SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
Mám svařečák na "svařování plamenem s kyslíkem a acetylenem"
Při tomto typu svařování vím,že když zahřívám materiály které chci spojit,tak se vytvoří tavná lázen a do této lázně postupně vkládám svářecí drát.
U svařování obalenou elektrodou typem MMA,se tavná lázen vytvoří hned po zapálení oblouku.
Moje otázka zní,jestli se opravdu v tak krátkou dobu začne materiál tavit? Nebo se pouze začne "tavit"elektroda?
Jde mi o to,že když zkouším svařovat obalenou elektrodou koutový svar,tak se mi stává že i když se tvoří tavná lázen tak je tam sice po svaření vrstva housenky(no housenky ) ale matriály nejsou provařený,tudíž je lehce vykyvácením obou materiálů rozpojím.
Mám svářečku " parkside PESG 120 A1 "
Offline
velmi záleží na tl. materiálu a směru kterým oblouk natavuje materiál, neočištěnej matroš (hlavně barva) způsobí tepelnou i nevodivou izolaci a jeden ze svařovaných dílů se nenataví. Velmi častá příčina i v mém případě, jsem línej matroš čistit.
V samotném procesu v tom infernu lázně to moc není vidět - zejména když je člověk stiženej stařeckou slepotou.
Většinou (pokud nejde o nějaký důležitý svár) pomůže to přejet znova, ta vrstva nečistot je už zdevastovaná a nataví se i to co před tím nešlo.
jinak troufám si tvrdit že elektroda se vždy natavuje jako první matroš až následně
Editoval bourač (30-08-2022 21:16:16)
Offline
Trocha teorie určitě nezaškodí.
Oblouk a celá svarová lázeň se chovají naprosto předvídavě. Oblouk při rutilové elektrodě se velmi blíží sprchovému přenosu, při bazické elektrodě zkratovému přenosu materiálu v oblouku a tavné lázni. Z toho také plyne, že rutilka lépe hoří i na znečištěném povrchu, protože "sprcha" má mnohem agresivnější vliv na základní materiál.
Při správném způsobu svařování je vidět přímo proces natavování základního materiálu včetně vytvoření "hrušky" v tavné lázni. Samozřejmě se to musí umět. To je právě rozdíl mezi svařováním a "lepením" dílů k sobě.
Offline
Kemo, svarová lázeň se při MMA nevytvoří okamžitě. Aby se to urychliílo, bývá funkce "Hotstart". Také se oblouk zapaluje trochu dále od začátku sváru a po zapálení se přesune na začátek. Tím se svařované díly a elektroda dostatečně zahřejí a umožní vznik správné tavné lázně od začátku sváru.
Tvorba a udržování tavné lázně a její ovládání je základní rutinou svářeče. Jde o to vytvořit si správné reakce a toto provádět zcela automaticky. Bohužel nejde to jinak než praxí.
Offline
Důležitější, než se pochlubit svářečkou je říct, jakými elektrodami vaříš, já například rutilkou kouťák neudělám. Všechny tvé dotazy tu už byly několikrát zodpovězeny, ale aspoň v jednom ti pomůžu. Heftni si před housenku kus materiálu a začni vařit na něm.
Offline
Železa jsou tlustá cca 1cm. Používám rutilky 2mm. Vím že to není správná volba.
Napadlo mě, jestli lepsiho svaru nelze docílit tím, že nastavím menší hodnotu proudu a budu s housenkou postupovat pomaleji a více do stran aby se materiál lépe prohřál.
Jde mi hlavně o to aby tam nebyl velký nános housenky a materiál nebyl provařeny jen povrchově ale do hloubky.
Btw:velký nános housenky být klidně může ale hlavně aby byl do hloubky provařeny a materiály spojený
Editoval Kemo (31-08-2022 10:40:36)
Offline
Na 10mm je elda 2mm a ještě k tomu rutlika (možná ER117) je ne nesprávná volba, ale hodně špatná volba. Proud, který vydrží 2 elektroda nestačí k prohřátí takového "baga" které stačí teplo odvádět.
Dále. Když tě to napadlo, tak je to potřeba zkusit. Jen chybama nejlépe vlastníma se člověk učí.
Ne všechno jde udělat tak, jak by si jeden přál.
Offline
Rutilka je hodně široký pojem. Na jedné straně je třeba ještě socialsitická ER117 a na druhé straně kvalitná rutilcelulózová. A mezi nimi je, co se týká vlastnotí, velký prostor.
Offline
Ta svářečka je trafo s max. proudem 80A (a to ještě kdoví jestli), to na 10mm opravdu není, tak na jekly do 3 mm.
Offline
To máš Radime pravdu s rutilkama, ale i kdyby bůh ví jaké tak na 10mm je dvojka elektroda málo. a když je to rutilka s malým závarem, tak je to katastrofa. Tolik byl obsah mého sdělení.
Offline
Všechno špatně. Zavaříš takovou sílu "nulou"hořákem? Určitě taky ne (pokud se matroš negriloval hezkou dobu ve výhni. Nejdřív trénuj a pak pracuj. I pro znalého by to byl problém (s PESG 120 A1).
Offline
Famater napsal(a):
To máš Radime pravdu s rutilkama, ale i kdyby bůh ví jaké tak na 10mm je dvojka elektroda málo. a když je to rutilka s malým závarem, tak je to katastrofa. Tolik byl obsah mého sdělení.
Právě rutilcelulózové by měly provařovat znatelně hlouběji než čisté rutilky ER117 určené na přivařování tenkých plechů ke konstrukci. A když už čisté rutilky, tak jiné než tyto.
Offline
Ale dvojkou elektrodou a trafem 80A na 10mm plocháč? Mám zažité jak rutilky R, RR, RC, RB, ale žádné ani B průměru 2mm na 10mm plocháč nejsou vhodné.
Offline
celé to je o prenose tepla za jednotku času a tepelnej vodivosti materiálu Q=U x I x t=R x I^2 x t=U^2/R x t, kolko tepla za jednotku času dáva zváranie plameňom to musíš vedieť ty (nechce sa mi to hladať), ale pravdepodobne menej než elektricý oblúk podla toho čo hovoríš. Teplo z elektrického oblúka je aj menej rozptýlené než z plamena, preto stačí kratší čas na natavenie (myslím si). Pri zváraní oblúku postupuješ tak ako to popísal Famater, chytíš oblúk kusik od štartu (vyhneš sa studenemu spoju na začiatku zvaru), vrátiš sa na štart, kde u máš materiál predohriaty (ja povačšine iba zotrvám chviľku v počiatočnej polohe, lebo zváram tenké materály) a potom ťaháš husenku, rovnako aj pri roznych hrubkach materialu tráviš viac času na hrubšom a menej na tenkom aby si rovnomerne natavil obidva materiály. S cieľom zabrániť deformáciam je minimalizovať odovzdané teplo, tj čo najviac lokálny ohrev vyšším prúdom (ak to je možné a materiál je dostatočne húževnatý v inom prípade zvýšené napatia maju za následok praskanie, čo sa ale rieši predohrevom širokej oblasti resp celého zvarenca alebo následným žíhaním).
Detaily o potrebnom množstve tepla (Joule) najdeš aj v niektorých WPS.
zvranie materiálu s rozličnou hrúbkou
https://unimig.com.au/wp-content/upload … ooling.gif
Editoval AndyS (31-08-2022 16:05:45)
Offline
Kemo ked chceš zvarať 10mm platnu 2kou elektrodou, tak to musíš na niekoľko prechodov tj upraviť tvar aby si prevaril koreň,, s malym výkonom tam dáš vo výsledku viac tepla (nižšia postupova rýchlosť vs. straty tepelná vodivosť zváraného materiálu) čím sa ti to bude aj viac deformovať, ale ide to. Nie je to progresívne ale bežne sa to zvára aj na 15 prechodov.
Editoval AndyS (31-08-2022 15:13:55)
Offline
Teoreticky to takhle jde, ale asi ne s PESG 120 A1, má uvedeno zhruba na 1 minutu svařování 20 minut chladnutí, pro něj je to rada k ničemu.
Offline
Ale ne dvojkou elektrodou na železo 10mm. K fotce by bylo dobré uvést, jakým proudem to bylo svářeno. Proud, který by byl potřeba k vytvoření sváru (ne nalepení) na 10mm železe bez pořádného předehřátí prostě elektroda 2mm nepřenese.
Offline
ty housenky na fotce - ala Unihero ty určitě nejsou MMA
Offline
Bourac: to nie su ale nic to nemeni na tom ze na viac prechodov zvaris hruby plat slabsou elektrodou a mensom prudom. Pri elektrode musis kazdy prechod najpr zbavit strusky a niekedy pouzit inu elektrodu na koren a inu na krytie zvaru.
Famater: prenesie, v tpmto pripade neprevarujes koren, staci natavit vrstvu 1-2 mm, samotna husenka prenasa zatazenie. Preto musis upravit tvar, je to niecp ako navarovanie.
https://youtu.be/tAriwVak8Fk
Editoval AndyS (01-09-2022 10:31:58)
Offline
To je jasný, že když už nejde svár udělat v jedné vrstvě, tak se musí udělat ve více vrstvách. Ale nedá se tak jednoduše říct, že když nemám čtyřku elektrodu tak to mohu udělat dvojkou.
Kemo měl problém, že mu nešlo vařit dvoujkou na 10mm plocháč.
Offline
Famater napsal(a):
To je jasný, že když už nejde svár udělat v jedné vrstvě, tak se musí udělat ve více vrstvách. Ale nedá se tak jednoduše říct, že když nemám čtyřku elektrodu tak to mohu udělat dvojkou.
Kemo měl problém, že mu nešlo vařit dvoujkou na 10mm plocháč.
No koren tym neprevaris ani obojstrannym kutovym zvarom, na to neviem ci 300A je dost.
Zvar sa pocita na strih alebo tah, nie na ohyb, keby to zavaril z oboch stran kutovym zvarom neutrhol by ho https://e-konstrukter.cz/technicke-vypo … -koutoveho
https://www.mitcalc.com/doc/welding/help/cz/welding.htm
Editoval AndyS (01-09-2022 13:19:39)
Offline
Tak mám svařovací elektrodu 2,0x250mm EN ISO 2560-A E42 0RR 12 AWS A5.1 E 6013
Koupil jsem nyní silnější tak to zkusím s ní. (2.5 x 300mm E 6013 J421 )
Offline
Famater napsal(a):
To je jasný, že když už nejde svár udělat v jedné vrstvě, tak se musí udělat ve více vrstvách. Ale nedá se tak jednoduše říct, že když nemám čtyřku elektrodu tak to mohu udělat dvojkou.
Kemo měl problém, že mu nešlo vařit dvoujkou na 10mm plocháč.
Bavíme se pořád o "kouťáku"když je řeč o provaření kořene na t10 pásovině?Kouťáky už jsem viděl i na t60,Ta by šla provařit klikátkou eldou na jakých parametrech aby tam ten "kořen" byl,když zohledním průměrnou hodnotu penetrace 40A na milimetr?
Offline
Stránky: 1