SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Na fotce je vidět, že přepážka byla navařena "údernicky", s velkými zápaly. Po velkém korozním ( i abrazí) úbytkem materiálu se to proděravělo. V okolí děr bude nejspíš místy stěna jako papír, zavaření přímo prasliny bude dělat problém. Volil bych přeplátování.

Tak kdyby vydrželo měsíc, tak to budou tři lepení a je jaro a kotel se může měnit.. Spousta lepidel dnes už vydrží dlouhodobě teplotu 100 st C, ta bude na straně vody, pokud to je nízkotlaký systém. A pár lepidel vydrží víc, 150, možná i 200 st C.

Charon napsal(a):

... Kamnářský silikon taky něco vydrží. ....

Nezkřížil jsi kočku se psem?

Stará topenářská pravda , pro ty co neznají . NIC! se nesmí přeplátovat , ale je třeba nahradit . Však na dojetí tam můžeš naladit 1pětku . To musí dvě sezony vydržet, ale ne přeplátované!

Len stupacku neolizuju plamene 

Kamnářský silikon vydrží až 350 st C, než začne trochu křehnout, ale nepřilne ke kovu.  Musel by se na tom místě nechat vytrvrdnout a tím přesně na míru vyrobit těsnění a to nějak nějakým plechovým třeba šroubovaným přeplátováním tlačit na tu díru. Možná že existuje nějaký speciální postup, úprava toho kovového povrchu nějakým monomerem nebo něčím takovým. aby na tom kovu potom kamnářský silikon držel. To by věděl výrobce takových tmelů a jednoho tady v ČR máme, závody v Kolíně.
Ze silikonů jinak na kovu drží dobře, při  očištění od dehtu a podobných látek a na suchém povrchu, pouze takzvaný neutrální silikon.  Ten ale vydrží teplotu jen nějak do 150 - 170 st C a je i vytvrzený dost měkký, takže při větším tlaku v kotli by voda mohla projít skrz.

Jinak je otázka, jak je to kolem děr oslabené. Může to být doslova papír a potom jak se na to sáhne i jenom malým broušením, může tam být z milimetrové díry centimetrová díra. A dál může být síla kolem jednoho mm, takže jak se na to sáhne elektrodou, může tam být na zavaření díra výrazně  přes deset centimetrů.
Já bych to tedy na nouzovku viděl mnohem spíš na pájení než na svařování. Třeba klidně i měkkou pájkou, když už ne tvrdou. Z důvodu vyšší teploty tání a tvrdosti třeba čistým cínem než klasickou olovnatou pájkou. Pájené místo odstínit od horka třeba kusem skelné vaty a tu vatu třeba na místě přidržovat plechem, který by byl v nejhorším případě prostě jen přidrátovaný.   Potom třeba jednou týdně v sobotu kotel nechat vyhasnout a dráty a plechový kryt kontrolovat, jak moc to je přepálené a případně vyměnit za nové.
Nebo by možná stačilo to překrýt šamotovým tmelem, ten by měl na kovový povrch přilnout a +- na něm nějakou dobu v prostředí toho kotle držet.

Editoval Radim (08-12-2023 07:52:03)

Kdysi jsme meli plechac kotel začal téct po vade svaru na strane komina ufiknul jsem zberny kaslik spalin vybroustil vadne svary a zavařil  nakonec jsem zpet navařil ten sberny kaslik vydrzelo to asi 4-5 let do vymeny za novy kotel .Jenže to byl plech na litinu bych se vyprdl zmeny teplot pnuti ze svareni atd atd to vyjde skoro levnejc predelat na jiny kotel a je pokoj!

Litinu/ocelolitinu (někdy se to blbě poznavá ale jak jdou male tmave
cervene jiskry jde to hoodne blbe)  dělam vcelku často dobře se mi svarely treba paky na vodni pumpu. Obecne vyfukova potrubi  sveraky a kotle jdou spatně svarovy kov na tom zacne délat kulicky a nesléva se.Občas opravuji i treba uražená žebra na valcich veteranů tam je to kus od kusu.Teď tu mám Jap 350ktery ma zebra pomrvena ze 3 stran  tipuju že to bude oprava na celý den a vypaleni par kg pb na predehrev .

Editoval Honza007 (08-12-2023 15:09:20)

Zrovna u tebe bych čekal , že na to přijdeš . Co naplátuješ se v místech přesahu přehřívá , neb teplonosné medium to neochlazuje . Nevím proč tuto základní věc zde nějaký zkušený svařeč nekomunikoval . Co jsem dělal ve fabrice s parní Slatinou , tak také došlo k proděravění . Nejdříve se celý kotel zbavil úsad . Potom dovnitř vlezl svařeč a autogenem vyřezal vyrezlé díly . Potom navařili=vsunuli nové díly trámců . Dělali to firemní chlapi , já v tom kotli jen topil .

To dava smysl. Ale takhle od stolu bych nedokazal zhodnotit o kolik se to prehreje. To bych zjistoval, az by se to v tom miste zase provalilo.

Podle místních informací bych měl mít taky plechový kotel. Máte někdo povědomost o tom jak jsou jednotlivý radiátory propojený mezi sebou a jak je plech radiátoru asi silný? Kotel se sice nepoužívá, ale v topné soustavě je zapojen a kdyby vypadnul plyn či elektrika, tak svojí práci odvede.
fotky jsou zde: https://webshare.cz/#/file/SxNljLBOTj/img2-jpg
https://webshare.cz/#/file/BkBi9v1Xgc/img1-jpg

Ty plechové kotle by měla jít zjistit tloušťka i poklepem, ne? Sice samozřejmě nejde zjistit přesně, ale odhadem kde je plech oslabený a jak daleko. Když jsem dělal u plynařů, tak jsme tak zkoušeli poškozené potrubí. Kde byla plná tloušťka trubky, plácnu 8-12mm byl jiný zvuk než v místě kde byla trubka vyžraná korozí a měla tloušťku třeba 3mm. Nevím jak tlustý plech je u těch kotlů, 4 nebo 5mm? V místě praskliny bych zkusil vyvrtat menší dírku třeba 3 nebo 4mm a kouknul se jak je poškozené místo tlustý materiál.

Celý kotel je takový hrnec na hlíko a ty přepážky jsou plnoprostorově vetknuty do obvodového pláště .
Zase mne fascinuje famaterova připomínka úplně mimo mísu . Plechy jsou volné a na jejich osudu nezáleží , tak to přeplátování o kterém píši výše je pod tlakem teplonosného media .
Cukrář zase trepwe jenom blbosti . v životě ani neviděl to , o čem se zde píše .
mrkev v zimě .

Děkuji.