SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
VašekP napsal(a):
Proudový chránič zachrání mnohé, ale je použitelný pouze ve 3 vodičovém zapojení.
Proudový chránič ale s třetím vodičem vůbec nepracuje, ne? Proudový chránič porovnává proud, který teče "do spotřebiče" s proudem v druhém drátě, kde proud teče zpátky "ze spotřebiče". A když to proudy jsou rozdílné víc než je vybavovací proud toho chrániče, to je těch řekněme 20 miliampér, tak proudový chránič vedení odpojí. Kde je tam ten třetí drát?
Offline
Že by vodič PE?
Offline
Bourač: Přes oblečení by ty ohradníky neměly dávat rány, ne? Jen se ptám. Co jsme jednou byli s bývalou firmou plynařů na montáži v nějaké dědině, myslím Břidličná, tak tam měli krávy a taky ohradníky. Už si to přesně nepamatuju, ale přes oblečení to myslím nešlo, jen když se člověk dotknul přímo rukama.
Offline
To je právě ten vtip proudového chrániče. Pracuje na principu diferenciálního transformátoru, takže proud jdoucí jedním vodičem tam, musí jít druhým vodičem zpět. Výsledný efekt je, že chránič nereaguje. Totéž platí i pro třífázový chránič, jen se ty proudy sčítají (nebo spíše odečítají) vektorově. Pracovní vodiče přes chránič musí procházet všechny, ale ochranný vodič přes chránič jít nemůže, ale musí tam být, aby měl ten nežádoucí proud kudy unikat. Přesně tak je to zapojeno v moderní třívodičové elektroinstalaci domu. Pokud někde ochranný vodič není, jde unikající proud např. přes tělo obsluhy. Pokud uděláme uzemnění pro instalaci s proudovým chráničem, vystačíme si se zemním odporem velmi vysokým, stačí takový, aby procházel proud potřebný k iniciaci chrániče, což se dá zajistit většinou jedním zemnícím kolíkem, někdy vyhoví i náhodný zemnič, čili kus železa v zemi umístěný z jiných důvodů. Takže ten třetí (PE) drát je třeba připojit mezi zemnič a ochr. kolík zásuvky (a nikam jinam)!
Editoval VašekP (12-09-2022 19:06:30)
Offline
Někteří lidé na ten ohradník mají opravdu zvláštní zkoušečku:
https://www.youtube.com/watch?v=6fv5tdALOQE
https://www.youtube.com/shorts/n96wgNVguvs
Chválím tu snahu v tom prvním případě to prakticky vyzkoušet. Je tam vidět že fyzice bohužel ve škole nevěnovali co by zasluhovala. A pak ta forma a hlavně ten dopad je trochu jiný, než byla původní představa.
Offline
varok napsal(a):
Bourač: Přes oblečení by ty ohradníky neměly dávat rány, ne? Jen se ptám. Co jsme jednou byli s bývalou firmou plynařů na montáži v nějaké dědině, myslím Břidličná, tak tam měli krávy a taky ohradníky. Už si to přesně nepamatuju, ale přes oblečení to myslím nešlo, jen když se člověk dotknul přímo rukama.
Tak jestli tam je az 10kV (random odkaz https://elektrickeoplotky.sk/index.php? … duct_id=64 ) , to jsou 3mm preskoku suchym vzduchem. U obleceni se navic clovek poti, v lete toho ma na sobe urcite min (suchej vatak to nejspis odizoluje, tenke monterky tezko) takze tech vlivu tam bude spousta.
ad uraz el. proudem - docela zajimavy bylo na to tema povidani s kardiologem - Samozrejme zalezi na proudu (co z nej projde az pres srdce), zdravi, kondici atd. ale dost silne zalezi, presne v kterem okamziku srdecniho rytmu to cloveka slehne. Takze to, ze kdyz "to cloveka uz koplo 5x to je v pohode" neznamena, ze po seste ho to nezabije, i kdyz ten proud bude treba mensi.
@Welda :-)))))))))
Editoval jouda74 (12-09-2022 18:51:49)
Offline
kdo nevěří, může vyzkoušet. Třeba to bude mít neočekávané (přínosné) účinky.
Třeba nějakého grafomana to může vyléčit.
V blázinci také používají při léčbě elektrošoky.
Offline
VašekP napsal(a):
To je právě ten vtip proudového chrániče. Pracuje na principu diferenciálního transformátoru, takže proud jdoucí jedním vodičem tam, musí jít druhým vodičem zpět. Výsledný efekt je, že chránič nereaguje. Totéž platí i pro třífázový chránič, jen se ty proudy sčítají (nebo spíše odečítají) vektorově. Pracovní vodiče přes chránič musí procházet všechny, ale ochranný vodič přes chránič jít nemůže, ale musí tam být, aby měl ten nežádoucí proud kudy unikat. Přesně tak je to zapojeno v moderní třívodičové elektroinstalaci domu. Pokud někde ochranný vodič není, jde unikající proud např. přes tělo obsluhy. Pokud uděláme uzemnění pro instalaci s proudovým chráničem, vystačíme si se zemním odporem velmi vysokým, stačí takový, aby procházel proud potřebný k iniciaci chrániče, což se dá zajistit většinou jedním zemnícím kolíkem, někdy vyhoví i náhodný zemnič, čili kus železa v zemi umístěný z jiných důvodů. Takže ten třetí (PE) drát je třeba připojit mezi zemnič a ochr. kolík zásuvky (a nikam jinam)!
Aha, tak to jo. Já jsem to bral, že to bude unikat do země. Případně že se to odpojí rychleji než to nadělá v lidském tělě nějaké zásadní škody.
Offline
jouda74 napsal(a):
varok napsal(a):
Bourač: Přes oblečení by ty ohradníky neměly dávat rány, ne? Jen se ptám. Co jsme jednou byli s bývalou firmou plynařů na montáži v nějaké dědině, myslím Břidličná, tak tam měli krávy a taky ohradníky. Už si to přesně nepamatuju, ale přes oblečení to myslím nešlo, jen když se člověk dotknul přímo rukama.
Tak jestli tam je az 10kV (random odkaz https://elektrickeoplotky.sk/index.php? … duct_id=64 ) , to jsou 3mm preskoku suchym vzduchem. U obleceni se navic clovek poti, v lete toho ma na sobe urcite min (suchej vatak to nejspis odizoluje, tenke monterky tezko) takze tech vlivu tam bude spousta.
10 - 15 kV tam bude, protože v původním zapojení se na tyto věci používala normální klasická zapalovací cívka z auta a klasický přerušovač, původně snad dokonce mechanický. Ta cívka by měla dávat až několik desítek kilovolt. V praxi takový jednoduchý zdroj se zapalovací cívkou dává obvykle napětí dané místem, kde je ten vodič omotaný kolem silonu nejblíž na milimetry nějakému zemněnému vodiči, třeba kovovému sloupku. A tam vytváří nějaké přirozené jiskřiště, které přeskokem jiskry nedovolí vyšší napětí než to dané vzdálenosti elektrod toho jiskřiště. Když nablízku není žádný hluk, tak přeskok jiskry bývá běžně dost daleko slyšet jako ,lupnutí a v noci tu jiskru může být taky dost daleko vidět. A tak vysoké napětí tam být musí, protože zvířata mají srst a za sucha je třeba pár kilovoltů k tomu , aby se ta srst prorazila a zvíře tak tu ránu dostalo.
Ale dneska už je možná ten zdroj vysokého napětí elektronický, třeba nějakým násobičem 10 - 20 kV do nějakého kondenzátoru, potom to vysoké napětí může být výrazně "jemnější" a nastavitelné. Takže to nelupe a nejiskří a spotřebuje to z baterie mnohem méně elektřiny.
Koukám v tom uvedeném příkladě to bude už asi ten násobič.
Editoval Radim (12-09-2022 20:28:20)
Offline
Elektrický ohradník pocítí i medvěd a že ten je huňatej. Na okraji jedné nejmenované vesnice (osady) chodil do zahrádek medvěd a dělal tam neskutečnej bordel. Proto tam osadili ohradník. Medvěda to sice nejspíš pošimralo, tak to vyřešil po svém tak, že nalámal větve a chvojí, naházel to na ohradník sešlápl na zem a pak si tam chodil jako pán. To není "latina", to se stalo.
Offline
ten medvěd musel bejt ruský národnosti a pak podle něj natočili tu pohádku co dávaj na vánoce.
Offline
Doraz tu rozpravku zakazu lebo je Ruska Inak ked pamatam zo skoly tak bezpecny striedavy prud bol tusim 10mA a 25mA pre jednosmerny . A 50mA striedavy uz moze sposobit niektorym ludom fibrilaciu srdca . A 80az 100mA je uz pre ludske telo smrtelny prud ak sa bavime o striedavom prude ked ma pamat este neklame . Inak ohradniky nemam neako nastudovane a ani som s nimi nebol neako casto v kontakte . Ale padla tu hlaska ,ze je tam 10KV co je 10000voltov a iskra preskoci aj 3mm. No a to mi neako nesedi lebo zo skoly si pamatam,ze pri 1000voltoch iskra dokaze preskocit na 1cm a pri vyssom napati sa to nasobi. Sice uz nepamatam ci to je pri striedavom alebo jednosmernom napati ? Ale furt je to na 10000voltov malo len 3mm ?
Offline
Joe66: S tí mproudem máte pravdu, taky jsme se to tak učili ve svářecí škole na učilišti. Ale napětí nevím. Když je schopná jiskra přeskočit na několik CENTIMETRŮ, proč jsou elektrody svíčky v autě od sebe jen do 1mm? Jen se ptám.
Offline
Třeba kůli tomu, že ve válci je ten vzduch 10x stlačenější a palivo není také žádný supravodič. Na tomto principu fungují třeba zapouzdřené VVN rozvodny.
Editoval KMU1 (13-09-2022 07:26:24)
Offline
Joe, ten medvěd je rodilý Slovák a jeho působiště je Žiar. Welda o tom jistě bude vědět víc. Psal jem to jen pro zpestření. Když diskuze o prodlužce dospěla až sem a tazatel to má již dávno svařeno.
Offline
Zapouzdřené VVN rozvody by měly obsahovat fluorid sírový SF6 jakožto silný plynný zhášeč oblouku při rozpojování.
Co se týká jiskření, tak co si pamatuji já, tak 1 kilovolt by měl za běžných podmínek, teploty, tlaku a vlhkosti na vzduchu překonat jiskřením asi 1 milimetr mezeru. Ono to dost kolísá, protože to závisí třeba na ionizaci vzduchu.
Offline
Famater napsal(a):
Elektrický ohradník pocítí i medvěd a že ten je huňatej. Na okraji jedné nejmenované vesnice (osady) chodil do zahrádek medvěd a dělal tam neskutečnej bordel. Proto tam osadili ohradník. Medvěda to sice nejspíš pošimralo, tak to vyřešil po svém tak, že nalámal větve a chvojí, naházel to na ohradník sešlápl na zem a pak si tam chodil jako pán. To není "latina", to se stalo.
Ekologičtí aktivisti původně předepisovali jako spolehlivou ochranu zvířat, třeba ovcí před vlky ( a tím podmínku náhrady škody způsoboené vlky od státu) taky elektrické ohradníky. Pak se přišlo na to, že elektrický ohradník vlka nezastaví, protože ti se naučili drát elektrického ohradníku nazdvihovat zády, protože tam mají tak silnou srst, že přes ni to vysoké napětí nepronikne.
Offline
Mít jiskru ve válci delší než 1mm prostě nic moc dalšího nepřináší vzhledem k těžkostěm co by byly u delší jiskry. Pro správné zapálení směsi se potřebuje aby byla jiskra vždy stejná a ve stejném místě.
Offline
Charon napsal(a):
Mít jiskru ve válci delší než 1mm prostě nic moc dalšího nepřináší vzhledem k těžkostěm co by byly u delší jiskry. Pro správné zapálení směsi se potřebuje aby byla jiskra vždy stejná a ve stejném místě.
Vzdálenost elektrody u svíčky bývá z výroby velice často nastavena na 0,7mm, Jiskra musí být "výživná", jinak se benzinové páry nezapálí všechny. Známý problém ze startování různých malých jednoválcových "zemědělských strojů", další problém přináší použití mastného benzínu u dvojtaktních motorů. Běžná zapalovací cívka starších aut (jako např. Š120) dává asi 25 kV. Délka jiskry, která se dá vytáhnout při zkoušení bez svíčky na vzduchu pomocí dlouhého šroubu M4 vloženého do fajfky místo svíčky, bývá až 1 cm. Moderní zapalovací systémy nových aut s elektronickými zdroji vn dávají ještě větší napětí.
Offline
SF6 jsem sem nechtěl tahat, ale chtěl jsem říct, že čím větší tlak, tím větší pevnost (jak vzduchu, tak SF6, který je také pod větším tlakem). Ona ta výživa jiskry záleží hlavně na napětí na ní, což se rovná přeskokové vzdálenosti.
Offline
Tak ono u klasické vysokonapěťové cívky systém, cívka plus kondenzátor na kontaktech rezonuje, takže ta jiskra je na svíčce několikrát krátce po sobě. takže vlastně do stejného prostoru mezi kontakty svíčky se nakonec dostane několikrát víc zapalovací energie. Kdyby se kontakty oddálily od sebe na víc než 0,7 mm, tak by potom v systému bylo generováno vyšší napětí, rezonancí by bylo méně a do prostoru mezi kontakty by se dostalo méně zapalovací energie. Navíc jak by byl systém na vyšším napětí, snadno by se, třeba v případě zvlhnutí, vysoké napětí probilo a vybilo někde po povrchu cívky nebo vysokonapěťového kabelu mimo svíčku.
Elektronický systém zapalování by toto měl respektovat, takže se kdysi méně prosadiyl jinak nadějná tyristorová zapalování, kde ta cívka méně rezonovala a víc se prosadily tranzistorové, kde spínací tranzistor nahradil spínací kontakt.
Offline
Tyristorová zapojení jsou okrajová. Těch bylo hlavně hodně amatérských konstrukci. Už zapalovací systém Škoda Favorit pracoval se spínacím tranzistorem.
Offline
Obecně bych řekl že tyristory jsou upozaděný oproti tranzistorum, taková skoro slepá větev.
Offline
Tak tyristory vhodné pro bezchybný a dlouhodobý chod elektronického zapalování produkovala Tesla podstatně dřív než tramzistory. Respektive vhodné tranzistory nestihla produkovat. Pro tuším zapalování na mopedech vyprodukovala tuším tranzistor KD602, ten byl ale pro zapalování čtyřtaktů v automobilech slabý či nevhodný.
Jsem na konci socíku zakoupil do auta Škoda 100 tranzistorově tyristorové zapalování, tam se jedním impulzem do trafa zapojeného jako impulzní cívka nabil kondenzátor nějak 0,4 mikro na asi 300 - 400 V a ten se ve vhodném okamžiku vybil tyristorem do primáru zapalovací cívky. Tam byl právě na vstupu ten tranzistor KD602, ten velice rychle chcípl a já jsem ho nahradil tehdy nejsllnějším dostupným tesláckým typem KD3773 (analog NU3737) ten byl silnější, ale taky nestačil, ale nechcípl, jen se poškodil. Nanpoprvé vydržel asi 3/4 hodiny nebo hodinu, pak zapalování přestalo fungovat. Později vydržel vždy tak okolo 15 minut a pak se musel o přepnout na klasické. Když zapalování fungovalo, auto bylo zřetelně živější než klasické mechanickým kontaktem.
https://aukro.cz/elektronicke-zapalovan … 6963556009
https://aukro.cz/stara-papirova-cedule- … 6975264464
Schéma zapalování na Favorita jsem taky viděl, byl tam jako spínač vysokonapěťový darlington s Uce nějak okolo 600 volt a Ice mezi 15 - 25 A. A zpětná vazba, která za provozu regulovala maximální proud a při startování ho zvětšovala.
Offline
V principu byly na tranzistorové zapalování vhodné tranzistory z vn obvodů TV, čili z horizontálního rozkladu, tedy různá BU XXXX a podobné typy. On ostatně tranzistor v Š-F zapalování byl z produkce NDR a právě z řady SU, která se používala mimo jiné i v našich BTV z 80. let. TESLA vhodné tranzistory nikdy nevyráběla, vždy se dovážely v rámci RVHP z NDR.
Tak mi to nedalo a vytáhl jsem katalog TESLA.
V zapalování Š-F byl transistor SU 167 UCB0 = 800V, Ic = 10A , PC = 100W
a dal se také použít SU 169 UCB0 = 1500V, IC = 10A, PC = 100W, ani jeden z nich není darlingtonova dvojice
Editoval VašekP (13-09-2022 17:59:24)
Offline