SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO  | 
    
    
 
     | 
    
Nejste přihlášen(a)
Juggernault napsal(a):
Pokud chci bejt in tak se to zalejvalo rozehřátou tekutou sírou a je to opravdu navěky .
Nejspíš nehrozí vzniknutí dutiny kde následně bude voda a mráz to bude trhat.
Vida,  síra mě nenapadla. Pokud to  tam  skutečně drží, tak  bych  to  viděl  dost  nadějně. Držet  to  může a za chladu by měla být síra odolná  jednak jakékoliv korozi,  jednak  by ji  neměly napadat žádné  mikroorganismy a rozkládat  ji. A taky samotná  síra by neměla chemicky napadat ani  kámen  či  beton,  ani při  nízkých  teplotách  kov. Až  při  hodně vysokých  teplotách,  nad 100 - 200 st  C se s kovy,  třeba železem  slučuje na sirníky. Prášková síra,  co  jsem  viděl v eshopech,  je jako  chemikálie taky poměrně levná. 
Taje při  teplotě asi 110 st  c,  takže na roztavení stačí  nějaký  plynový  hořák  a má  tu  vlastnost,  že prudce ochlazená zůstává stále minimálně nějaké  hodiny měkká a vzájemně se slepuje,  takže ty předměty,  co  se budou  zalévat,  nemusí  být ohřáté  nad teplotu  tavení  síry 110 st  C. Mělo by stačit nahřát na podstatně nižší  teploty,  řekl bych  tak  50  st  C. Přirozeně musí  být asi  všechno perfektně suché a čisté  aby ta síra na ty povrchy přilnula. A kov ještě bez  rzi.
Je tam  ještě jeden  problém, roztavená  síra chytne na vzduchu  plamenem. Je třeba mít nádobu,  kde se taví,  přikrytou  a s troškou  toho  plamenu a silně štiplavého SO2 při  manipulaci počítat. Dobré  by byly pořádné  antiteplotní  rukavice,  štít na obličej  a silný oděv,  kdyby síra prskala.
Editoval Radim (02-11-2022 09:05:19)
Offline
O pouziti roztavene siry slysim poprve. Nepletes si to fakt s tim olovem? A to olovo take neni spatny napad namisto betonu. Pokud pominu soucasny trend uplneho zakazu pouzivani olova.
Editoval Jakobo (02-11-2022 14:03:37)
Offline
Plete a hlavně s tou korozí . Nechal jsem ležet na kovové konstrukci vrátku ve skladu sirnou svíci . Po roce jsem se nestačil divit . Okolí tak půl metru vše velmi silně zkorodovalo . Kdyby mi to někdo říkal , snad bych mu nevěřil ....
Offline
Hm,  že by síra i  za normální  teploty oxidovala pomalu  na SO2?
Tak  potom bude nejlepší ta chemická  kotva.  
Olovo  má  problém  v tom,  že by se muselo i  to lůžko i  ten  kus oceli,  co  se tam  má  zalít, pořádně ohřát. Protože olovo  není  jak  síra,  jak  se ochladí  pod teplotu  tání,  okamžitě tuhne. A to  není  zas tak  jednoduché a nejspíš by se to  taky muselo  nazkoušet.   A při  ohřátí  kamene pak  hrozí,  že se kámen  rozpadne.
Nejspíš kov ohřát na dost  vyšší  teplotu než  je teplota tání  olova,  lůžko  toho  kamene kolem  teploty tání olova,  nalít tam  roztavené  olovo  a kov do  toho  olova zatlačit....
Offline
Když olovo, tak bych využil jeho měkkost a tvárnost. Žádné velké ohřívání, nalýt ho do otvoru kolem oceli, ale pak ho v otvoru utemovat, rozklepat. A jestli by to bylo olovo, nebo klempířská pájka - olověná by mohlo být jedno.
 Ohřát kámen a ocel nebude fungovat. Je potřeba počítat s tepelnou roztažností a když se olovo, ocel a kámen ochladí, tak se smrskne.
 
Jenže, proč to dělat jednoduše, cementem, když to jde složitě? Jediný důvod bych viděl v unikátnosti, v napodobení starých technologií, v možnosti vydávat to za starší než to ve skutečnosti bude.
Offline
Nepletu kdo nevěří ať sem skočí . 
Puvodně to něšlo poznat, spíš jak uhledně zalepené minimem malty a v žule přesná díra.
Při navařování U profilu ke šroubům ovšem začala vytékat a hořet a smrďět . (šrouby jsou horizontálně ve zdi)
Je to rok tak 1890-1900  a drží .
Jo chemická kotva je jednodušší .
Offline
Ano, máš pravdu, síra se skutečně používala.
Offline