SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO  | 
    
    
 
     | 
    
Nejste přihlášen(a)
m.evil napsal(a):
Niečo zo zvárania roxorov: https://youtube.com/shorts/f2dYBPXnlh0?feature=share
Perfektní! Takže vlastně sváření pod tavidlem... ![]()
Offline
Super , teplem degradovaná zona .... a nebude to domácí garáž ....
Offline
nedávno jsem viděl v TV v pořadu "Megastavby" jak stavěli nějaký mrakodrap a právě připravovali betonování a zasouvali do bednění armaturu. Všechno měli zdrátované.
Offline
Honza007 - ve kterém roce jsi dělal ty zkoušky ve Svářečské škole v Energomotážích? Jinak - ta firma totálně klekla a byla podivným způsobem rozprodána.
Offline
Uz to je cca 20 let mozna i malilinko vic.
Offline
Famater napsal(a):
nedávno jsem viděl v TV v pořadu "Megastavby" jak stavěli nějaký mrakodrap a právě připravovali betonování a zasouvali do bednění armaturu. Všechno měli zdrátované.
Pozerávam to na Prima Zoom, ale zae to neber ako bernú mincu, lebo to je AMERIKA - tam je všetko inakšie, ako u nás. Ak by si si pozrel film ako stavajú domy, tak u nás sa sadrokartón skrutkuje na rošt zhotovený z UD a CD profilov, ale v Amerika to pripevňujú klincovačkou do dreva. Mám zopár fotografií, ako v americkom drevodome montujú zvod z hromozvodu do zeme. U nás pekne na konzoly z odstupom od strechy a fasády domu a v Amerike jednoducho hrubý vodič od hromozvodu "u" svorkou rovno na drevený trám domu. Takže vivat AMERIKA.
Editoval Juraj.A (27-01-2023 10:31:35)
Offline
Juraj.A> Tam se staci rozhlednout nekde ve vetsim meste, ta elektrikarina je obcas dost sverazna.
A asi i trochu jedou v ruskem stylu "nas mnogo" - mel jsem prilezitost tam (kousek od Portlandu) byt na den nezavislosti a kdyz jsem videl, jak nelegalne velke rachejtle (pasovane z Mexika) dopadaly na strechy tech drevenych baracku...
Offline
jirkati napsal(a):
Honza007 - ve kterém roce jsi dělal ty zkoušky ve Svářečské škole v Energomotážích? Jinak - ta firma totálně klekla a byla podivným způsobem rozprodána.
Těch zaniklých firem je asi celá řada. Já jsem naposledy v ČSSR dělal tzv, Státní zkoušku od fy Průmstav Praha v Běchovicích. To už je víc než 40 let. Spolu s panem Liptákem, potom jsme spolu svařovali v jedné partě na JE Dukovany... Mně potom vyhodili, že by u takového "elementa" mohla nastat možnost sabotáže... 
 
 
  Koukal jsem on to tam po revoluci dotáhl hodně vysoko. On byl proti mně o dost mladší.
 https://www.svum.cz/oddeleni-svarovani Ing. Ondřej Lipták.
Wow, to já zde v US tak vysoko nevystoupal... 
 Ale zato jsem pracoval na dost zajímavých zakázkách i pro NASA, chemický i petrochemický průmysl, nukleární elektrárny ap...
Offline
Juraj.A napsal(a):
Famater napsal(a):
nedávno jsem viděl v TV v pořadu "Megastavby" jak stavěli nějaký mrakodrap a právě připravovali betonování a zasouvali do bednění armaturu. Všechno měli zdrátované.
Pozerávam to na Prima Zoom, ale zae to neber ako bernú mincu, lebo to je AMERIKA - tam je všetko inakšie, ako u nás. Ak by si si pozrel film ako stavajú domy, tak u nás sa sadrokartón skrutkuje na rošt zhotovený z UD a CD profilov, ale v Amerika to pripevňujú klincovačkou do dreva. Mám zopár fotografií, ako v americkom drevodome montujú zvod z hromozvodu do zeme. U nás pekne na konzoly z odstupom od strechy a fasády domu a v Amerike jednoducho hrubý vodič od hromozvodu "u" svorkou rovno na drevený trám domu. Takže vivat AMERIKA.
Len krátku poznámku: 
Tak ako sa robia bleskozvody v Amerike a spol, tak sa niekedy robili aj u nás do 50 rokov.. Napr. u mňa v areáli je budova zo 17 storočia a bleskozvod je viazané kovové lano uchytené v očkách na dlhých klincoch, zakopané v zemi -  zvyšok z pôvodného 140 ročného bleskozvodu, časť bola inovovaná v roku 1943 obdobným spôsobom.  Avšak je konštrukčne rovnaký ako ten novodobý Americký...
Drevostavby ktoré staviame, robím v zásade bez kovových profilov, rošt je tvorený z drevených hranolov a subjektívne ide o technicky lepšie riešenie v drevostavbách. A hlavne ide o menej pracný, časovo veľmi efektívny spôsob. Aj tak, inštalačná predstena drevostavieb, tvorená z profilov, či drevených hranolov, na ktorú sa uchytáva sádrokartón.. je vyrábaná iba kvoli tomu, aby sa zjednodušil systém inštalácie rozvodov... bez porušenia vnútornej parobrzdy, hlavne ak ide o difúzne uzavretú drevostavbu. Ak sa dobre spraví parozábrana a ošetria sa všetky prechody proti prenikaniu vlhkosti a zároveň má drevostavba dostatočnú hrúbku izolácie, tak sadrokartón, či iný záklop sa rovno môže uchytcovať na rámovú konštrukciu, čo sa tiež veľmi často používa v Amerike a u nás absolútne minimálne...   
A stavebnú ocel zváram, hlavne ak robíme úzke betónové konštrukcie, kde nie je vhodné používať ohýbané strmienka, kvôli obmezdenému priestoru - občas je to potom rýchlejšie a menej pracné, ako vyrábať 5x5 cm strmienka a ešte ich aj viazať.. teda pokiaľ to projektová dokumentácia umožňuje a statik zahrnul túto možnosť vyhotovenia spolu s technológom :-)
Editoval jarinox (30-01-2023 11:52:51)
Offline
A pak se dostane dovnitř dřevostavby jedna myš nebo tam kvůli něčemu přiletí pár pořádných brouků s pořádnými kusadly a parozábrana je na kusy. A za 5 - 10 let je kvůli kondenzované vlhkosti na kusy nějaký nosný trám...
Offline
Radim napsal(a):
A pak se dostane dovnitř dřevostavby jedna myš nebo tam kvůli něčemu přiletí pár pořádných brouků s pořádnými kusadly a parozábrana je na kusy. A za 5 - 10 let je kvůli kondenzované vlhkosti na kusy nějaký nosný trám...
Ak je drevostavba s rozumom navrhnutá a dobre zrealizovaná, tak riziko je minimálne. Základom je rozvody umiestniť do interiérovych priečok, mať difúzne otvorený prestup smerom von na obvode (ak sa kondezuje vlhkosť pri poruche, musí mať kam odísť). Ak je trvalý výskyt hlodavcov a hmyzu, tak pred parozábranu dávam mušacie kovové pletivo a na rizikové miesta (odvetraná fasáda) zas hliníkové perforované pásy. Zároveň každý jeden detail nadpojenia steny, vnútorného obkladu dôkladne zatmeliť, utesniť, prípadne ako izoláciu (výplň rámovej konštrukcie) použiť sklennú vatu a namiesto sadrokartónu použiť cementotriesku. Myší a hrabošov máme miliardu, hmyz sa preháňa po interiéroch a fólie sú neporušené po pár rokoch prevádzky (overené Blower-door testom).. Problém je, že myš sa väčśinou dostáva z vonkajšieho prostredia dovnútra (za teplom, za jedlom) a v našich európskych podmienkach používame drevovláknité izolácie, polystyrén a podobne, ktoré myši milujú ![]()
Editoval jarinox (30-01-2023 13:42:19)
Offline
Proste palena cihla je bullet-proof 
.
Offline
O tom , jaké krásné domky si staví šplhavci na izolovaných stěnách jsou popsány legendy .... No jo , vono mít izolované obydlí . ![]()
Offline
Radim napsal(a):
A pak se dostane dovnitř dřevostavby jedna myš nebo tam kvůli něčemu přiletí pár pořádných brouků s pořádnými kusadly a parozábrana je na kusy. A za 5 - 10 let je kvůli kondenzované vlhkosti na kusy nějaký nosný trám...
 
 
 Kde žijete? To je naprostá pitomost. Kolik takto postižených trámů jste viděl doopravdy? Tady v okolí stojí pár domů, některý je i 180 roků starý a nic takového se mu nestalo. Stavební dřevo se používá tzv. "Pressure treated" to znamená dokonale odolné proti hlodavcům, hmyzu a vlhkosti. To obyč. dřevo se používalo tak na stavbu stodoly.
Offline
No  v Evropě se obyčejné  dřevo  v podstatě zase používá,  protože všechny prostředky víc účinné  proti  hmyzu nebo  dřevomorce zelení  ochránci  vyřadili  a zakázali  jako  příliš toxické. Běžná  impregnace na dřevo,  i  když  tlaková  ve výrobním  závodě  má tady v Evropě vesměs na hmyz  a určitě na hodavce pouze odpuzující  účinek, není  pro  ně jedovatá. Takže pokud hlodavec nebo  hmyz  musí,  tak  tam  proleze a za pár let,  až  ty chemikálie vyprchají,  tak  se třeba i  zahryzne. 
Pak je tam  další  věc a sice míra předepsané tepelné  izolace,  která  u  nás už musí  odpovídat  tuším  víc než  20 centimetrům  polystyrenu. Neboli  ve stěnách  jsou krásné prostory,  které,  až  ty odpuzující  chemikálie trochu  vyprchají,  budou  přepychové  bytečky pro  hlodavce i  pro  hmyzáky. A hlodavec si  vždy dírku  najde ,  vyhryže šterbinu  atd. V novém  domě ne,  ale když  dům  už  pár let funguje, leckde se něco  odchlípne,  posune atd a není  v silác  uživatele všechno  toto uhlídat.
Offline
Také bych měl Franku obavu . Jestli žiješ v baráku , jehož stěny jsou plné jedu , potěš koště . Zvláště před 50sáti a více lety se tam používaly těžké jedy běžně a desítky tisíc lidí na to zdravotně dojely . To není pohádka .
Offline
Radim: 
Tak jasně, mezi EU a USA je v lecčems propastný rozdíl. Podle mého názoru ty evropské zákony a nařízení jsou "tochu" přehnané. 
 No, ta tlaková impregnace obsahuje chemikálie, které hned tak nevyprchají, nevím teď z hlavy přesně, ale jsou to látky obsahující As a možná i jiné. Mám z toho konstrukci skleníku - mnoho let,  vyloženě vlhké, teplé prostředí a ani náznak plísní, hub,  nebo nějako tlení z vlkosti... Izolace se zde provádí nafoukáním pěny do prostoru konstrukce stěny. Zvenku se používá na stěnu fólie a na vrch potom tzv, siding, buď kovový, nebo plasik. Obojí má výhody a nevýhody. Ten kovový myš tedy rozhodně nenaruší, ale nevýhodou pak je, že z baráku Faradayova klec ![]()
Offline
bobobo napsal(a):
Také bych měl Franku obavu . Jestli žiješ v baráku , jehož stěny jsou plné jedu , potěš koště . Zvláště před 50sáti a více lety se tam používaly těžké jedy běžně a desítky tisíc lidí na to zdravotně dojely . To není pohádka .
Tak plné jedu... No jsou, ale do styku s nimi prakticky přiješ při stavbě a potom už ne. Nevypařují se, jsou to soli arzénu a mědi. Mohly by být škodlivé při vyluhování do vody, ale to jedině v extrémní situaci... No, pravda je, že nic není dokonalý. 
 Při zacházení s nimi jsou nutné, zejména při broušení, používat ochr. pomůcky, to je fakt.
Schválně jsem si našel, co se používá na ipregnaci dřeva - pokud to někoho zajímá, mělo by to být přeloženo do ČJ: https://www-epa-gov.translate.goog/ingr … esidential
Editoval Frank (30-01-2023 21:08:42)
Offline
V nasich koncinach je drevostavba z  panelov prefabrikovanych z fabriky   uz taka draha ako klasika z tych nekvalitnych tehal alebo ytongu-porfixu  
  A napriklad zase  prirodny   Dreveny zrub  nesplna terajsie normy co sa tyka tepelneho odporu + vacsie ryziko vyhorenia-par zhorelo + casta udrzba-osetrovanie dreva. Ale vyzera stale nadcasovo .Ale tiez je drahy ! Ono v nasich koncinach aj tak malo kto vie dobre postavit drevostavbu-hlavne co sa tyka detailov.   A ci clovek bude mat drevostavbu alebo obycajnu murovanu  je uz asi skoro  jedno. Lebo aj taka banalita,ze bude mat klasicku dajme tomu Ackovu strechu a byvat pri lese a navstivi ho kuna alebo plch. Tak je ,,vymalovano,,  !   Tie potvory sa dostanu do strechy do izolacie a potom treba tak ci tak rozoberat celu strechu-krov . Par takych striech som bol rozoberat a tisicove skody pre majitelov .
Offline
No u  nás se na ochranu  dřeva používají  hodně boritany  klidně i  obyčejný  borax a potom  pyrethroidy,  jeden  z  těch  méně toxických. Zakázány byly třeba prostředky na bázi  organocíničitých  sloučenin,  které  byly dost  účinné. 
Pentachlórfenol  byl  zakázaný  snad už  za socíku, prostředky s arzenem  se snad vůbec nepoužívaly a tuším  obojí sloučeniny, pentachlorfenol i prostředky na bázi  arzenu jsou  u nás označovány za látky potencionálně karcinogenní. 
Na venkovní  ochranu  dřeva se jinak  u  nás myslím  pořád prodává  karbolin. Jinak u  nás nyní  "jede" ekologická  ochrana dřeva dřevným  dehtem  coby přírodním  produktem,  ceněné  mají  být dřevní  dehty ze severského  jehličnatého  smolnatého  dřeva a pak  vedle lněného  všelijaké  oleje. To  je ale spíš určené  na kutilskou  úpravu  dřeva obyčejným  nátěrem. 
Ale pokud by se tyto prostředky použily na pořádnou  hloubkovou  tlakovou  impregnaci  dřeva, byl  by to  v ochraně dřeva úplně jiný  level. 
Zajímavá  je ta kvarterní  alkalická měď ACQ. V prostředí  amoniaku - čpavkové  vody vytváří  měďnatý ion ve formě hydroxidu  měďnatého Cu(OH)2 s amoniakem  komplexní  kation,  tuším  ve složení  Cu(NH4)4 ,  který  by měl  být hodně pohyblivý  a tak  by se měl  tlakem snadno dostat  do  toho  dřeva hodně hluboko. A po vyprchání  čpavku  tam  ve dřevě zůstane nerozpustný hydroxid až  oxid měďnatý jako  ona žádaná  sloučenina. Amoniak by taky měl chemicky  trochu  měnit složení  vlastního  dřeva a tím zařídit,  že někteří  hmyzáci  a houby to  dřevo  nepoznají  a tím  ho  nenapadají.
Offline
Joe66 napsal(a):
Lebo aj taka banalita,ze bude mat klasicku dajme tomu Ackovu strechu a byvat pri lese a navstivi ho kuna alebo plch. Tak je ,,vymalovano,, ! Tie potvory sa dostanu do strechy do izolacie a potom treba tak ci tak rozoberat celu strechu-krov . Par takych striech som bol rozoberat a tisicove skody pre majitelov .
To je ale chyba v koncepci. Zateplená střecha je totální nesmysl, protože stačí jedna malá chybka v krytině a fólii pod krytinou . Způsobená třeba hmyzem, když ne chybou montáže. A už jde do zateplení srážková voda a vlhkost nahnaná tam třeba větrem a než to majitel zjistí, má metry čtvereční krovu totálně zhnilé. Bohužel ale naše předpisy zateplenou střechu požadují.
Offline
Radim - Ano, s tím souhlas! Tady ty dehtové a karbolinové přípravky se používají také na venkovní impregnaci dřeva. Typické jsou sloupy el. vedení.
Jinak to stavební dřevo(pressure treated) je rozděleno na dvě skupiny. Pro použití na styk se zeminou a potom na vnitřní konstrukci. Na pohled je vidět rozdíl v zabarvení.
Offline
Radim si si zle precital.  Ziadne zla koncepcia ale  obycajna ,,navsteva,, z lesa  
   Videl som ako kuna rozhryzla osb doskove podbytie stablonu  na tusim 11rocnom dome.Lebo si proste jednoducho ,,zaumienila,, ,ze mladym buducim   kunam bude  pod strechou lepsie   
    Ze banalita ale n,a,s,e,rie
Offline
Tak  musí  být velmi  pečlivě udělaná  krytina. Já  má  starou  neizolovanoui  střechu a tam,  když  například fouká  od severu,  tak  mi leckde mezerami  nafouká  klidně třeba litřík  sněhu. Jenže pod neizolovanou střechou já  ten  sníh hned uvidím a může ho  většinu omést, vybrat  a odnést. A i  když  ne, při  první  oblevě to  roztaje a potom  během  dalších  14  dnů  uschne a zase to  střechou coby pára uteče ven. A střecha takhle může držet desítky let. 
jenže na těch izolovaných  střechách  je pod krytinou,  jestli  tomu  dobře rozumím,  pariopropustná  fólie a pod ní  je hned izolace. A pod izolací  další  fólie,  už  nepropustná  pro  vlhkost. A když  tam  jsou  mezery v krytině, tak  je ta fólie na tom  kousku  štěrbiny přímo  na vzduchu, větru  a světle. Kdoví  kolik  let stačí  k  tomu,  aby folie vlivem světla zkřehla a potom  vlivem  větru  třeba za mrazů,  se roztrhá. A potom  tam  tou  dírou  bude foukat  větrem  sníh a déšť  přímo  do  izolace,  kde se ta vlhkost  bude hromadit a pohybovat vlhnutím  dolů  se spádem  střechy. A likvidovat  dřevěné  nosníky,  dokud doslova kus střechy nezačne padat.
Offline