SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Dík  za informaci,  mně se to  nechtělo  hledat v tabulkách  a počítat.

Měl  bych  poznámku,  že přepouštění  by asi  mohlo  dobře fungovat  v zimě za mrazů, kdy bude z  různých  nádob ve větším  množství dostupný  led. Láhev,  do  které  se přepouští,  by se tak  mohla chladit v barelu s vodou  a ledem a láhev, ze které  se přepouští  by se tak  mohla držet  na teplotě řekněme 35 st  C v teplé  vodě. Přepouštění  bude rychlejší  a z  částečně vyčerpané  láhve se přepustí  víc plynu  než při  běžné  teplotě.

Editoval Radim (21-03-2022 10:09:17)

Varoku, přečti znova co jsem psal. Udělali jste to stejně, jak jsem psal, jen jste vynechali "propláchnutí" přepouštěcí trubky. U směsky to je jedno, u Ar bych to vypláchnutí doporučoval.

Tedy páni kolegové, pěkně jste to tady zamotali.
1, Neexistuje možnost, aby po ukončení přepouštění mezi tlakovými lahvemi v nich byl rozdílný tlak. Tedy pokud zdrojovou láhev někdo předčasně nezavře.
2, Neexistuje možnost zkapalnění CO2 ve směsi, kde je méně než 25% CO2. Ani hlubokým podchlazením.
3, Ať děláte co děláte stále platí stavová rovnice pro plyny pV = RT.

Trochu  opravím,  aby to  bylo  jasnější.
pV = nRT  kde n je množství  plynu.

A řekl  bych,  že u  přepouštění  sice jako  konečná  fáze bude v obou  láhvíc  stejný  tlak,  ale je třeba kontrolovat  teplotu. Jestli  bude různá  teplota láhví,  u  zdrojové  láhve nízká  teplota daná  tím,  že se tam přepouštěním  tlak  snížil  a u  cílové  láhve vysoká  teplota daná  tím,  že se tam  přepouštěním  tlak  zvýšil,  tak  při  výrazném  rozdílu  teplot se nakonec může do  cílové  láhve přepustit znatelně méně plynu než  kolik  by z  teorie vycházelo. Muselo  by se potom  čekat  nejen  až  se vyrovná  tlak  v láhvích,  ale taky až  se +- vyrovná  taky teplota v láhvích.

Editoval Radim (22-03-2022 08:20:36)

Pafíku, já jsem asi nebyl ve škole, když se trojčlenka probírala. neumím ji a ani ji neumím používat.

Samozřejmě to co přijde do čitatale a co do jmenovatele vím, ale trojčlenku, jako formální zápis neumím. Naštěstí mě ty množiny nezastihly. Ale zastihlo mě, že jsme měli na gymplu na matematiku (a fyziku) čerstvého absolventa MatFyzu. Ten nás neučil matematiku jako počty, ale opravdu jako matematiku. Žiji z toho dodnes.

Jirkati, jsi z Liberce. Já jsem tam na VŠST strávil nejlepší roky svého života. Absolvoval jsem v r. 1968. Polopaticky mohl matematiku učit nejlépe Metelka. Nebyl to náhodou on?

A to  já  si  myslel,  že nejdůležitější  je matematický  problém  pochopit. Když  se pochopí,  tak  se automaticky vypočítá.  Když  se nepochopí,  tak  se šprtají  všelijaké vzorečky,  do  nich  blbě dosadí  a stejně potom  vyjde hausnumero.

Matematický  jazyk  je jen jeden.
To  jen  všelijací  minulí  tuneláři  a takyvědci se z  jednoho  vzorečku  dokázali  živit mnohokrát. jednou  to  bylo  X1 X2 X3,  podruhé A B C, potřetí  a,b,c, počtrvrté  X Y Z a pořád to  byl  jen  jeden  vzoreček. A já  jsem nikdy nedokázal  pochopit,  proč se pořád totéž  musím  učit 5x, 10x nebo  možná  50x. A taky mi  to  nikdy nešlo.

Matematika je jediná exaktní věda a je upně jedno, jak se prezentuje, zapisuje. Výsledek je vždy stejný bez ohledu na to jak dlouho trvá, než se dostanete na konec.

Ad Archimedes, pokud se pamatuju, jeho az tak nezajimala numericka reprezentace, jako spis obdelnik o stejne plose (cili geometricka reprezentace a reseni). A toho se skladanim trojuhelniku (tvoricich vepsany a opsany n-uhelnik) da dosahnout celkem snadno. Ale dostat ten napad a ze by to k necemu mohlo byt dobre...
Na YT (tusim kanal Veritasium) se da najit video, jak podobnym geometrickym pristupem hledali v xy-tem stoleti reseni kubickych rovnic (a prisli na existenci komplexnich cisel). A zase. kdyz to clovek zna, tak to vypada lehke a zrejme. Ale prijit na to.

Z tohohle hlediska mame v dnesni dobe uz docela smulu, "jednomuzni" prelomove objevy jsou nejspis z vetsi casti vycerpane.

Tesla byl skutečný genius na rozdíl od Edisona, který byl hlavně dokonalý bohatý manažer. Proto mohly po světě cestovat jeho týmy a "hledat" (dnes bychom řekli krást) nápady. Jistou zajímavostí, a zajímalo by mě skutečné technické řešení, je současné zjištění, že pro přenos vysokých výkonů při velmi vysokém napětí je mnohem výhodnější ss proud. V Číně je už dokonce zprovozněná taková ss linka VVN a už rok se provádějí měření skutečných ztrát v porovnání se souběžnou linkou VVN střídavou.
Jako svářeči dobře známe, jak se umí oblouk při ss proudu "rozdivočit" při vyšším napětí.

no vratil by som sa k tomu prepustaniu pani. celkom som si to so zaujmom precital a vyslo mi z toho teda, ze napriek tomu, ze horlave plyny na vykurovanie (napriklad pre tepelne delo - ohrievac) nedoporucujete prepustat, ale ak sa mi nechce totiz vlacit so 40kg flasou kade tade v aute, ked niekam idem, a chcem si zobrat len par kilo na par hodin do tej malej flasky co sa pod varic pouziva - tak co mam spravit pre to, aby som tu malu flasku celu nenalial skvapalnenym (napriklad) propanom ? predpokladam ze pri prepustani musi byt cielova flasa "na stojaka" = hore ventilom - a zdrojova flasa "prekotena" = dole ventilom aby tieklo "tekute" a nie plynne. a urcite to prepustat vonku, sak "keby cosi" (napriklad prasknuta prepustacia trubka - nechcem si barak vyhodit do luftu...). ale ako kurnik zistit, ci tam mam este nejake volne miesto na neskorsie vytvorenie "hladiny na odparovanie - splynovanie" ? vychadza mi to jedine tak, ze si tu malu flasu nedam uplne zvislo, ale ak si to premietnem zboku ako ked naklonite bandasku, a proste co ja viem 1/4 flase odhadom nechate prazdnu, lebo tab ostane ta bublina v objeme napr. 1/4 flasky... tak ? tak by to mohlo byt schodne ci ? aj ked asi dost dlho potrva kym sa to prebuble cez tu uzku prepustaciu trubicku... samozrejme, najskor treba vyrovnat tlaky plynneho media, aby nedoslo k tomu ze tlak z plniacej flasky totalne pretlaci tekute medium az nad max. hladinu a ostane tam len mala bublinka aj pri tom naklone plnenej flase. nakreslil som aj obrazok, ak by k tomu niekto chcel nieco dopisat...