SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Ahojte,
chci se optat - na internetu jsem se docetl ze pouziti CO2/Argonu na svareni oceli dava mensi rozstrik a svar je lepsi.
Chci se optat ci tedy pouzivat mix 82% Ar / 18% CO2 a nebo 92% Ar / 8 CO2... udajne 92%Ar je na normalni ocel uz moc a svar neni dostatecne kvalitni a hluboky.
Takze si myslim ze 82/18 by bylo nejlepsi...ale jelikoz jsem zacatecnik...amater svarec, tak si rad necham poradit.
No a pak tedy rovnou otazka dalsi... jak to je s mix 82/18 a nerez/hlinikem? Tam uz je zase lepsi 92/8 nebo ne?
A co se tyce argonu samotneho o sobe... oplati se kupovat 4.8 nebo 5.0?
Predem dekuji za tipy a informace.
Hezky den preji,
Stepan
Editoval stepanh (16-05-2019 09:23:28)
Offline
Já si celkem před nedávnem pořídil láhev Mixu (Corgon 18) 82% Ar / 18% CO2, na to moje domácí šmrdlání. Šlo o 10l Lahev. Problém je trochu s distribucí, český trh technických plynů si tak trochu usurpují Linde a Messer. Co-čko naplní kdejaký Akvarista, ale s mixy je to horší. Tyto velké firmy řeší lahve pronájmem a s fyzickými osobami dělají cavyky. Nakonec jsem našel firmu v Liberci, která je ochotná člověku 8L lahev mixu prodat do soukromého vlastnictví, lahev 20L byla už ovšem podmíněna smlouvou a pronájem. Nakonec jsem to vyřešil zde za hranicemi v Německu. Lahev od Linde (komické) ti prodají do vlastnictví klidně 20L (víc jsem se neptal) a cena jak za plyn, tak za plnění byla levnější než u nás v ČR.
Offline
No, mix mi bez problemu proda Chobola v obchode a nebo levnejsi variantu jsem nasel napriklad na Svartopu nebo na Hasic-servis.
Prevazne prodavaji 82/18...
Offline
Na nerez je zapotřebí směs 98Ar+2%Co2 (nebo přiblližně). Pro občasné a nedůležité věci stačí 92/8. Na hliník pak musí být jen argon... Co se poměru plynu týká, tak v práci používáme i na nosné konstrukce směs 92/8. Ovšem záleží na dostupnosti jednotlivých plynů...
Offline
Každá směs má své výhody a nevýhody. Bohužel, neexistuje směs zcela univerzální.
Pro člověka, který nepotřebuje svařovat "výkonově", ale občas svařuje i něco nad 8 mm tloušťky, je nejvhodnější směs 18/82. Její nevýhodou je potřeba hodně přesného vedení hořáku a správného nastavení svářečky, jinak se objeví nepříjemný rozstřik. Ten je vždy způsobený příliš vysokým napětím na oblouku (zpravidla kvůli příliš velkému výletu drátu)!
Směsi 15/85 a 8/92 se použijí tam, kde jsou k dispozici výkonné svařovací stroje, které nahradí menší tepelnou účinnost svařovacího oblouku způsobenou "studenější" směsí. Za to se s nimi dají dobře svařovat i tenké plechy.
Směs 8/92 se dá nouzově použít i na některé méně citlivé nerezové materiály, jinak samozřejmě směs 2/98.
Na svařitelné Al materiály (rozhodně nejsou svařitelné všechny!) pak jedině čistý Ar.
Online
Dekuji moc za reakce
Offline
Ahoj,
chci se zeptat jaká směs plynu by pro mě byla nevhodnější, 18/82 nebo 8/92 (jinou možnost nemám)? Mám jednofázovou trafo svářečku LINCOLN POWERTEC 161C. Potřebuji si vyvařit automobil a svařovat něco do tloušťky 5mm.
Děkuji za odpověď.
Offline
LiVi napsal(a):
...jaká směs plynu by pro mě byla nevhodnější, 18/82 nebo 8/92 (jinou možnost nemám)?...
Odpověď a objasnění problematiky původní otázky v #5 od jirkati z 2019 nebyla dostačující?
jirkati napsal(a):
...Směsi 15/85 a 8/92 se použijí tam, kde jsou k dispozici výkonné svařovací stroje, které nahradí menší tepelnou účinnost svařovacího oblouku způsobenou "studenější" směsí. Za to se s nimi dají dobře svařovat i tenké plechy.
S tím Lincolnem dáš auto i "něco 5mm" s jakýmkoliv ochranným plynem.
Offline
Jedna teoretická otázka : Môžem používať čistý CO2 ako ochranný plyn na zváranie nosných konštrukcii?
Offline
Skoro věčná otázka. A složitá. Ono totiž velice záleží na druhu svařovaného materiálu. V elektrickém oblouku dochází k částečné disociaci CO2 na samostatný uhlík a atomární kyslík. Hodně uhlíku se rozpustí v tekutém kovu a svarový kov tak nauhličí. Volný kyslík reaguje s uvolněnými atomy kovu a nečistot a vytváří aerosol.
Rozpuštěný C ve svarovém kovu způsobuje jeho křehkost, hlavně zastudena (při nízkých teplotách). To byl vlastně hlavní důvod, proč byl vytvořen směsný ochranný plyn Ar + CO2, případně další verze.
Dalším problémem při svařování samotným CO2 je nemožnost dosažení sprchového přenosu, takže při zkratovém přenosu s vyšším napětím se tvoří jen stále větší kapky a stále širší lázeň. A stále větší rozstřik.
Pro svařování dynamicky i staticky namáhaných konstrukcí je nezbytné použití WPS vystavených na základě schválených WPQR. Vždy je požadována i metalografická zkouška a patřičné zkoušky mechanické.
Online
Přesně tak, JIRKATI, MAG prostě není svařování v inertním plynu a vždy při svařování ocelí v CO2 i ve směsích, dochází k chemickému ovlivnění a narušeni původního chemického složení svarového kovu a jeho vlastností. Dochází i částečnému vyhoření některých legujících prvků. Na sváry některých velmi důležitých konstrukcí, je tudíž tato metoda naprosto nevhodná.
Offline
Vďaka za odpovede .
Už som pochopil v čom je problém .
Je to skôr otázka na konštruktérov , akú metódu zvárania a aký ochranný plyn použiť pre danú konštrukciu.
Chcel som si len spraviť nájazdové rampy pod auto ...
Offline
Ty rampy si klidně svař CO2. Pokud to auto neváží přes tři tuny, tak asi žádné nebezpečí nehrozí.
Online
Auto váži len 1,2 tony .
Jedná sa o dvojkovú fábiu .
Uvidím , možno to nakoniec zvarím bázickou elektródou .
Napr. E-B 121 .
Offline