SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Ano, bobobo, teď s tebou souhlasím. Přesně, tak.
Online
Bobobo, než začneš excelovat, přečti si prosím vždycky napřed úvodní dotaz (#112), odpovídáš tady a mluvíš o něčem úplně jiném.
Offline
Zorro. Samotný účinník neovplyvňuje priamo účinnosť. Keby sme mali v zariadení supravodivé drôty, tak by jeho negatívne dôsledky neexistovali. V reálnych vodičoch však tým že vytvára jalové prúdy zvyšuje prúdovú hustotu sa zvýšujú aj straty. Vo vzorci, ktorý spomínaš je v čitateli definovaný výstupný výkon trafa a v menovateli je definovaný príkon Kde I1*U1 Predstavuje zdanlívy výkon a bez cos Fi by nebol reálny.
Offline
Zorro je třeba si uvědomit , že je to zevrubná kniha . Nevím , proč ji studuješ . Jestli si chceš dle ní postavit svařovací trafo , tak je jen nápovědou . Na závěr si stejně přečteš větu , že je dle výpočtu vyroben prototyp a po změření jeho vlastností dojde k úpravě či úpravám . Tedy ani při použití všech uvedených vzorců, i když ve své čisté podobě platných , je výsledek v praxi trochu jiný . To je právě i ten výše zmíněný případ regulace změnou počtu jen závitů na jednom sloupku či primáru anebo sekundáru . Práce na výrobu je v podstatě stejná , ale výsledek v prvním případě nestojí za nic . Ano teoreticky to jde , ale výsledek práce je k ničemu . A zase toto vše platí pro rozptylové trafo . Pokud půjde o tvrdé trafo pro MIGMAG je situace jiná . Nejdříve , než by jsi chtěl pochopit činnost všech indukčních strojů , je třeba pochopit tzv. jalový proud . Mohu tě ubezpečit , že ho nechápe 95% elektrikářů , natož uživatelů zde i jinde . Na těchto stránkách jsem ho kdysi vysvětloval , zkus ho najít , je to pár let , nevím ani pod čím to hledat . Nejrychleji se to dozvíš od někoho kdo tomu rozumí rozhovorem , aby jsi se mohl obratem zeptat , když nebudeš i jen jednomu použitému výrazu rozumět -elektrikář nebo učitel elektro v okolí , neboj se ptát .
I výsledná účinnost je ovlivněna vlastní mechanickou konstrukcí , kde se dočteš , že je snížena tím , že se jednoduše dnes řečeno kostuje , náklady na výrobu se stahují a za to se sníží účinnost a zvýší spotřeba . Tato kniha vyšla v době , kdy noční proud stál 7haléřů kWh . Takže jsme měli doma všade akumulačky , neb jejich provoz byl levný . Narozdíl od dnes .
Offline
senior:
Vdaka za vysvetlenie.
bobobo:
Tu knihu studujem, lebo ma to zaujima. Mimochodom studujem viac knih, ktore mam doma-posielam ich foto.
Myslim, ze nie je nic zle na tom, ze ma to zaujima a chcem tomu rozumiet. Inak podla tej knihy uz jedno zvaracie trafo zhotovene mam a zvara sa s nim vyborne. Vidim, ze v skole nas ani zdaleka nenaucili o elektrike vsetko, co by som chcel. Tak hladam info, kde sa da. A taky vzorec na vypocet ucinnosti trafa ako je v tej knihe, som nenasiel nikde na nete... Idem si teda najst nejake info o jalovom prude
Offline
Zorro781. Ten predmetný vzorec nie je špeciálne určený na výpočet účinnosti trafa. Je to iba vyjadrený výkon aký z trafa odoberáš k výkonu, ktorý do trafa vstupuje. Tie vzorce, ktoré sú v čtateľli a v menovateľi slúžia na stanovenie činných uvedených výkonov. Tak ako píše bobobo, je potrebné si ujasniť význam pojmov účinnosť vs účinník.
Offline
Jen taková maličkost . Vzorec je to krásný , ale v podstatě v praxi neupotřebitelný . Je to takové cingrlátko . Ten vzorec můžeš použít jen zpětně . Máš zařízení , již reálné a ty mu změříš charakteristiku . No a pak si můžeš ověřit , nakolik je vzorec aplikovatelný na určitý reálný stav .
No a pak ho ještě můžeš použít na školní příklad ............
Jestli máš elektrotechnické vzdělání a nemáš tuchy o jalovině , tak to jen potvrzuje nejen můj názor na kvalitu nynějšího vzdělávání . Neboj , takových je většina a šlechtí tě to , že se dovzděláváš . Z mého synovce se stal také elektrikář , tak jsem měl k němu několikrát proslov . A nyní strčí do kapsy v podstatě všechny kolegy , kteří jsou o málo i hodně starší . A jinak si určitě všimneš , kolik toho jednotliví autoři přepisují z knihy do knihy . Inu principy jsou a zůstanou stejné .
Offline
Zorro: Pouze bych doplnil, že je dobré se soustředit na náhradní schéma transformátoru/asynchronního motoru obecně. Na něm jsou vidět jednotlivé souvislosti mezi vstupem a výstupem (včetně rozptylu). U té jaloviny budeš muset začít pochopením fyzikálního vztahu mezi napětím, proudem a fázovým posuvem v RL (RC) článcích. Bez toho to nepůjde. Je to téma pro 2.ročník SPŠ elektro.
Editoval davidma (04-01-2022 16:38:25)
Offline
Až na jedincov, ktorí vedia, že kopa fyzikálnych zákonov už neplatí, škoda, že to vlákno vymazali, bola tam sranda
Offline
Vdaka chlapi. Uz par hodin to "studujem" na nete a pomaly zacinam tomu chapat.
Spravil som si aj pokus:
Na siet som pripojil kondenzator 4mikroF, cize takmer cisto kapacitnu zataz, ucinnik =0. Zmeral som v obvode prud s vysledkom 290 mA. Cize zdanlivy vykon = 0,29A x 230V=67VA avsak elektromer mi tento odber vobec nezaregistroval! Cize to bude ten jalovy vykon. Ked som do serie s kondenzatorom zapojil 25W ziarovku, elektromer uz zaregistroval odber 20W.
Offline
Zorro. Predstav si, že vyrobíš regulovaný zdroj 6V 1A a to tak, že použiješ sieťové napätie 230V a budeš spínať len takú časť polvlny, aby na výstupe bolo len požadovaných 6V. Nepoužiješ žiadny transformátor, takže podľa Krchhoffa bude vstupný aj výstupný prúd rovnaký. Ak zmeráš vstupný výkon pomocou voltmetra a ampérmetra, tak nameráš 230*1 = 230W. Na výstupe bude 6*1= 6 W. Tu je ten rozdiel.
Offline
Pokus s kondem ti moc neřekne . Je třeba pochopit právě indukčnost-indukční stroje ve střídavém proudu . Musíš hlavně pochopit přechod elenergie do magtoku a zpět . Se všemi ztrátami a vztahy , prakticky , ne vzorečkově . To co ti napsal senior je neznalému k ničemu .
Offline
No pochopil som to, ze pri cisto kapacitnej alebo indukcnej zatazi je ucinnik rovny nule, lebo napatie a prud su vzajomne posunute o 90 st. Takze v okamihu, ked ma napatie max. hodnotu, tak prud ma nulovu a naopak. A kedze vykon= U.I, tak U.0=0 a I.0=0 Preto to elektromer nezaregistruje.
Offline
Je zde ale jedna důležitá věc . Zatímco svitkový kondík je téměř ideální kondík , tak indukčnost ideální v podstatě ani zdaleka není , je to její mechanická přirozenost .
Nojo , ale to je vlastnost , kterou má naschvál elektroměr u tebe doma . U podniku od určité spotřeby je to jinak . Jalový proud u tebe doma distributor zatím neřeší , ale u větších spotřebitelů je to již problém , protože tím jalovým proudem vznikají na vedení ztráty a ty musí někdo zaplatit ......
Offline
Ano. Presne tak ako pises. To som na nete uz tiez precital. Akurat tuto info ohladom kondika versus cievka som nevedel. Vdaka za dalsiu info. Som rad, ze som sa iba za par hodin naucil nove veci, ktore su pre mna rozhodne zaujimave. A to som si myslel, ze v elektrike ma uz nic tak moc neprekvapi
V strednej skole elektrotechnickej sme toto vobec nepreberali...
Offline
Jedno z praktickych zapojeni je napr. pripojeni LED na 230V. Zkus pochopit, jak to funguje: https://belza.cz/ledlight/leddriver1.htm Stejne tak by tam misto kondenzatoru mohla byt s drobnymi upravami civka (tlumivka), ale protoze by vysla moc velka, tak je vhodnejsi kondenzator. Se stejnou potrebnou reaktanci pri 50Hz je mnohem mensi a levnejsi.
Editoval davidma (05-01-2022 06:52:36)
Offline
Na akej strednej ele sa nepreberá jalový výkon, účiník a reaktančné odpory????
Offline
On sa preberá , ale stejne rýchlo ako ohmov zákon . A tak tomu temer nik potom nerozumí .
Právěže se to probírá za použití "vysokoškolských" vzorců . A matematická definice téměř nikoho neosvítí . Jsem přesvědčen , že právě lidsky tomu nerozumí ani učitelé a tak to nedovedou předat .
A účiník křížený s účinností jsem přesvědčen , že nikde .
Offline
davidma:
Celkom zaujimave, len neviem, ci by som nasiel take suciastky.
Este by ma zaujimalo, ako sa zachova ucinnik a jalovy prud, ked dam kondik do SERIE (za sebou) s cievkou...
Offline
Součástky nepotřebuješ . Můžeš simulovat pomocí Simetrix nebo LTSpice . Kondenzátor s cívkou v sérii (nebo i paralelně) tvoří rezonanční obvod jehož rezonanční frekvence je daná pomocí Thomsonova vztahu. V sérii se chová jako pásmová propust s nulovou impedancí (teoreticky - pro ideální součástky), v reálu to tak není díky ztrátám v kondenzátoru/cívce. Rezonance je nebezpečná v tom, že při paralelním zapojení se na obvodu může "nakmitat" velmi vysoké napětí, které prosekne kondenzátor/izolaci cívky. Paralelní obod je typickým zapojením vstupní části radiopřijímače...ale to už jsme hodně jinde.
Zde ukázka simulace tvého obvodu 25W žárovka + 4uF kondenzátor na 230VAC. 25W žárovka je simulována rezistorem o odporu 2116kOhm.
Editoval davidma (05-01-2022 19:22:34)
Offline
Důkaz pro chytrolína joe , má maturu z elektriky a je zřejmé , že o reaktančním odporu asi neví nic . Objev rezonančního obvodu je silně překvapující . Neznat reaktační odpor a řešit elektromagvztahy nejspíše nepůjde . Takže si myslím první ročník moc nedal . Podle mne se vše toto řeší tam . Zorro neber to osobně , ty se budeš snažit napravit špatnou práci učitelů . Hrát si se simulací je právě to prd , které nám představují , aby se žáci učili zákony a jejich aplikace a místo toho si mají hrát na netu . 100let elektrotechniků před námi PC neznaly , ale tyto zákony ano . Jinak bychom technicky nebyli tam , kde jsme .
Offline
Elektromagnetickym javom na strednych skolach venuju mozno 4hodiny a aj to tym stylom ze to tak je, takéto sú vzorce a to je tak všetko. Vysoku potom končia študenti ktorým nejde do hlavy že trafo môže byť napojené medzi L1 a L2 (400V) ale aj medzi L1 a N (230V) resp. sa energia môže v trafe transformovať z nižšieho napätia na vyššie - vlastná skúsenosť spolužiak ktorý končil s červeným diplomom sa somnou pohádal v piataku na výške hoc všetko a všetky príklady vedel vyrátať na 100% ale základnému princípu transformátora jednoducho nechápal.
Editoval sttefo86 (05-01-2022 20:37:21)
Offline
Já bych tou simulací neopovrhoval. Máš pravdu v tom, že znalosti musí být, protože jinak nemůžeš vědět, co vlastně chceš simulovat. A teoretický základ je naprostou nutností. Simulace dokáže nahradit částečně praxi v začátcích, kdy dokážeš rychle měnit podmínky a nic nezničíš - proces učení je mnohem rychlejší. Navíc si pořádně prohlídneš každou veličinu. Páč ne každý má osciloskop a ne každý ho umí nezničit. Jinak 100let elektrotechniků končí max. na fázorovém diagramu. O důvodu vzniku a vyšetření přechodových stavů RC/RL jednobranu má představu skutečně málokdo. Mohu uvést typický elektrotechnický případ - rozpínání obvodu brzdy elektromotoru relátkem/stykačem. Jak to udělat, aby se neopalovaly kontakty - jak navrhnout zhášecí obvod... Nevěřil bys, kolik elektrikářů má problém s pochopením 87Hz provozu asynchronního motoru D/Y 230/400V v zapojení D na 400V přes frekvenční měnič.
Offline