SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

VašekP napsal(a):

Oblouk při rozpínání DC (ss) obvodů hoří velice spolehlivě již od 40V, takže jakékoliv spínání 200 a více Voltů běžnými spínači a např. termostaty a termopojistkami určenými pro AC (st) napájení je nemožné. Všechna tato provedení spínačů počítají s tím, že dojde ke zhasnutí oblouku při průchodu sinusovky nulou. Přímé připojení boileru nebo jiného podobného tepelného spotřebiče není možné. Řešením je použití jednoduchého střídače s výstupem s obdélníkovým průběhem s mezerou nebo speciálních elektronických spínačů typu SSR pro DC proudy používanými v průmyslových zařízeních. V minulosti se též používaly speciální stykače pro DC nebo stykače třípólové pro AC se všemi kontakty zapojenými do serie. Přesto jejich životnost byla výrazně kratší než při provozu AC.

Na spínání  DC,  pokud se vždy dodrží  polarita,  úplně stačí jeden  výkonový  tranzistor s jednoduchou  ochranou,  pokud se nejedná  o  spínání  indukčnosti.
Klidně běžně používaný  výkonový  MOSFET s napětím  do  600 V by měl  v DC stačit na většinu  baterek používaných  jako  akumulaci  z střešní FV.  Většinou  je napětí  těch  baterek  nějak  do  350 V. Aspoň  teoreticky.
MOSFET se klidně může spínat mechanickým  spínačem s proudem  v jednotkách  miliampérů.
Trochu  problém  je jenom  zbytkové  teplo,  pokud by to  mělo být malé  a tak  by se tam  nevešel  chladič, musel  by se tranzistor využívat  jen  na  část  povoleného  proudu,  aby stihl  uchladit ztrátu  ze průchodu proudu  odporem  v sepnutém  stavu. IGBT by byl  tuším  méně vhodný,  protože má při  procházejícím  proudu větší ten  odpor či  saturační  napětí.  Momentálně neuvažuji s výkonovou  ztrátou  v přechodových  stavech,  ale při  řízení  mechanickým  spínačem  bude počet  sepnutí  za jednotku  času  velmi  malý.
Třeba tenhleten  MOSFET MSC015SMA070B ,  má za studena maximální  proud 140 A,  za tepla 100 st  C 99A, mezní  napětí  700V ,  odpor v sepnutém  stavu  při  40A 15,  maximálně 19 miliohmů. Pouzdro  TO247 s maximálním  tepelným  odporem 0,33stC na Watt. Bude ale asi  dost  drahý,  je to  dost  nová  součástka.

...a zapojeni bych vybavil ochranou proti prehrati.V nejjednodussim pripade rozpinacim termokontaktem blokujicim budic.

Editoval davidma (17-05-2023 14:10:17)

Vasku, ano, havarijni odstaveni jsem zminoval uz zde.

http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic … 23#p181623

Elektronicke rizeni jsem vzdy zminoval jako provozni. Nikdy bych nespolehal pouze na funkcnost polovodice.

Nechapu na co narazite. Cemu mam rozumet? Ptal jsem se na moznosti napajeni svarecky z baterie. O tom vim kulove, proto jsem se ptal. Parametry baterie nemam nekde z reklamniho letaku, ale od vyrobce. Nejsem elektrikar, proste mam na chate baterii danych parametru a zajimalo me, zda je mozne ji napajet nejakou svarecku. Nic vic, nic min.
Tom

Jakobo napsal(a):

tom07 napsal(a):

Zdravim,
dekuji za odpovedi a omlouvam se za nedostatecne informace o baterii. Nechal jsem si zaslat vsechny potrebne informace a ulozil jsem je zde:
https://imgbox.com/mN7v5mYq
Diky
Tom

Vsechny potrebne informace?? To myslite tu jednu tabulku z nejakeho reklamniho letaku k FV? Nemyslim to ve zlem, ale jako dobrou radu. Pokud tomu rozumite takhle jak jste dosud ukazal tak se do zadneho zapojovani svaredky sam nepoustejte. Ohrozite sebe, FV i okoli. Napiste vyrobci nebo dodavateli a zeptejte se primo tam.

Hodnota jistice v pripade napajeni z elektronickeho zdroje neni smerodatna. Dulezita je maximalni hodnota odebiraneho proudu ve vztahu k maximalnimu proudovemu pretizeni zdroje nez dojde k jeho zablokovani. Pak uz prakticka pouzitelnost bude zaviset pouze na i2t.

Editoval davidma (17-05-2023 23:19:31)

Charon napsal(a):

U bojleru žádná tepelná pojistka není a tak není co odstranit.

Nevim jak dneska (mozna je soucasti termostatu?) ale driv tam urcite byla. Byl to nejaky bimetal strceny v jine "trubce" nez cidlo termostatu. A s termostatem to pokud si dobre pamatuju, bylo v serii.
EDIT: takhle nejak to vypadalo: https://www.elektrahk.cz/56-zbozi-2605- … 41%29.html

Editoval E-Ryc (17-05-2023 23:32:36)

Charon napsal(a):

Ted jsem se podíval na vaší přílohu co máte v příspěvku #21, to jsou údaje ke střídači a né k baterii. Píší tam 2200 W pro napětí 220-240V což odpovídá skoro 10A. Může být přetížení po dobu 2 min. Tak by u toho měla fungovat svářečka co může mít jistič 10A, nebo příkon menší než 2200W. Většina svářeček potřebuje jistič 16A a to nedáte.

Tak tohle fungovat opravdu nebude.
Tady je priklad vypinaci charakteristiky jistice charakteristiky B. https://www.eaton.com/content/dam/eaton … .1280.jpeg
Neboli ten jistic 10 sekund udrzi 3nasobek jmenoviteho proudu (30A), nad 30A muze vypnout okamzite (a musi okamzite nad 50A). Zatimco ten zdroj da cca 12A po dobu 10s, maximalne 20A po 100ms, to postaci tak na kopanec pri zapnuti pocitace.

No,  já jsem pochopil  z příspěvku 1,  že tazatel chce připojit svářečku  přímo  k  baterii.  Ostatně dávalo by to  smysl,  protože přímo  z  baterie je možné získat znatelně větší  výkon než přes střídač  A baterie by proti  poškození měla být jištěna obvody battery manažmentu.  (pokud není  poskládaná  z  starých  obyčejných startovacích olověných  akumulátorů) Pokud jsem diskuzi  zavedl  příliš mimo,  tak m se omlouvám.

Pokud to  chce tazatel  používat  přes střídač,  tak  to  je jiná. Co  tady už  bylo  jinde diskutováno  o  připojení  invertorů přes jističe s charakteristikou  C, tak  většina svářeček  drží  na jističi  16A charakteristiky C, která  dovoluje na několik  minut minimálně dvojnásobně větší  proud,  to  je 32 Ampér. Pokud by to  byla svářečka,  na kterou se dá  v nižších  rozsazích  svařovat  na jističi  10A,  tak  se dá  čekat,  že na to  svařování  svářečka potřebuje po pár minut proud minimálně o stupeň  silnějšího  jističe,  ,  to  je 16 A. A možná  i  víc. Ostatně v podrobných  technických  parametrech  svářeček  je uváděný maximální  okamžitý  příkon obvykle někde mezi 5 - 8 kilowatty.

Další  věc je deformace sinusoidy svářečkou. Střídač  na fotovoltaiku  je dělaný  pro  připojení  do  sítě a proto  produkuje velmi  kvalitní  sinusoidu,  viděl  jsem  v parametrech  těch  střídačů  zkreslení  do  2 %. Svářečka bez  PFC sinusoidu  extrémně deformuje a je otázka,  jak  se s tím  střídač vyrovná. V běžné síti  se ty rozdíly v sinusoidě coby účiník změní  v teplo v drátech mezi  zdrojem  elektřiny a spotřebičem,  ale ve svářečce přímo  napojené  na střídač se s tím  bude muset  vyrovnávat nejvíc střídač,  protože kabely mezi  střídačem  a svářečkou  budou  krátké. Minimálně bych  řekl,  že výkon  střídače,  který  bude schopný  odevzdat  do  svářečky,  bude dost snížený. Nebo  střídač  ochranné  obvody vypnou  nebo se poškodí.  Svářečka,  která  se bude napojovat  na střídač,  tak  bude muset  mít kvalitní  PFC,  protože obvod PFC primárně funguje tak,  že upravuje odběr  energie ze zdroje nebo  sítě tak,  že odpovídá sinusoidě sítě. Tam  by to  propojení  mělo  fungovat,  s výhradou, že vysokofrekvenční  pracovní  kmitočet střídače a svářečky bude dostatečně odstíněn filtry a ty zařízení  se tak  nebudou  vzájemně rušit.

Editoval Radim (18-05-2023 09:28:33)

Nejspíš tam někdo  vypnul  přívod vody a nevypnul  vytápění  bojleru. A pojistný  ventil  a tepelná  ochrana z nějakého  důvodu  nezafungovala nebo  tam  vůbec nebyla. Takže bojler plný vody topil na 130 - 160 - 200 st C nebo  i  víc a tlakoval  se,  dokud se neroztrhl. Z každého litru  takhle natlakované  a přehřáté  vody po roztržení  bojleru a pádu  tlaku  na atmosférický je nejméně 1244 litrů  páry. A to  byl  nějaký  hodně velký  bojler s obsahem víc stovek litrů - hotelový.

Charone, kulový kohout vydrží 40Bar, to samé šroubení a trubka. Pokud by byl použitý zpětný ventil, dodávaný k boileru, pak by to byl nejslabší díl a mohl by zabránit destrukci tím, že by se provalila kuželka a boiler by expandoval do potrubí studené vody. Takže to je pak závod co praskne dřív. V praxi jsem viděl řadu chybně připojených boilerů a kotlů.

Když  se o  tom  diskutuje,  řekl  bych,  že rozvody pitné  vody jsou  dělané  do  tlaku 15 barů ,  nebo  silnější  do  tlaku  20 barů  (PN15 nebo PN20).  Co  už  vydrží  nad 20 barů,  je už  v rámci  nějakého  předimenzování,  ať  už  kvůli  bezpečnosti,  životnosti  nebo  z konstrukčních  důvodů.

Ač je velice zajímavé připojení svářečky přímo na baterie, tak pro uživatele je dle mého nejlevnější a nejjistěší cesta připojení do zásuvky, to jest přes střídač. I za cenu navýšení baterie LiFePo4 Pylontech nebo Dynnes 3,5KW které stojí cca 50 tisíc Kč.   Od Solaxu je to v podobné ceně. Olověné akumulátory či starší verze baterií jsou levnější. Pak bude muset vyměnit střídač, pokud by chtěl 3 fázový tak cca 60 tisíc Kč, on jede na jednofázový a ten je za polovinu až třetinu uvedené ceny.

Každá sranda něco stojí.