SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Je otázkou, co a jak je pro výrobce efektivní. Prostě někteří výrobci jdou víc na hranu funkčnosti a ušetří na součástkách, jejich kvalitě, tolerancích, práci …. Neříkám, že moje původní trafo MIG/MAG by nedokázala bez kondenzátoru svařovat na 2-3 stupeň, kdybych dodržel všechno co je pro to nutný (ani pořádně nevím co bych musel všechno zajistit). Ukázalo se, že je hodně citlivá na „správný“ svářecí drát a „správný“ průduch. Jakmile se zvětšil otvor v průduchu, tak bylo třeba přejít na vyšší stupeň, jinak nesvářela. Přidáním kondenzátoru jsem zajistil, že průduch vydržel déle, že byla míň citlivá na opotřebení průduchu. Zda je lepší kupovat drahý drát (velice kvalitní) a drahý (velice kvalitní) průduch, nebo běžný a dodat tam kondenzátor je na kalkulaci každého uživatele. Z hlediska výrobce je levnější předepsat drát i průduch (než zlepšit svářečku), nejlépe dodávat jako spotřební zboží s příslušnou přirážkou.
Velký, značkový výrobci to nemusí řešit přes kondenzátor, tlumivku, mohou se dostat od hraničních hodnot jinak. Jenže řešení výhodný pro sérii, nemusí být výhodný pro jeden kus.
Souhlas, vždy je úprava o zkoušení. Těžko lze očekávat, že pro obecný stroj někdo řekne, nejlepší bude tahle konkrétní tlumivka a tenhle konkrétní kondenzátor.

To jsou zase žvásty . Trafo tam u těch hraček je vytížené na 100% , další energie se nevykouzlí , zákon zachování energie navzdory šmudlům stále platí .

Zamysli se bobobo a zjistíš sám, že to je tak. Pokud tomu nevěříš, sám si to vyzkoušej.

Tak pořád čekám, kdy sem někdo konečně dá schéma některé jednoduché odbočkové MAG svářečky jak "s vypočítaným kondenzátorem" tak bez něj. A zároveň do schémat doplní průběhy a velikosti proudů jak na straně primárů, tak na straně sekundární. Pak asi by byla diskuze poněkud plodnější. Není žádný velký problém spočítat, kolik proudu při určitém napětí při kmitočtu 50 Hz použitou kapacitou kondenzátoru projde.
Existuje totiž několik variant použití doplňků do stávajících odbočkových MAG strojů ve snaze zlepšit jejich funkci. Pravdou ale je, že řada z nich nic nepřinese. Ovšem jejich autoři samozřejmě tvrdí, ža geniálně vyřešili všechny problémy daného stroje.

Už  jsem tady uvedl, že vyhlazovacím  kondenzátorem  jde asi  třetinový  proud proti  svařovacímu proudu .  Například když  je svařovací  proud 100 ampér,  měl  by jít vyhlazovacím  kondenzátorem,  který  to  napětí  při  tom  odebíraném  proudu  téměř vyhladí,  to  znamená  je to  kondenzátor s velkou  kapacitou, proud asi 33 ampér.  Kdesi  jsem  to  viděl  napsané,  snad na tomto  fóru  a odpovídá  to  taky grafickému  zpobrazení  průběhů  proudů  a napětí výstupu  usměrňovače.
Jestli kondenzátor chcípne nebo  ne pak  záleží  na zatěžování  kondenzátorů. Například elektrolytické  kondenzátory vyšších  kapacit mívají v datasheetech  povolené  jen  poměrně malé  oteplení kondenzátoru procházejícícm  proudem,  nějak  o  10 nebo  možná  i  o 20 st  C. U svitkových  by povolené  oteplení  mělo být  znatelně vyšší. Pak  tam  je přirozeně  proudové dimenzování vnitřních  přívodů  v kondenzátoru i  jaký  je měrný  odpor přímo  těch  elektrod. Elektroda kondenzátoru v podobě napařené  vodivé  vrstvy na fólii asi  bude mít vyšší  měrnou  kapacitu,  ale vyšší  proud bude tu  fólii  dost  oteplovat a tím  snižovat  životnost  kondu.

U malých  elektrolytů  možná  může být to  ohřátí  procházejícím  proudem  vyšší. Hodně dlouho  jsem  používal  na dobíjení  autobaterie rumunské zvonkové  trafo a na sekundáru  usměrňovač zapojený  jako delonův zdvojovač,  zdvojovač  byl  zapojený  na výstup  trafa 8V,  dával  při  nabíjení  200 mA a při  nabíjení  a trafo  bylo  napůl  ve zkratu  a dávalo  tak  400 mA. Těch  400 mA šlo  přes elektolyt Tesla 200 mikro  a tuším  35 V a ten kondík docela slušně hřál,  ale vydržel  mnoho  hodin nabíjení.

Vstupim do diskusie .Mal som uz davno jednu malu 180Amperovu  odbockovu  mig mag svaracku a bola ako einhel ale mala fakt medene vinutie . A po pridani kondenzatoru s vykonnym paralelnym  odporom zvarala ovela lepsie na prvych  troch ci styroch stupnoch . Potom uz na vyssich stupnoch, odbockach rozdiel nebol poznat. Ze  vykon urcite nestupol  a kondenzator  bol kurevsky drahy ale mal som ho z neakeho draheho nefunkcneho  zosilnovaca .  Zvaracku som davno predal a vraj sluzi doteraz .  Ze Keby niekto chcel robit laboratorne meranie + neake grafy a tabulky a babrat sa  tym. A  zosmolit neaky referat na pocitaci. Tak pocitam,ze by to bol referat na 2dlhe poobedia + musel by mat na to vybavenie + vediet co a ako merat .    Tak neverim ,ze to niekto bude  robit.  Alebo sa moderator Jirkati podujme  ked dostal taky napad  ?      Uvazujem kolko ludi tu vie vobec pouzivat poondaty osciloskop ?     A to aj ja som uz xy veci zo skoly pozabudal  .   Zbytocna diskusia .Premazat

Nevím bobobo odkud jsi, ale pokud se stavíš v Brně na prodejně f. Chobola, a řekneš heslo Zdenál, dostaneš za symbolickou cenu odbočkové cočko a můžeš si své teorie ověřit v praxi. Podmínka je, že nás pak budeš pravdivě informovat o výsledcích.

To Joe66 (#61) - když jsem po nějaké přednáškové praxi na ČVUT začal přednášet i v kurzech pro EWI, EWT, EWP tak při jedné pravidelné diskuzi na konci přednášky zazněla od jednoho frekventanta otázka právě na výpočty a měření při vývoji svařovacích zdrojů. Měl jsem v té době dobré kontakty v jedné špičkové evropské firmě vyvíjející a vyrábějící profi svařovací stroje. Při návštěvě v jejich vývojovém středisku jsem jen zíral jak se každá součástka opakovaně na svém místě vymýšlí, prověřuje, úmyslně přetěžuje, vnášejí se do jejího okolí růrné rušivé signály a stále se sledují vlivy na její funkčnost a životnost. Co se dalo jsem pak zapracoval do své přednášky o svařovacích zdrojích. Proto samozřejmě vím jak je to obsáhlé téma, prakticky nezpracovatelné v příspěvku zde na Svarfóru.
Když jsem se ještě živil prací rukou jako svářeč, měl jsem tzv. státní zkoušky snad na všechno co svařovalo včetně MIG/MAG a po jedné výživné zahraniční montáži i na tehdy zde téměř neznámý TIG. A přesto jsem byl při pozdějším studiu na VŠ někdy v rozpacích nad vysvětlováním teorie (v oblasti svařování) ryzími teoretiky. Ovšem po letech právě po návštěvě v onom zmíněném vývojovém středisku jsem musel uznat, že vlastně měli pravdu.

Zde mi na některých diskuzích vadí hlavně nepřesnosti ve vyjadřování a z toho vznikající zmatky. Příklad: Kondenzátorem nikdy nemůže procházet stejnosměrný proud, jedině střídavý. A ctí tuhle zásadu všichni? Při průchodu střídavého proudu kondenzátorem zase dochází k fázovému posuvu mezi proudem a napětím, což má dramatický dopad na následující obvody. Vědí to všichni důsledně prosazující své pohledy na věc? Tlumivka se v obvodu ss proudu chová jako starý konzervativec a brání svou idukčností (sycením jádra) rychlým změnám procházejícího proudu. Při zkratovém procesu svařování přitom k takovým jevům nutně dochází. Respektují to všichni diskutující? Já vím, nemá smysl se na takové "triviálnosti" ptát.

No obluk sa blbo simuluje. Hlavny problem kondika uz bol spomenuty a to velke prudy. Preto to tam vyrobca neda, radsej pouzije 3f trafo a tym padom ma hned lepsi priebeh prudu a napatia bez kondika. A nemusi riesit kratku zivotnost kondika. Pac bufe dostavat zabrat a jeho prinos je minimalny.

O tom jsem Vašku psal . Ale to není tlumivka do hrstě .

No, třeba  vyhlazovací kondenzátor nevytvoří  zázračnou  energii,  ale umožní  při  vyším  napětí  odebírat  víc proudu a potom  při  nižším  napětí,  kdy proud bez  kondenzátoru  neteče, ten  kondenzátor ten  proud navíc dodává. Takže by měl  umožnit do  svařování  dávat  víc energie,  za cenu  toho,  že trafo  bude ze sítě odebírat  taky víc energie.  Za cenu deformace sinusoidy a tudíž zhoršení  účiníku.
Nebo  to  tak  není?

Skoro všichni píšou, že kondenzátor zlepší vlastnosti jen na nejnižších stupních, proč by na nich mělo být trafo vytížené na 100%? Poslední třeba v #61. Zkus jiný argument.

Ano, asi je to tak, protože kondenzátor 10000 µF bude mít v céóčku využitelnou energii jen asi 2 Ws, nicméně vůbec to nesouvisí s procenty využití trafa.