SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

O řezání obalenou elektrodou chystám článeček. Jen kvůli vám jsem zatím v předstihu uvolnil ke stažení popis principu a vlastního řezání běžnou rutilovou elektrodou ER117. Je to psané v době, kdy se o elektrodě OK 21.03 ještě nevědělo. Já bych volil právě tu 21.03. Podle výrobce je určena pro drážkování, děrování a řezání ocelí, šedé litiny a neželezných kovů s výjimkou čisté mědi při použití standardního svařovacího zařízení. Rychlost řezání 1-1.5m/min. OK 21.03 je rutilka. To znamená, že se připojuje na trafo nebo na MINUS pól usměrňovače či invertoru.

Zatím Vám moc díky - to je super. Na článeček si určitě počkám, není to zatím nijak akutní.
Co se týče nedostatečného proudu, vyzkouším invertor a případně vytáhnu (asi koněm) ze šopy stařičký KS 250 ;-)
Potíž je taky v tom, že na ESABU nikde neuvádí doporučený proud pro OK 21.03 - vůbec tam chybí nějaké podrobnější údaje....

Wehrner

JJ kua na pálení sem použival UTA 315 pane to byla jízda . EB 121 3,15  cca 200A
( prostě sem otočil poťákem ) , ale jen kousky ne žádné hromady šrotu ,protože elektrody jen svítí a mizí :-).Ještě že za komoušu sem si jich doma dost nashromáždil.

s WTU řezat de 315 umí i víc mm ,elektroda nevím dej 2,5 200A a uvidíš ,ale ta přesnost nevím nevím flexka bude lepší.

admin napsal(a):

O řezání obalenou elektrodou chystám článeček. Jen kvůli vám jsem zatím v předstihu uvolnil ke stažení popis principu a vlastního řezání běžnou rutilovou elektrodou ER117. Je to psané v době, kdy se o elektrodě OK 21.03 ještě nevědělo. Já bych volil právě tu 21.03. Podle výrobce je určena pro drážkování, děrování a řezání ocelí, šedé litiny a neželezných kovů s výjimkou čisté mědi při použití standardního svařovacího zařízení. Rychlost řezání 1-1.5m/min. OK 21.03 je rutilka. To znamená, že se připojuje na trafo nebo na MINUS pól usměrňovače či invertoru.

Návod srozumitelný, jen se zeptám, postup řezání je stejný i s OK 21.03 ?

Riso SK napsal(a):

Mám otázočku . Dá sa rezať uhlíkovou elektródou , tak aby my spálený kov vyfukoval vzduch s kompresora ? Ďakujem

Poprípade , pre vyššiu presnosť a rýchlosť rezu púšťať na rez čistý kyslík .

Možno , ale asi nevieš , že i v plazme sa občas používa kyslík na veľmi čistý rez . A dám Ti otázku , zo školy vieš že ako nastávajú reakcie , ak na žeravý kov pustíš vzduch a ak na žeravý kov pustiš kyslík , pri akom plyne sa kov odpáli skôr ?

Nejsem odborník přes pálení, proto nic k autogenu a plynům, ať přispějí jiní. Takže jen zkušenosti k řezání elektrodami. 
Uhlíková, např. Phoenix Nut K, má výhodu ve vyší produktivitě a nižší ceně (ne kilové za elektrody, ale poměr cena a množství vydrážkovaného kovu). Nevýhodou je nutnost silného zdroje, příslušenství (kleště), stlačeného vzduchu a nauhličení povrchu. Takže min. 500A svářečka, má-li to za něco stát 6-8 barů tlak, speciální kleště, nepořádek a hluk, doporučení jen pro nelegované oceli.
Princip je, že oblouk mezi materiálem a uhlíkovou elektrodou roztaví povrch a stlačený vzduch ho odfoukne pryč.
Obalená, např. UTP 82 AS, Böhler FOX NUT, běžná svářečka a kleště (2,5x350 150-250 A, 3,2x350 200-300 A, 4,0x400 250-450 A), žádný kompresor, žádný hluk, málo nepořádku, vhodná i pro litinu, nerez, neželezné kovy.
V praxi se uhlíková používá pro drážkování velkých svarů v průmyslových provozech na nelegovaných ocelích. Obalená je pro menší práce, drážkování malých svarů na legovaných materiálech, trhlinách v litině, nástrojích atd., na montáži, na běžných svářečkách atd., je to ale pomalejší a trochu dražší, ale s čistějším řezem.
Popis a postup:
Silně obalená drážkovací elektroda UTP 82 AS může být použita pro kovové materiály. Umožňuje nejjednodušší vydrážkování svarů, vad, trhlin, zkorodovaných míst atd. Lze ji použít i k řezání. Elektroda snadno zapaluje a vyvíjí silný tlak plynu, čímž je dosaženo čisté a hladké drážky. Výhodou je možnost použití běžné svářečky, běžných kleští, není nutný přívod stlačeného vzduchu, okolí není zatěžováno enormním hlukem a nečistotami. Určeno pro feritické i austenitické oceli, lité oceli, litiny i neželezné kovy.
Připojení na =- nebo střídavý proud. Je-li to možné, doporučuje se díl mírně sklonit ve směru práce, aby natavený kov lépe odtékal. Zapálit oblouk, sklonit elektrodu co nejvíc k materiálu (úhel ca. 15°) a mírně tlačit dopředu. Opakovat pohyb několik mm vpřed a lehce zpět. Materiál, který zůstal na okraji drážky, odstranit kladívkem na strusku. Před dalším svařováním povrch mechanicky opracovat do kovového lesku.

Editoval JardaK (04-01-2011 19:04:11)

Po uhlíku ostávajú okoviny , ja som to skúšal s trafom 30 V a 4 A čiže nič moc , z uhíka sa neuberalo , iba bol žeravý , oblúk to držalo v pohode ale nič nehrialo , oblúk bol medzi el. a hliníkovou doskou . Ja to chcem urobyť nejak cez ofukovaciu pištoľ na kompresor , alebo druhá varianta je prerobyť nejak rezací horák na autogén , ak jeden zničím z tej zbierky nikomu to vadiť nebude , ale skôr by som to urobil cez tu pištoľ . Myslím si že ak pustíš kyslík na žeravý kov tak zhorý oveľa prudšie a rýchlejšie ako na vzduchu a podruhé je nevíhoda , že vduch na tom horáku ma zaúlohu elektródu chladiť , a kyslík podporuje horenie , čiže spotreba elektrôd stupne asi tak o 80 % . Ale výsledok bude neporovnateľný . Skúsim niečo navrhnúť a dostať to na papier a potom to zavesím tu na fórum .

ale ta elektroda bude odhorievat alebo nie? lebo mam v hlave taky planok ale to je len pre elektrodu ktora my neodhorielvala?sksim nieco nacrtnut hodim to sem

No niečo také by som chcel použiť . Tak fórum je nato aby sme niečo nového vyrobili a rozprávali sa o tom a poradili si . Tak tá tryska by mala byť , no ja by som ju chcel vymeniť za tu ktorá je na autogennom horáku , meď sa síce zahreje ale s ničím sa nezlúči , čiže nemôže sa stať že sa privarí . Ďalej k tomu vzduchu , nemalo by to prskať , ty to nahreješ a uvidíš v prilbe kedy je kov nahriaty , na ten nahriaty kov pustíš tlak vzduchu , jasne , že kus sa odrazí aj do teba , ale ak ten materiál prepáliš už to pôjde jedna radosť , nebude to prskať do teba , lebo všetky " iskry " pôjdu na zem . Ešte treba vymyslieť držiak na elektródy , lebo elektroda časom z nej niečo odletí tak aby sa dala posúvať . Tak Edison , niečo vymysli . Neviem koľko stojí uhlíková elektróda u nás na Slovensku , ale náklady su minimálne ofukovaciu pištoľ kúpite do 5 € no prosto náklady by nemali presiahnúť 10 € . Potiažmo ak chceš púšťať kyslík na rezaný kov namiesto vzduchu tak náklady stúpnu , záleží akú máš fľašu na kyslík . 10l kyslíku stojí 10 € bez DPH . Tak Edison , ak sa Ti chce tak vymysli nejaký držiak na tú elektródu , nesmie sa veľmi zahrievať , lebo tam pôjde niekedy aj 150 A . Diky .