SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
vlhkosť obalu sposobuje to že pri horení oblúka pri vysokej teplote sa molekula vody rozpadne a tekutý materiál na seba naviaže 2H atomy vodíka, časom dochádza k rekombinácii vodíka z 2H na H2, ktorý má vačší objem a tým narastú napatia v materiále. Pri následnom zaťažení vznikajú trhliny ktoré vedú k porušeniu resp k prasknutiu materiálu - vodíková krehkosť materiálu.
Offline
možná... u nejběžnější velikosti (2, 2.5, 3.20) se voda dřív odpaří než rozpadne.
Radime jak v obchodě nevím, ale u mne, v technických prostorech, kde parkuju i zmoklá auta a kde se někdy topí a někdy ne ta doba musí být v řádu let.
Dle stavu a chování mých zde ubytovaných elektrod.
Offline
Co jsem kdysi před mnoha lety četl v jednom článku, speciálně bazické elektrody obsahují v nějaké své složce krystalově vázanou vodu, ta se klasickým rychlým přehřátím neuvolní, stačí se odpařit pouze volná voda. Ta krystalová až po delším čase, řádově minimálně minuty při teplotách kolem 250°C. Jedná se pouze o bazické elektrody, tedy to vypadá buď na vápenec nebo fluorit. Ta voda v krystalech by měla mít vliv jednak na zapálení, stabilitu hoření a potažmo na obsah vodíku ve svaru. Ještě tam byl uváděn vliv fluoru v kazivci na minimální napětí pro dobré zapálení oblouku a kvalitu svařovacího procesu. Ale je to už snad 30 let, bohužel si nevzpomenu, kde ten článek byl.
Offline
Kdy se uvolňuje krystalově vázaná voda, je velmi individuální, záleží jaké to jsou krystaly neboli jaká je jejich vazební energie s vodou. Některá krystalová voda se uvolňuje už při 50 - 60 st C, jiná nad 100 st C, 120, 150 st C... nad 150 st C by se už měla uvolňovat málokterá krystalová voda. 250 - 350 st C, které jsou předepsány pro sušení bazických elektrod, spíš by odpovídalo tomu, že v obalu bazických elektrod je původně oxid vápenatý CaO, který se působením vlhkosti mění na hydroxid vápenatý Ca(OH)2 až uhličitan CACO3. A při sušení bazických elektrod se potom ten hydroxid vápenatý Ca(OH)2 mění zpět na oxid CaO (a uhličitan už taky začíná rozkládat, CaCO3 na CaO a CO2).
Mě ale spíš zajímalo, za jak dlouho je takhle volně skladovaná bazická elektroda už nevhodná pro kutilské svařování , třeba nějakého plotu. Ne kdy je nevhodná pro profesionální účely.
A podobně jak je citlivá na navlhnutí i ta kyselá elektorda OK103. A jestli se dá případně vysušit.
Offline
Ze zvědavosti jsem kouknul na Google, ty teploty budou asi vyšší, první odkaz, co jsem našel ukazuje až na teploty 340°C (str. 41). Ale toto není můj obor, takže nevím.
https://webcache.googleusercontent.com/ … &gl=cz
Offline
Radime, pro kutilské svařování na zvlhnutí moc nezáleží. Když se ji podaří zapálit, tak vlhká elektroda sině póruje. Pokud to vadí tak stačí na kusu železa odpálit cca 2-3cm. Pórování přestane, ale problémy s vodíkem zůstávají. Na nějaké brance l plotu to jistě nevadí.
Co se týká sušení, tak se suší "dvojfázově". V první fázi se elektroda zbavuje vlhnosti nevázané a suší se při teplotě cca 100°C při otevřené pícce. Pak se zvýší teplota na cca 340-350°C. Dobu si teď přesně nepamatuji, ale je to v hodinách(1-2). Potom se drží teplota při sváření cca 100°C.K tomu slouží ty "udržovací" přenosné pícky na 110°C. Může se elektroda takto sušit 2x. Na obalu elektrody bývá postup sušení uvedený. Kdo z nás ale sváří vysokotlaký plynovod nebo tlakové nádoby?
K tomu, proč na některých invertorech nejde dobře vařit bazickými nebývá tím, že mají malé napětí naprázdno, ale proto, že jejich dynamická charakteristika je nevyhovující. Je také ale pravda, že invertory s napětím naprázno 80V a více, bývají více propracované a také dražšší. Rozdíl mezi bazickými a rutilovými elektrodami je podstatnější, než požadované napětí naprázdno. Také třída elektrody nezaručuje, že všechny elektrody zařazené do stejné třídy se budou chovat stejně. Bývají velké rozdíly i v 7018, ale mnohem větší rozdíly bývají u rutilek 6013.
Offline
Radime, pro kutilské sváření bude tá doba veľmi dlhá - používam EB121 made in Czechoslovakia...
Offline
bourač: tiež som si to myslel že sa musí vypariť, ale vyviedli ma z omylu, naš metalograf je sice nazoru že 2 hodiny a 350C je skor politicke rozhodnutie, že stačí aj menej ale že treba literu zakona dodržiavať :-)
Editoval AndyS (10-12-2021 21:09:56)
Offline
Radim: tak ako píše Famater, tie jokle na bránke su fakt blato, tiež som dospel k záveru že s novou vlhkou elektrodou to zaporuje na začiatku a pri horeni sa to výrazne zlepší, s tým vodíkom to asi ta bránka prežije rovnako dlho ako aj bez neho, ten oxid železa bude rýchleší :-)
Famater:tuším po presušení sa má udržiavať v uzatvorenej nádobe pri 70C po celú dobu do použitia, druhy krát sa už presusať nesmie, mala by sa vyhodiť
Offline
Esab udává že je možné přesušit 2x. Nevím ale, jestli jiný výrobce neudává něco jiného.
Offline
Tak jo, dík za informace, nebudu už mít obavy, až budu používat bazické elektrody.
Co se týká toho přesušení EB121, tak jestli se jedná o tu chemickou reakci, že původně je v obalu oxid vápenatý CaO a ten se vlhkostí mění na hydroxid vápenatý Ca(OH)2, případně až dokonce vzdušným oxidem uhličitým na uhličitan vápenatý CaCO3 a to se všechno při vysušení zas vráti zpět do stavu oxidu vápenatého CaO, tak tam dochází při těch chemických procesech k rozměrovým změnám. Které musí nutně zhoršovat mechanické parametry obalu elektrody.
Možná, že kdyby se EB121 měla sušit čtyřikrát, napočtvrté by ten obal začal z elektrody padat.
Offline
Jo mám eldy nastrkané volně ve stole . Kdyžtak zkraje udělám housenku mimo a až potom svářím co potřebuji . To mám tak 2-3ks , když potřebuji rychle . Jinak jsem se eldy naučil dávat do sestav HT odpadových trubek . Tam jsou v podstatě parotěsně . Na to domácí žvýkání .
Offline
Radim - jen malá poznámka. Při sušení elektrod tam takové chemické veletoče neprobíhají. Ten CaO se v obalu elektody půodně nevyskytuje... ten vznikne až při procesu svařování a přejde do strusky. Ten CaCo3, vápenec, je tam právě kvůli tomu, že při tepelném rozkladu vzniká CaO a CO2, který chrání tekutý kov... Teplota rozkladu vápence je 899 °C. Při sušení jde o to, že důležité je zbavit obal i zbytku vlhkosti, která způsobuje jednak porositu a také vodíkovou křehkost materiálu. Obal, ať už rutilová, nebo bazický má funkci plynotvornou, funkci ionizační a funkci metalurgickou. podrobnosti zde uvádět nemá smysl. Snad jen toto: Bazický obal obsahuje cca 45% fluoritu, 40% vápence, 1% oxidu křemičitého, 5% feromanganu, rutilu, vodního skla a další. Elektrody s bazickým obalem vyžadují stejnosměrný proud a zapojení elektrody na plus pól (DC+). Výjimku tvoří obaly na bázi zirkonu, které lze použít i při střídavém proudu. Bazické elektrody jsou vhodné pro svařování ve všech polohách. Velmi dobře se uplatňují při požadavku vyšší plasticity svarového spoje, tj. nízkého obsahu difúzního vodíku, nižšího vneseného tepla atd.
Jak už zde uvedli ostatní vyskytují se značné rozdíly mezi výrobci a vady. Hlavní nepříjemnou vlastností, zejména u bazických elektrod je nevycentrovaný obal, kdy kovové jádro není přesně ve středu obalu.
Offline
Aha, takže vápník v té vlhkosti nefiguruje.
Z uvedeného složení bazických elektord potom pro vlhnutí připadá v úvahu nějaká příměs fluritu anebo vodní sklo. Vodní sklo jsou rozpustné sodné a draselné křemičitany plus možná nějaký volný hydroxid sodný a vápenatý. To může působením volné vlhkosti trochu navlhat, ale hlavně tam dochází vlivem oxidu uhličitého k rozkladu křemičitanů na oxid křemičitý a uhličitany sodné a draselné. Uhličitan sodný potom krystaluje s tuším až 12 molekulami vody, takže možná odtud ta absorbovaná vlhkost. Ale co si pamatuji, první molekuly vody by měl uhličitan sodný ztrácet už při takových 50 - 60 st C a poslední při nějak 150 - 200 st c. pak už by tam měl být bezvodý uhličitan sodný. Možná tam kombinací a reakcí technických příměsí fluoritu a feromanganu nebo jiné látky vzniká něco, co je hydroskopické a ztrácí tu vodu teprve až při těch 350 st C.
Jinak koukám, složení obalu bazických elektord není nijak složité. A ty složky by měly být poměrně sehnatelné. To by nebyl větší problém je sehnat a doma potom na nějaké dráty lisovat vlastní bazické elektrody. Nebo třeba na "dráty" na tig nebo plamenové svařování...
Offline
Jen tak pro zajímavost. V jedné firmě co jsem dělal jsem na jedné jakoby montáži viděl svářeče z jiné firmy vysušovat elektrody. Dal elektrodu do držáku, přiložil na ulostřený materiál a pár vteřin počkal. Až se z elektrody kouřilo, tak ji odlepil. Pak šel svařovat. Svářečku měl nějaký invertor Alfa In. Neptal jsem se na podrobnosti, ale nejspíše měl vypnutý antistick.
Editoval varok (12-12-2021 11:08:12)
Offline
na domáce použitie používam 2,0 a 2,5 mm elektrody - PROTECO rutilky ale aj bazicke nie su problem . Na taketo zvaranie okolo domu podla mna ideal
Offline
potřebuju zejtra prodlouženej ořech #36, kvůli jednorázové akci ho nebudu kupovat.
Vzal jsem jeden nadbytečný, který se mi válel pod ponkem a tenkým kotoučem ho přeříznul, v místě kde vnitřní 6ti hran končí.
Na foto jsou vidět díly které sem na prodloužení použil. Taky jsem vyfotil uskladnění mých elektrod. Mám někde origo zavařený balíky, když tyhle vypotřebuju, najdu balík, rozdělám a zbytek života stráví viz foto.
Vařil jsem to a polohoval ve svěráku. Housenky pěkný, žádný vruby ani póry. Jen napojování při další poloze nebylo uplně fotogenický.
Takže jsem to lamelákem šlechtil a šlechtil až - viz foto. Esab OK48.00 průměr 2.
Ořechy (i imbusy a stranové klíče) svařuju často. Potřebuju na nějakou operaci klíč který nemám, většinou výrobce zařízení naschvál použije nějaký nesmysl aby to neautorizovaný mechanik nemohl montovat. Materiál klíče nedojde žádné úhony, tvrdost, pevnost. Tu operaci na kterou je to vyrobené bez problému zvládne. A je to vždy velmi dobře svařitelné i chromové oceli apod.
Dávám to sem jako příspěvek k sušení elektrod, tím se v podstatě nezabývám. Ne vždy je problem v elektrodě, může to být v aparátu nebo v rukách.
Offline
To Frank:
zaujíma ma, ako sa prejavuje tá chyba koaxiálneho uloženia drátu v obale. Nikdy som sa s tým nestretol a po pravde ani neviem ako by som to odhalil. Keď pridávam elektródu do oblúku, tak to ide akodi samo. Možno sa ti viac prejavuje u elektród vyšších priemerov, ale do 3,2 je to asi zanedbateľné.
ďakujem
Offline
Projevuje se to odchylováním oblouku ve směru k tenčí vrstvě
obalu.
Offline
user napsal(a):
To Frank:
zaujíma ma, ako sa prejavuje tá chyba koaxiálneho uloženia drátu v obale. Nikdy som sa s tým nestretol a po pravde ani neviem ako by som to odhalil. Keď pridávam elektródu do oblúku, tak to ide akodi samo. Možno sa ti viac prejavuje u elektród vyšších priemerov, ale do 3,2 je to asi zanedbateľné.
ďakujem
Je to tak, jak napsal jole... a pravda, nejvíc se to projevuje na větších průměrech elektrod...
Offline
Bourači, to se ani nedivím že nesušíš, když raději elektrody máčíš.
Offline