SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Než to šmidlat ručně pilkou, tak bych si raději koupil nějaký měnič. Přijel tam autem co nejblíže, na baterii zapojil měnič a krátkou prodlužovačku.
Ale prvně byl dotaz na svařování. Takový měnič asi není.

varok napsal(a):

A mě tady někdo bude nadávat že nerozumím elektrice! Ale co tady čtu za rady, to i mě připadá dost mimo.

Zlepšuješ se. Začínáš mít dobrý odhad. A abych nezapomenul Roberte, dodatečně blahopřeju.

Editoval Welda (11-09-2022 10:41:24)

ZDENÁL napsal(a):

Radime, řídíš se i ty sám svými radami? Velice by mě zajímalo, jak to dopadá a co jsi prakticky udělal, svařil, postavil.

Tak  já  jsem zatím  nikdy nepotřeboval  tahat  220 V na 100 metrů. A když  už tady u  mě na vesnici,  tak  bych  to  asi  tahal  flaškou  nebo  kafem atd. Neboli  se připojil za nějakou  kompenzaci k někomu,  kdo  to  má  blíž a běžnou  prodlužkou. Mám  prodlužky 20  a 25  metrů s průřezem 2,5 a potom nějaké  kratší  pár metrové,  což pokrývá  celou  mou zahradu. Sekačka na trávu 1200 W  na konci  těch  prodlužek  je už  o  trochu  slabší.

Editoval Radim (11-09-2022 11:26:40)

Co  se týká  třeba těch  návrhů  na tahání 220 v na 100 metrů,  ale i  dalších mých návrhů  a řešení,  tak  je podstaný  rozdíl,  když  si  to  člověk  udělá  sám  a obsluhuje sám  a dělá  doma anebo  když  to  používá  k  nějakému  podnikání,  když  na tom  se někdo  jiný nechá  dělat  nebo  když  to  dokonce má vyrábět   a používat  někdo  jiný.  Když  na tom  má  dělat  někdo  jiný,  tak  s eto  musí  udělatblbuvzdorně a když  to  dokonce má  vyrábět  někdo  jiný,  tak  se musí  k  radám  dodat  doložka,  že kdo  to  bude vyrábět,  tak  to  bude vyrábět  na vlastní  triko.

A co  se týká  obecně mých  návrhů,  já  jsem  po  škole začínal  jako  projektant. A projektant se živí  čistě jenom tím, že z  teoretických  zdrojů,  všelijakých  postupů  a popisů a dalších  informací  předkládá  čistě teoretické  řešení,  protože to  řešení  realizují  jiní.  Dneska se stejně tak  v praxi  živí  předkkládáním  teoretických  návrhů spousty lidí, třeba všelijací  technici,  i  etchnologové  a povozní  inženýři  a podobní  lidi  ve výrobních  provozech. Přirozeně něco  si  mohli  osobně vyzkoušet,  ale pokud mají  být produktivní tak,  jak  to  firmy od nich  potřebují,  musí  většinu  svých  řešením,  návrhů  a podobně  dělat  pouze teoreticky. A prakticky se zjistí,  jak  dobře to  udělali,  až  když  se do  toho "kopne" a začne se to  dělat  ve skutečnosti.
Kvalitní  teoretické  řeení  může být mnohem  cennější  než  když  někdo  něco  udělá,  ono  se to možná  i  povede, ale nikdo  neví,  za jakých  podmínek  proč se to  vůbec povedlo.
To  je už  poněkud jiná  věc,  že jako  vysokoškolák s technickým  vzděláním  a praxí  se ve svém  věku 50+ přes personalisty a manažery ve firmách  a podobná  prasata  nedostanu k  jiné  práci  než  dělník,  takže funguji  zas na té  opačné  straně,  kdy dělám  to,  co podobní  teoretici,  jak o jsem  já  kdysi,  vymýšlejí.

Když dovolíš, doplním:

Praxe oproštěná od teorie = všechno funguje a na ostatní nemáme čas 

Tak  teorie a praxe se vždycky musí vzájemně  doplňovat,  aby to  bylo  co  k  čemu.
Třeba zase naopak  na fórech  včelařů  jsou  téměř všichni  praktici. A bývá  tam  pravidlem, že když  takový  praktik provozuje nějaký  úspěšný  postup a ten  se rozhodně presentovat na veřejnosti  a prosadit ho, tak  spousta včelařů  se ozve ,  že jim  to  nefunguje a že je to  blbost. Spousta praktiků  se tak  věčně hádá,  co  je lepší  a co  horší  a to  včetně dost  zákaldních  věcí. A přitom  to  jsou  praktici,  kteří  to  všechno sami  dělají  a zkoušejí, takže proč jim  to  nefunguje?  Skoro nikdo  z  nich  to  nezkouší nějak propočítáváta teoreticky.  A pokud ano,  jsou  to  často  samouci a mají  v těch  teoriíc  spousty chyb.

Vysoce odborných omylů se dopouští pouze specialisté.

Ale taky je jedna věc radit úpravy nebo výrobu něčeho, aby to bylo trošku bezpečné. Na zahradě apod. může být vlhko, co si ani neuvědomíme a pak může vzniknout úraz, ne-li něco horšího. Obzvláště u starších elektroinstalací bez proudového chrániče. Já už v životě taky dostal hodně výchovných od elektriky, tak už se snažím dávat pozor.

Pouštět 230V jen dvojžilovým kabelem ve venkovním prostředí je trošku sebevražda.

Editoval varok (12-09-2022 12:36:04)

@varok - proudový chránič si můžeš koupit i normální externí na kabel.

Např.: https://www.kvelektro.cz/bachmann-proud … 9-p1135443

Sebevražda je to v případě, že nemáš chránič a že se ti poruší PEN nebo dojde k závadě na přístroji takové, že poruchový proud nevybaví jistič. Pokud si dáš na začátek vedení chránič, tak únik proudu větší než cca 18mA (max 30mA) ho vybaví - rozepne. V každym případě to chce vědět, co člověk dělá - což už tady bourač psal.

Hodnotím svůj příspěvek #68 jako nebezpečný - tímto si tedy sypu popel na hlavu.

ZDENÁL napsal(a):

Co vlastně je nebezpečnější? Zabíjí proud, nebo napětí?

Napětí je rozdíl mezi dvěma potenciály, přičemž v uvažovaném případě bude jedním vodič a druhým země, nebo jiný vodič.
Na usmrcení stačí zpravidla 80mA.
A teď- je potřeba, aby takový proud protekl mezi drátem, přes zasaženou osobu až do země. Pak vsoupí do hry (zjednodušeně) odpor těla postiženého a třeba boty, nebo rukavice. Bude-li odpor těla průměrných 2kΩ a propojí dva vodiče stačí na zabití 160V. Bude-li stát na zemi a bude mít boty, musí se připočítat odpor půdy a bot.
Velmi zjednodušeně pak těch 160V nemusí cítit zato 12,5kV z primerky ho zároveň i ogriluje, protože procházející proud bude mnohonásobně vyšší.
Takže zabíjí průchod proudu a v závislosti na napětí a odporu lze rozdělit účinky od zabrnění, až po okamžitou kremaci.

Zabíjí procházející proud, ovšem napětí mu umožní procházet. To vychází z Ohmova zákona. Lidské tělo má nějaký odpor a při malém napětí jím prochází malý proud, který nemusíme ani pociťovat. Se zvyšujícím se napětím se zvyšuje proud, protože (teoreticky) odpor těla zůstává stejný. Proto zdravého člověka za normálních okolností nezabije dotyk na malá napětí, jak velké napětí ještě necítíme a tudíž nám není nebezpečné je ovlivněno mnoha faktory.

Než jsem to dopsal, byly zde dva další příspěvky.

Takže k elektrickému ohradníku: Na rozdíl od sítě, kde je střídavý proud sinusového průběhu, tedy značně nebezpečný, ohradník používá elektronicky generované krátké, jehlovité impulsy, které nezabijí ani zvíře, které na rozdíl od nás nemá boty a oblečení, stojí na zemi na čtyřech, tudíž má se zemí daleko lepší spojení. Ovšem napětí je vyšší než v síti, proto probije přes oblečení. Procházející proud je omezen konstrukcí zařízení.

U proudu kolem 80mA se uvažuje, že zabije okamžitě, ale i proud výrazně menší může mít smrtelné následky, záleží na zdravotním stavu jedince, délce působení proudu a mnoha dalších okolnostech.

P.S. Milý bourači, nemusíš mi říkat pane, pokud vím, byť se osobně neznáme, tak už jsme si zde v diskusích dávno tykali. Vašek

Editoval VašekP (12-09-2022 18:00:13)