SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Je otázkou, co a jak je pro výrobce efektivní. Prostě někteří výrobci jdou víc na hranu funkčnosti a ušetří na součástkách, jejich kvalitě, tolerancích, práci …. Neříkám, že moje původní trafo MIG/MAG by nedokázala bez kondenzátoru svařovat na 2-3 stupeň, kdybych dodržel všechno co je pro to nutný (ani pořádně nevím co bych musel všechno zajistit). Ukázalo se, že je hodně citlivá na „správný“ svářecí drát a „správný“ průduch. Jakmile se zvětšil otvor v průduchu, tak bylo třeba přejít na vyšší stupeň, jinak nesvářela. Přidáním kondenzátoru jsem zajistil, že průduch vydržel déle, že byla míň citlivá na opotřebení průduchu. Zda je lepší kupovat drahý drát (velice kvalitní) a drahý (velice kvalitní) průduch, nebo běžný a dodat tam kondenzátor je na kalkulaci každého uživatele. Z hlediska výrobce je levnější předepsat drát i průduch (než zlepšit svářečku), nejlépe dodávat jako spotřební zboží s příslušnou přirážkou.
Velký, značkový výrobci to nemusí řešit přes kondenzátor, tlumivku, mohou se dostat od hraničních hodnot jinak. Jenže řešení výhodný pro sérii, nemusí být výhodný pro jeden kus.
Souhlas, vždy je úprava o zkoušení. Těžko lze očekávat, že pro obecný stroj někdo řekne, nejlepší bude tahle konkrétní tlumivka a tenhle konkrétní kondenzátor.
Offline
Přidáním kondenzátoru do mig/mag stroje se podstatně zvýší výkon. Zhruba asi tak o třicet procent. Sám jsem to zkoušel a je to tak. Bohužel mě však vždy, po nějaké době, bouchnul. Proto jsem nakonec od této úpravy odešel.
Offline
To jsou zase žvásty . Trafo tam u těch hraček je vytížené na 100% , další energie se nevykouzlí , zákon zachování energie navzdory šmudlům stále platí .
Offline
Tu pan bobo sa tu zvycajne prejavuje ako velky praktik.Mne vsak pride ze je dokonaly teoretik s jeho dokonalymi plkmi.Staci to potom zvycajne len na odbavovanie sa na varokovi popripade ked je nalada aj na ostatnych prispievatelov na fore.Asi by to chcelo este tretiu skolu tie dve zjavne nestacia.
Offline
Zamysli se bobobo a zjistíš sám, že to je tak. Pokud tomu nevěříš, sám si to vyzkoušej.
Offline
Narozdíl od tebe jsem zamyšlen stále . Kondík se v obou případech MŮŽE uplatnit POUZE při zapálení oblouku . Potom už vliv nemá .
Offline
Tak pořád čekám, kdy sem někdo konečně dá schéma některé jednoduché odbočkové MAG svářečky jak "s vypočítaným kondenzátorem" tak bez něj. A zároveň do schémat doplní průběhy a velikosti proudů jak na straně primárů, tak na straně sekundární. Pak asi by byla diskuze poněkud plodnější. Není žádný velký problém spočítat, kolik proudu při určitém napětí při kmitočtu 50 Hz použitou kapacitou kondenzátoru projde.
Existuje totiž několik variant použití doplňků do stávajících odbočkových MAG strojů ve snaze zlepšit jejich funkci. Pravdou ale je, že řada z nich nic nepřinese. Ovšem jejich autoři samozřejmě tvrdí, ža geniálně vyřešili všechny problémy daného stroje.
Offline
Uvažujeme-li běžné trafo napájené síťovým napětím 50Hz se sinusovým průběhem, potom připojením kondenzátoru za usměrňovač dojde k navýšení usměrněného napětí na 1,414 násobek. To je dáno tím, že kondenzátor se nabíjí na špičkové napětí, kdežto bez kondenzátoru bylo výstupní napětí svojí hodnotou obdobné efektivnímu střídavému. Zatížením toto napětí klesá, což závisí na kapacitě kondenzátoru a na odebíraném proudu. V případě velkých proudů u svářečky tedy velice rychle, takže toto zýšení může vést pouze ke zlepšení zapálení oblouku, ale výstupní proud při sváření se nijak zásadně nezmění.
Příčina poškození kondenzátorů bývá dvojí.
1) Použitý kondenzátor je na příliš malé provozní napětí, je třeba počítat, že pro provoz za usměrňovačem u trafa s výstupem 24V~ musí být kondenzátor minimálně na 50V=, s ohledem na možné špičky vznikající u svářečky je vhodné použít typy na 63, 70 nebo 80V.
2) Kondenzátor je schopen dávat při zkratu (zapálení oblouku) velice silnou proudovou špičku, která mu škodí, pokud na to není stavěný, což většina běžných kondenzátorů není. Jde zejména o nakontaktování vývodů na folii, které by muselo být provedeno paralelně na více místech, aby se proud rozložil. Pokud je za kondenzátorem použita tlumivka, její vnitří odpor zajistí mírné zeslabení proudové špičky, což se může pozitivně projevit na životnosti kondenzátoru.
Offline
Už jsem tady uvedl, že vyhlazovacím kondenzátorem jde asi třetinový proud proti svařovacímu proudu . Například když je svařovací proud 100 ampér, měl by jít vyhlazovacím kondenzátorem, který to napětí při tom odebíraném proudu téměř vyhladí, to znamená je to kondenzátor s velkou kapacitou, proud asi 33 ampér. Kdesi jsem to viděl napsané, snad na tomto fóru a odpovídá to taky grafickému zpobrazení průběhů proudů a napětí výstupu usměrňovače.
Jestli kondenzátor chcípne nebo ne pak záleží na zatěžování kondenzátorů. Například elektrolytické kondenzátory vyšších kapacit mívají v datasheetech povolené jen poměrně malé oteplení kondenzátoru procházejícícm proudem, nějak o 10 nebo možná i o 20 st C. U svitkových by povolené oteplení mělo být znatelně vyšší. Pak tam je přirozeně proudové dimenzování vnitřních přívodů v kondenzátoru i jaký je měrný odpor přímo těch elektrod. Elektroda kondenzátoru v podobě napařené vodivé vrstvy na fólii asi bude mít vyšší měrnou kapacitu, ale vyšší proud bude tu fólii dost oteplovat a tím snižovat životnost kondu.
U malých elektrolytů možná může být to ohřátí procházejícím proudem vyšší. Hodně dlouho jsem používal na dobíjení autobaterie rumunské zvonkové trafo a na sekundáru usměrňovač zapojený jako delonův zdvojovač, zdvojovač byl zapojený na výstup trafa 8V, dával při nabíjení 200 mA a při nabíjení a trafo bylo napůl ve zkratu a dávalo tak 400 mA. Těch 400 mA šlo přes elektolyt Tesla 200 mikro a tuším 35 V a ten kondík docela slušně hřál, ale vydržel mnoho hodin nabíjení.
Offline
Prosím Tě Jiří , kolik zdejších cukrářů může pochopit tyto děje . Klaním se před nimi coby svařeči , ale ať nelezou do elektriky .
A jeden z mála , co chápe problematiku je Vašek : "V případě velkých proudů u svářečky tedy velice rychle, takže toto zýšení může vést pouze ke zlepšení zapálení oblouku, ale výstupní proud při sváření se nijak zásadně nezmění."
Ano a např. Radim bude stále mlet nesmysly s miliampérovými hračkami pro pionýry . Není schopen vůbec pochopit problémy větších proudů .
Aby se kondenzátor při kmitočtu 50Hz mohl uplatnit při proudu např.80A , muselo by mít trafo rezervu výkonu alespoň 50% navíc tekoucímu proudu a kapacita kondu by musela být větší 2F . Ano potom se můžeme bavit o vlivu při svářecím proudu . Ale tím by stoupla cena hračky o 100% jen u trafa a o 200% při kondenzátoru , který by to dokázal .
Offline
Vstupim do diskusie .Mal som uz davno jednu malu 180Amperovu odbockovu mig mag svaracku a bola ako einhel ale mala fakt medene vinutie . A po pridani kondenzatoru s vykonnym paralelnym odporom zvarala ovela lepsie na prvych troch ci styroch stupnoch . Potom uz na vyssich stupnoch, odbockach rozdiel nebol poznat. Ze vykon urcite nestupol a kondenzator bol kurevsky drahy ale mal som ho z neakeho draheho nefunkcneho zosilnovaca . Zvaracku som davno predal a vraj sluzi doteraz . Ze Keby niekto chcel robit laboratorne meranie + neake grafy a tabulky a babrat sa tym. A zosmolit neaky referat na pocitaci. Tak pocitam,ze by to bol referat na 2dlhe poobedia + musel by mat na to vybavenie + vediet co a ako merat . Tak neverim ,ze to niekto bude robit. Alebo sa moderator Jirkati podujme ked dostal taky napad ? Uvazujem kolko ludi tu vie vobec pouzivat poondaty osciloskop ? A to aj ja som uz xy veci zo skoly pozabudal . Zbytocna diskusia .Premazat
Offline
Najhoršie je, že keď tí čo si myslia že niečo vedia zistia že sa pomýlili, tak miesto uznania chyby budú nevedomosť hádzať na druhých a šemotiť tu naplno odbornými rečami bez akéhokoľvek dôkazu, len aby vyzerali múdro. A tým dopletú ľudí hľadajúcich správne vysvetlenie.
Offline
Nevím bobobo odkud jsi, ale pokud se stavíš v Brně na prodejně f. Chobola, a řekneš heslo Zdenál, dostaneš za symbolickou cenu odbočkové cočko a můžeš si své teorie ověřit v praxi. Podmínka je, že nás pak budeš pravdivě informovat o výsledcích.
Offline
ZDENÁL:
Offline
To Joe66 (#61) - když jsem po nějaké přednáškové praxi na ČVUT začal přednášet i v kurzech pro EWI, EWT, EWP tak při jedné pravidelné diskuzi na konci přednášky zazněla od jednoho frekventanta otázka právě na výpočty a měření při vývoji svařovacích zdrojů. Měl jsem v té době dobré kontakty v jedné špičkové evropské firmě vyvíjející a vyrábějící profi svařovací stroje. Při návštěvě v jejich vývojovém středisku jsem jen zíral jak se každá součástka opakovaně na svém místě vymýšlí, prověřuje, úmyslně přetěžuje, vnášejí se do jejího okolí růrné rušivé signály a stále se sledují vlivy na její funkčnost a životnost. Co se dalo jsem pak zapracoval do své přednášky o svařovacích zdrojích. Proto samozřejmě vím jak je to obsáhlé téma, prakticky nezpracovatelné v příspěvku zde na Svarfóru.
Když jsem se ještě živil prací rukou jako svářeč, měl jsem tzv. státní zkoušky snad na všechno co svařovalo včetně MIG/MAG a po jedné výživné zahraniční montáži i na tehdy zde téměř neznámý TIG. A přesto jsem byl při pozdějším studiu na VŠ někdy v rozpacích nad vysvětlováním teorie (v oblasti svařování) ryzími teoretiky. Ovšem po letech právě po návštěvě v onom zmíněném vývojovém středisku jsem musel uznat, že vlastně měli pravdu.
Zde mi na některých diskuzích vadí hlavně nepřesnosti ve vyjadřování a z toho vznikající zmatky. Příklad: Kondenzátorem nikdy nemůže procházet stejnosměrný proud, jedině střídavý. A ctí tuhle zásadu všichni? Při průchodu střídavého proudu kondenzátorem zase dochází k fázovému posuvu mezi proudem a napětím, což má dramatický dopad na následující obvody. Vědí to všichni důsledně prosazující své pohledy na věc? Tlumivka se v obvodu ss proudu chová jako starý konzervativec a brání svou idukčností (sycením jádra) rychlým změnám procházejícího proudu. Při zkratovém procesu svařování přitom k takovým jevům nutně dochází. Respektují to všichni diskutující? Já vím, nemá smysl se na takové "triviálnosti" ptát.
Offline
Ano, Jirkati, je to tak. Proto jsem v #47 napsal, že by bylo potřeba se vrátit k principům sváření MIG/Mag. Přesto se tady stále bere tlumivka a kondensátor jako by jejich použití na výstupu svářečky z důvodu vyhlazení usměrněného svářecího proudu. Tady se jedná o dynamiku na př. vliv na rozstřik atd.
Na tomto videu je vidět mimo jiné i detail co se při tom děje.:
https://www.youtube.com/watch?v=TXKvs5uGXrY
Offline
No obluk sa blbo simuluje. Hlavny problem kondika uz bol spomenuty a to velke prudy. Preto to tam vyrobca neda, radsej pouzije 3f trafo a tym padom ma hned lepsi priebeh prudu a napatia bez kondika. A nemusi riesit kratku zivotnost kondika. Pac bufe dostavat zabrat a jeho prinos je minimalny.
Offline
K příspěvkům # 65 až 67:
Názorný příklad vlivu tlumivky na vlastnosti svářecího proudu lze demonstrovat na klasickém třífázovém svářecím stroji WLSP 315. Ve svářecím obvodu je použita tlumivka se čtyřmi odbočkami bez jakéhokoliv kondenzátoru. Přepínáním odboček se výrazně mění vlastnosti oblouku. Rovněž lze ještě do obvodu vřadit výkonový odpor. Kdo má možnost se k tomuto stroji dostat, doporučuji si ho vykoušet.
Také je dobré si prostudovat schéma zapojení a návod na použití tohoto stroje - je k dispozici na tomto fóru. Tam je vysvětleno mnoho problémů z teorie sváření MIG/MAG.
Offline
O tom jsem Vašku psal . Ale to není tlumivka do hrstě .
Offline
Naschvál som včera nakukol do môjho CO-čka For mig 169. Je na 220V. Je v ňom malá tlmivka a 4 veľké kondenzátory. Aby bolo vidno kapacitu a ich zapojenie, treba to viac rozobrať, a to sa mi nechcelo. Možno keď je tých kondíkov viac, tak to prúdové zaťaženie sa rozloží. Inak predpokladám tam aj nejaké sériovo-paralelné radenie kondenzátorov. Dva a dva v sérii a potom tie série paralelne. Tak by sa dosiahla kapacita rovná tej napísanej na kondiku, ale celok by bol na väčšie napäťové zaťaženie. Ale to je len môj dohad.
Tá tlmivka a kondenzátor zmenia len dávkovanie energie a nevytvoria novú zázračnú energiu ako tvrdi Bobo. Je to ako prechod od karburátoru ku vstrekovaniu pri benzínovom motore. Len sa vylepšili podmienky. A ľudia čo sa tu oháňajú Maxwelovými rovnicami, nech napíšu niečo konkrétne a prínosné, inak to vyzerá že len "dělají machry".
Offline
No, třeba vyhlazovací kondenzátor nevytvoří zázračnou energii, ale umožní při vyším napětí odebírat víc proudu a potom při nižším napětí, kdy proud bez kondenzátoru neteče, ten kondenzátor ten proud navíc dodává. Takže by měl umožnit do svařování dávat víc energie, za cenu toho, že trafo bude ze sítě odebírat taky víc energie. Za cenu deformace sinusoidy a tudíž zhoršení účiníku.
Nebo to tak není?
Offline
Není , protože trafo v tomto případě je téměř 100%ně využité a více energie přes něj neprojde . Je vidět , že šaolin nerozumí psanému textu a přesně otočil , co jsem napsal .
Offline
Skoro všichni píšou, že kondenzátor zlepší vlastnosti jen na nejnižších stupních, proč by na nich mělo být trafo vytížené na 100%? Poslední třeba v #61. Zkus jiný argument.
Offline
Kondenzátor může svým nábojem zlepšit zapálení oblouku na nižších proudech,ale dál se neupltňuje.
Offline
Ano, asi je to tak, protože kondenzátor 10000 µF bude mít v céóčku využitelnou energii jen asi 2 Ws, nicméně vůbec to nesouvisí s procenty využití trafa.
Offline