SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

varok:  Ano, ano, já jsem to trafo dělal podobným způsobem. Dvoucívkové jádro, plechy z nějakých velkých tlumivek z Kovošrotu, kde původní vinutí průměr drátu 1,5mm těch tlumivek posloužilo použít na navinutí primárního vinutí. Sekundár, to se bude jevit asi směšně, ale vinul jsem to z ploché mědi, vyrobené z měděné trubičky, tehdy jsem celé kolo o průměru 10mm  měděné trubičky sehnal za pakatel v Kovošrotu.   Tu trubičku jsem prohnal a zploštil na plocháč mezi válci, potom omotal tkalounem na napustil izolačním lakem. Trafo jsem sestavoval podle návodu z nějakého magazínu. Původně měly být odbočky na sekundáru. Já jsem to změlil, udělal jsem část vinutí primáru s odbočkami na jedné straně jádra a část s odbočkami na druhé. Vzájemným propojováním pomocí 7 polohového proudového přepínače bylo dosaženo požadovaných proudových změn na sekundáru, který byl navinutý pouze na jedné straně. Napětí naprázdno kolem 80V. Ampéry skokově od 40 - 230A v sedmi polohách. Silně předimenzované na rozdíl od dnešních laciných hraček. Později jsem k tomu dodal usměrňovač, takže to perfektně svařovalo i bazickými... Bohužel, nebyla to plynulá regulace.

No famater měl kousek od sebe bourárnu traf od Čezu . My jsme tam za pár korun nakupovali ... A plechy jsme si stříhali z orientovaných plechů z ruských traf . Ještě někde mám v kůlně cívkový sloupek s plechy .

Také jsem stavěl trafo,ale podle knížky Transformátory pro obloukové svařování.
Trafo s konstantním napětím. V mém případě 8poloh a 220/380. Jen s malými modifikacemi
podle toho,co bylo. výsledek byl lepší, než třeba JS 90. Navíc jsem spočítal odbočku na
víc než 80V a dalo se svařovat i bazickymi. To ta knížka taky uvádí.

Pane Radime, tohle, co já popisuju, kde jsem za komoušů pracoval bylo v létech 1969 až 1986. V roce 1995 už jsem byl dávno v Americe. Jestli se domníváte, že tady plodím výmysly, tak prosím, já vám to vymlouvat nebudu.   Ono, jedna věc je žít v zajetí tabulek, které se tehdy striktně nedodržovaly a něco jiného byla realita. O tom vím také své a nedovete si zřejmě představit, co všechno bylo tehdy možné. Jaké výhody a podmínky v některých podnicích panovaly. Tedy asi jak kde, to já nemohu hodnotit co a jak bylo jinde.  Proto já věřím i tomu, co zde uvádí "sttefo86". Rozhodně to nebylo všude a rozhodně to nebyl typický jev v socialistických podnicích. Já vím, když jsem to vyprávěl zde Američanůn, co všechno jsme zažili na montážích potrubí v terénu za socialismu v ČSSR, taky zírali údivem.   Sakra, to tady není jedinej svářeč z tý doby, kterej zažil tyto roky? No jo, no, chápu, že nás kolem 76ti nás tedy moc z bývalých dělníků nebude a nebude mít computer a ty možnosti zde psát. ŠKODA, rád bych zde slyšel podobné zážitky. Ono ani zde v Americe striktně není všechno tak, jak se nám tehdy pokoušeli vtloukat do hlavinek. Rozhodně ne v tom, že je to tady robotárna, kde si člověk nesmí odskočit ani na kafe. Nebylo zde dovoleno dlouhé hloučkování a všelijaké debaty, které se vedly na pracovištích tehdy za socíku, ale když si člověk odskočil kdykoliv v pracovní době na několik minut, nikoho to nevzrušovalo. Nebyl tolerován chlast, to tedy za to byl bez milosti vyhazov.

Frank: No,  zajímalo  mě, jak  se to vedení  Frigery  povedlo dávat  lidem tehdy takové  platy. Protože 5 tisíc měsíčně to  byl tehdy skutečně spíš ředitelský  nebo  hornický  plat než  dělnický. Ale třeba horníci tady na Ostravsku  byli  svým  způsobem  chudáci,  za ty peníze jeli  v těch  dolech  na krev, a v padesáti  byli většinou buď mrtví  nebo  invalidé  nebo  spěli  rychle ke konci  jako  alkoholici a lidi navyklí  na vysoké  příjmy, které  najednou  neměli.
Předpokládám,  že to  je třeba proto, že asi  hodně z toho  šlo  z  Frigery na vývoz  do  kapitalistických  států,aby za to  komunisté  získali  devizy,  které  zoufale potřebovali. A potřebovali,  aby lidi,  co  to dělali, byli  spokojení.
Ty devizy potom  třeba spotřebovali v Tatře v Kopřivnici pro  investici  RVHP do  Tatrovky v letech 1976 - 82. Kde jen  do  lakovny šlo  za tehdy supermoderní elektroforézné  linku,  hlavní  dodavatel  západoněmecký  Durr,  asi 120 milasů, za supermoderní  dopravníky typu  Doc Magic v lakovně od firmy CFC z  Francie nějak  ke 200 milasům,  za moderní  sušky barev od Dura taky nějakou  desítku  milasů...
Hodně z toho  v Tatrovce nejspíš ještě funguje,  musím  se tam  někdfy v rámci  otevřených  dveří  konečně podívat.
Nebo  jste možná  ve Frigeře dělali  i  nějaké  speciální komponenty pro  vojáky...

jean: Souhlasím. Pokud se povedlo  "inaktivovat" normovače.  V běžné  fabrice by brzo  došlo  ke zpevnění  normy. Tam nevadilo,  že lidi  třeba začínali  za socíku reálně pracovat místo  v 6 třeba o  půl  sedmé  nebo  v sedum  a práci  měli  hotovou místo  na konci  směny ve dvě třeba už  ve 12 před obědem,  ale pokud to  někdo  využil jen  tak  přímo  k zvýšení  množství  udělané  práce a tím navyšování  výdělku, brzo  se ozvali  závistivci.

Radim: To ani tak není o závistivcích jako o tzv. ku...ch norem. Když si ve firmě zaměstnanci, třeba svářeči, zámečníci apod. udělají nějakou normu, kdy si jedou svým tempem a udělali za směnu třeba 20 kusů a přijde nový mladý co zrobí za šichtu třeba 25 kusů. Pokud si to použije jako zdroj času na fušky a do papírů píše počty jaké jsou v normě, tak proč ne. Ale jaou i různí vypatlanci, kteří k...í normy ostatním. Takoví ve firmách oblébení nejsou.

Ne, myslím normální tempo, kdy se nemusíte dřít jako ženské přirození. Nový to odfušuje, dře se jak chuj a co z toho. Zvýší normu všem. Jestli se tomu říká pokrok, tak klidně. Já mám na to jiný názor.

Presne proto jsem psal to "pokud to zvlada dotat konzistentne a v pozadovane kvalite" - zvlast u opakovane cinnosti typu svarovani jedne veci porad dokola by vyhoda (rychlost diky zkusenosti) mela byt tezce na strane stavajicich zamestnancu (tempem "trhace rekordu" by zrejme dali 30). A pravda/kompromis bude jako obvykle nekde uprostred (a jsme zpatky u schopneho sefa).

Kdyz uz jsme v tomhle OT, pred par dny lamentoval na podobne tema jeden kolega. Nase firma koupila jinou firmu, ktera ma sice dobry napad, ale spatnou technickou realizaci (ukolem toho kolegy je zaintegrovat oba systemy dohromady).
Jednou (ne hlavni) cinnosti te firmy je zpracovani (nahrani do systemu) vstupnich dat (predstavte si treba "seznam ukonu v autoservisu"). V tuhle chvili maji 10 lidi, kteri se tomu venuji na plny uvazek. Ovsem spojenim s nami se objem dat potencialne ztisicinasobi (takze by razem bylo treba 10 tisic lidi - zjednodusuju, samozrejme, ale proste resit to hrubou silou - pridanim lidi - nejde). Ale neni uplne "politicky zadouci" rict, ze jeden programator bude tyden ladit a pak vysledny skript za hodinu udela to, co by tech 10 tisic lidi delalo cely den. A tudiz vlastne tech 10 puvodnich lidi delalo uplne zbytecne neefektivni praci kdo vi kolik let... Samozrejme to tak skoncit musi, cinnost se zautomatizuje a ten puvodni tym dostane podekovani za dobrou praci a preradi je na neco jineho.

Radim: To vám nezodpovím, já tam nebyl ve vedení... Pokud vím, převážná většina výroby Frigery Kolín byla pro SSSR! Vyráběly se tam tehdy jednotky chlazení pro mrazírenské kamiony.  Něco málo pro zdravotnictví a chladírenství doma. Vím, že tehdy nás nutilo vedení plnit plán, nebo spíše překračovat, za cenu i přesčasů. Odměňovali dobře, proto to zde zmiňuji. Co když Rusům tehdy šlo o hodně a byl to pro ČSSR BUSINES č.1. kde opravdu Rusové dobře zaplatili.  Tehdy mi to tak připadalo. Co já vím, tehdy výrobní náměstek Frigery pobíral 7500 + roční odměny. To tady v USA jsou v tomto neuvěřitelný, až propastný rozdíly. Když já měl jako svářeč $25/hod., což tedy bylo asi 50tisíc za rok, tak šéf oddělení výroby měl minimálně dvojnásobek. Já nevím pochopitelně jak to bylo jinde, ale v Praze a pražských podnicích se platy kvalif. dělníků pohybovaly zhruba to co jsem měl tehdy i já. Tj. těch 5 - 6 tisíc. No a jak jste někde zmínil, že po převratu v devadesátých byly platy svářečů kolem 3 tisíc, tak já byl v r. 92 poprvé z exilu v Československu, mluvil jsem s bývalými spolupracovníky a ti mi tvrdili, že vydělávali 12 - 13 tisíc...

E-Ryc napsal(a):

U nas na "zemedelskem" jihozapade byly ty prijmy (oba rodice byli z "kulackych" rodin, takze si moc vyskakovat nemohli) tak nejak kolem 1900. Rucni elektricka vrtacka Narex s dvourychlostni prevodovkou tenkrat byla za 1500Kcs, pokud me pamet neklame (bez regulace otacek, s ni snad za 2100). EDIT: Ale ty ceny hodne bez zaruky, mozna to byla po a ne pred revolucni cena.

No, to je zajímavý postřeh. To jsem chtěl slyšet, jak to bylo jinde, mimo Prahu a její průmyslové okolí... Kolem Prahy  tedy rozhodně v sedmdesátých až osmdesátých za 1900 svářeči nerobili.  Jakou měli kvalifikaci? Mě zajímá jak a kolik tedy vydělával svářeč jinde, když už jsme zde na Svarfóru.

Kam proboha chodíte na ty ceny a výplaty? Nástupní plat v 87 jsem měl u ZPAP (papírny) 5700,-, během půl roku mi to zvedli na 5900,- a to jsem dělal jen na údržbě. Ty co dělali v provozu měli víc. Dvourychlostní Narex vrtačku (velkou) jsem kupoval za 370Kčs. Rázový utahovák 850Nm na 3/4 za 890Kčs (teď stojí asi 19 000,-). To ani nemluvim o náhradních dílech na mojí Jawu 634, nová klika 162Kčs (dnes cca 6500,-), 2x výbrus + písty s kroužkama a všim okolo za 160,- ofigo v Domažlicích atd. atd. Nebo sada válců s pístama na Š120? 800Kčs.

Podle mne to  byly výjimky Nástupní  plat  jako vysokoškolák  jsem  měl  v 86  1700 Kč,  dlouholetí  kolegové  před důchodem  brali  tak  2500. Můj  školitel  na vysoké  škole o 2 - 3 rojky dříve,  nějaký  odborný  asistent měl 1500 Kč na měsíc.  Plat  kvalifikovaného  svářeče byl  skutečně kolem  těch 2500 - 3000. Víc to  mohlo  být skutečně jen pokud byl  někde,  kde byly prémie a všelijaké příplatky. Ne finální  montáži,  kde byly příplatky a príémie, měli  lid tak 3 - 4 tisíce. Ale třeba na pračkáczh,  kde se pral  a odmašťoval  materiál, měly tam  ty ženské (chlapi  tam  obvykle nedělali)  tak  1500.
A mimochodem  ty platy odpovídají  i  oficiální  staistice, oficiálním  průměrnýcmn  platům,  jaké  tehdy byly.
V zemědělských  družstvech  byly ty platy ještě nižší,  protože tam  na stejnou  práci byla jiná  klasifikace s nižšími  tarify.
Co  se týká  době po  sametu, hodně záleželo  na firmě. Tady na severní  Moravě krachly poslední socialsitické  firmy až  nějak  v roce 2002,  platy v nich vycházely tehdy ze soicialistických  platů  a jen  pomalu  se postupně zvyšovaly. Ono  jim  to nevadilo,  protože do  těch firem prakticky nikdo  nový  nepřicházel,  pouze naopak se množství  lidí, které  tam  bylo  ze socíku,  postupně rozpouštělo  a odcházelo či  se propouštěli v dobách,  kdy se firmě nevedlo.
Naopak  v nových  firmách,  které  vznikly po sametu,  už  často  nahodili  vyšší  platy.