SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Ano, bobobo, teď s tebou souhlasím. Přesně, tak.

Ani tie vzorce, uvedene v tej knihe sa mi akosi nepozdavaju...napr. vypocet ucinnosti: v menovateli zlomku je ucinnik, cize cim mensi ucinnik, tym vyssia ucinnost??? Hmm...

Zorro je třeba si uvědomit , že je to zevrubná kniha . Nevím , proč ji studuješ . Jestli si chceš dle ní postavit svařovací trafo , tak je jen nápovědou . Na závěr si stejně přečteš větu , že je dle výpočtu vyroben prototyp a po změření jeho vlastností dojde k úpravě či úpravám . Tedy ani při použití všech uvedených vzorců, i když ve své čisté podobě platných , je výsledek v praxi trochu jiný . To je právě i ten výše zmíněný případ regulace změnou počtu jen závitů na jednom sloupku či primáru anebo sekundáru . Práce na výrobu je v podstatě stejná , ale výsledek v prvním případě nestojí za nic . Ano teoreticky to jde , ale výsledek práce je k ničemu . A zase toto vše platí pro rozptylové trafo . Pokud půjde o tvrdé trafo pro MIGMAG je situace jiná . Nejdříve , než by jsi chtěl pochopit činnost všech indukčních strojů , je třeba pochopit tzv. jalový proud . Mohu tě ubezpečit , že ho nechápe 95% elektrikářů , natož uživatelů zde i jinde . Na těchto stránkách jsem ho kdysi vysvětloval , zkus ho najít , je to pár let , nevím ani pod čím to hledat . Nejrychleji se to dozvíš od někoho kdo tomu rozumí rozhovorem , aby jsi se mohl obratem zeptat , když nebudeš i jen jednomu použitému výrazu rozumět -elektrikář nebo učitel elektro v okolí , neboj se ptát .
I výsledná účinnost je ovlivněna vlastní mechanickou konstrukcí , kde se dočteš , že je snížena tím , že se jednoduše dnes řečeno kostuje , náklady na výrobu se stahují a za to se sníží účinnost a zvýší spotřeba . Tato kniha vyšla v době , kdy noční proud stál 7haléřů kWh . Takže jsme měli doma všade akumulačky , neb jejich provoz byl levný . Narozdíl od dnes .

Zorro781. Ten predmetný vzorec nie je špeciálne určený na výpočet účinnosti trafa. Je to iba vyjadrený výkon aký z trafa odoberáš k výkonu, ktorý do trafa vstupuje.  Tie vzorce, ktoré sú v čtateľli a v menovateľi slúžia na stanovenie činných uvedených výkonov. Tak ako píše bobobo, je potrebné si ujasniť význam pojmov účinnosť vs účinník.

Zorro: Pouze bych doplnil, že je dobré se soustředit na náhradní schéma transformátoru/asynchronního motoru obecně. Na něm jsou vidět jednotlivé souvislosti mezi vstupem a výstupem (včetně rozptylu). U té jaloviny budeš muset začít pochopením fyzikálního vztahu mezi napětím, proudem a fázovým posuvem v RL (RC) článcích. Bez toho to nepůjde. Je to téma pro 2.ročník SPŠ elektro.

Editoval davidma (04-01-2022 16:38:25)

Vdaka chlapi. Uz par hodin to "studujem" na nete a pomaly zacinam tomu chapat.
Spravil som si aj pokus:
Na siet som pripojil kondenzator 4mikroF, cize takmer cisto kapacitnu zataz, ucinnik =0. Zmeral som v obvode prud s vysledkom 290 mA. Cize zdanlivy vykon = 0,29A x 230V=67VA avsak elektromer mi tento odber vobec nezaregistroval! Cize to bude ten jalovy vykon. Ked som do serie s kondenzatorom zapojil 25W ziarovku, elektromer uz zaregistroval odber 20W.

Pokus s kondem ti moc neřekne . Je třeba pochopit právě indukčnost-indukční stroje ve střídavém proudu . Musíš hlavně pochopit přechod elenergie do magtoku a zpět . Se všemi ztrátami a vztahy , prakticky , ne vzorečkově . To co ti napsal senior je neznalému k ničemu .

Je zde ale jedna důležitá věc . Zatímco svitkový kondík je téměř ideální kondík , tak indukčnost ideální v podstatě ani zdaleka není , je to její mechanická přirozenost .
Nojo , ale to je vlastnost , kterou má naschvál elektroměr u tebe doma . U podniku od určité spotřeby je to jinak . Jalový proud u tebe doma distributor zatím neřeší , ale u větších spotřebitelů je to již problém , protože tím jalovým proudem vznikají na vedení ztráty a ty musí někdo zaplatit ......

Jedno z praktickych zapojeni je napr. pripojeni LED na 230V. Zkus pochopit, jak to funguje: https://belza.cz/ledlight/leddriver1.htm Stejne tak by tam misto kondenzatoru mohla byt s drobnymi upravami civka (tlumivka), ale protoze by vysla moc velka, tak je vhodnejsi kondenzator. Se stejnou potrebnou reaktanci pri 50Hz je mnohem mensi a levnejsi.

Editoval davidma (05-01-2022 06:52:36)

On sa preberá , ale stejne rýchlo ako ohmov zákon . A tak tomu temer nik potom nerozumí .
Právěže se to probírá za použití "vysokoškolských" vzorců . A matematická definice téměř nikoho neosvítí . Jsem přesvědčen , že právě lidsky tomu nerozumí ani učitelé a tak to nedovedou předat .
A účiník křížený s účinností jsem přesvědčen , že nikde .

Sa tu dozviem zrazu kolko je tu elektrotechnikov ale debata uz pripomina skor ako ked sa na jeden vyklad zakona opytaju 5 pravnikov a ti to patkrat inak vysvetlia-podaju 

Důkaz pro chytrolína joe , má maturu z elektriky a je zřejmé , že o reaktančním odporu asi neví nic . Objev rezonančního obvodu je silně překvapující . Neznat reaktační odpor a řešit elektromagvztahy nejspíše nepůjde . Takže si myslím první ročník moc nedal . Podle mne se vše toto řeší tam . Zorro neber to osobně , ty se budeš snažit napravit špatnou práci učitelů . Hrát si se simulací je právě to prd , které nám představují , aby se žáci učili zákony a jejich aplikace a místo toho si mají hrát na netu . 100let elektrotechniků před námi PC neznaly , ale tyto zákony ano . Jinak bychom technicky nebyli tam , kde jsme .

Já bych tou simulací neopovrhoval. Máš pravdu v tom, že znalosti musí být, protože jinak nemůžeš vědět, co vlastně chceš simulovat. A teoretický základ je naprostou nutností. Simulace dokáže nahradit částečně praxi v začátcích, kdy dokážeš rychle měnit podmínky a nic nezničíš - proces učení je mnohem rychlejší. Navíc si pořádně prohlídneš každou veličinu. Páč ne každý má osciloskop a ne každý ho umí nezničit. Jinak 100let elektrotechniků končí max. na fázorovém diagramu. O důvodu vzniku a vyšetření přechodových stavů RC/RL jednobranu má představu skutečně málokdo. Mohu uvést typický elektrotechnický případ - rozpínání obvodu brzdy elektromotoru relátkem/stykačem. Jak to udělat, aby se neopalovaly kontakty - jak navrhnout zhášecí obvod... Nevěřil bys, kolik elektrikářů má problém s pochopením 87Hz provozu asynchronního motoru D/Y 230/400V v zapojení D na 400V přes frekvenční měnič.