SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Juggernault napsal(a):
Pokud chci bejt in tak se to zalejvalo rozehřátou tekutou sírou a je to opravdu navěky .
Nejspíš nehrozí vzniknutí dutiny kde následně bude voda a mráz to bude trhat.
Vida, síra mě nenapadla. Pokud to tam skutečně drží, tak bych to viděl dost nadějně. Držet to může a za chladu by měla být síra odolná jednak jakékoliv korozi, jednak by ji neměly napadat žádné mikroorganismy a rozkládat ji. A taky samotná síra by neměla chemicky napadat ani kámen či beton, ani při nízkých teplotách kov. Až při hodně vysokých teplotách, nad 100 - 200 st C se s kovy, třeba železem slučuje na sirníky. Prášková síra, co jsem viděl v eshopech, je jako chemikálie taky poměrně levná.
Taje při teplotě asi 110 st c, takže na roztavení stačí nějaký plynový hořák a má tu vlastnost, že prudce ochlazená zůstává stále minimálně nějaké hodiny měkká a vzájemně se slepuje, takže ty předměty, co se budou zalévat, nemusí být ohřáté nad teplotu tavení síry 110 st C. Mělo by stačit nahřát na podstatně nižší teploty, řekl bych tak 50 st C. Přirozeně musí být asi všechno perfektně suché a čisté aby ta síra na ty povrchy přilnula. A kov ještě bez rzi.
Je tam ještě jeden problém, roztavená síra chytne na vzduchu plamenem. Je třeba mít nádobu, kde se taví, přikrytou a s troškou toho plamenu a silně štiplavého SO2 při manipulaci počítat. Dobré by byly pořádné antiteplotní rukavice, štít na obličej a silný oděv, kdyby síra prskala.
Editoval Radim (02-11-2022 09:05:19)
Offline
O pouziti roztavene siry slysim poprve. Nepletes si to fakt s tim olovem? A to olovo take neni spatny napad namisto betonu. Pokud pominu soucasny trend uplneho zakazu pouzivani olova.
Editoval Jakobo (02-11-2022 14:03:37)
Offline
Plete a hlavně s tou korozí . Nechal jsem ležet na kovové konstrukci vrátku ve skladu sirnou svíci . Po roce jsem se nestačil divit . Okolí tak půl metru vše velmi silně zkorodovalo . Kdyby mi to někdo říkal , snad bych mu nevěřil ....
Offline
Hm, že by síra i za normální teploty oxidovala pomalu na SO2?
Tak potom bude nejlepší ta chemická kotva.
Olovo má problém v tom, že by se muselo i to lůžko i ten kus oceli, co se tam má zalít, pořádně ohřát. Protože olovo není jak síra, jak se ochladí pod teplotu tání, okamžitě tuhne. A to není zas tak jednoduché a nejspíš by se to taky muselo nazkoušet. A při ohřátí kamene pak hrozí, že se kámen rozpadne.
Nejspíš kov ohřát na dost vyšší teplotu než je teplota tání olova, lůžko toho kamene kolem teploty tání olova, nalít tam roztavené olovo a kov do toho olova zatlačit....
Offline
Když olovo, tak bych využil jeho měkkost a tvárnost. Žádné velké ohřívání, nalýt ho do otvoru kolem oceli, ale pak ho v otvoru utemovat, rozklepat. A jestli by to bylo olovo, nebo klempířská pájka - olověná by mohlo být jedno.
Ohřát kámen a ocel nebude fungovat. Je potřeba počítat s tepelnou roztažností a když se olovo, ocel a kámen ochladí, tak se smrskne.
Jenže, proč to dělat jednoduše, cementem, když to jde složitě? Jediný důvod bych viděl v unikátnosti, v napodobení starých technologií, v možnosti vydávat to za starší než to ve skutečnosti bude.
Offline
Nepletu kdo nevěří ať sem skočí .
Puvodně to něšlo poznat, spíš jak uhledně zalepené minimem malty a v žule přesná díra.
Při navařování U profilu ke šroubům ovšem začala vytékat a hořet a smrďět . (šrouby jsou horizontálně ve zdi)
Je to rok tak 1890-1900 a drží .
Jo chemická kotva je jednodušší .
Offline
Ano, máš pravdu, síra se skutečně používala.
Offline