SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Tom07 - Jestli se do tyhle akce budes poustet, tak jedine s DC pojistkami a nejakym funkcnim DC odpojovacem, jinak to smrdi pozarem.
Offline
VašekP napsal(a):
Oblouk při rozpínání DC (ss) obvodů hoří velice spolehlivě již od 40V, takže jakékoliv spínání 200 a více Voltů běžnými spínači a např. termostaty a termopojistkami určenými pro AC (st) napájení je nemožné. Všechna tato provedení spínačů počítají s tím, že dojde ke zhasnutí oblouku při průchodu sinusovky nulou. Přímé připojení boileru nebo jiného podobného tepelného spotřebiče není možné. Řešením je použití jednoduchého střídače s výstupem s obdélníkovým průběhem s mezerou nebo speciálních elektronických spínačů typu SSR pro DC proudy používanými v průmyslových zařízeních. V minulosti se též používaly speciální stykače pro DC nebo stykače třípólové pro AC se všemi kontakty zapojenými do serie. Přesto jejich životnost byla výrazně kratší než při provozu AC.
Na spínání DC, pokud se vždy dodrží polarita, úplně stačí jeden výkonový tranzistor s jednoduchou ochranou, pokud se nejedná o spínání indukčnosti.
Klidně běžně používaný výkonový MOSFET s napětím do 600 V by měl v DC stačit na většinu baterek používaných jako akumulaci z střešní FV. Většinou je napětí těch baterek nějak do 350 V. Aspoň teoreticky.
MOSFET se klidně může spínat mechanickým spínačem s proudem v jednotkách miliampérů.
Trochu problém je jenom zbytkové teplo, pokud by to mělo být malé a tak by se tam nevešel chladič, musel by se tranzistor využívat jen na část povoleného proudu, aby stihl uchladit ztrátu ze průchodu proudu odporem v sepnutém stavu. IGBT by byl tuším méně vhodný, protože má při procházejícím proudu větší ten odpor či saturační napětí. Momentálně neuvažuji s výkonovou ztrátou v přechodových stavech, ale při řízení mechanickým spínačem bude počet sepnutí za jednotku času velmi malý.
Třeba tenhleten MOSFET MSC015SMA070B , má za studena maximální proud 140 A, za tepla 100 st C 99A, mezní napětí 700V , odpor v sepnutém stavu při 40A 15, maximálně 19 miliohmů. Pouzdro TO247 s maximálním tepelným odporem 0,33stC na Watt. Bude ale asi dost drahý, je to dost nová součástka.
Offline
Radime, ovladani gate mechanickym spinacem mi nepripada vhodne. Pouzil bych na rizeni nejaky budic.
Vice info zde:
https://www.ti.com/lit/pdf/slua618
Offline
...a zapojeni bych vybavil ochranou proti prehrati.V nejjednodussim pripade rozpinacim termokontaktem blokujicim budic.
Editoval davidma (17-05-2023 14:10:17)
Offline
Přátelé, i topné těleso boileru vykazuje nějakou indukčnost, s tím je třeba počítat! Dále je třeba počítat s možností průrazu spínacího transistoru a zajistit vypnutí v závislosti na překročení teploty 80-90°C. Přetlakový ventil nezajistí ochranu před explozí v případě, že se voda začne vařit. V sev. Čechách došlo k explozi boileru v hotelu a bylo tam několik mrtvých a zbouraná část objektu! Byla odstraněna tepelná pojistka a selhal termostat. Proto nestačí blokovat pouze budič.
Offline
Vasku, ano, havarijni odstaveni jsem zminoval uz zde.
http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic … 23#p181623
Elektronicke rizeni jsem vzdy zminoval jako provozni. Nikdy bych nespolehal pouze na funkcnost polovodice.
Offline
Proto jsem napsal, že nepočítám s výkonovou ztrátou v přechodových stavech, protože při přímém ovládání mechanickým spínačem, navíc z tak vysokého napětí nad 200 V by bylo spínání a rozepínání velmi pomalé. Asi bych zvažoval driver z komplementárních bipolárních tranzistorů, s Ic tak 0,5 A a mezním kmitočtem nad 50MHz, ty jsou za pár šupů a to by mělo víc než stačit. Ochrana proti přehřátí by s etaky hodila.
Editoval Radim (17-05-2023 15:22:29)
Offline
Nechapu na co narazite. Cemu mam rozumet? Ptal jsem se na moznosti napajeni svarecky z baterie. O tom vim kulove, proto jsem se ptal. Parametry baterie nemam nekde z reklamniho letaku, ale od vyrobce. Nejsem elektrikar, proste mam na chate baterii danych parametru a zajimalo me, zda je mozne ji napajet nejakou svarecku. Nic vic, nic min.
Tom
Jakobo napsal(a):
tom07 napsal(a):
Zdravim,
dekuji za odpovedi a omlouvam se za nedostatecne informace o baterii. Nechal jsem si zaslat vsechny potrebne informace a ulozil jsem je zde:
https://imgbox.com/mN7v5mYq
Diky
TomVsechny potrebne informace?? To myslite tu jednu tabulku z nejakeho reklamniho letaku k FV? Nemyslim to ve zlem, ale jako dobrou radu. Pokud tomu rozumite takhle jak jste dosud ukazal tak se do zadneho zapojovani svaredky sam nepoustejte. Ohrozite sebe, FV i okoli. Napiste vyrobci nebo dodavateli a zeptejte se primo tam.
Offline
VašekP napsal(a):
.... V sev. Čechách došlo k explozi boileru v hotelu a bylo tam několik mrtvých a zbouraná část objektu! Byla odstraněna tepelná pojistka a selhal termostat. Proto nestačí blokovat pouze budič.
Nezlobte se, ale to je pěkná blbost. U každého bojleru je přetlakový ventyl, který odpustí vodu pokud tlak překročí stanovenou hodnotu. To se děje skoro při každém větším spotřebování teplé vody a ohřátí dopuštěné studené. Kdyby tam ventyl nebyl, tak povolí spoj nebo kohoutek a to dosti brzo od uvedení do provozu. U bojleru žádná tepelná pojistka není a tak není co odstranit. Exploze se u bojleru bát nemusíte, leda že by ho teroristi naplnili výbušninou a odpálili. Ale na to mají mnohem lepší nádoby.
@tom07: K té svářečce, stačí když se podíváte na to jaký proud dá stříač a jaký nejmenší jistič může mít svářečka. Kapacita baterie je jen o tom, jak dlouho budete svářet než dojde energie. Teoreticky si dokáži představit situaci, že něco dodávají panely díky svitu sluníčka a něco zajistí baterie a střídač pak dá vyšší proud.
Nebo se podívejte jaký jistič máte mezi střídačem a zásuvkou. Pokud je jeho proudová hodnota nižší než potřebuje svářečka tak vám to fungovat nebude.
Tím se vám otvírá možnost při nákupu svářečky koupit nějakou na menší proud.
Ted jsem se podíval na vaší přílohu co máte v příspěvku #21, to jsou údaje ke střídači a né k baterii. Píší tam 2200 W pro napětí 220-240V což odpovídá skoro 10A. Může být přetížení po dobu 2 min. Tak by u toho měla fungovat svářečka co může mít jistič 10A, nebo příkon menší než 2200W. Většina svářeček potřebuje jistič 16A a to nedáte.
Editoval Charon (17-05-2023 23:22:18)
Offline
Hodnota jistice v pripade napajeni z elektronickeho zdroje neni smerodatna. Dulezita je maximalni hodnota odebiraneho proudu ve vztahu k maximalnimu proudovemu pretizeni zdroje nez dojde k jeho zablokovani. Pak uz prakticka pouzitelnost bude zaviset pouze na i2t.
Editoval davidma (17-05-2023 23:19:31)
Offline
Svarecky se zabudovanym PFC budou diky nizsimu ciniteli vykyvu lepe pouzitelne nez ty bez nej.
Offline
Charon napsal(a):
U bojleru žádná tepelná pojistka není a tak není co odstranit.
Nevim jak dneska (mozna je soucasti termostatu?) ale driv tam urcite byla. Byl to nejaky bimetal strceny v jine "trubce" nez cidlo termostatu. A s termostatem to pokud si dobre pamatuju, bylo v serii.
EDIT: takhle nejak to vypadalo: https://www.elektrahk.cz/56-zbozi-2605- … 41%29.html
Editoval E-Ryc (17-05-2023 23:32:36)
Offline
Uvedl jste malo informaci. Nevim, jak casto chcete svarovat, jak silny bude material - potrebujete 2 nebo 3,15 mm elektrodu? Svarecka pojede po chvilich cely den, nebo jen par minut? Ja jsem hned tusil, ze jste zacatecnik. To je v poradku. Proto jsem take hned psal, ze rozumnejsi pro vas bude poridit agregat a starou trafosvarecku. Ja vim, ze je to dalsi kram, ale tezko vam tady nekdo da fundovanou radu bez hlubsi znalosti vaseho systemu, protoze pak bude spoluzodpovedny za pripadne nasledky. Mohou se poskodit akumulatory, shoret kabely ve zdi, mohou zacit horet i panely na strese. To se skutecne stava.
Takze. Na prvnim miste se obratte na sveho dodavatele FV a s tim to proberte. Zeptejte se jej zda mate dostatecnou kapacitu akumulatoru pro dodavani alespon 10 A (slabsi elektroda) po dobu alespon 20 minut - to je tak svarit upadly pant na brance. Jaky je to typ, je-li zabudovana ochrana pred uplnym vybitim pokud mate Lion. Pokud ale tusite, ze ted mate 1 nebo 2 mensi olovene akumulatory z auta tak na svarovani zapomente, to je tak svetlo, lednice a mozna ohrat v konvici vodu.
Offline
Charon napsal(a):
Ted jsem se podíval na vaší přílohu co máte v příspěvku #21, to jsou údaje ke střídači a né k baterii. Píší tam 2200 W pro napětí 220-240V což odpovídá skoro 10A. Může být přetížení po dobu 2 min. Tak by u toho měla fungovat svářečka co může mít jistič 10A, nebo příkon menší než 2200W. Většina svářeček potřebuje jistič 16A a to nedáte.
Tak tohle fungovat opravdu nebude.
Tady je priklad vypinaci charakteristiky jistice charakteristiky B. https://www.eaton.com/content/dam/eaton … .1280.jpeg
Neboli ten jistic 10 sekund udrzi 3nasobek jmenoviteho proudu (30A), nad 30A muze vypnout okamzite (a musi okamzite nad 50A). Zatimco ten zdroj da cca 12A po dobu 10s, maximalne 20A po 100ms, to postaci tak na kopanec pri zapnuti pocitace.
Offline
Konečně fundované rady k dotazu. Na předchozí blouznění o spotřebičích využívající stejnosměrné napětí a svařování přímo z baterie rychle zapomente, nebo se z toho zblázníte. Prostě to chce navýšit kapacitu baterii a výkonější střídač. Jistič minimálně 16A.
Offline
No, já jsem pochopil z příspěvku 1, že tazatel chce připojit svářečku přímo k baterii. Ostatně dávalo by to smysl, protože přímo z baterie je možné získat znatelně větší výkon než přes střídač A baterie by proti poškození měla být jištěna obvody battery manažmentu. (pokud není poskládaná z starých obyčejných startovacích olověných akumulátorů) Pokud jsem diskuzi zavedl příliš mimo, tak m se omlouvám.
Pokud to chce tazatel používat přes střídač, tak to je jiná. Co tady už bylo jinde diskutováno o připojení invertorů přes jističe s charakteristikou C, tak většina svářeček drží na jističi 16A charakteristiky C, která dovoluje na několik minut minimálně dvojnásobně větší proud, to je 32 Ampér. Pokud by to byla svářečka, na kterou se dá v nižších rozsazích svařovat na jističi 10A, tak se dá čekat, že na to svařování svářečka potřebuje po pár minut proud minimálně o stupeň silnějšího jističe, , to je 16 A. A možná i víc. Ostatně v podrobných technických parametrech svářeček je uváděný maximální okamžitý příkon obvykle někde mezi 5 - 8 kilowatty.
Další věc je deformace sinusoidy svářečkou. Střídač na fotovoltaiku je dělaný pro připojení do sítě a proto produkuje velmi kvalitní sinusoidu, viděl jsem v parametrech těch střídačů zkreslení do 2 %. Svářečka bez PFC sinusoidu extrémně deformuje a je otázka, jak se s tím střídač vyrovná. V běžné síti se ty rozdíly v sinusoidě coby účiník změní v teplo v drátech mezi zdrojem elektřiny a spotřebičem, ale ve svářečce přímo napojené na střídač se s tím bude muset vyrovnávat nejvíc střídač, protože kabely mezi střídačem a svářečkou budou krátké. Minimálně bych řekl, že výkon střídače, který bude schopný odevzdat do svářečky, bude dost snížený. Nebo střídač ochranné obvody vypnou nebo se poškodí. Svářečka, která se bude napojovat na střídač, tak bude muset mít kvalitní PFC, protože obvod PFC primárně funguje tak, že upravuje odběr energie ze zdroje nebo sítě tak, že odpovídá sinusoidě sítě. Tam by to propojení mělo fungovat, s výhradou, že vysokofrekvenční pracovní kmitočet střídače a svářečky bude dostatečně odstíněn filtry a ty zařízení se tak nebudou vzájemně rušit.
Editoval Radim (18-05-2023 09:28:33)
Offline
Charon napsal(a):
Nezlobte se, ale to je pěkná blbost. U každého bojleru je přetlakový ventyl, který odpustí vodu pokud tlak překročí stanovenou hodnotu. To se děje skoro při každém větším spotřebování teplé vody a ohřátí dopuštěné studené. Kdyby tam ventyl nebyl, tak povolí spoj nebo kohoutek a to dosti brzo od uvedení do provozu. U bojleru žádná tepelná pojistka není a tak není co odstranit. Exploze se u bojleru bát nemusíte, leda že by ho teroristi naplnili výbušninou a odpálili. Ale na to mají mnohem lepší nádoby.
Najděte si co se stalo v hotelu Oharka v Lounech v roce 2002 a nepište blbosti o teroristech. V každém boileru má být mimo termostatu také tepelná pojistka, ta je dokonce dvojpólová (na rozdíl od termostatu), vypíná L i N, aby byla jistota.
Offline
Nejspíš tam někdo vypnul přívod vody a nevypnul vytápění bojleru. A pojistný ventil a tepelná ochrana z nějakého důvodu nezafungovala nebo tam vůbec nebyla. Takže bojler plný vody topil na 130 - 160 - 200 st C nebo i víc a tlakoval se, dokud se neroztrhl. Z každého litru takhle natlakované a přehřáté vody po roztržení bojleru a pádu tlaku na atmosférický je nejméně 1244 litrů páry. A to byl nějaký hodně velký bojler s obsahem víc stovek litrů - hotelový.
Offline
https://www1.pluska.sk/regiony/rozmetal … ez-zraneni
https://www.mojevideo.sk/video/97c3/odp … ileru.html
Editoval m.evil (18-05-2023 10:11:08)
Offline
Charone, kulový kohout vydrží 40Bar, to samé šroubení a trubka. Pokud by byl použitý zpětný ventil, dodávaný k boileru, pak by to byl nejslabší díl a mohl by zabránit destrukci tím, že by se provalila kuželka a boiler by expandoval do potrubí studené vody. Takže to je pak závod co praskne dřív. V praxi jsem viděl řadu chybně připojených boilerů a kotlů.
Online
V Oharce měli ucpaný pojistný ventil a nefunkční ochranu proti přehřátí. Destrukce nastala při přetlaku cca 35Bar.
Online
Když se o tom diskutuje, řekl bych, že rozvody pitné vody jsou dělané do tlaku 15 barů , nebo silnější do tlaku 20 barů (PN15 nebo PN20). Co už vydrží nad 20 barů, je už v rámci nějakého předimenzování, ať už kvůli bezpečnosti, životnosti nebo z konstrukčních důvodů.
Offline
Díky všem za objasnění a uvedení jména hotelu a události. Ted už vím, že bojler může explodovat, tedy že se tak stalo.
Tímto se omlouvám panu VašekP, měl pravdu.
Bohužel jsem nedokázal stáhnout technickou zprávu, možná že by mohla být v judikátech. Asi byl (píši asi, protože jsem informace čerpal z článků) vyřazen termostat, byl uzavřen kohout do potrubí teplé vody, pojistná klapka zacpaná, nádoba zrezlá… Tak nemělo co rupnout, jen ta nádoba nebo šroubení u bojleru.
Editoval Charon (18-05-2023 20:32:20)
Offline
Ač je velice zajímavé připojení svářečky přímo na baterie, tak pro uživatele je dle mého nejlevnější a nejjistěší cesta připojení do zásuvky, to jest přes střídač. I za cenu navýšení baterie LiFePo4 Pylontech nebo Dynnes 3,5KW které stojí cca 50 tisíc Kč. Od Solaxu je to v podobné ceně. Olověné akumulátory či starší verze baterií jsou levnější. Pak bude muset vyměnit střídač, pokud by chtěl 3 fázový tak cca 60 tisíc Kč, on jede na jednofázový a ten je za polovinu až třetinu uvedené ceny.
Každá sranda něco stojí.
Offline
Radime, rozvody vody v domech jsou PN (Jt) 10. Jako systém. ale některé použité prvky (na př. kulové kohouty, trubky ad.) mívají tlakovou odolnost podstatně vyšší. Boiler jako tlaková náfoba byl nejslabší článek vyroben na PN10 (pravdepodobně) a přesto došlo k destrukci až při tlaku 32-35Bar. Na př. "trubková bomba" dost oblíbená je kus bezešvé závitové trubky uzavřené běřžnými záslepkami. Kdyby vydržele jen 15Bar (zkušební tlak pro PN10) tak by neudělala takovou paseku.
Online