SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

vlhkosť obalu sposobuje to že pri horení oblúka pri vysokej teplote sa molekula vody rozpadne a tekutý materiál na seba naviaže 2H atomy vodíka, časom dochádza k rekombinácii vodíka z 2H na H2, ktorý má vačší objem a tým narastú napatia v materiále. Pri následnom zaťažení vznikajú trhliny ktoré vedú k porušeniu resp k prasknutiu materiálu - vodíková krehkosť materiálu.

Co jsem kdysi před mnoha lety četl v jednom článku, speciálně bazické elektrody obsahují v nějaké své složce krystalově vázanou vodu, ta se klasickým rychlým přehřátím neuvolní, stačí se odpařit pouze volná voda. Ta krystalová až po delším čase, řádově minimálně minuty při teplotách kolem 250°C. Jedná se pouze o bazické elektrody, tedy to vypadá buď na vápenec nebo fluorit. Ta voda v krystalech by měla mít vliv jednak na zapálení, stabilitu hoření a potažmo na obsah vodíku ve svaru. Ještě tam byl uváděn vliv fluoru v kazivci na minimální napětí pro dobré zapálení oblouku a kvalitu svařovacího procesu. Ale je to už snad 30 let, bohužel si nevzpomenu, kde ten článek byl.

Ze zvědavosti jsem kouknul na Google, ty teploty budou asi vyšší, první odkaz, co jsem našel ukazuje až na teploty 340°C (str. 41). Ale toto není můj obor, takže nevím.
https://webcache.googleusercontent.com/ … &gl=cz

Radime, pro kutilské sváření bude tá doba veľmi dlhá - používam EB121 made in Czechoslovakia...

Radim: tak ako píše Famater, tie jokle na bránke su fakt blato, tiež som dospel k záveru že s novou vlhkou elektrodou to zaporuje na začiatku a pri horeni sa to výrazne zlepší, s tým vodíkom to asi ta bránka prežije rovnako dlho ako aj bez neho, ten oxid železa bude rýchleší :-)

Famater:tuším po presušení sa má udržiavať v uzatvorenej nádobe pri 70C po celú dobu do použitia, druhy krát sa už presusať nesmie, mala by sa vyhodiť

Tak  jo,  dík  za informace,  nebudu  už  mít obavy,  až  budu  používat  bazické  elektrody.
Co  se týká  toho  přesušení EB121,  tak  jestli se jedná  o  tu  chemickou  reakci, že původně je v obalu  oxid vápenatý CaO a ten  se vlhkostí mění  na hydroxid vápenatý Ca(OH)2,  případně až  dokonce vzdušným  oxidem uhličitým  na uhličitan  vápenatý CaCO3 a to  se všechno při  vysušení  zas vráti zpět do stavu  oxidu  vápenatého  CaO,  tak  tam  dochází  při  těch  chemických  procesech k  rozměrovým  změnám. Které  musí  nutně zhoršovat mechanické  parametry obalu  elektrody.
Možná,  že kdyby se EB121 měla sušit čtyřikrát, napočtvrté  by ten  obal začal  z  elektrody padat.

Radim - jen malá poznámka. Při sušení elektrod tam takové chemické veletoče neprobíhají.   Ten CaO se v obalu elektody půodně nevyskytuje... ten vznikne až při procesu svařování a přejde do strusky. Ten CaCo3, vápenec, je tam právě kvůli tomu, že při tepelném  rozkladu vzniká CaO a CO2, který chrání tekutý kov... Teplota rozkladu vápence je 899 °C. Při sušení jde o to, že důležité je zbavit obal i zbytku vlhkosti, která způsobuje jednak porositu a také vodíkovou křehkost materiálu. Obal, ať už rutilová, nebo bazický má funkci plynotvornou, funkci ionizační a funkci metalurgickou. podrobnosti zde uvádět nemá smysl. Snad jen toto: Bazický obal obsahuje cca 45% fluoritu, 40% vápence, 1% oxidu křemičitého, 5% feromanganu, rutilu, vodního skla a další. Elektrody s bazickým obalem vyžadují stejnosměrný proud a zapojení elektrody na plus pól (DC+). Výjimku tvoří obaly na bázi zirkonu, které lze použít i při střídavém proudu. Bazické elektrody jsou vhodné pro svařování ve všech polohách. Velmi dobře se uplatňují při požadavku vyšší plasticity svarového spoje, tj. nízkého obsahu difúzního vodíku, nižšího vneseného tepla atd. 
Jak už zde uvedli ostatní vyskytují se značné rozdíly mezi výrobci a vady. Hlavní nepříjemnou vlastností, zejména u bazických elektrod je nevycentrovaný obal, kdy kovové jádro není přesně ve středu obalu.

Jen tak pro zajímavost. V jedné firmě co jsem dělal jsem na jedné jakoby montáži viděl svářeče z jiné firmy vysušovat elektrody. Dal elektrodu do držáku, přiložil na ulostřený materiál a pár vteřin počkal. Až se z elektrody kouřilo, tak ji odlepil. Pak šel svařovat. Svářečku měl nějaký invertor Alfa In. Neptal jsem se na podrobnosti, ale nejspíše měl vypnutý antistick.

Editoval varok (12-12-2021 11:08:12)

potřebuju zejtra prodlouženej ořech #36, kvůli jednorázové akci ho nebudu kupovat.
Vzal jsem jeden nadbytečný, který se mi válel pod ponkem a tenkým kotoučem ho přeříznul, v místě kde vnitřní 6ti hran končí.
Na foto jsou vidět díly které sem na prodloužení použil. Taky jsem vyfotil uskladnění mých elektrod. Mám někde origo zavařený balíky, když tyhle vypotřebuju, najdu balík, rozdělám a zbytek života stráví viz foto.


Vařil jsem to a polohoval ve svěráku. Housenky pěkný, žádný vruby ani póry. Jen napojování při další poloze nebylo uplně fotogenický.
Takže jsem to lamelákem šlechtil a šlechtil až - viz foto. Esab OK48.00 průměr 2.



Ořechy (i imbusy a stranové klíče) svařuju často. Potřebuju na nějakou operaci klíč který nemám, většinou výrobce zařízení naschvál použije nějaký nesmysl aby to neautorizovaný mechanik nemohl montovat. Materiál klíče nedojde žádné úhony, tvrdost, pevnost. Tu operaci na kterou je to vyrobené  bez problému zvládne. A je to vždy velmi dobře svařitelné i chromové oceli apod.

Dávám to sem jako příspěvek k sušení elektrod, tím se v podstatě nezabývám. Ne vždy je problem v elektrodě, může to být v aparátu nebo v rukách.

Projevuje se to odchylováním oblouku ve směru k tenčí vrstvě
obalu.

Bourači, to se ani nedivím že nesušíš, když raději elektrody máčíš.