SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Na fotce je vidět, že přepážka byla navařena "údernicky", s velkými zápaly. Po velkém korozním ( i abrazí) úbytkem materiálu se to proděravělo. V okolí děr bude nejspíš místy stěna jako papír, zavaření přímo prasliny bude dělat problém. Volil bych přeplátování.
Offline
jirkati napsal(a):
Tohle je velmi nepříjemný problém pro kvalitní svařování kvůli stáří té litiny. Existují lepidla na kov, která mají stejnou tepelnou roztažnost jako litina. Lepení kovů se nechá při pečlivé přípravě a práci zvládnout i amatérsky. Druhou realizovatelnou variantou je v daném případě tvrdé pájení. K tomu je ale potřeba autogen, který už dnes málokdo provozuje.
A nevyhorelo by lepidlo v tomhle miste? PRedpokladam, ze v miste kontaktu se spalinami bude celkem horko....
Offline
Tak kdyby vydrželo měsíc, tak to budou tři lepení a je jaro a kotel se může měnit.. Spousta lepidel dnes už vydrží dlouhodobě teplotu 100 st C, ta bude na straně vody, pokud to je nízkotlaký systém. A pár lepidel vydrží víc, 150, možná i 200 st C.
Offline
Přes zalepené místo lze dát vrstvu šamotu, nebo hlíny (jílu) prostě čehokoliv co odstíní plamen. Kamnářský silikon taky něco vydrží. Při každém čištění kotle lze opravit krycí vrstvu. Je to nouzovka, ale netopit vnímám jako větší problém.
Nejvíc bych se bál, že neřízeně začne kotel zase protékat a vytopí to sklep.
Pokud se jedná o plechový kotel, tak jednoznačně upřednostnuji zavaření, třeba s tím navrhovaným přeplátováním ale i bez něj by to mělo jít. Když se zdařilo zavařit pomocí MAG prorezlý sud na vodu, tak tady to nemůže být horší a tenčí. Kor když to je dobře přístupný, jak pro svařování tak pro broušení.
Editoval Charon (07-12-2023 12:17:54)
Offline
Charon napsal(a):
... Kamnářský silikon taky něco vydrží. ....
Nezkřížil jsi kočku se psem?
Offline
S flexku urobit drazku , obrusit okolie .Este predtym vypustit vodu z kotla -osusit miesto a skusit zavarit s bazickou 2-2,5 eldou .A na nu dat po oklepani dalsiu vrstvu a keby slzilo tak zopakovat. A jednu sezonu by to malo dat .Sam som uz takto nudzovo opravoval miesta kde sa nedal rozrezat vonkajsi plast a nebolo miesto . Ale zaciatocnik co drzi v ruke kratko elektrodu to s vacsou pravdepodobnostou neda .
Editoval Joe66 (07-12-2023 18:16:03)
Offline
Stará topenářská pravda , pro ty co neznají . NIC! se nesmí přeplátovat , ale je třeba nahradit . Však na dojetí tam můžeš naladit 1pětku . To musí dvě sezony vydržet, ale ne přeplátované!
Offline
Tatovi jsem před lety v sezoně také opravoval prasklinu na topení...stoupačka z kotle v samotíži. Použil jsem dvousložkové lepidlo vypadající jako modelína, prodávají to v Hornbachu, odmastil a z praskliny unikalo trochu vody a hlavně to bylo za plného provozu s 80°C vodou. Vytvrdne to za chvíli. Drželo to jako židovská víra i druhou sezonu. Za těch cca 150Kč bych to zkusil i na ten kotel.
Offline
bobobo napsal(a):
Stará topenářská pravda , pro ty co neznají . NIC! se nesmí přeplátovat , ale je třeba nahradit . Však na dojetí tam můžeš naladit 1pětku . To musí dvě sezony vydržet, ale ne přeplátované!
To je zajimavy, dokazes to nejak vic rozvest?
Offline
Kamnářský silikon vydrží až 350 st C, než začne trochu křehnout, ale nepřilne ke kovu. Musel by se na tom místě nechat vytrvrdnout a tím přesně na míru vyrobit těsnění a to nějak nějakým plechovým třeba šroubovaným přeplátováním tlačit na tu díru. Možná že existuje nějaký speciální postup, úprava toho kovového povrchu nějakým monomerem nebo něčím takovým. aby na tom kovu potom kamnářský silikon držel. To by věděl výrobce takových tmelů a jednoho tady v ČR máme, závody v Kolíně.
Ze silikonů jinak na kovu drží dobře, při očištění od dehtu a podobných látek a na suchém povrchu, pouze takzvaný neutrální silikon. Ten ale vydrží teplotu jen nějak do 150 - 170 st C a je i vytvrzený dost měkký, takže při větším tlaku v kotli by voda mohla projít skrz.
Jinak je otázka, jak je to kolem děr oslabené. Může to být doslova papír a potom jak se na to sáhne i jenom malým broušením, může tam být z milimetrové díry centimetrová díra. A dál může být síla kolem jednoho mm, takže jak se na to sáhne elektrodou, může tam být na zavaření díra výrazně přes deset centimetrů.
Já bych to tedy na nouzovku viděl mnohem spíš na pájení než na svařování. Třeba klidně i měkkou pájkou, když už ne tvrdou. Z důvodu vyšší teploty tání a tvrdosti třeba čistým cínem než klasickou olovnatou pájkou. Pájené místo odstínit od horka třeba kusem skelné vaty a tu vatu třeba na místě přidržovat plechem, který by byl v nejhorším případě prostě jen přidrátovaný. Potom třeba jednou týdně v sobotu kotel nechat vyhasnout a dráty a plechový kryt kontrolovat, jak moc to je přepálené a případně vyměnit za nové.
Nebo by možná stačilo to překrýt šamotovým tmelem, ten by měl na kovový povrch přilnout a +- na něm nějakou dobu v prostředí toho kotle držet.
Editoval Radim (08-12-2023 07:52:03)
Offline
Ked na to sahnes a urobi sa vacsia diera. Tak vyrezes ten kus kde je to oslabene a namiesto neho navaris kus zeleznej platne ktoru si vyrezes podla otvoru . Zaklad,ze sa da k tomu dostat-je pristup.
Offline
Kdysi jsme meli plechac kotel začal téct po vade svaru na strane komina ufiknul jsem zberny kaslik spalin vybroustil vadne svary a zavařil nakonec jsem zpet navařil ten sberny kaslik vydrzelo to asi 4-5 let do vymeny za novy kotel .Jenže to byl plech na litinu bych se vyprdl zmeny teplot pnuti ze svareni atd atd to vyjde skoro levnejc predelat na jiny kotel a je pokoj!
Litinu/ocelolitinu (někdy se to blbě poznavá ale jak jdou male tmave
cervene jiskry jde to hoodne blbe) dělam vcelku často dobře se mi svarely treba paky na vodni pumpu. Obecne vyfukova potrubi sveraky a kotle jdou spatně svarovy kov na tom zacne délat kulicky a nesléva se.Občas opravuji i treba uražená žebra na valcich veteranů tam je to kus od kusu.Teď tu mám Jap 350ktery ma zebra pomrvena ze 3 stran tipuju že to bude oprava na celý den a vypaleni par kg pb na predehrev .
Editoval Honza007 (08-12-2023 15:09:20)
Offline
Honzo, tohle je také plecháč
Offline
Zrovna u tebe bych čekal , že na to přijdeš . Co naplátuješ se v místech přesahu přehřívá , neb teplonosné medium to neochlazuje . Nevím proč tuto základní věc zde nějaký zkušený svařeč nekomunikoval . Co jsem dělal ve fabrice s parní Slatinou , tak také došlo k proděravění . Nejdříve se celý kotel zbavil úsad . Potom dovnitř vlezl svařeč a autogenem vyřezal vyrezlé díly . Potom navařili=vsunuli nové díly trámců . Dělali to firemní chlapi , já v tom kotli jen topil .
Offline
Famater napsal(a):
Honzo, tohle je také plecháč
No, právě! A proto bych zde byl zastáncem těch, kteří zde na Svarfóru řeší svařování a nikoliv lepení. Také bych postupoval tak, jak uvedli Honza007, Bobobo, Joe66 a další zastánci svařování. Prostě očistit, zjistit rozsah defectu, místo je podle foto dostupné a prostě zavařit.
Pokud by to byla litina, to je jiná kapitola a pravda je, že na staré, vyhřáté a spalovacími zplodinami degradované litině lze svařováním udělat víc škody, než užitku. Tam bych se i jako svářeč přikláněl i k tomu lepení.
Editoval Frank (08-12-2023 20:36:34)
Offline
To dava smysl. Ale takhle od stolu bych nedokazal zhodnotit o kolik se to prehreje. To bych zjistoval, az by se to v tom miste zase provalilo.
Offline
Na elektrárenských granulačních kotlích se na ohybech trubek varného systému přidával ochranný plech, který chránil trubku před abrazí. Vydržel. Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že je nejlepší poškozené místo vyřezat a navařit materiál nový. Tady se jednalo ale jen o provoz přes zimu. Ale jak to přesně provést závisí na tom, co se ukáže až se do toho sáhne. Je možné, že to sákne jen v místech, kde svářeč udělal zápaly a vedle bude materálu dost. Nebo také ne.
Offline
Podle místních informací bych měl mít taky plechový kotel. Máte někdo povědomost o tom jak jsou jednotlivý radiátory propojený mezi sebou a jak je plech radiátoru asi silný? Kotel se sice nepoužívá, ale v topné soustavě je zapojen a kdyby vypadnul plyn či elektrika, tak svojí práci odvede.
fotky jsou zde: https://webshare.cz/#/file/SxNljLBOTj/img2-jpg
https://webshare.cz/#/file/BkBi9v1Xgc/img1-jpg
Offline
Jedná se o radiátory jako o topná tělesa (plechová článková, desková?)
Offline
Ty plechové kotle by měla jít zjistit tloušťka i poklepem, ne? Sice samozřejmě nejde zjistit přesně, ale odhadem kde je plech oslabený a jak daleko. Když jsem dělal u plynařů, tak jsme tak zkoušeli poškozené potrubí. Kde byla plná tloušťka trubky, plácnu 8-12mm byl jiný zvuk než v místě kde byla trubka vyžraná korozí a měla tloušťku třeba 3mm. Nevím jak tlustý plech je u těch kotlů, 4 nebo 5mm? V místě praskliny bych zkusil vyvrtat menší dírku třeba 3 nebo 4mm a kouknul se jak je poškozené místo tlustý materiál.
Offline
Radiátor, měl jsme na mysli výměníkové těleso v samotném kotli. Z jedné strany oheň, uvnitř voda která teče do otopné soustavy.
Offline
Celý kotel je takový hrnec na hlíko a ty přepážky jsou plnoprostorově vetknuty do obvodového pláště .
Zase mne fascinuje famaterova připomínka úplně mimo mísu . Plechy jsou volné a na jejich osudu nezáleží , tak to přeplátování o kterém píši výše je pod tlakem teplonosného media .
Cukrář zase trepwe jenom blbosti . v životě ani neviděl to , o čem se zde píše .
mrkev v zimě .
Offline
Svařenec v jeden kus dohromady přední zadní stěna boky i přepážky samozřejmě ve všem voda. Tloušťka mat. by šla zjistit podle plechu v popelníku, popelník je protažením vnějšího plechu pláště, teda jestli používali jenom jednu tloušťku. Bez záruky lovím z paměti. Řez https://www.okhelp.cz/voda-topeni/dakon-dor-popis-id-4/ asi nejnovější verze tohoto typu.
Editoval alkoholik (09-12-2023 14:22:11)
Offline
Děkuji.
Offline