SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Problem nie trafo , na tu frekvenciu staci 1mH ked ma indukcnost primar . Problem je tlmivka co ti pohlcuje vykon . Ta tlmivka by mala mat okolo 8-10uH . Musis ubrat zo zavitov , a medzeru jadrom ponechat najviac 3-4mm .

Díky moc, vyzkouším.

Zkusil sem různé tlumivky. Teď mám dokonce jen vzduchovou tlumivku o 14 závitech s průměrem 12mm navinutou dráten o průměru 3mm. Může být chyba jedině v tom trafu, že je složené ze dvou E65. Průřez jádre je 1080mm2. Nechtělo by to ubrat závitů na primáru?

Chlapi , dajte sem už konečne nejakú overenú schému invertora .
Za tie roky čo tu chodím sa tu toho veľa prebralo no overenú schému tu ešte nedal nikto.
Samozrejme mimo konštrukcii uverejnených na svarinfe .....

Ten invertor z Aradia nebol "opajcnutý", ale zverejnený so súhlasom autora na dvoch miestach...

Okrem tohto, bol na svarinfe spomínaný ešte jeden z Brna (odkaz), a jeden od autora menom Danyk (odkaz).

Hm, asi těžko se dá čekat, že výrobce bude investovat do měsíců práce vývojářů, aby vyvinuli nějaký dobrý invertor a potom dopustí, aby kompletní schéma toho invertoru plus třeba ještě s podrobným rozpisem součástek bude volně k dostání na internetu. Aby se lidi nemuseli obtěžovat ten invertor nakupovat od něho, ale udělali si ho doma.

Jinak řečeno, volně dostupné návody budou buď neúplné nebo zastaralé a kdo si bude chtít invertor zbastlit doma, bude si muset sám poradit  s použitím všelijakých náhradních součástek, feritů, výkonových spínačů nebo některé části elektroniky prostě dovyvinout sám....

To by bolo super.
Môžeš to tu zverejniť?

V podstate keď si to porovnám , je to rovnaké ako na svarinfe .
http://www.svarbazar.cz/phprs/download.php?soubor=121
Riadené je to obvodom SG3525A...

m.evil ... uz si nieco zhotovil tych traf z C416 ?  Bobobo a preco si myslis ze od Danyka je to hracka ? zvara to pekne , len to upravy chce ako antistick . a regulacia prudu podobne , len ono to reaguje tak od 2V k 0V a danyk to ma az 5k0V .  vyuzita iba tretina potenciometra 5V . riadiaca jednotka ci je SG3525 alebo UC3845 vsetko pekne fachci aj trafom ci je to 2xE55 alebo E65 , E70.  TRafo moze byt aj 1:3 navinute . Tlmivka je zahadna , a to indukcnostov , inak sa chova vzduchova , feritova a zelezna ... a tu je problem co vam odchadzaju IGBT , alebo nedavaju dostatocny prud .

Invertorový zdroj jde použít na MaG. Pokud se bastlí invertor doma, věřil bych popologii plného můstku jakou použil p. Skřivánek. Protože plný můstek poskytuje maximální možný výkon a není zákeřný, odpustí drobné chyby.
Zjednodušeně: do primáru jde plné usměrněné napětí ze sítě, následuje 1 mikrosekunda, nebo i méně, poté druhý pár spínačů připojí plné napětí v opačné polaritě. Pokud jede invertor naplno, dává na sekundáru pořád napětí (bez té 1 mikrosekundy a náběhů způsobené indukčností). Není ve zdroji a okolí tak velké rušení, obdélníky mají blíže k sínusovce.
Invertor z Brna je řízený stejným obvodem SG3525 tj. pokud pojede naplno,  pár spínačů sepne, následuje 1 mikrosekunda, pak řídící obvod sepne druhý výstup (ten není využit), takže nic, pak 1 mikrosekunda a pak konečně na krátkou dobu příjde napětí na vinutí. Protože je energie přiváděna po kratší čas, je použit nízký poměr závitů. To ale znamená větší proudy tranzistory, větší špičky napětí, větší rušení. Protože je přiváděno napětí jedním směrem musí se zabránit přesycení jádra vzduchovou mezerou, rekuperačními diodamy, opět velké proudy které zatěžují i vinutí trafa. Na výstupu jsou pak ostré špičky a poměrně daleko od sebe. Špičky produkují podstatně vyšší rušení do vyšších kmitočtů. Díky nízkému poměru závitů při nezatížených zdrojích jde napětí bez zatížení zdroje nahoru, musí se to řešit výkonými odpory na výstupu. Výrobcům se náročnější vývoj vrátí v tisících prodaných kusů.
Skřivánkův invertor jde dohnat k vyšším výkonům. Zesílit dráhy spojů na silové desce, výkonější odpor u proudového trafa, výkonější odpory u RC ochrany výstupních diod, poladit děliče měření a nastavení proudu aj. a s 3,15 elektrodou 150A dá, ale je nutno počítat proudem ze sítě téměř 20A. (Nejedná se ale o přímé nastavení proudu, ale nepřímé, protože než proud se nastavuje spíše výkon, s jinou elektrodou bude proud jiný). Slabina tam ještě je v dodatečném dodělání regulace napětí, pere se s nastavením proudu, výhodnější by byl navíc 1 komparátor, ale jde to poladit.

atishajn napsal(a):

pt.kbely a vies aka je frekvencia pri 1uS ? to uz problem milerorov kapacitov zatvarat IGBT .

Tím zřejmě myslí takzvaný dead time. V dvojčinném střídači když  se zapne jedna větev u PWM regulace na plný výkon a plný čas daný kmitočtem, nesmí to být v žádném případě polovina celkového času daného kmitočtem. Musí to být míň.  Jedna větev zapne, potom vypne, ale výkonové spínače, třeba IGBT tranzistory potřebují nějaký čas na zotavení, aby přešly z vodivého do nevodivého stavu. Do tohoto stavu musí přejít dříve, než se zapne opačná větev dvojčinného střídače, protože jinak by větve střídače pracovaly proti sobě do zkratu. A při přepnutí z druhé větve na první je to totéž. Doba zotavení neboli potřebný dead time potom závisí v první řadě na rychlosti těch tranzistorů, a potom na pracovních bodech, ve kterých pracují. Neboli na celkové elektronické konstrukci kompletně včetně výkonového trafa. Musí  být taková, aby se ty tranzistory co nejrychleji zotavily. Běžně se dead time nadstavuje 1 - 2 do 5 % . Takže u dvojčinného střídače běžně až 10 % doby se výkonové tranzistory zotavují a nepracují, o to větší potom musí být proud ve zbytku doby.
U jednočinného střídače platí dead time taky, akorát tam se hůř vysvětluje.
Takže jedna mikrosekunda bývá běžný dead time u střídačů pracujících na kmitočtu 50 - 100 kiloherz.

to netreba stale ten isty invertor preberat , co ste citaly , kolky ste ho uz postavily , a ako sa spraval pri nastaveni ... teoriu vynecham a opytam sa vas kolky mate osciloskop ked tu pisete len teoreticky a bez skusenosti stavbov neakeho invertora ....