SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
varok: Ano, ano, já jsem to trafo dělal podobným způsobem. Dvoucívkové jádro, plechy z nějakých velkých tlumivek z Kovošrotu, kde původní vinutí průměr drátu 1,5mm těch tlumivek posloužilo použít na navinutí primárního vinutí. Sekundár, to se bude jevit asi směšně, ale vinul jsem to z ploché mědi, vyrobené z měděné trubičky, tehdy jsem celé kolo o průměru 10mm měděné trubičky sehnal za pakatel v Kovošrotu. Tu trubičku jsem prohnal a zploštil na plocháč mezi válci, potom omotal tkalounem na napustil izolačním lakem. Trafo jsem sestavoval podle návodu z nějakého magazínu. Původně měly být odbočky na sekundáru. Já jsem to změlil, udělal jsem část vinutí primáru s odbočkami na jedné straně jádra a část s odbočkami na druhé. Vzájemným propojováním pomocí 7 polohového proudového přepínače bylo dosaženo požadovaných proudových změn na sekundáru, který byl navinutý pouze na jedné straně. Napětí naprázdno kolem 80V. Ampéry skokově od 40 - 230A v sedmi polohách. Silně předimenzované na rozdíl od dnešních laciných hraček. Později jsem k tomu dodal usměrňovač, takže to perfektně svařovalo i bazickými... Bohužel, nebyla to plynulá regulace.
Offline
Radim: No, je to už skoro 50 let, takže takové detaily jak jmenujete si už nepamatuju. Rozhodně tehdy to TIG svařování hliníku nebylo běžné, to souhlasím. Ty TIG mašiny byly obrovské bedny několik set kg těžký... Menší součásti se tehdy pájely hliníkovou pájkou AlSi12 a pastou na hliník autogenem. Na to též byly speciální zkoužky. Příplatky za prostředí tam příplatky byly a zařazení bylo do dělnické třídy. Součástí platu byly i prémie a celkově to dalo cca těch 5000kčs. Moc tedy nevěřím, že ostatní svářeči v republice měli jen něco kolem 2500. Frigera Kolín tehdy vyráběla většinu produkce pro SSSR, něco, nějaké spec. chlazení pro zdravotnictví a tak. Těch 2300 tam měla tehdy svačináka. Pracoval jsem tam od roku 1969 do 1979. Potom na montážích potrubí v Průmstav Praha jsem vydělával o něco málo víc, s přesčasy cca 6000 a na Dukovnech to byla vládou sledovaná stavba to bylo opravdu nadpůměr... někdy s odměnami i 9000kčs. No a tady v Emérice to bylo ze začátku (osmdesátá a začátek devadesátých) tak 3000 dollars, později roky 2008 - 2011 kolem 4- 5000 dollars a potom jako Welding inspector 60 tisíc ročně. V roce 2013 jsem odešel do důchodu.
Offline
No famater měl kousek od sebe bourárnu traf od Čezu . My jsme tam za pár korun nakupovali ... A plechy jsme si stříhali z orientovaných plechů z ruských traf . Ještě někde mám v kůlně cívkový sloupek s plechy .
Offline
sttefo86 napsal(a):
Asi polroka dozadu som ten karavan predával takže viem o čom hovorím, áno museli mať všetci plány splnené ale bola iná doba a vo firme ktorá má dnes 130 zamestnacov pracovalo vtedy 740.
Každý mal svoju profesiu a oridelenu mašinu teraz operátor robí od obsluhy, elektrikára, mechanika skladnika proste vsetko.Radim napsal(a):
sttefo86 napsal(a):
V časoch minulých bolo úplne bežné že zamestnanci firmy ktorá robila na dve smeny ložiská jednu smenu vyrábali autokaravany, sauny, zváračky, plnicky klobás, nabijacky autobatérii a proste vsetko co bolo potrebné - samozrejme nie v 100vkach kusoch ale tak aby sa každému ušlo vrátane majstra samozrejme.
Tak to je zas blábol z druhé strany.
Hodně se toho materiálu odnosilo domů, řekl bych tak do pár procent celkového objemu, případně koupilo nové nebo jen mírně poškozené jako špatné a šrotové. Nebo napůl potajně a napůl jako nějaké povolené práce dělalo někde v zastrčeném rohu, potom co příslušný pracovník měl splněnou denní normu. Víc ale ne.
Jestli jste to tak za socíku dělali, tak o tom oficiálně "nevěděl" ani parťák - teamleader linky, natož pak mistr dílny nebo vedoucí provozu. To by už bylo moc a snadno se to mohlo překlopit v takzvané "rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví" a za to se nikoho nešetřili a pálky byly velké.
Nebo naopak jste to dělali oficiálně v rámci tehdejší povolené šedé ekonomiky, všechno se nakonec podniku +- zaplatilo a byl na to papír. V našem podniku se to nazývalo takzvané "Drobné práce" a musel to podepsat váš vedoucí, vedoucí dílny, na které se ta věc dělala, vyčíslit spotřebovaný materiál a oceňoval to maník u vrátnice v budce, který jinak taky oceňoval z podniku takhle našedo vyvážený všemožný šrotový materiál.
Já jsem takhle třeba dával dělat blatníky na přívěsný vozík, který jsem tehdy dával dohromady, od nákupu plechu, jejich zohýbání do patřičného tvaru, svaření asi cočkem pak jejich opatření na lince základem , forézou a potom nastříkání plniče a vrchního emailu do pískového odstínu původně aut určených pro araby v Abu Dhabi vypalovací barvou. Jsem tehdy ten přívěsný vozík designoval tak, že blatníky a plocha bočnic z vodovzdorné překližky byla žlutou pískovou, nějak RAL 1002 nebo podobná a konstrukce vozíku, vnější rám a další kovové věci, úhelníky v rozích atd byly základní modrou barvo u odstín nějak ČSN4400.
Offline
Také jsem stavěl trafo,ale podle knížky Transformátory pro obloukové svařování.
Trafo s konstantním napětím. V mém případě 8poloh a 220/380. Jen s malými modifikacemi
podle toho,co bylo. výsledek byl lepší, než třeba JS 90. Navíc jsem spočítal odbočku na
víc než 80V a dalo se svařovat i bazickymi. To ta knížka taky uvádí.
Offline
Frank: Jsem tehdy od roku 1995 dělal technologa normovače, sice ne na svařování, ale hned na následujícím, na lakování a ty třídy tehdy na začátku byly takové. Později se platy trochu zvyšovaly. Svačinářka nevím, svačinářku jsem tam hnikdy nikde neviděl, ale lidi, co dělali podřadné práce, jako podávání a ukládání materiálu deo beden měli v D5 tehdy tak 1500 - 1800. Nebo to byla dokonce D4? už nevím.
Na montáži, kde byly všelijaké příplatky, prémie a noční směny brali tak 3500.
Ale to hodně záleželo, i do jaké kategorie byl zařazen vlastní podnik a následně do jaké kategorie šlo potom zařadit to vlastní pracoviště. Je logické, že se všichni snažili, když se ty provozy dělaly, aby to bylo zařazeno tam, kde šlo ty platy vyšroubovat co nejvíc. Aby tolik komunisti podniku dávali a oni to potom mohli dát lidem a aby tak měli lidí dost. Ten katalog pracovních pozic, či jak se to jmenovalo, byla bichle tlustá asi 5 centimetrů s listy tenkého papíru, takže tam mohl o být tak 500 -800 stran, bylo to rozdělewno na 8 nebo kolik kategorií průmyslu, zemědělství, služeb a institucí a údajně tam byly všechny práce odstupňované podle náročnosti dělníka i stroje nebo výrobního zařízení a mezd, co se v tehdejším Československu za komunistů mohly vyskytnout. A minimálně za komunistů něšlo v oficiálních dokumentech, technologických postupech, technických popisech strojů, linek a provozů atd uvádět něcpo jiného než co tomu katalogu odpovídalo.
Editoval Radim (22-12-2021 19:50:26)
Offline
Pane Radime, tohle, co já popisuju, kde jsem za komoušů pracoval bylo v létech 1969 až 1986. V roce 1995 už jsem byl dávno v Americe. Jestli se domníváte, že tady plodím výmysly, tak prosím, já vám to vymlouvat nebudu. Ono, jedna věc je žít v zajetí tabulek, které se tehdy striktně nedodržovaly a něco jiného byla realita. O tom vím také své a nedovete si zřejmě představit, co všechno bylo tehdy možné. Jaké výhody a podmínky v některých podnicích panovaly. Tedy asi jak kde, to já nemohu hodnotit co a jak bylo jinde. Proto já věřím i tomu, co zde uvádí "sttefo86". Rozhodně to nebylo všude a rozhodně to nebyl typický jev v socialistických podnicích. Já vím, když jsem to vyprávěl zde Američanůn, co všechno jsme zažili na montážích potrubí v terénu za socialismu v ČSSR, taky zírali údivem. Sakra, to tady není jedinej svářeč z tý doby, kterej zažil tyto roky? No jo, no, chápu, že nás kolem 76ti nás tedy moc z bývalých dělníků nebude a nebude mít computer a ty možnosti zde psát. ŠKODA, rád bych zde slyšel podobné zážitky. Ono ani zde v Americe striktně není všechno tak, jak se nám tehdy pokoušeli vtloukat do hlavinek. Rozhodně ne v tom, že je to tady robotárna, kde si člověk nesmí odskočit ani na kafe. Nebylo zde dovoleno dlouhé hloučkování a všelijaké debaty, které se vedly na pracovištích tehdy za socíku, ale když si člověk odskočil kdykoliv v pracovní době na několik minut, nikoho to nevzrušovalo. Nebyl tolerován chlast, to tedy za to byl bez milosti vyhazov.
Offline
Frank: Sice jsem skoro o polovinu mladší než vy, ale to co popisujete se děje v některých fabrikách dodnes. V automobilkách asi ne, ale strojírenské firmy ano. Sice asi né v tak velké míře jako kdysi dávno, ale kdo ví, někde možná ano. Myslím to rozkrádání materiálu a výroba domácích úkolů. Přitom není problém si v dnešní době zařídit nákup materiálu za pěknější ceny než kdyby jste to kupoval sám. Ale asi to znáte, nemá cenu to tady veřejně řešit.
Editoval varok (22-12-2021 23:04:10)
Online
Frank: No, zajímalo mě, jak se to vedení Frigery povedlo dávat lidem tehdy takové platy. Protože 5 tisíc měsíčně to byl tehdy skutečně spíš ředitelský nebo hornický plat než dělnický. Ale třeba horníci tady na Ostravsku byli svým způsobem chudáci, za ty peníze jeli v těch dolech na krev, a v padesáti byli většinou buď mrtví nebo invalidé nebo spěli rychle ke konci jako alkoholici a lidi navyklí na vysoké příjmy, které najednou neměli.
Předpokládám, že to je třeba proto, že asi hodně z toho šlo z Frigery na vývoz do kapitalistických států,aby za to komunisté získali devizy, které zoufale potřebovali. A potřebovali, aby lidi, co to dělali, byli spokojení.
Ty devizy potom třeba spotřebovali v Tatře v Kopřivnici pro investici RVHP do Tatrovky v letech 1976 - 82. Kde jen do lakovny šlo za tehdy supermoderní elektroforézné linku, hlavní dodavatel západoněmecký Durr, asi 120 milasů, za supermoderní dopravníky typu Doc Magic v lakovně od firmy CFC z Francie nějak ke 200 milasům, za moderní sušky barev od Dura taky nějakou desítku milasů...
Hodně z toho v Tatrovce nejspíš ještě funguje, musím se tam někdfy v rámci otevřených dveří konečně podívat.
Nebo jste možná ve Frigeře dělali i nějaké speciální komponenty pro vojáky...
Offline
Nebo robil na úkol, vtedy sa dali zarobiť peniaze, lebo normy boli stanovené tak, aby malo čo robiť 300 ľudí miesto 100. Takže ak niekto nebol lenivý, tak zarobil raz toľko.
Offline
jean: Souhlasím. Pokud se povedlo "inaktivovat" normovače. V běžné fabrice by brzo došlo ke zpevnění normy. Tam nevadilo, že lidi třeba začínali za socíku reálně pracovat místo v 6 třeba o půl sedmé nebo v sedum a práci měli hotovou místo na konci směny ve dvě třeba už ve 12 před obědem, ale pokud to někdo využil jen tak přímo k zvýšení množství udělané práce a tím navyšování výdělku, brzo se ozvali závistivci.
Offline
U nas na "zemedelskem" jihozapade byly ty prijmy (oba rodice byli z "kulackych" rodin, takze si moc vyskakovat nemohli) tak nejak kolem 1900. Rucni elektricka vrtacka Narex s dvourychlostni prevodovkou tenkrat byla za 1500Kcs, pokud me pamet neklame (bez regulace otacek, s ni snad za 2100). EDIT: Ale ty ceny hodne bez zaruky, mozna to byla po a ne pred revolucni cena.
Editoval E-Ryc (23-12-2021 10:27:13)
Offline
Radim: To ani tak není o závistivcích jako o tzv. ku...ch norem. Když si ve firmě zaměstnanci, třeba svářeči, zámečníci apod. udělají nějakou normu, kdy si jedou svým tempem a udělali za směnu třeba 20 kusů a přijde nový mladý co zrobí za šichtu třeba 25 kusů. Pokud si to použije jako zdroj času na fušky a do papírů píše počty jaké jsou v normě, tak proč ne. Ale jaou i různí vypatlanci, kteří k...í normy ostatním. Takoví ve firmách oblébení nejsou.
Online
Jenze tomu se rika pokrok Pokud to zvlada dotat konzistentne a v pozadovane kvalite, evidentne puvodni odhad uz neplati (at uz je duvodem zlepseni technologie nebo povaleci v puvodnim tymu, kteri 20% casu toci mlejnek).
Bez toho bychom jeste dneska oklepavali jeden kus kamene na sekeromlat pul roku.
Offline
Ne, myslím normální tempo, kdy se nemusíte dřít jako ženské přirození. Nový to odfušuje, dře se jak chuj a co z toho. Zvýší normu všem. Jestli se tomu říká pokrok, tak klidně. Já mám na to jiný názor.
Online
Samozrejme že ide aj o pokrok ale búrlivý nadšenci sú vždy škodlivý aj sami sebe. Normy boli stanovené dlhodobým sledovaním. Väčšina nových zamestnancov z počiatku prudko letí nahor výkonnosťou ale nato by tam mal byť vedúci/majster aby ho ukočíroval, ľahko sa môže do 5rokov sám odpáliť - novodobý pojem syndróm vyhorenia sa naozaj prejaví a taký zamestnanec je potom skôr záťaž ako pomoc
Offline
Presne proto jsem psal to "pokud to zvlada dotat konzistentne a v pozadovane kvalite" - zvlast u opakovane cinnosti typu svarovani jedne veci porad dokola by vyhoda (rychlost diky zkusenosti) mela byt tezce na strane stavajicich zamestnancu (tempem "trhace rekordu" by zrejme dali 30). A pravda/kompromis bude jako obvykle nekde uprostred (a jsme zpatky u schopneho sefa).
Kdyz uz jsme v tomhle OT, pred par dny lamentoval na podobne tema jeden kolega. Nase firma koupila jinou firmu, ktera ma sice dobry napad, ale spatnou technickou realizaci (ukolem toho kolegy je zaintegrovat oba systemy dohromady).
Jednou (ne hlavni) cinnosti te firmy je zpracovani (nahrani do systemu) vstupnich dat (predstavte si treba "seznam ukonu v autoservisu"). V tuhle chvili maji 10 lidi, kteri se tomu venuji na plny uvazek. Ovsem spojenim s nami se objem dat potencialne ztisicinasobi (takze by razem bylo treba 10 tisic lidi - zjednodusuju, samozrejme, ale proste resit to hrubou silou - pridanim lidi - nejde). Ale neni uplne "politicky zadouci" rict, ze jeden programator bude tyden ladit a pak vysledny skript za hodinu udela to, co by tech 10 tisic lidi delalo cely den. A tudiz vlastne tech 10 puvodnich lidi delalo uplne zbytecne neefektivni praci kdo vi kolik let... Samozrejme to tak skoncit musi, cinnost se zautomatizuje a ten puvodni tym dostane podekovani za dobrou praci a preradi je na neco jineho.
Offline
Co se týče Figery, nemohlo to být podobně jako ve Slušovicích? I za minulého režimu existovaly propastné výjimky dané jak schopností, tak exkluzivitou nebo také ochrannou rukou některého z tehdejších vysokých pohlavárů KSČ.
Offline
Radim: To vám nezodpovím, já tam nebyl ve vedení... Pokud vím, převážná většina výroby Frigery Kolín byla pro SSSR! Vyráběly se tam tehdy jednotky chlazení pro mrazírenské kamiony. Něco málo pro zdravotnictví a chladírenství doma. Vím, že tehdy nás nutilo vedení plnit plán, nebo spíše překračovat, za cenu i přesčasů. Odměňovali dobře, proto to zde zmiňuji. Co když Rusům tehdy šlo o hodně a byl to pro ČSSR BUSINES č.1. kde opravdu Rusové dobře zaplatili. Tehdy mi to tak připadalo. Co já vím, tehdy výrobní náměstek Frigery pobíral 7500 + roční odměny. To tady v USA jsou v tomto neuvěřitelný, až propastný rozdíly. Když já měl jako svářeč $25/hod., což tedy bylo asi 50tisíc za rok, tak šéf oddělení výroby měl minimálně dvojnásobek. Já nevím pochopitelně jak to bylo jinde, ale v Praze a pražských podnicích se platy kvalif. dělníků pohybovaly zhruba to co jsem měl tehdy i já. Tj. těch 5 - 6 tisíc. No a jak jste někde zmínil, že po převratu v devadesátých byly platy svářečů kolem 3 tisíc, tak já byl v r. 92 poprvé z exilu v Československu, mluvil jsem s bývalými spolupracovníky a ti mi tvrdili, že vydělávali 12 - 13 tisíc...
Offline
jean napsal(a):
Nebo robil na úkol, vtedy sa dali zarobiť peniaze, lebo normy boli stanovené tak, aby malo čo robiť 300 ľudí miesto 100. Takže ak niekto nebol lenivý, tak zarobil raz toľko.
Ano, přesně tak, ve Frigera jsme tehdy pracovali na úkol. Detaily už si nepamatuji, ale na ten výdělek se oproti jinde makalo dost. Žádná veliká ulejvárna to nebyla. To v Praze to potom bylo mírnější a za větší peníze.
Offline
E-Ryc napsal(a):
U nas na "zemedelskem" jihozapade byly ty prijmy (oba rodice byli z "kulackych" rodin, takze si moc vyskakovat nemohli) tak nejak kolem 1900. Rucni elektricka vrtacka Narex s dvourychlostni prevodovkou tenkrat byla za 1500Kcs, pokud me pamet neklame (bez regulace otacek, s ni snad za 2100). EDIT: Ale ty ceny hodne bez zaruky, mozna to byla po a ne pred revolucni cena.
No, to je zajímavý postřeh. To jsem chtěl slyšet, jak to bylo jinde, mimo Prahu a její průmyslové okolí... Kolem Prahy tedy rozhodně v sedmdesátých až osmdesátých za 1900 svářeči nerobili. Jakou měli kvalifikaci? Mě zajímá jak a kolik tedy vydělával svářeč jinde, když už jsme zde na Svarfóru.
Offline
Ciste svareci nevim (u nas to byl zootechnik a ucetni). Nejbliz tomu byl asi stryc, ktery delal opravare v JZD, tam nejake svarovani bylo, a bylo to stejne. Co jsem slysel (me bylo v 89 roce 10 let, takze je to z druhe ruky), vicemene jedinou sanci na postup do vyssi tridy byl vstup do strany.
Offline
Kam proboha chodíte na ty ceny a výplaty? Nástupní plat v 87 jsem měl u ZPAP (papírny) 5700,-, během půl roku mi to zvedli na 5900,- a to jsem dělal jen na údržbě. Ty co dělali v provozu měli víc. Dvourychlostní Narex vrtačku (velkou) jsem kupoval za 370Kčs. Rázový utahovák 850Nm na 3/4 za 890Kčs (teď stojí asi 19 000,-). To ani nemluvim o náhradních dílech na mojí Jawu 634, nová klika 162Kčs (dnes cca 6500,-), 2x výbrus + písty s kroužkama a všim okolo za 160,- ofigo v Domažlicích atd. atd. Nebo sada válců s pístama na Š120? 800Kčs.
Offline
Podle mne to byly výjimky Nástupní plat jako vysokoškolák jsem měl v 86 1700 Kč, dlouholetí kolegové před důchodem brali tak 2500. Můj školitel na vysoké škole o 2 - 3 rojky dříve, nějaký odborný asistent měl 1500 Kč na měsíc. Plat kvalifikovaného svářeče byl skutečně kolem těch 2500 - 3000. Víc to mohlo být skutečně jen pokud byl někde, kde byly prémie a všelijaké příplatky. Ne finální montáži, kde byly příplatky a príémie, měli lid tak 3 - 4 tisíce. Ale třeba na pračkáczh, kde se pral a odmašťoval materiál, měly tam ty ženské (chlapi tam obvykle nedělali) tak 1500.
A mimochodem ty platy odpovídají i oficiální staistice, oficiálním průměrnýcmn platům, jaké tehdy byly.
V zemědělských družstvech byly ty platy ještě nižší, protože tam na stejnou práci byla jiná klasifikace s nižšími tarify.
Co se týká době po sametu, hodně záleželo na firmě. Tady na severní Moravě krachly poslední socialsitické firmy až nějak v roce 2002, platy v nich vycházely tehdy ze soicialistických platů a jen pomalu se postupně zvyšovaly. Ono jim to nevadilo, protože do těch firem prakticky nikdo nový nepřicházel, pouze naopak se množství lidí, které tam bylo ze socíku, postupně rozpouštělo a odcházelo či se propouštěli v dobách, kdy se firmě nevedlo.
Naopak v nových firmách, které vznikly po sametu, už často nahodili vyšší platy.
Offline