SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
Samostatne stojace liatinové krby/piecky (kamna) štandardne majú šedočiernu žiaruodolnú matnú povrchovú úpravu. Avšak niektoré modely majú takú "exkluzívnu" vysokolesklú farbu (bielu, krémovú, tmavohnedú,...), pripomína to snáď nejaký druh smaltu. Viete niekto povedať, čo je to za typ farby/úpravy, resp. či sa dá takto nafarbiť oceľový, alebo liatinový krb v domácich podmienkach ? Ako na to ?
Offline
Ty žáruvzdorné barvy většinou potřebují podmínky, které se doma nedají udělat. Tady myslím třeba smalt nebo jsem, viděl práškovou žáruvzdornou barvu do nějak 600 st C.
Žáruvzdorné barvy, co se dají nanášet doma pak obvykle potřebují ty nátěry často opakovat. Nebo to jsou jen způsoby, jak oxidaci dílu usměrnit nebo trochu upravit.
Offline
možná by za něco stála zkouška, klasickou dostupnou barvu (alkyton, primalex) rozleštit
Offline
Radim napsal(a):
Ty žáruvzdorné barvy většinou potřebují podmínky, které se doma nedají udělat. Tady myslím třeba smalt nebo jsem, viděl práškovou žáruvzdornou barvu do nějak 600 st C.
Žáruvzdorné barvy, co se dají nanášet doma pak obvykle potřebují ty nátěry často opakovat. Nebo to jsou jen způsoby, jak oxidaci dílu usměrnit nebo trochu upravit.
A prečo by som nedokázal vypáliť nejakú farbu, keď roztopená kovová piecka dosahuje teploty požadované výrobcom farby ?
Offline
Tak je rozdíl roztopit krb a je rozdíl dodržet předepsaný průběh teploty. O potřebě třeba dodržet v některých technologických fázích vysokou čistotu, mít speciální předúpravy povrchu, mít speciální nanášecí zařízení atd ani nemluvě.
Offline
Radim, súhlasím, ale len teoreticky... Prax je často iná. Napr. také autolakýrnictvo má tiež predpísané technologické postupy, zrenie, bezprašnosť, a v minulosti aj vypaľovacie teploty v kabíne,... A mnohí "garážoví lakýrnici" dokážu aj doma v garáži plnohodnotne nalakovať celé auto, že nevidíš rozdiel či doma, či v značkovom servise. Pri tom ak počúvaš profíka v servise, že čo všetko obnáša lakovanie auta, tak máš obavu čo i len pozrieť na striekaciu pištoľ, nie to ešte aj sám doma lakovať...
Offline
Petsem napsal(a):
Radim, súhlasím, ale len teoreticky... Prax je často iná. Napr. také autolakýrnictvo má tiež predpísané technologické postupy, zrenie, bezprašnosť, a v minulosti aj vypaľovacie teploty v kabíne,... A mnohí "garážoví lakýrnici" dokážu aj doma v garáži plnohodnotne nalakovať celé auto, že nevidíš rozdiel či doma, či v značkovom servise. Pri tom ak počúvaš profíka v servise, že čo všetko obnáša lakovanie auta, tak máš obavu čo i len pozrieť na striekaciu pištoľ, nie to ešte aj sám doma lakovať...
Máš pravdu - šikovný garážový lakýrnik spraví taký istý lak, ako profík v servise. Rozdiel je ale v tom, že tem od garážového lakýrnika bude po roku vyzerať katastrofálne, kdežto ten od profi lakýrníka bude aj po piatich rokoch lesklý. (nebavme sa teraz o priesvitných vrchných lakoch, ktoré sa ja na nových autách začnú po štyroch-piatich rokoch olupovať)
Offline
Myslím že nic nebrání tomu, aby dotyčný něco vyzkoušel dle vlastních předpokladů. Pak nám může poreferovat jak dopadl. Rozhodně je to lepší, než zde planě teoretizovat.
Offline
ZDENÁL napsal(a):
Myslím že nic nebrání tomu, aby dotyčný něco vyzkoušel dle vlastních předpokladů. Pak nám může poreferovat jak dopadl. Rozhodně je to lepší, než zde planě teoretizovat.
Taky bych to tak viděl.
Offline
žáruvzdornej komaxit se nevypaluje pri 600st na to stačí domací trouba cca 230st důležitá je tloušťka laku , příprava před lakováním a doba vypalování a chladnutí. bežně si doma vypékám výfuky v troubě, motor je potom dopeče sám a rozhodně se neloupou
Offline
Juraj.A napsal(a):
Rozdiel je ale v tom, že tem od garážového lakýrnika bude po roku vyzerať katastrofálne, kdežto ten od profi lakýrníka bude aj po piatich rokoch lesklý.
Žasnem, ako niekto môže šíriť také absurdity...
Offline
Řekl bych, že role firem a techického vybavení se mnohdy přeceňuje. Předepsané vybavení a postup přináší opakovatelnost se stejným výsledkem, to je vše. Mimochodem pro to ISO certifikace neříká, že výrobky budou kvalitní, říká jen že budou stejný.
Mam zkušenosti s vypalovací barvou na kouřovody od kamen (bývá stříbrná nebo černá). V pohodě se vypálí žárem od kouře a drží mnoho let. Lze koupit spray na výfuky a ten by měl také vydržet vyšší teploty a voda by mu neměla vadit.
Je jen třeba sebrat odvahu a pustit se do toho.
PS. Nejsem ani na úrovni garážového lakýrníka a bezbarvý lak se mi na metalýze oproti "profesionálum" nikdy neoloupal.
Editoval Charon (13-05-2022 08:07:08)
Offline
Charon, plne a naprosto súhlasím !...
Ja som videl konrétne túto piecku https://www.jotul.sk/jotul-f-100-eco-ll … nova-kost/ . Chcem doma vyrobiť (funkčnú) repliku z hrubého oceľového plechu a potom na to takú povrchovú úpravu. Preto som sa opýtal tu na fóre, či má niekto nejakú skúsenosť so zhotovením smaltu, alebo niečoho podobného v domácich podmienkách.
Offline
I u originálních litinových kamen píší, že jsou natřena měkkou barvou, která se po zatopení vypálí a ztvrdne.
Offline
ctiteljan: A jaký to je konkrétně žáruvzdorný prášek od jakého výrobce?
Jinak kdysi jsme dělali orientační zkoušky s klasickým polyesterovým venkovním práškem na možnost jeho vysokoteplotního použití právě na výfuky, vzorky jsme nechali tuším tři týdny ve vypalovací sušce pro prášek ve dvousměnném provozu při teplota 160 st c a vyšly realtivně dobře. Vzhled udržitelný, hmotnosti barvy ubylo asi o 20 - 30 %. Neboli by šla asi použít na díly s trvalou teplotou odhadem do 100 - 120 st C a s možností vydržet krátkodobé teplotní špičky do těch 160, možná 200, 230 st C. Akorát záleží na odstínu, my jsme měli šedý, černé a bílé pigmenty by měly tyto teploty vydržet, barevné pigmenty by přišlo na to, jestli ten který pigment bez rozkladu a změny odstínu vydrží. Tvrdost barvy a odolnost k vrypům při té vyšší teplotě by sice měla být snížena,ale pokud se na to nemaká, mohlo by to stačit.
Petsem: Smalt je pro domácí podmínky high tech, je to v podstatě stejný materiál jako jsou glazury na porcelán a keramiku. To znamená teploty tak 800 - 1200 st C, v mlýnku důkladně na jemno rozemleté suroviny. Důkladná úprava povrchu kovu před nanášením, nanesení materiálu smaltu ve vodě s nějakým pojivem, zaschnutí , vypálení v peci s příslušnou atmosférou za příslušné teploty, to je podkladový smalt s podobnou teplotní roztažností jako je pokladový kov. A potom skoro totéž , na tuto vrstvu nanesení druhé konečné dekorativní vrstvy smaltu - emailu. Víc moc už o tom nevím, je třeba se ptát u firem, co to dělají. firma by měla být ve Frýdlantě nad Ostravicí a snad ještě funguje něco v areálu Vítkovic v Ostravě.
Offline
Petseme, nebál bych se toho. Povrchové teploty nebudou zas tak vysoký, kouřovody se většinou ohřejí víc. Hlavně nezapomeňte na šamotovou vyzdívku nebo vymazání hlínou.
Restauroval jsem kachlovou plotnu, jednotlivý kachle jsou podle originálu spojený hlínou a vnitřek je opět hlínou vymazán. Plotna funguje bezvadně, nic nikde nepraská. Jen ještě někde levně sehnat plotnový pláty a bude jako nová.
Offline
Smalt bych na kamna na pevná paliva nedával, časem popraská.
Offline
Kdysi se smalt na kamna dával běžně. A běžně nepopraskal, pokud byl jen trochu kvalitní. A nepřekročilo se odhadem tak 200 st C.
Offline
Radim napsal(a):
Kdysi se smalt na kamna dával běžně. A běžně nepopraskal, pokud byl jen trochu kvalitní. A nepřekročilo se odhadem tak 200 st C.
Ano, uvnitř kamen byly šamotové cihly a vyzdívka. Obal kamen tvořil ocelový smaltovaný plech. (Jedny takové mám na půdě a i tam je to popraskané). Já mám ale na mysli hlavně litinová kamna bez vyzdívky, skandinávského typu. Tam je teplota mnohem vyšší. Jsou i dvouplášťová provedení kde je teplota venkovního pláště trochu nižší. Záleží, jak intenzivně se topí, ale překročit teplotu pláště 200°C není problém.
Offline
Souhlas, jak se překročí těch 200 - 300 stupnů , bude to potom náročnější na tepelnou roztažnost, je to přece jen materiál s jinou roztažností než podkladový kov. Druhý důvod může být ten, že běžný smalt už začíná při dlouhodobé teplotě nad 300 - 400 st C být "živý", některé složky se mohou dostávat do tekutého stavu podobně jako běžné sklo a začínají tam probíhat pochody zastavené při původním slinování smaltu ochlazením výrobku. Například ty jednotlivé složky smaltu mohou vzájemně krystalizovat či překrystalovávat nebo mohou vzájemně reagovat. A výsledek pak můžou být krystaly či sloučeniny nevhodné jako smalt na kovu.
Jinak litinová kamna skandinávského typu neznám. Ale ty stará litiková kamna bez vyzdívky mohla být díky litině i na velmi vysokých teplotách. Pamatuji kdysi v našem kulturáku, hrálo se dívadlo, kamna v rohu u jeviště hučela rozžhavená do červena, ještě do světlejší červená rozžhavená roura od kamen... O přestávce správce otevřel ocelovou tyčí dvířka kamen, do sálu vyšlehly jiskry, plamen a kouř, vysypal tam plný uhlák uhlí, zaklopil dvířka a divadlo jelo dál. Ta litina to prostě vydržela a roury nejspíš kupovali na každou zimu nové.
Editoval Radim (13-05-2022 20:16:09)
Offline
Radim napsal(a):
Jinak litinová kamna skandinávského typu neznám. Ale ty stará litiková kamna bez vyzdívky mohla být díky litině i na velmi vysokých teplotách. ....
Typický zástupce Jotul a od něj spousta odvozených modelů nejrůznějších výrobců litinových krbových kamen převážně na dřevo.
Offline
No, možná kdybych nově zařizoval dům a měl určitý nadbytek peněz, tak bych potom Jotul znal dobře.
Offline
Radim napsal(a):
Jinak litinová kamna skandinávského typu neznám. Ale ty stará litiková kamna bez vyzdívky mohla být díky litině i na velmi vysokých teplotách. Pamatuji kdysi v našem kulturáku, hrálo se dívadlo, kamna v rohu u jeviště hučela rozžhavená do červena, ještě do světlejší červená rozžhavená roura od kamen... O přestávce správce otevřel ocelovou tyčí dvířka kamen, do sálu vyšlehly jiskry, plamen a kouř, vysypal tam plný uhlák uhlí, zaklopil dvířka a divadlo jelo dál. Ta litina to prostě vydržela a roury nejspíš kupovali na každou zimu nové.
Tie staré socialistické kamna z dedinských kulturákov poznáme asi všetci skôr narodení. Vyrábali sa vo Fiľakove, typ tuším DVB 20. Napriek svojej jednoduchosti mali aj zaujímavý výkon. V pohode nám to vykúrilo kinosálu a rozžhavená piecka krásne svietila do tmy :-)
Donedávna som jednu DVB-čku mal aj ja v dielni. Slúžila perfektne, zhorel v nej každý odpad, problém bol iba v malom rozmere prikladacích dvierok. Polena sa museli štiepať na relatívne malé kusy.
Offline
Neodlévala se z litiny někde na Ostravsku ?
Offline
RADIM: To už ti neřeknu , co to bylo. braly se jen 2kg na gril pro známýho ze starýho bojleru tam nebudou moc vysoký teploty a v troubě to taky nebylo nijiak zvlášt dlouho. Na výfuky z 1.6mm plechu beru sprej jen chce předvypálit v troubě a pak se dopeče sám na motoru. Taky sem zatím nezaznamenal výraznou změnu barvy od přehřátí. Ono to bude nejspíš tenkým plechem a 50ccm motorem kterej zas tolik netopí
Offline
Stránky: 1 2