně řečeno) ve sváru. Takže se nedá říci, že by to byla univerzální varianta. Někdy je vhodné se raději podívat na Shaefflerův a De Longův diagram a usoudit, kam ty vnitřní struktury směřují.

mám to vyzkoušené na čepech pro harvestory čep je vyroben z ocely tříd 15 což je i 42crmov a zajištění čepu je z 11370 když to bylo vařený obyčejným drátem tak ty spoje praskaly né hned ale po čase každý má jinou roztažnost a ve spojení s namáhaním to nevydrží já to vařím elekrodou 68.81 a nepraskl do ted žádný

Dík za rady, asi vás zklamu, student nejsem a protokol do školy neřeším, nýbrž konkrétní součást :-( Jedná se o desku tl. 15 mm, do jejíž díry se vloží čep o výšce  55 m, koutový svar kolem dokola 4, jde o sériovou výrobu, takže se nejedná jen o pár dílů. Tolik zkušeností jako vy asi nemám :-) proto se ptám...

Tak v tom případě složit pohefovyt dát do butanové pece a nechat nahřát. Poté v polohovadle zavařit vrátit do pece na dohřev. Po dohřátí to vyndat a dát na schlazení co se nám v zaměstnání osvědčilo je box ze šamotových cihel a v něm jen PB hořák který se následně vypne až se v boxu vytviří dostatečná teplota od samotných svařenců.. Záleží kolik kusů chcete dělat deně nebo celkově. Podle toho se zařídit.