SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Ano, obrousit.

Většinou ocel 11 320, svařitelnost dobrá až zaručená. Použil bych standardní bazickou elektrodu 7018, průměr podle tloušťky plechové desky (asi 2,5 nebo 3,2 mm).
Edit.: jestli budou ocelové desky pozinkované, bylo by lepší pro přichycení pásku použít pozinkované příložky, jsou běžně v prodeji.

Editoval Zdenek11 (06-09-2022 21:29:45)

My jsme spojovali pomocí šroubovacích svorek k tomu určených.

Zemniaca pásovina FeZn 30x4 sa môže zvárať avšak úplne zničíte ochranu proti korózii a tú v betóne najviac potrebujete. Ak zvárať tak znova pozinkovať a zaasfaltovat, ale rozhodne lepšie riešenie je použiť skrutkové spoje-pozrite si sortiment Zin-u a keď už tak tak na uzemňovaciu sústavu má byť spracovaná dokumentácia a tam sú riešené aj detaily ako spoje a pod.

Beton je porézní a i výztuž vždy zkoroduje...jen je třeba mít takzvané minimální krytí, aby ta degradace nebyla příliš rychlá. V opačném případě rez beton vyloupe a vše se urychlí.

https://stavba.tzb-info.cz/beton-malty- … ci-faktory

Aby reakce mohla probíhat, musí být přítomny voda a kyslík. V betonu dobré kvality bude průběh koroze zpomalen. Rychlá koroze nastane, když se pH (alkalita) betonu sníží, např. karbonatací, sulfatací apod., nebo když se do betonu zavedou agresivní chemikálie, nebo je výztuž tvořena různými kovy. Další příčinou mohou být bludné proudy a místní koncentrační články dané nerovnoměrným chemickým prostředím.

Editoval davidma (08-09-2022 07:13:33)

Pokud to  bude zalité  v betonu,  tak  to  nezkoroduje,  protože beton generuje vysoké  PH,  při  kterém  se běžná  rez  inhibuje a rezavění nepokračuje.  Až  teprve když  beton  takzvaně zkarbonizuje,  tedy se vlivem vzdušného  oxidu  uhličitého  volné  alkálie v něm  zneutralizují na uhličitan, PH kolem  ocelové  výztuže klesne a ta začne rezavět. Ta karbonizace u  běžného  konstrukčního  betonu v běžných  podmínkách  nad zemí  pokračuje rychlostí  cca centimetr za asi  10 let. 
Spíš bych  ale řekl, že ty zemnicí  pásky se spojují v obyčejné  zemi a nezabetonovávají  se,  za účelem  propojení  speciálního  zemnicího  prvku kdesi  dál  od baráku  a svodu  hromosvodu. Takže pokud se svar  neošetří důkladně proti korozi, za 5 - 10 let ten  pásek  prorezne a spoj se elektricky přeruší. Možná  ještě dříve,  pokud bude podzemní  voda agresívní  nebo  pokud tam  třebas budou  bludné  proudy. Skutečně pak  spíše lépe vychází ty spoje sešroubovat  než  svařit.  A možná  ještě lépe by vycházelo, kdyby se ten  zinek  v místě spoje na obou  dvou  koncích třeba ještě žárově pocínoval. A přirozeně po pocínování  se to  důkladně omylo  od tavidla.
Zvláště pokud by stavebník  chtěl  šetřit a místo  žárově pozinkovaného svodu  použil  galvanicky pozinkovaný.
Taky mě to  čeká.  Přerdpokládám  zatím,  že jako  zemnicí  prvek  použiji ocelovou  tyčku  průměru  tak 10 nebo 12 mm asi  3 metrovou,  kterou  dostanu  do  země do  bloubky půl  až  jednoho  metru,  takže bude sahat  do  hloubky 3,5 - 4 metrů,  kde už  bude dostatečný  kontakt s podzemní  vodou. A na tu  tyčku  pak  napojím  běžný  svod.

Editoval Radim (08-09-2022 11:37:44)

Všem díky za rady

sttefo86 napsal(a):

Juraj.A napsal(a):

sttefo86 napsal(a):

Zemniaca pásovina FeZn 30x4 sa môže zvárať avšak úplne zničíte ochranu proti korózii a tú v betóne najviac potrebujete. Ak zvárať tak znova pozinkovať a zaasfaltovat, ale rozhodne lepšie riešenie je použiť skrutkové spoje-pozrite si sortiment Zin-u a keď už tak tak na uzemňovaciu sústavu má byť spracovaná dokumentácia a tam sú riešené aj detaily ako spoje a pod.

"Zemniaca pásovina FeZn 30x4 sa môže zvárať avšak úplne zničíte ochranu proti korózii a tú v betóne najviac potrebujete" - Prečo???? Karí siete  a roxory zaliate v betóne nemajú žiadnu povrchovú úpravu a nič sa im nestane. Prečo? Lebo sú zaliate v betóne bez prístupu vzduchu a preto nekorodujú.

Ako tu už bolo uvádzané aj výstuže korodujú avšak ak jednu výstuž - roxor prerušíte na 100%sa nič nestane, ale ak prerušíte jediný vývod napr. k HUS-ke máte na 100%dosť veľký problém a keď zoberiem v úvahu že základový betón nikdy nie je suchý a keď k tomu pridáte možné vzduchové bubliny ktoré na 100% neodstránite ani vybrovaním, k tomu nekvalitne prevedenú ochranu spojov asfaltovaním neúspech je zaručený. Zo svojej práce mám niekoľko príkladov kedy pásovina dokázala v priebehu roka skorodovať do podoby že by ste ťažko uhádli že to bolo niekedy FeZn 30x4 hlavne pri prechodoch rôznymi prostrediami, materiálmi
K tomu TOO oblasť je vždy viac náchylná na koróziou tak prečo si komplikovať situáciu.

Podľa Tvojho vysvetlenia by sa vlastne ani po celom svete nemali stavať železobetónové stavby. Ak sa dodrží technológia, tak železo zaliate v betóne nekoroduje. Bola tu spomínaná krycia vrstva 6cm. OK - čím viac, tým lepšie. Ale v bežnom stavebníctve je krycia vrstva betónu 3cm dostačujúca a zaručuje ochranu železnej konštrukcie pred koróziou.

Nikto učený z neba nespadol, samozrejme ani ja, takže moje tvrdenia vychádzajú z poznatkov a publikácií Katedry betónových konštrukcií a mostov SvF STU,  vedeckých prác na UNIZE ale aj publikácií z celého sveta kde múdrejší ľudia odo mňa tvrdia že železo v betóne koroduje(rýchlosť závisí od vonkajších vplyvov ale aj napr. použitím nevhodného kameniva) a v základovom betóne sú tie vplyvy o dosť horšie ako v krytých izolovaných nadzemných častiach). Už len samotné PH betónu sa vplyvom podzemných vôd môže v rámci jedného roka dosť výrazne meniť.
Pri stavbe ciest a mostov napr. Slovenská správa ciest uprednostňuje viazanie betonárskej výstuže pred zváraním dokonca tvrdia že zváranie môže byť použité iba tam kde sa preukázateľne nedá použiť viazanie.
Samotný výrobcovia prvkov pre uzemnovacie sústavy DeHn, OBO, ZIN odporúčajú vo svojich príručkách a školeniach použitie ďalších antikoróznych úprav (rôzne asfaltové nátery, izolované vodiče a prvky, dodatočné zinkovanie a pod.) pre FeZn  prvky resp. až použitie nerezových prvkov takže ak máte podložené že železo v betóne nekoroduje tak prosím pokračujte tak ako doteraz. Ja sám som sa dostal nie raz už aj ku zhnitej FeZn pásovine v základoch.

Juraj.A napsal(a):

sttefo86 napsal(a):

Juraj.A napsal(a):

"Zemniaca pásovina FeZn 30x4 sa môže zvárať avšak úplne zničíte ochranu proti korózii a tú v betóne najviac potrebujete" - Prečo???? Karí siete  a roxory zaliate v betóne nemajú žiadnu povrchovú úpravu a nič sa im nestane. Prečo? Lebo sú zaliate v betóne bez prístupu vzduchu a preto nekorodujú.

Ako tu už bolo uvádzané aj výstuže korodujú avšak ak jednu výstuž - roxor prerušíte na 100%sa nič nestane, ale ak prerušíte jediný vývod napr. k HUS-ke máte na 100%dosť veľký problém a keď zoberiem v úvahu že základový betón nikdy nie je suchý a keď k tomu pridáte možné vzduchové bubliny ktoré na 100% neodstránite ani vybrovaním, k tomu nekvalitne prevedenú ochranu spojov asfaltovaním neúspech je zaručený. Zo svojej práce mám niekoľko príkladov kedy pásovina dokázala v priebehu roka skorodovať do podoby že by ste ťažko uhádli že to bolo niekedy FeZn 30x4 hlavne pri prechodoch rôznymi prostrediami, materiálmi
K tomu TOO oblasť je vždy viac náchylná na koróziou tak prečo si komplikovať situáciu.

Podľa Tvojho vysvetlenia by sa vlastne ani po celom svete nemali stavať železobetónové stavby. Ak sa dodrží technológia, tak železo zaliate v betóne nekoroduje. Bola tu spomínaná krycia vrstva 6cm. OK - čím viac, tým lepšie. Ale v bežnom stavebníctve je krycia vrstva betónu 3cm dostačujúca a zaručuje ochranu železnej konštrukcie pred koróziou.

davidma napsal(a):

sttefo86 napsal(a):

zváranie môže byť použité iba tam kde sa preukázateľne nedá použiť viazanie

Po tomhle jsem se taky pídil - proč by se neměla výztuž svářet. Z různých zdrojů jsem si udělal závěr, že se svárem změní vlastnosti (tažnost...?) materiálu, se kterými se při návrhu armování počítá a že to není pouze jen o pevnosti spoje. Prostě po svaření výztuže se asi už nedokáže ideálně přizpůsobovat rozměrovým změnám betonu. Tyto změny mohou být způsobeny zatížením, ale i jinými vnějšími vlivy (vlhkost, teplota).

Všetky karí siete sú zvárané.