SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Ale pořád jsem se nedozvěděl ,jestli by jste riskli to přepojení jak píše Bourač a nebo radši řezali pilkou ručně místo plasmy, protiže jste 100 km od doova a nic jiného sebou nemáte ....
Offline
Než to šmidlat ručně pilkou, tak bych si raději koupil nějaký měnič. Přijel tam autem co nejblíže, na baterii zapojil měnič a krátkou prodlužovačku.
Ale prvně byl dotaz na svařování. Takový měnič asi není.
Offline
ZDENÁL napsal(a):
Radime, řídíš se i ty sám svými radami...
Radima mám rád, za tech 15let soužití tady na Svarforu si nevybavuji ani jeden záporný exces, vždy slušný, snaží se psát k věci. Má bohaté zkušenosti s chemií, barvami atd. Ovšem některý jeho úvahy jak něco technicky řešit jsou trochu k smíchu. Nic ve zlym Radime.
Nesvářeči ty řežeš plasmou? No tak to prostě zkus, máš li ten prodlužovák tak ho rozházej po zemi (aby nebyl namotaný na cívce) a zkus s tím něco provozovat. Uvidíš že to jde.
Trochu odbočím ke kompresorům - používám teď ten dvoumotorovej Hecht, bezproblému utáhne 120A plasmu. Poměr cena/výkon/hmotnost/rozměry je nejlepší na českém trhu. Jediný co mu vadí je prodlužovák.Takže kompresor zapnout někde blízko hlavních rozvodů a vzduch dopravit hadicema. Už jsem provozoval 2x 30metrů 3/8hadice (v sérii) a makalo to nou problema.
Jinak je třeba brát kšefty, co do ekonomiky, jen takové aby když něco zapomeneš doma mohls zaskočit do nejbližšího obchodu a věc koupit. Nevadí že budeš mít od každýho vercajku 10ks, pokud tě to živí tak potřebuješ mít furt něco v rezervě.
Jakejkoliv prodlužovák delší než 20metrů nezbytně nutně potřebuje buben. Lidi který smotávaj 100m kabelu ručně bez bubnu jsou k politování.
Pokud jde o zbastlený prodlužováky - na stavbě si nejprve zkontroluju zákazníkovo zásuvky, klasických 2, 3, 4, a 5žílových prodlužováků mám celkem asi kilometr. Pak mám 50l soudek plný redukcí a přechodek všemožný varianty. Žíly vždy a ve všech případech zapojuju tak aby byly na obou koncích přesně naproti jako na začátku, u barevných je to jednoduchý, když jsou draty všechny černý stavím to za použití 12V zkoušečky.
Stejně to nestačí, některý i celkem moderní fabriky mají rozvody vskutku nevídaný.
Někdy vezmu kabel kterej má na jednom konci krokosvorky připnu ho do nějaké hlavní pojistkové skříně natvrdo a jedu přes vlastní jištěný rozvaděč.
Abych přežil musím používat netradiční řešení. Při používání zbastlených prodlužováků jsem vždy osobně přítomen a pokud se jede třeba jen na oběd vše se vypíná a odpojuje.
Čest práci!
po 20.září potřebuju brigádníky na pár dnů (za Kladnem). Nehlaste se všichni
Offline
varok napsal(a):
A mě tady někdo bude nadávat že nerozumím elektrice! Ale co tady čtu za rady, to i mě připadá dost mimo.
Zlepšuješ se. Začínáš mít dobrý odhad. A abych nezapomenul Roberte, dodatečně blahopřeju.
Editoval Welda (11-09-2022 10:41:24)
Offline
jouda74 napsal(a):
Ta zkoušečka funguje, i když je to pod napětím, ale proud (zátěž) tam žádná není. Že by to bylo nikoli pole magnetické, ale elektrické, na které to reaguje?
Tím se vůbec netrap. Podstatné je že to funguje. Elektromagnetické pole má svou magnetickou i elektrickou složku, krom toho rotuje, vždyť je to přece střídavý proud. A kdy a proč a jak, to nech na internetové diskutéry. Ti se s tím zabaví o jéjej.
Offline
ZDENÁL napsal(a):
Radime, řídíš se i ty sám svými radami? Velice by mě zajímalo, jak to dopadá a co jsi prakticky udělal, svařil, postavil.
Tak já jsem zatím nikdy nepotřeboval tahat 220 V na 100 metrů. A když už tady u mě na vesnici, tak bych to asi tahal flaškou nebo kafem atd. Neboli se připojil za nějakou kompenzaci k někomu, kdo to má blíž a běžnou prodlužkou. Mám prodlužky 20 a 25 metrů s průřezem 2,5 a potom nějaké kratší pár metrové, což pokrývá celou mou zahradu. Sekačka na trávu 1200 W na konci těch prodlužek je už o trochu slabší.
Editoval Radim (11-09-2022 11:26:40)
Offline
Bourači-
- špatně napsáno ,špatně pochopeno. Já jsem se pouze ptal ,jestli ti ochránci všelikých norem a paragrafů by radši řezali ruční pilkou a nebo po prověření zdroje a zapojení elektřiny jako to děláš ty, se připojili na zdroj přez něco ,co úplně neodpovídá liteře teorie.... Některé ty teoretiky a radily bych rád viděl v praxi ....
Offline
Co se týká třeba těch návrhů na tahání 220 v na 100 metrů, ale i dalších mých návrhů a řešení, tak je podstaný rozdíl, když si to člověk udělá sám a obsluhuje sám a dělá doma anebo když to používá k nějakému podnikání, když na tom se někdo jiný nechá dělat nebo když to dokonce má vyrábět a používat někdo jiný. Když na tom má dělat někdo jiný, tak s eto musí udělatblbuvzdorně a když to dokonce má vyrábět někdo jiný, tak se musí k radám dodat doložka, že kdo to bude vyrábět, tak to bude vyrábět na vlastní triko.
A co se týká obecně mých návrhů, já jsem po škole začínal jako projektant. A projektant se živí čistě jenom tím, že z teoretických zdrojů, všelijakých postupů a popisů a dalších informací předkládá čistě teoretické řešení, protože to řešení realizují jiní. Dneska se stejně tak v praxi živí předkkládáním teoretických návrhů spousty lidí, třeba všelijací technici, i etchnologové a povozní inženýři a podobní lidi ve výrobních provozech. Přirozeně něco si mohli osobně vyzkoušet, ale pokud mají být produktivní tak, jak to firmy od nich potřebují, musí většinu svých řešením, návrhů a podobně dělat pouze teoreticky. A prakticky se zjistí, jak dobře to udělali, až když se do toho "kopne" a začne se to dělat ve skutečnosti.
Kvalitní teoretické řeení může být mnohem cennější než když někdo něco udělá, ono se to možná i povede, ale nikdo neví, za jakých podmínek proč se to vůbec povedlo.
To je už poněkud jiná věc, že jako vysokoškolák s technickým vzděláním a praxí se ve svém věku 50+ přes personalisty a manažery ve firmách a podobná prasata nedostanu k jiné práci než dělník, takže funguji zas na té opačné straně, kdy dělám to, co podobní teoretici, jak o jsem já kdysi, vymýšlejí.
Offline
Tak trochu pro zasmání, tak trochu pro zamyšlení:
Teorie = vše víme, ale nic nefunguje.
Praxe = vše funguje, ale nevíme proč.
Teorie spojená s praxí = nic nefunguje a nevíme proč.
Offline
Když dovolíš, doplním:
Praxe oproštěná od teorie = všechno funguje a na ostatní nemáme čas
Offline
přesně tak, teoretici totiž vždy pouze využívají poznatky praktiků.
Pak to sunou dál pro zájemce. (třeba do škol)
Offline
Tak teorie a praxe se vždycky musí vzájemně doplňovat, aby to bylo co k čemu.
Třeba zase naopak na fórech včelařů jsou téměř všichni praktici. A bývá tam pravidlem, že když takový praktik provozuje nějaký úspěšný postup a ten se rozhodně presentovat na veřejnosti a prosadit ho, tak spousta včelařů se ozve , že jim to nefunguje a že je to blbost. Spousta praktiků se tak věčně hádá, co je lepší a co horší a to včetně dost zákaldních věcí. A přitom to jsou praktici, kteří to všechno sami dělají a zkoušejí, takže proč jim to nefunguje? Skoro nikdo z nich to nezkouší nějak propočítáváta teoreticky. A pokud ano, jsou to často samouci a mají v těch teoriíc spousty chyb.
Offline
Já bych teoretiky nezatracoval. Jen musí být o několik úrovní výš aby dokázali zanedbat nepodstatné a nezapomenout na důležité. Navíc to musí být schopni popsat tak, aby tomu praktik rozuměl. A to není lehké, řekl bych, že to je mnohem těžší než to co potřebuje praktik.
Na druhou stranu by měl být schopen teoretik říct, kdy je lepší místo teorií vstoupit rovnou do praxe a prostě to zkusit udělat.
Bohužel se mi v poslední době často stává, že místo finálního díla vznikne "Proof of Concept" . Naposledy jsem dělal pomocí LED osvětlení kotouče brusky, držák z plechu nakreslený v Autocadu, jednoduchá to věc a stejně první vyrobený kus šel do koše. LED byly o setinu či desetinu blíž než měly být.
Offline
Vysoce odborných omylů se dopouští pouze specialisté.
Offline
Charon: Nevím jak je to světýlko z LED udělané, ale to nešlo díry v tom držáku zvětšit vrtákem nebo pilníčkem?
Offline
Ale taky je jedna věc radit úpravy nebo výrobu něčeho, aby to bylo trošku bezpečné. Na zahradě apod. může být vlhko, co si ani neuvědomíme a pak může vzniknout úraz, ne-li něco horšího. Obzvláště u starších elektroinstalací bez proudového chrániče. Já už v životě taky dostal hodně výchovných od elektriky, tak už se snažím dávat pozor.
Pouštět 230V jen dvojžilovým kabelem ve venkovním prostředí je trošku sebevražda.
Editoval varok (12-09-2022 12:36:04)
Offline
@varok, teoreticky by to šlo, jenže jsou to 3 a 3 diody ve dvou řadách. Diody jsou zapájené do tištáku a nožičky jsem nechal 1mm dlouhé. Pilováním by se tam diody vešly, jenže by došlo k nahnutí diod a tak by nesvítily rovnoběžně, ale paprsky by se rozbíhaly a já bych ztrácel světlo.
Offline
@varok - proudový chránič si můžeš koupit i normální externí na kabel.
Např.: https://www.kvelektro.cz/bachmann-proud … 9-p1135443
Sebevražda je to v případě, že nemáš chránič a že se ti poruší PEN nebo dojde k závadě na přístroji takové, že poruchový proud nevybaví jistič. Pokud si dáš na začátek vedení chránič, tak únik proudu větší než cca 18mA (max 30mA) ho vybaví - rozepne. V každym případě to chce vědět, co člověk dělá - což už tady bourač psal.
Offline
Proudový chránič zachrání mnohé, ale je použitelný pouze ve 3 vodičovém zapojení.
Většina kvalitních proudových chráničů reaguje kolem 20 až 24 mA, takže pokud ho vybavíme vlastním tělem, tak je to také rána jak se patří, ale nezabije, protože trvá krátce. To vznikne při použití dvojvodičové prodlužovačky, kdy bude zapojena jen čistě jako dvojvodičová a ochranný kontakt nebude spojen s N. Pak vznikne průšvih, že pokud by se poruchový proud uzavíral přes lidské tělo někde mezi 5 mA a proudem vybavovacím, tak hrozí smrt úplně stejně jako bez chrániče. Propojení PE s N na konci dvojvodičové prodlužovačky nic neřeší, pokud bude mít svářečka spojení se zemí (třeba tím, že na ni neizolovaně stojí), tak bude chránič padat jen jejím zapnutím, jinak (při odizolování spotřebiče) to bude jako když tam chránič není. Pokud někdo spojí PE a N také ve vidlici na začátku prodlužovačky, tak bude chránič padat okamžitě po připojení jakéhokoliv spotřebiče za daným chráničem.
Jediným bezpečným řešením bez třetího vodiče je použít chránič a ochranný kontakt zásuvky připojit na uzemnění. Tak vznikne tzv. síť TT. Jediným problémem je, že je třeba udělat to uzemnění a mít možnost ho změřit nebo vyzkoušet. Občas se dá jako uzemnění použít nějaký náhodný zemnič, ovšem tyto dvě možnosti jsou řešením pro člověka, co má dostatečné znalosti a zkušenosti.
Offline
Hodnotím svůj příspěvek #68 jako nebezpečný - tímto si tedy sypu popel na hlavu.
Offline
Co vlastně je nebezpečnější? Zabíjí proud, nebo napětí?
Offline
ZDENÁL napsal(a):
Co vlastně je nebezpečnější? Zabíjí proud, nebo napětí?
Napětí je rozdíl mezi dvěma potenciály, přičemž v uvažovaném případě bude jedním vodič a druhým země, nebo jiný vodič.
Na usmrcení stačí zpravidla 80mA.
A teď- je potřeba, aby takový proud protekl mezi drátem, přes zasaženou osobu až do země. Pak vsoupí do hry (zjednodušeně) odpor těla postiženého a třeba boty, nebo rukavice. Bude-li odpor těla průměrných 2kΩ a propojí dva vodiče stačí na zabití 160V. Bude-li stát na zemi a bude mít boty, musí se připočítat odpor půdy a bot.
Velmi zjednodušeně pak těch 160V nemusí cítit zato 12,5kV z primerky ho zároveň i ogriluje, protože procházející proud bude mnohonásobně vyšší.
Takže zabíjí průchod proudu a v závislosti na napětí a odporu lze rozdělit účinky od zabrnění, až po okamžitou kremaci.
Offline
nebudu se panu VašekP montovat do tématu které nám laikům celkem srozumitelně vysvětluje.
Myslím že zabíjí proud. Viz třeba el. ohradník pro zvířata.
Kráčím v noci po cizí louce a náhle dostanu takovou pecku že už v noci nikdy nikam nepůjdu.
Byl jsem normálně oblečenej a kontakt šel někam do výše pasu přes několik vrstev hadrů.
Offline
Zabíjí procházející proud, ovšem napětí mu umožní procházet. To vychází z Ohmova zákona. Lidské tělo má nějaký odpor a při malém napětí jím prochází malý proud, který nemusíme ani pociťovat. Se zvyšujícím se napětím se zvyšuje proud, protože (teoreticky) odpor těla zůstává stejný. Proto zdravého člověka za normálních okolností nezabije dotyk na malá napětí, jak velké napětí ještě necítíme a tudíž nám není nebezpečné je ovlivněno mnoha faktory.
Než jsem to dopsal, byly zde dva další příspěvky.
Takže k elektrickému ohradníku: Na rozdíl od sítě, kde je střídavý proud sinusového průběhu, tedy značně nebezpečný, ohradník používá elektronicky generované krátké, jehlovité impulsy, které nezabijí ani zvíře, které na rozdíl od nás nemá boty a oblečení, stojí na zemi na čtyřech, tudíž má se zemí daleko lepší spojení. Ovšem napětí je vyšší než v síti, proto probije přes oblečení. Procházející proud je omezen konstrukcí zařízení.
U proudu kolem 80mA se uvažuje, že zabije okamžitě, ale i proud výrazně menší může mít smrtelné následky, záleží na zdravotním stavu jedince, délce působení proudu a mnoha dalších okolnostech.
P.S. Milý bourači, nemusíš mi říkat pane, pokud vím, byť se osobně neznáme, tak už jsme si zde v diskusích dávno tykali. Vašek
Editoval VašekP (12-09-2022 18:00:13)
Offline
bourač napsal(a):
Myslím že zabíjí proud. Viz třeba el. ohradník pro zvířata.
Ohradník je zdroj ustáleného proudu, dávkovaného do impulsů o určitém náboji, podle druhu zvířete.
Takže aby to bylo cítit, může náboj impulsu dosahovat i 50μC, což už je řádná pumelice, která nebýt dávkována impulsně z proudově omezeného zdroje, by mohla bez problémů zabít.
Offline