SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Rád bych se někoho zkušeného zeptal na možnosti řezání materiálu uhlíkovou elektrodou a invertorem. Prosil bych popsat trochu všeobecně, výhody a nevýhody, možná úskalí... Mám jenom kusé informace.
Dále nevím úplně přesně, jak tato metoda funguje resp.: používá se dutá elektroda a tavený materiál je vyfukován médiem, nebo se řezaný materiál pouze odtavuje při hoření oblouku plnou elektrodou???
Jde mi o to, že bych potřeboval svépomocí nařezat - z důvodu manipulace - velké (těžké) kovové rámy z profilů a plechů. Konstrukce není nijak předepjatá, ani zatížená, jde pouze o manipulační úpravu > zkrátka likvidaci a odvoz. Flexu mám 150mm, ale profily rámů jsou šíleně členité a přeplátované - nechám na tom ruce i flexu, navíc průměr kotouče je nedostatečný. Pálící soupravu nemám možnost sehnat k zapůjčení.
Zajímá mně, jestli by bylo možné využít tuto možnost a také, zda-li tato metoda nebude příliš neekonomická - viz. spotřeba & cena elektrod.
Invertor mám Selco Genesis 140A (120A/60% a 100A/100%)
Díky za odpovědi, rady, či tipy
Wehrner
Pozn.: bylo by možné v dané aplikaci použít speciální elektrody ESAB OK 21.03 ??????
Editoval Wehrner (30-10-2007 09:55:42)
Offline
O řezání obalenou elektrodou chystám článeček. Jen kvůli vám jsem zatím v předstihu uvolnil ke stažení popis principu a vlastního řezání běžnou rutilovou elektrodou ER117. Je to psané v době, kdy se o elektrodě OK 21.03 ještě nevědělo. Já bych volil právě tu 21.03. Podle výrobce je určena pro drážkování, děrování a řezání ocelí, šedé litiny a neželezných kovů s výjimkou čisté mědi při použití standardního svařovacího zařízení. Rychlost řezání 1-1.5m/min. OK 21.03 je rutilka. To znamená, že se připojuje na trafo nebo na MINUS pól usměrňovače či invertoru.
Offline
Nazdar pozri toto
http://www.binzel-abicor.com/upload/pdf … iarc_d.pdf
Podľa mňa tvoj invertor je príliš malý na vypalovanie. Ja som skúšal vypalovať na 300-400A zo špeciálnim horákom ktorý má vyfukovanie materiálu pomocou vzduchu. Ale bolo tu niekde na diskusii že existujú elektródy ktoré nepotrebujú vyfukovanie ,od EASBu.
Offline
Zatím Vám moc díky - to je super. Na článeček si určitě počkám, není to zatím nijak akutní.
Co se týče nedostatečného proudu, vyzkouším invertor a případně vytáhnu (asi koněm) ze šopy stařičký KS 250 ;-)
Potíž je taky v tom, že na ESABU nikde neuvádí doporučený proud pro OK 21.03 - vůbec tam chybí nějaké podrobnější údaje....
Wehrner
Offline
V katalogovém listě jsou u OK 21.03 následující doporučené proudy:
Pr. 2,5 ........... proud 100 - 120 A
Pr. 3,2 ........... proud 130 - 180 A
Pr. 4,0 ........... proud 170 - 230 A
Takže to asi opravdu bude chtít tu Káesku...
Offline
JJ kua na pálení sem použival UTA 315 pane to byla jízda . EB 121 3,15 cca 200A
( prostě sem otočil poťákem ) , ale jen kousky ne žádné hromady šrotu ,protože elektrody jen svítí a mizí :-).Ještě že za komoušu sem si jich doma dost nashromáždil.
Offline
půjde řezat uhlíkovou elektrodou 3 mm plech se svářečkou WTU 315 a jaká bude přesnost řezu
Offline
s WTU řezat de 315 umí i víc mm ,elektroda nevím dej 2,5 200A a uvidíš ,ale ta přesnost nevím nevím flexka bude lepší.
Offline
dneska jsem si zkusil drážkovat 600A, pro predstavu - drazkuji tubusy pro vetrne elektrarny firma se jmenuje tusim Siag a sidli v chrudimi.
Editoval killer (28-09-2009 20:23:25)
Offline
admin napsal(a):
O řezání obalenou elektrodou chystám článeček. Jen kvůli vám jsem zatím v předstihu uvolnil ke stažení popis principu a vlastního řezání běžnou rutilovou elektrodou ER117. Je to psané v době, kdy se o elektrodě OK 21.03 ještě nevědělo. Já bych volil právě tu 21.03. Podle výrobce je určena pro drážkování, děrování a řezání ocelí, šedé litiny a neželezných kovů s výjimkou čisté mědi při použití standardního svařovacího zařízení. Rychlost řezání 1-1.5m/min. OK 21.03 je rutilka. To znamená, že se připojuje na trafo nebo na MINUS pól usměrňovače či invertoru.
Návod srozumitelný, jen se zeptám, postup řezání je stejný i s OK 21.03 ?
Offline
Mám otázočku . Dá sa rezať uhlíkovou elektródou , tak aby my spálený kov vyfukoval vzduch s kompresora ? Ďakujem
Offline
Riso SK napsal(a):
Mám otázočku . Dá sa rezať uhlíkovou elektródou , tak aby my spálený kov vyfukoval vzduch s kompresora ? Ďakujem
Poprípade , pre vyššiu presnosť a rýchlosť rezu púšťať na rez čistý kyslík .
Offline
no len aby sa to nespravalo potom ako kyslikova kopija
Offline
Možno , ale asi nevieš , že i v plazme sa občas používa kyslík na veľmi čistý rez . A dám Ti otázku , zo školy vieš že ako nastávajú reakcie , ak na žeravý kov pustíš vzduch a ak na žeravý kov pustiš kyslík , pri akom plyne sa kov odpáli skôr ?
Offline
Je tu niekto kto by my to popísal ako ta uhlíková el. funguje ? A či by sa to dalo urobyť s tým vzduchom , alebo kyslíkom .
Offline
Nejsem odborník přes pálení, proto nic k autogenu a plynům, ať přispějí jiní. Takže jen zkušenosti k řezání elektrodami.
Uhlíková, např. Phoenix Nut K, má výhodu ve vyší produktivitě a nižší ceně (ne kilové za elektrody, ale poměr cena a množství vydrážkovaného kovu). Nevýhodou je nutnost silného zdroje, příslušenství (kleště), stlačeného vzduchu a nauhličení povrchu. Takže min. 500A svářečka, má-li to za něco stát 6-8 barů tlak, speciální kleště, nepořádek a hluk, doporučení jen pro nelegované oceli.
Princip je, že oblouk mezi materiálem a uhlíkovou elektrodou roztaví povrch a stlačený vzduch ho odfoukne pryč.
Obalená, např. UTP 82 AS, Böhler FOX NUT, běžná svářečka a kleště (2,5x350 150-250 A, 3,2x350 200-300 A, 4,0x400 250-450 A), žádný kompresor, žádný hluk, málo nepořádku, vhodná i pro litinu, nerez, neželezné kovy.
V praxi se uhlíková používá pro drážkování velkých svarů v průmyslových provozech na nelegovaných ocelích. Obalená je pro menší práce, drážkování malých svarů na legovaných materiálech, trhlinách v litině, nástrojích atd., na montáži, na běžných svářečkách atd., je to ale pomalejší a trochu dražší, ale s čistějším řezem.
Popis a postup:
Silně obalená drážkovací elektroda UTP 82 AS může být použita pro kovové materiály. Umožňuje nejjednodušší vydrážkování svarů, vad, trhlin, zkorodovaných míst atd. Lze ji použít i k řezání. Elektroda snadno zapaluje a vyvíjí silný tlak plynu, čímž je dosaženo čisté a hladké drážky. Výhodou je možnost použití běžné svářečky, běžných kleští, není nutný přívod stlačeného vzduchu, okolí není zatěžováno enormním hlukem a nečistotami. Určeno pro feritické i austenitické oceli, lité oceli, litiny i neželezné kovy.
Připojení na =- nebo střídavý proud. Je-li to možné, doporučuje se díl mírně sklonit ve směru práce, aby natavený kov lépe odtékal. Zapálit oblouk, sklonit elektrodu co nejvíc k materiálu (úhel ca. 15°) a mírně tlačit dopředu. Opakovat pohyb několik mm vpřed a lehce zpět. Materiál, který zůstal na okraji drážky, odstranit kladívkem na strusku. Před dalším svařováním povrch mechanicky opracovat do kovového lesku.
Editoval JardaK (04-01-2011 19:04:11)
Offline
Viem , počul som aj o tých obalených elektródach , ale myslel som žhaviť kov uhlíkovou elektródou , ktorá predpokladám že sa topí málo , a na žeravý kov pustiť čistý kyslík , myslím že rezy by boli čisté a zrovnateľné s autogénnym rezaním . Len či by sa to dalo , lebo viem že v plazme sa občas používa aj kyslík , ale či by sa to dalo pri tomto ?
Offline
Po uhlíku ostávajú okoviny , ja som to skúšal s trafom 30 V a 4 A čiže nič moc , z uhíka sa neuberalo , iba bol žeravý , oblúk to držalo v pohode ale nič nehrialo , oblúk bol medzi el. a hliníkovou doskou . Ja to chcem urobyť nejak cez ofukovaciu pištoľ na kompresor , alebo druhá varianta je prerobyť nejak rezací horák na autogén , ak jeden zničím z tej zbierky nikomu to vadiť nebude , ale skôr by som to urobil cez tu pištoľ . Myslím si že ak pustíš kyslík na žeravý kov tak zhorý oveľa prudšie a rýchlejšie ako na vzduchu a podruhé je nevíhoda , že vduch na tom horáku ma zaúlohu elektródu chladiť , a kyslík podporuje horenie , čiže spotreba elektrôd stupne asi tak o 80 % . Ale výsledok bude neporovnateľný . Skúsim niečo navrhnúť a dostať to na papier a potom to zavesím tu na fórum .
Offline
Ak chceš fúkať vzduch , musíš navrhnuť nejaký horák , na fukanie vzduchu by bolo potreba kompresor , alebo tlakovú fľašu na vzduch , na kyslík je len fľaša . U mňa problém s kyslíkom nieje , mám ho dosť aj na vzduch mám kompresor , už len vymyslieť ten horák . Skús niečo navrhnúť daj to na papier a foto daj na fórum . Ak máš fľašu CO2 tak ju ani nenapájaj to by nerezalo , ale hasilo . Poviem ti to takto , ani u kyslik + PB nemáš bohvieaký tepelný výkon , stačí to kus nahriať a potom hup , pustíť na to kyslík , vzduch sa používa len na vyfukovanie kovu z rezanej medzery . Skôr by som tam pustil kyslík , ale vravím spotreba elektrôd rapídne stúpne , ale zas výsledkom budeš prekvapený . Netreba toľko natavovať ako keď by si na to púšťal vzduch . Vzduch sa používa ešte pri rezaní s vodíkovým plameňom .
Offline
ale ta elektroda bude odhorievat alebo nie? lebo mam v hlave taky planok ale to je len pre elektrodu ktora my neodhorielvala?sksim nieco nacrtnut hodim to sem
Offline
tu su nejake informacie o OK 21.03
http://www.froweld.cz/fotky3812/fotov/_ … K_2103.pdf
Offline
Tak , je to tu , ten vyplod mojej fantázie . Časti sú popísané po anglicky , aby to vzbudzovalo istu profesionalitu . Ale nie teraz vážne , myslím si že tak ako som to nakreslil by to bolo veľmy dobré riešenie , tá ofukovacia pištoľ od kompresora má pracovný tlak od 6 - 8 atm. čo je pre nás výborne , čím vyšší tlak tým je to lepšie . Ďalej , je to nakreslené z veľkej vzdialenosti od materiálu , ale logicky každému dôjde , že ak to priložím bližšie tak za prvé , oblúk bude mať nižšiu tendenciu vyhasínať , rýchlejšie sa kov nažhaví a podruhé , vzduch je púšťaný z bližšia , čiže menšia rezna škára . Nieje to celkom domyslené , chcem aby sa trysky dali meniť , na základe veľkosti reznej škáry . Už len vymyslieť na to nejaký držiak elektrôd a bude to funkčné , no múdre hlavičky potrebujem pomoc , niečo tomu nákresu chýba a je to držiak elektrôd , tak Vás prosím porozmýšľajte a doplňte ho tam . No Edison tak vidíš môj návrh , ako sa Ti pozdáva ?
Offline
No niečo také by som chcel použiť . Tak fórum je nato aby sme niečo nového vyrobili a rozprávali sa o tom a poradili si . Tak tá tryska by mala byť , no ja by som ju chcel vymeniť za tu ktorá je na autogennom horáku , meď sa síce zahreje ale s ničím sa nezlúči , čiže nemôže sa stať že sa privarí . Ďalej k tomu vzduchu , nemalo by to prskať , ty to nahreješ a uvidíš v prilbe kedy je kov nahriaty , na ten nahriaty kov pustíš tlak vzduchu , jasne , že kus sa odrazí aj do teba , ale ak ten materiál prepáliš už to pôjde jedna radosť , nebude to prskať do teba , lebo všetky " iskry " pôjdu na zem . Ešte treba vymyslieť držiak na elektródy , lebo elektroda časom z nej niečo odletí tak aby sa dala posúvať . Tak Edison , niečo vymysli . Neviem koľko stojí uhlíková elektróda u nás na Slovensku , ale náklady su minimálne ofukovaciu pištoľ kúpite do 5 € no prosto náklady by nemali presiahnúť 10 € . Potiažmo ak chceš púšťať kyslík na rezaný kov namiesto vzduchu tak náklady stúpnu , záleží akú máš fľašu na kyslík . 10l kyslíku stojí 10 € bez DPH . Tak Edison , ak sa Ti chce tak vymysli nejaký držiak na tú elektródu , nesmie sa veľmi zahrievať , lebo tam pôjde niekedy aj 150 A . Diky .
Offline
Edison napsal(a):
takze tavy sa alebo nie?
Uhlíková elktroda se netaví, pouze uhořívá. Ale jenom pomalu, dá se to uvést v milimetrech za minutu hoření. Pár takových elektrod mám, průměru 6mm, takže jdou uchytit do normálních svařovacích kleští. Jsou opatřeny měděným obalem ze slabého plechu, protože uhlík je velice křehký a při nepatrném nárazu se láme. Používám je, když potřebuji něco ohřát, třeba zarezlý šroub nebo při výměně ložisek k nahřátí starého ložiska kvůli následnému smrštění. Při tom však používám pouze malé proudy. Řezat jsem tím nezkoušel. Na to používám plazmu. Jole.
Editoval jole (06-01-2011 15:14:42)
Offline