SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

VašekP napsal(a):

Proudový chránič zachrání mnohé, ale je použitelný pouze ve 3 vodičovém zapojení.

Proudový  chránič ale s třetím  vodičem  vůbec nepracuje,  ne? Proudový  chránič porovnává  proud,  který  teče "do  spotřebiče" s proudem v druhém  drátě,  kde proud teče zpátky "ze spotřebiče". A když  to  proudy jsou  rozdílné  víc než  je vybavovací  proud toho chrániče, to  je těch  řekněme 20 miliampér,  tak  proudový  chránič vedení  odpojí.  Kde je tam  ten  třetí  drát?

Bourač: Přes oblečení by ty ohradníky neměly dávat rány, ne? Jen se ptám. Co jsme jednou byli s bývalou firmou plynařů na montáži v nějaké dědině, myslím Břidličná, tak tam měli krávy a taky ohradníky. Už si to přesně nepamatuju, ale přes oblečení to myslím nešlo, jen když se člověk dotknul přímo rukama.

Někteří lidé na ten ohradník mají opravdu zvláštní zkoušečku:
https://www.youtube.com/watch?v=6fv5tdALOQE
https://www.youtube.com/shorts/n96wgNVguvs
Chválím tu snahu v tom prvním případě to prakticky vyzkoušet. Je tam vidět že fyzice bohužel ve škole nevěnovali co by zasluhovala.  A pak ta forma a hlavně ten dopad je trochu jiný, než byla původní představa.

kdo nevěří, může vyzkoušet. Třeba to bude mít neočekávané (přínosné) účinky.
Třeba nějakého grafomana to může vyléčit.
V blázinci také používají při léčbě elektrošoky.

jouda74 napsal(a):

varok napsal(a):

Bourač: Přes oblečení by ty ohradníky neměly dávat rány, ne? Jen se ptám. Co jsme jednou byli s bývalou firmou plynařů na montáži v nějaké dědině, myslím Břidličná, tak tam měli krávy a taky ohradníky. Už si to přesně nepamatuju, ale přes oblečení to myslím nešlo, jen když se člověk dotknul přímo rukama.

Tak jestli tam je az 10kV (random odkaz https://elektrickeoplotky.sk/index.php? … duct_id=64 ) , to jsou 3mm preskoku suchym vzduchem. U obleceni se navic clovek poti, v lete toho ma na sobe urcite min (suchej vatak to nejspis odizoluje, tenke monterky tezko) takze tech vlivu tam bude spousta.

10 - 15 kV tam  bude,  protože v původním  zapojení se na tyto  věci  používala normální  klasická  zapalovací  cívka z  auta a klasický  přerušovač,  původně snad dokonce mechanický. Ta cívka by měla dávat  až  několik  desítek  kilovolt.  V praxi takový  jednoduchý  zdroj se zapalovací  cívkou dává obvykle  napětí dané  místem,  kde je ten  vodič omotaný  kolem  silonu nejblíž na milimetry nějakému zemněnému  vodiči,  třeba kovovému  sloupku. A tam  vytváří  nějaké  přirozené  jiskřiště,  které  přeskokem  jiskry nedovolí  vyšší  napětí  než  to  dané  vzdálenosti elektrod toho  jiskřiště. Když  nablízku  není  žádný  hluk,  tak  přeskok  jiskry bývá  běžně dost  daleko slyšet jako ,lupnutí  a v noci  tu  jiskru  může být taky dost  daleko vidět. A tak  vysoké  napětí  tam  být musí, protože zvířata mají  srst a za sucha je třeba pár kilovoltů  k  tomu , aby se ta srst prorazila a zvíře tak tu  ránu  dostalo.
Ale dneska už  je možná  ten  zdroj  vysokého  napětí  elektronický,  třeba nějakým  násobičem 10 - 20 kV do  nějakého  kondenzátoru,  potom  to  vysoké  napětí  může být výrazně "jemnější"  a nastavitelné.  Takže to  nelupe a nejiskří  a spotřebuje to  z baterie  mnohem  méně elektřiny.
Koukám  v tom  uvedeném  příkladě to  bude už asi  ten  násobič.

Editoval Radim (12-09-2022 20:28:20)

ten medvěd musel bejt ruský národnosti a pak podle něj natočili tu pohádku co dávaj na vánoce.

Joe66: S tí mproudem máte pravdu, taky jsme se to tak učili ve svářecí škole na učilišti. Ale napětí nevím. Když je schopná jiskra přeskočit na několik CENTIMETRŮ, proč jsou elektrody svíčky v autě od sebe jen do 1mm? Jen se ptám.

Joe, ten medvěd je rodilý Slovák a jeho působiště je Žiar. Welda o tom jistě bude vědět víc. Psal jem to jen pro zpestření. Když diskuze o prodlužce dospěla až sem a tazatel to má již dávno svařeno.

Famater napsal(a):

Elektrický ohradník pocítí i medvěd a že ten je huňatej. Na okraji jedné nejmenované vesnice (osady) chodil do zahrádek medvěd a dělal tam neskutečnej bordel. Proto tam osadili ohradník. Medvěda to sice nejspíš pošimralo, tak to vyřešil po svém tak, že nalámal větve a chvojí, naházel to na ohradník sešlápl na zem a pak si tam chodil jako pán. To není "latina", to se stalo.

Ekologičtí  aktivisti původně předepisovali  jako  spolehlivou  ochranu  zvířat,  třeba ovcí  před vlky (  a tím  podmínku  náhrady škody způsoboené  vlky od státu)  taky elektrické  ohradníky. Pak  se přišlo   na to,  že elektrický  ohradník  vlka nezastaví,  protože ti  se naučili drát elektrického  ohradníku  nazdvihovat  zády,  protože tam  mají  tak  silnou  srst,  že přes ni  to  vysoké  napětí  nepronikne.

Charon napsal(a):

Mít jiskru ve válci delší než 1mm prostě nic moc dalšího nepřináší vzhledem k těžkostěm co by byly u delší jiskry. Pro správné zapálení směsi se potřebuje aby byla jiskra vždy stejná a ve stejném místě.

Vzdálenost elektrody u svíčky bývá z výroby velice často nastavena na 0,7mm, Jiskra musí být "výživná", jinak se benzinové páry nezapálí všechny. Známý problém ze startování různých malých jednoválcových "zemědělských strojů", další problém přináší použití mastného benzínu u dvojtaktních motorů. Běžná zapalovací cívka starších aut (jako např. Š120) dává asi 25 kV. Délka jiskry, která se dá vytáhnout při zkoušení bez svíčky na vzduchu pomocí dlouhého šroubu M4 vloženého do fajfky místo svíčky, bývá  až 1 cm. Moderní zapalovací systémy nových aut s elektronickými zdroji vn dávají ještě větší napětí.

Tak  ono  u  klasické  vysokonapěťové  cívky systém,  cívka plus kondenzátor na kontaktech  rezonuje,  takže ta jiskra je na svíčce několikrát krátce po  sobě. takže vlastně do  stejného  prostoru mezi  kontakty svíčky se nakonec dostane několikrát víc zapalovací  energie. Kdyby se kontakty oddálily od sebe na víc než  0,7 mm, tak  by potom  v systému  bylo generováno  vyšší  napětí,  rezonancí  by bylo  méně a do  prostoru  mezi  kontakty by se dostalo méně zapalovací  energie. Navíc jak  by byl  systém  na vyšším  napětí,  snadno  by se, třeba v případě zvlhnutí, vysoké  napětí  probilo a vybilo  někde po povrchu  cívky nebo  vysokonapěťového  kabelu mimo  svíčku.
Elektronický  systém  zapalování  by toto  měl  respektovat,  takže se kdysi  méně prosadiyl jinak nadějná  tyristorová  zapalování,  kde ta cívka méně rezonovala a víc se prosadily tranzistorové,  kde spínací  tranzistor nahradil spínací  kontakt.

Obecně bych řekl že tyristory jsou upozaděný oproti tranzistorum, taková skoro slepá větev.

V principu byly na tranzistorové zapalování vhodné tranzistory z vn obvodů TV, čili z horizontálního rozkladu, tedy různá BU XXXX a podobné typy. On ostatně tranzistor v Š-F zapalování byl z produkce NDR a právě z řady SU, která se používala mimo jiné i v našich BTV z 80. let. TESLA vhodné tranzistory nikdy nevyráběla, vždy se dovážely v rámci RVHP z NDR.


Tak mi to nedalo a vytáhl jsem katalog TESLA.

V zapalování Š-F byl transistor SU 167 UCB0 = 800V, Ic = 10A , PC = 100W
               a dal se také použít  SU 169 UCB0 = 1500V, IC = 10A, PC = 100W, ani jeden z nich není darlingtonova dvojice

Editoval VašekP (13-09-2022 17:59:24)